Kubulo - oprav mě - ale ty víš, jakým způsobem jí to dal (mrskl a pod. ???)
Je mi jasné, že zde nejde o peníze - jako takové - ale chápu, že tomu partnerovi se to tak jeví ... dával 4000 ,- (to je málo) ... tak dal jednou tolik tj. 8000,- a podílí se na domácnosti !!! Nechápe - co chce Mrkačka víc ?! (to je zase můj názor) ... on nechápe, že jí nejde o peníze - protože ona si důvěru představuje pod tím, že jí odevzdá celou výplatu - což zase chápu já, že by se ten partner cítil jaksi (nesvobodný) ...! Přistoupil na její podmínky, ale ona chce přeci něco úplně jiného! – on to vidí tak, že chce jeho peníze a ona to vidí tak, že když jí je nedá – chybí důvěra !
Chápu, že se tu neřeší částka - ale nechápu ... proč tedy, Mrkačka trvá na své představě o společném hospodaření a nesnaží se spíše najít kompromis mezi ní a jejím přítelem.
... podle mě důvěra nezáleží na tom, zda mám v rukou či na účtě celou jeho výplatu ...
A to, že se s ní o tom nechce dokola bavit ... ještě jsem neviděla chlapa, co by něco rád do kola řešil a pitval ! Dal jí co žádala – tečka.

Je to jen o neznalosti jeden druhého o tom, že mají oba svou představu a své myšlení (chápání) ... Přítel se snaží - podílí se a nechápe o co jde jí a ona zase nechápe, proč jí nechce dát důkaz lásky tj. - výplatu k dispozici!!! Aby mohla hospodařit – vždyť ona přeci nechce nic víc než jeho důvěru ! Hmm

Pardón - ale 5 500,- pro jednoho na měsíc za jídlo týýý jo ! Tak za to my jíme oba a ještě by mě zbylo na drogérku
Mmj., což takhle psát si deník ? A účtovat služby - jako zapnout a vypnout automatku ... Mrkačka psala, že se partner na domácích pracech podílí - takže by se pak také měla revanžovat ...
A což ještě si nechat proplácet sex !! ? ( možná by měla nakonec platit ona jemu

Tady jde jen o to, že nesplnil představy Mrkačky o vedení domácnosti (společném hospodaření)... Né o to, že by měla málo, ale o to, že on myslí na zadní kolečka ... což zbuzuje pocit "nedůvěry" ... a nejistotu, zda to tedy opravdu myslí vážně
Naivní představa Mrkačky, že jde o životní lásku se rozplývá .... jako pára nad hrncem! Páč ona si to představovala jinak a neumí přijmout fakt, že na vše jsou dva, kteří se různí ...

Upravil(a) Feuria (23. 4. 2007 10:13)

Že on myslí na zadní kolečka, se mu nedivím, už jednou mu vztah ztroskotal a člověk nikdy neví, co přijde .... To je normální .Vždyť Mrkačka si taky asi něco dává stranou...A Feuria, já mám asi rozežranýho chlapa Zrovna ráno jsem mu koupila jen k svačině skoro  půl kila uzenýho  kolena a už ho zdlabává ...ale kousek mi dal

Ty jo no, já mám doma exemplář, kterej musím do jídla nutit ... na stravování je fakt hodně nenáročnej, takže věřím, že je to i o tom ... kdybych jedla, jako on, nemusela bych teď dřít ob den ve fitku ... To je pravda! ...
Je skromnej na živení i šacení ( okolo placení toho taky dost někdy nakecá) ... i já měla "jinou" představu - ale nějak jsme se dohodli a funguje to ! Zatím ... zase to bude jiné, až budeme rodina.

Upravil(a) Feuria (23. 4. 2007 10:56)

Upravil(a) Feuria (23. 4. 2007 10:56)

Mrkačko já to nějak pořád nechápu...náklady na bydlení jsou, jak píšeš, cca 5000. Přítel ti dává 8000 + ti pomáhá v domácnosti - tak co pořád řešíš ? Jaká důvěra je pryč ? Vždyť on se na nákladech podílí víc než dost. Proč musíte mít za každou cenu společné peníze ? Společný účet nějak podmiňuje důvěru ??????

KALIK napsal(a):

Je zajímavé, že někdo spojuje lásku a peníze

Láska s peniazmi nesúvisí, ale každodenné spolužitie už asi áno - a láska nepomôže, keď treba zaplatiť opravu alebo kúpiť prášok na pranie...

Jen se tak ptám, kolik by jste potřebovali na domácnost pro 4 lidi (2 dospěli + 2 děti kolem 12 let), jen jídlo + drogerie. Nerozhoduje příjem, protože rohlík bohužel musíme všechny zaplatit za stejnou cenu a nerozhoduje kolik vyděláváme. Takže kolik by jste požadovali od přítele a kolik by jste měla zaplatit vy (jedno dítě je vyše).
Díky!!

