Ahoj maminky, ahoj budoucí maminky, strašně dlouho se mi nechtělo ke compu, ale dnes už mě to přešlo, tak jen pár vět .... ať vás nezatěžuju dlouhejma plkama....
Termín jsem měla 16.3. a ten den ráno jsem měla bejt na Bulovce na kontrole. Noc před tím jsem samože nespala, bo jedna kontrakce za druhou. Při kontrole zjištěno, že se dole vůbec nic neděje, ale já už byla servaná jak starý fusekle, takže Dr. zavelel císař. Úžasně se mi ulevilo, byla jsem ráda, že to někdo za mě rozhodl a že se to skončí, neboť jsem měla špatný pocit.... ukázal se jako oprávněný.  Když bylo po oholení a klystýrku a manželovi se řádně třásly ruce a hlas, tak za mnou přišel naposled Dr. ujistit se do čehopak to bude řezat. Tak mu to vyjmenovávám, že do slepáku, císaře do podkovy, do abdominoplastiky a do laparoskopky. Dr. vykulil očička a povidá "císař do podkovy? to se nesmí vůůůbec rodit normálně...." tak  jsem si pěkně po svejch došla na sál, seznámila se s těma, co u toho budou, srandičky sem, srandičky tam, pak přišel anesteziolog a počlo velké přemlouvání k epidurálu... (já byla rozhodnutá spinkat). Nechala jsem se ukecat a dobře jsem udělala, píchnutí jsem necítila vůbec žádný, malýho jsem za 10 minut nad sebou viděla. Celou dobu se na sále vtipkovalo, hrála hudba, super atmosféra... Dr. udělal dole docela malý řez, vytáhl hlavičku a malej ještě nebyl venku a už doktorovi sál prst. Trošku zhoustla atmosféra, když zjistil, že má okolo krčku natřikrát omotanou šňůru, ale nijak pevně, takže na nás hulákal ještě když měl zbytek těla v bříšku. Krze tu šňůru ani nebyl moc velikej (3040gr). Hned věděl bobešek na co má pusinku, takže jsme se do 48 hodin úžasně rozkojili.... no prostě paráda. Tatíček byl na kaši, osobně si synka odnesl na novorozenecký oddělení,já jsem si trošku užila na JIPce než mi k sobě přišla půlka těla, ale všechno se to dalo přežít. Jelikož jsme oba byli absolutně vzorní,malej přibíral, já se hojila, tak nás čtvrtý den po císaři pustili domů. Bylo mi sděleno, že s výrobou daňových poplatníků jsem skončila, neb mám tu dělohu už řezanou dost a žádné další těhu není přípustné (do čehož se už ani nehrnu)... Za chvíli bude Adámkovi skoro měsíc a má 4 kila, musím ho i krapet přikrmovat, ale je to zlatý, kouzelný miminko. Tatínek je z něj stále na kaši, sestřičky ho bezmezně milujou..... prostě všechno je tak, jak má bejt.  
Takže všem čekatelkám přeji krásné, úžasné, příjemné těhu, zakončené aspoň trošku snesitelným porodem, a všem, které znám z jarních miminek přeji zlatá miminečka a milující rodiny okolo. A samože plné prsy mlíčka....

....... tak snad to nebylo moc dlouhý.....