29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
také si myslím, že je dobré myslet na budoucnost.Kdyby člověk žil pouze přítomnosti, nic od života nečekal a na nic se netěšil, nikam se neposune.
A jak píše Vanilka, pokud něco z toho nevyjde, nic se neděje.
Z vlastní zkušenosti vím, že mě narození postižené dcery také obohatilo, i když jsme si s manželem přáli zdravé miminko.Prostě jsme to vzali jako fakt, proč se tím zbytečně trápit, když to stejně nezměním.
Není tady
Wiki, ano.
Pro Vanilku: Taky můžu permanentně plakat nad výdělkem potažmo stavem této planety a společenství lidí na ní nebo žít jen přítomným okamžikem. Já mluvím o "neočekávání" v kontextu určité životní filozofie, kde se pak cílem stává sama "CESTA" nebo bytí na cestě (viz Budha). V tomhle se asi nechápeme. To není jen o tom "myslet na zadní kolečka".(viz šetřit na důchod nebo žít zdravě pro budoucnost).
Somaia napsal(a):
Wiki, ano.
Pro Vanilku: Taky můžu permanentně plakat nad výdělkem potažmo stavem této planety a společenství lidí na ní nebo žít jen přítomným okamžikem. Já mluvím o "neočekávání" v kontextu určité životní filozofie, kde se pak cílem stává sama "CESTA" nebo bytí na cestě (viz Budha). V tomhle se asi nechápeme. To není jen o tom "myslet na zadní kolečka".(viz šetřit na důchod nebo žít zdravě pro budoucnost).
ano, to už je filozofická debata. I v Tvém případě jak jsi psala - máš cíl a to "CESTU". Nebo se to dá vykládat že cesta = vývoj. A znamená to taky na nic se neupínat.
Jasně. Filozoficky vzato. A s tím naprosto souhlasím.
Ale teď si představ praktický život. Myslet do budoucnosti není jen o zadních kolečkách. Můj muž je člověk žijící spíš okamžikem. Já jsem vizionář. A opravdu naší rodinu posuvám dopředu spíš já, i když mi některé vize nevyjdou. Třeba když budu myslet úplně prakticky: chodím třeba po zahradě a ukazuji ostatním, jak si představuji že to tam bude vypadat za x let. Dám jim tu vizi a spolu ji pak naplňujeme. Zrovna tak v práci. když jsem byla vedoucí a budovala své oddělení, předložila jsem ostatním své vize a tak podřízení věděli, kam to celé směřovat a o co se snažit.
Takže v praktickém životě - nemůžu si pomoct, ale bez pohledu do budoucnosti a plánování to v lidské společnosti podle mě nejde. Ale nesmí se to přehánět, jako ostatně cokoliv. Viz film Básníci a naplánování všeho. Dětí, dovolených, povýšení ...
Není tady
Já si také myslím, že to není o tom neplánovat, to jistěže mám krátko i dlouhodobé cíle, jen se nemůžu zhroutit, když mi jeden nevyjde(nebo nevyjde přesně tak, jak jsem chtěla)....Ani bych to nechápala jako jakési odevzdání se pasivně osudu...vůbec ne. Spíš ten cíl pak mohu malinko pootočit, obtéct jako voda kámen a zase jít dál. A když člověk žije jaksi naplno, na všech frontách, plní "nádobky lásky" permanentně, tak když něco někde hapruje, tak mám dost dalších podpěr, abych se nezhroutila....
Jistěže nemůžu sedět a čekat, kdo mě kdy kam odvede, odnese, čekat kdo mi co dá nebo vezme, přičemž budu "spokojená" - tak to vůbec neberu !!
Není tady
Vanilka69 napsal(a):
Somaia napsal(a):
Wiki, ano.
Pro Vanilku: Taky můžu permanentně plakat nad výdělkem potažmo stavem této planety a společenství lidí na ní nebo žít jen přítomným okamžikem. Já mluvím o "neočekávání" v kontextu určité životní filozofie, kde se pak cílem stává sama "CESTA" nebo bytí na cestě (viz Budha). V tomhle se asi nechápeme. To není jen o tom "myslet na zadní kolečka".(viz šetřit na důchod nebo žít zdravě pro budoucnost).ano, to už je filozofická debata. I v Tvém případě jak jsi psala - máš cíl a to "CESTU". Nebo se to dá vykládat že cesta = vývoj. A znamená to taky na nic se neupínat.
Jasně. Filozoficky vzato. A s tím naprosto souhlasím.
Ale teď si představ praktický život. Myslet do budoucnosti není jen o zadních kolečkách. Můj muž je člověk žijící spíš okamžikem. Já jsem vizionář. A opravdu naší rodinu posuvám dopředu spíš já, i když mi některé vize nevyjdou. Třeba když budu myslet úplně prakticky: chodím třeba po zahradě a ukazuji ostatním, jak si představuji že to tam bude vypadat za x let. Dám jim tu vizi a spolu ji pak naplňujeme. Zrovna tak v práci. když jsem byla vedoucí a budovala své oddělení, předložila jsem ostatním své vize a tak podřízení věděli, kam to celé směřovat a o co se snažit.
Takže v praktickém životě - nemůžu si pomoct, ale bez pohledu do budoucnosti a plánování to v lidské společnosti podle mě nejde. Ale nesmí se to přehánět, jako ostatně cokoliv. Viz film Básníci a naplánování všeho. Dětí, dovolených, povýšení ...
Já za sebe souhlas!!
Není tady
Vanilka69 napsal(a):
A já si zase myslím, že je dobré myslet na budoucnost, protože to člověka posunuje dopředu než žít jen okamžikem.
Nesmí se člověk ale hroutit z toho, když mu to nevyjde, tj. shodneme se na tom, že pokud mi něco přehází plány tak to vzít v klidu a v pohodě.
Přeci je dobré mít cíl, ke kterému člověk směřuje.
Taky lidé, keří nemyslí na svoji budoucnost obvykle pak spláčí nad výdělkem. (Šetřit si na důchod, jít na školu abych v budoucnu měl lepší uplatnění, žít zdravě abych neonemocněl atd.)
Keď chceš Boha rozosmiať, rob si plány...
Není tady
Selimo, myslím, že jsi jednoduše a elegantně pojmenovala přesně to, co jsem se já složitě snažila rozebrat. Trefa do černého. To je přesně ono . Díky
Upravil(a) Somaia (18. 5. 2007 14:34)
Jj...člověk si svou budoucnost opravdu tvoří svou přítomností, tím, jak žije tady a teď. Pokud není dostatečně pozorný právě tady a teď ke svému životu, tak to se bůh skutečně dost nachechtá
Není tady