Marie, máme, máme. Starší dcera pubertu skoro neměla, zato s tou mladší si to "užívám". Jen nevím, jestli to přežiju ve zdraví. Nejen, že neustále drmolí, ale neustále "jakože" zpívá. Co zpívá, řve jak tur. Chudáci sousedi
Ale věřím, že z toho opravdu vyroste. Ale pak dám na modlení. Fakt!

Marie rozumím. Bohužel. Věty typu : "jééžíšmááárjáá nech mě bejt!!! " " nepruď matko", "a néé asi"(v překladu "ano")   nemohu přehlédnout. Opakuji bohužel.

asi pětkrát za hodinu

Já už jsem došla tak daleko, že některé jejich výrazy jsem převzala - jsou docela pěkné. Třeba to "hustý" prudit, neví, která bije,..... nebo "vopruz" - to používám dost často v práci :-)
Ovšem zjistila jsem že když mluvím se synem jeho jazykem, funguje to - rozumí mi.
Třeba - Martine, tak to je hudtý, co máš v tom pokoji. Koukej to uklidit a neser - fakt, neser....
Ale je fakt, že oni skutečně mluví nesrozumitelně. Říkám synovi, když se mnou hovoří - prosímtě, artikuluj. Vyvrátí oční bulvy k nebi. A artikuluje, jak když mluví s hluchoněmým

Upravil(a) mashanka (12. 4. 2007 21:54)

v poslední době často zdůraznuji, že za mého dětství už opravdu bylo rádio, jezdil autobus a dokonce existovala žárovka
to je vypich...... umí mi někdo říct, čeho se to týká? (tedy nevím jak se to píše ale tak nějak to zní)

Upravil(a) cilka (13. 4. 2007 7:24)

Koukám, že to je všude na chlup stejný:-).
Včera mi líčil synek(skoro 14), jak se jeho spolužačka ve škole s kámoškou opila flaškou rumu, atd....mluvil tak rychle, že jsem sotva stačila zachytit pointu, natož detaily:-))). Jelikož to ale byl jeden z mála monologů, které vedl déle, než 5 vteřin, vyslechla jsem ho s pro mě netypickou trpělivostí a pak teprve zkoumala detaily. To ale byl další kámen úrazu. V okamžiku, kdy na mě vyplivnul sled událostí ze školy, vypnul mozek a čučel kamsi a na moje "doplňující" otázky odpovídal: "Co?".
No sranda....:-)))).
Moje dcerunka je přesně ten typ, jak popisuje Lueta - taky pořád "jakože" zpívá- trefně napsaný. Bohužel po mém příchodu z práce(dělám hlavou) její zpěv-krákorání-hulákání nabírá na obrátkách a tak jí důrazně¨prosím, aby si vymezila čas na svoje pazvuky v době DO 16hod.
Žiju s přítelem, který má dvě menší děti (7a 10 let) a ten pořád donedávna kroutil hlavou nad pubertálními záchvaty smíchu mé dcery, nesrozumitelnou artikulací mého syna...do té doby, než asi před měsícem zažil začátek puberty u svého staršího synka.
Tak trošku škodolibě jsem pronesla: "jojo, to je ale teprve začátek, TATI, bude hůř, daleko hůř...":-)))))
Držte se, matky:-)))

cilka napsal(a):

v poslední době často zdůraznuji, že za mého dětství už opravdu bylo rádio, jezdil autobus a dokonce existovala žárovka
to je vypich...... umí mi někdo říct, čeho se to týká? (tedy nevím jak se to píše ale tak nějak to zní)

Naši hoši jsou k nám celkem hodní, občas na nás shlížejí jak na senilní staříky ( měla jsem prvního v 18     , tak ten věkový rozdíl není taaaak dramatický ...) a občas z nich vypadne udivený dotaz typu : a za vás už byly diskotéky? a za vás už byly taneční ....  Cilko, opravdu jsem taky čekala dotaz , pamatuju-li si elektrifikaci, první koňskou tramvaj  a mamuta 

Hm, to moje dcera se mi jednou zeptala - ale to byla tak ve 3 třídě - Mami a když byla ta první válka, to už jsi byla na světě?

Znáte od B.Mac Donaldové Co život dal a vzal  a " posílám k vám Imogenu, přijedu si pro ni, až jí bude 30 "   ????

BB napsal(a):

Znáte od B.Mac Donaldové Co život dal a vzal  a " posílám k vám Imogenu, přijedu si pro ni, až jí bude 30 "   ????

Jo, to byl vždycky můj sen . Ale Betty taky píše o té proměně "malých příšerek" v "okouzlující bytosti", takže to funguje i za velkou louží

A taky ti vaši, když jim konečně porozumíte, s radostí zahalekají na celej barák: "Blíííík" ?

u nás se říká: no blik ..... ale jako povzbuzování..... takže dítě vede monolog směrem ke mně, něco jako když xixao vysvětloval že chce vrátit lahev zpět bohům a když zírám, tak dítko opakuje: no blik, no blik, no blik, no bliiiik........ pak pokračuje: týýý jóóóó to je hustý, vona to nechápe....