Já si myslím, že otázka "jak budeme společně hospodařit poté, co se společně sestěhujeme?" by měla padnout ještě předtím, než k společnému sestěhování  vůbec dojde.

Osobně si myslím, že spolužití je dost závažný krok, kterému by měla předcházet fáze "poznávání", tzn. obě strany by měly být ujištěny, že protějšek jde do vztahu s čistým srdcem, čistým štítem a nehledá jen bytného/bytnou či sponzora/sponzorku.

A osobně bych si rozmyslela ihned po rozvodu začít s někým nový vztah, protože - podle mě - každý potřebuje po rozvodu určitou dobu, aby ho rozdejchal a srovnal si priority, zkrátka si ho musí nějakou dobu odžít. Jak jde někdo ihned po rozvodu takhle narychlo do nového vztahu, hrozí tu velká pravděpodobnost, že nová známost je známost "natruc" ve stylu "Já BM ještě ukážu, jaké mám netušené možnosti a ještě bude špendlíčkem hrabat, abych se vrátil/a"

Feuria napsal(a):

Kubulo - oprav mě - ale ty víš, jakým způsobem jí to dal (mrskl a pod. ???)
Je mi jasné, že zde nejde o peníze - jako takové - ale chápu, že tomu partnerovi se to tak jeví ... dával 4000 ,- (to je málo) ... tak dal jednou tolik tj. 8000,- a podílí se na domácnosti !!! Nechápe - co chce Mrkačka víc ?! (to je zase můj názor) ... on nechápe, že jí nejde o peníze - protože ona si důvěru představuje pod tím, že jí odevzdá celou výplatu - což zase chápu já, že by se ten partner cítil jaksi (nesvobodný) ...! Přistoupil na její podmínky, ale ona chce přeci něco úplně jiného! – on to vidí tak, že chce jeho peníze a ona to vidí tak, že když jí je nedá – chybí důvěra !
Chápu, že se tu neřeší částka - ale nechápu ... proč tedy, Mrkačka trvá na své představě o společném hospodaření a nesnaží se spíše najít kompromis mezi ní a jejím přítelem.
... podle mě důvěra nezáleží na tom, zda mám v rukou či na účtě celou jeho výplatu ...
A to, že se s ní o tom nechce dokola bavit ... ještě jsem neviděla chlapa, co by něco rád do kola řešil a pitval ! Dal jí co žádala – tečka.

Je to jen o neznalosti jeden druhého o tom, že mají oba svou představu a své myšlení (chápání) ... Přítel se snaží - podílí se a nechápe o co jde jí a ona zase nechápe, proč jí nechce dát důkaz lásky tj. - výplatu k dispozici!!! Aby mohla hospodařit – vždyť ona přeci nechce nic víc než jeho důvěru ! Hmm

Možná jsem mimo, ale já to pořád nějak chápu tak, že Mrkačce nejde o to, aby jí odevzdal výplatu, ale aby K VÝSLEDKU (ať už bude jakýkoliv) DOŠLI SPOLEČNĚ, ne aby jí on "shůry nasypal" a tím to zvadlo. To jsem myslela tím "mrsknul"

Kubulo - já to tak taky chápu ... ale nemyslím si, že on k tomu má špatný přístup - pouze jiný ... to na co přistoupila ona - je její přístup a to, že očekávala .... naivita! Domluvit se měli prostě předem. To se nestalo a teď může dvě věci - smířit se s tím, že jí partner bude přispívat úměrnou částkou, se kterou může hospodařit (není dle mě tak malá) ... a nebo mu sbalit kufry s tím, že takhle si to nepředstavovala a poslat ho na ubytovnu....Ale jiné řešení tu nevidím
(možná se ještě domluví ?)

No, jde o to - že on asi své stanovisko řekl a mluví se okolo toho dokola ... ona nechce ustoupit (má svou představu) a on také !
V tom to vidím ... prostě on si to "společné hospodaření" překládá jako jeho ožebračení možná ? ( po předchozí špatné zkušenosti, nechce chybu opakovat ... dává peníze - podílí se a nechápe, kde je problém).
Ona se cítí podvedena - dotčena - očekávala oplátku za svůj ústupek a svou pohostinnost a ona oplátka nepřišla v té podobě, jakou si představovala! Au - jak bolestné procitnutí ze snu... zvlášť, když to miláček nechce pochopit nejde přeci o peníze.

Prostě bych to zde typovala jen na nepochopení se obou partnerů - jak se říká, každej mluví jinou řečí (někdo tu doporučoval knihu: pět jazyků lásky).
Myslím, že to bude v tom! Já mám také doma chlapa, co není zrovna komunikativní - tedy spíš mě většinou pochopí jinak, než bych chtěla ! Ale dá se to naučit - i vztah je pouhá hra a má svou strategii a logiku

Teda - podle mě.... když nemohu být hlava - budu krk (co s hlavou hýbá)...

Být Mrkačkou - dám tomu vztahu trochu času - né na úkor sebe (někoho dotovat) ... Když to nejde z prava - zkusit to z druhé strany! ... možná to bude delší cesta a pro Mrkačku složitější, ale třeba bude přínosná ? Kdo ví... ?
Jen ona musí vědět, zda jí za to partner stojí ... Ona ví, jaký to mezi nimi je (mimo tuhle komunikaci o hospodaření).

Upravil(a) Feuria (24. 4. 2007 12:22)

Ahoj mrkačko, pořád přemýšlím. Psala jsi, že se tvůj přítel nerozváděl kvůli tobě, pak zase, že by se bez tebe k rozvodu neodhodlal. Vypadá to, že kdybyste se neseznámili, tak se nerozvedl. Takže jsi byla důvod k rozvodu? Myslím, že kdyby byl co k čemu, a pokud už nemohl žít se svou ženou, tak se rozvede, pronajme si někde byt a bude nějakou dobu žít sám. Nebude se hned stěhovat k tobě. Měl by si všechno srovnat, umět se postarat sám o sebe. Nějakou dobu byste se scházeli, poznávali se a za nějaký čas byste měli oba jasno. Myslím, že dva měsíce je strašně krátká doba na to, abys poznala, jaký je to člověk po všech stránkách. Neměla jsi ho hned brát k sobě do bytu. Možná jsi byla dlouho sama a vidíš ho růžovými brýlemi. Máš velkou odvahu, nastěhovat si k sobě člověka, kterého znáš jen dva měsíce. Kdyby tě měl opravdu rád a stála bys mu za to, nedával by si to jako podmínku, netlačil by na tebe. Je to opravdu jen jeho pohodlnost. Nebo se tak strašně bojí být sám? Prostě nějakou dobu byste se poznávali a získávali důvěru v toho druhého. Víš o tom člověku, co je vlastně zač? Třeba si ho idealizuješ? Víš něco o jeho dřívějším životě? Ale od někoho jiného než od něj? Nebo slepě věříš tomu, co ti napovídal? Důvěřuj, ale prověřuj. Teď byste si asi měli spolu sednout, třeba k lahvince vína a otevřeně si promluvit o financích, jakou máš ty představu a jakou má on. Má dluhy? Něco splácí? Jaké má koníčky? Platí výživné na děti? Dál tvoje výdaje, výdaje s bydlením atd. Všechno to hoďte na papír a uvidíte. Pokud opravdu chcete být spolu, tak to půjde, určitě se spolu domluvíte. Pokud chce odměřovat každou korunu, tak ať si raději žije sám  a pozná, že každá sranda něco stojí. Pak se můžete scházet, případnou útratu zaplatíte napůl, nebo každý za sebe a hotovo. Láska je krásná věc, ale člověk se jí nenají, nezaplatí nájem,  je prostě nutné vyřešit i praktickou stránku věci.  Dřív se o něj starala manželka, teď se nastěhoval k tobě, určil ti tvou měsíční apanáž, dovolil ti, aby ses o něj starala, a když nebudeš, tak zase třeba půjde o dům dál. Pokud cítíte, že váš vztah má budoucnost, určitě se v klidu domluvíte. Pokud to nebude chtít řešit, zabal mu kufry. Ví on jako chlap, kolik stojí provoz takové domácnosti měsíčně, kolik co stojí v obchodě? Umí si to všechno spočítat? Ví, co to obnáší starat se o domácnost, aby vypadala k světu? Můžete taky zkusit, jak už tu někdo navrhoval, jeden měsíc si zapisovat, co si každý koupil, co všechno se platilo - na korunu přesně, a pak uvidíte. Já sama to dělám už skoro rok. Za tu dobu, co žiju sama se synem , utratíme třeba jen za jídlo o polovinu míň, než když s námi bydlel bývalý (a to ještě živím psa, který se k nám nastěhoval až po odchodu bývalého!  chichichi). A např. spotřeba vody klesla taky téměř o polovinu. A to nijak zvlášť nešetříme. Takže náklady se snížily rozhodně víc než o 1/3. Že by chlap měl opravdu větší výdaje než ženská (jak mi tvrdil bývalý!?!?!?) Nebo to my ženy jim tak dopřáváme?