|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
prostě růže je krásná hříčka přírody:-))) - jooo - to je pěkné...
Není tady
Pokud by mel o tebe zajem, tak si te sam najde. Pokud je to nejaky typ chlapa, tak nejdi jedina. Jak jste se poznali?
Není tady
A jeste, to ze nekdo na nekoho kouka, mrka a kdovy co. Pokud neprojevy sam zajem, tak si od toho nic neslybuj. Znam hodne pripadu. I dodnes na toho dotycneho cekaji a zbytecne. 
Není tady
No nevím přezdívko,já byla taky platonicky zamilovaná a když jsem mu to víc jak po roce dala vědět,ukázalo se,že jsme na tom stejně,jenže on by se nikdy neodvážil....
Dneska,když to skončilo,si říkám,proč jsem to jen nemohla nechat v platonické fázi...Kdyby to tak bylo,mohla bych se radovat z toho,že dneska svítí sluníčko,že půjdeme s dětmi na hrištátko atd.Ted místo toho sedím u netu a bojím se vystrčit nos z baráku,abych ho nezahlédla.Na ten pocit obyčejného štěstí si musím ještě pár měsíců či roků počkat...
Takže já hlasuju zůstat u té platoniky:-)
Není tady
moni6 napsal(a):
No nevím přezdívko,já byla taky platonicky zamilovaná a když jsem mu to víc jak po roce dala vědět,ukázalo se,že jsme na tom stejně,jenže on by se nikdy neodvážil....
Dneska,když to skončilo,si říkám,proč jsem to jen nemohla nechat v platonické fázi...Kdyby to tak bylo,mohla bych se radovat z toho,že dneska svítí sluníčko,že půjdeme s dětmi na hrištátko atd.Ted místo toho sedím u netu a bojím se vystrčit nos z baráku,abych ho nezahlédla.Na ten pocit obyčejného štěstí si musím ještě pár měsíců či roků počkat...
Takže já hlasuju zůstat u té platoniky:-)
Moni, ja taky byla platonicky zamilovana. A je dobre, ze to nedoslo dal. Proc jste se rozesli?
Není tady
Spíš ,proč se rozešel on se mnou.Jeho žena zjistila,že je nemocná,zatím se ještě u ní nemoc neprojevila,ale bohužel ji má v sobě.A od té doby se začal náš vztah měnit.Říkal,že má v hlavě zmatek,nevěděl s kým být.A pak se rozhodl pro ni,řekl ,že cítí,že k ní patří a že by to mezi nimi zase mohlo fungovat.
To je všechno.Zatím to moc nezvládám,ale snažím se.Hrozně moc mi chybí...Snad to jednou bude lepší,i když královna ze mě asi nikdy nebude...:-)
Není tady
Moni ty jsi královna, protože bojuješ. A za pár měsíců se tak i budeš cítit.
moni6 napsal(a):
Spíš ,proč se rozešel on se mnou.Jeho žena zjistila,že je nemocná,zatím se ještě u ní nemoc neprojevila,ale bohužel ji má v sobě.A od té doby se začal náš vztah měnit.Říkal,že má v hlavě zmatek,nevěděl s kým být.A pak se rozhodl pro ni,řekl ,že cítí,že k ní patří a že by to mezi nimi zase mohlo fungovat.
To je všechno.Zatím to moc nezvládám,ale snažím se.Hrozně moc mi chybí...Snad to jednou bude lepší,i když královna ze mě asi nikdy nebude...:-)
Moni, jak jsem pochopila ten chlap byl zenac, ze? 
Nevim, ale je lepsi mit SVOBODNEHO, ten je jenom tvuj a nestane se, ze se rozmysli pro svoji zenu.
Zakonita zena je zena.
Mela jsi s tim pocitat. ALe co, stalo se. Na kazdem cloveku se najde neco krasneho.
Neexistuji idealy. Holka krera nema 90-60-90 a co? I ta silnejsi muze byt kralovnou. 
Není tady
Víš přezdívko i já jsem vdaná a na rozdíl od mého přítele či milence,nebo jak to nazvat mám i děti.Přesto jsem se zamilovala jak kdyby mi bylo šestnáct.Už vím proč se říká nikdy neříkej nikdy,i když právě tohle já ted říkám-už nikdy-bylo to krásné,ale moc to bolí....
Není tady
Ahoj Moni, mohla si s tim pocitat, ze to tak dopadne. Co na to rika tvuj manzel?
Upravil(a) misa1234 (17. 4. 2007 14:26)
Není tady
Míšo,mohla jsem s tím počítat,máš pravdu...Vím,že můj přítel už se v minulosti rozumově rozhodl ukončit vztah a po té se vrátil ke své přítelkyni(ted je z ní manželka).Mohla jsem s tím počítat...Jenže já si místo toho plánovala budoucnost,nový život s ním i mými dětmi,miminko...
Můj manžel je fajn.Asi i proto,že se v naší minulosti stalo to samé...
Není tady
Ted jsem to asi napsala nesrozumitelně.Stalo se to jemu,já odpustila a jeli jsme dál...
Není tady
moni6 napsal(a):
Míšo,mohla jsem s tím počítat,máš pravdu...Vím,že můj přítel už se v minulosti rozumově rozhodl ukončit vztah a po té se vrátil ke své přítelkyni(ted je z ní manželka).Mohla jsem s tím počítat...Jenže já si místo toho plánovala budoucnost,nový život s ním i mými dětmi,miminko...
Můj manžel je fajn.Asi i proto,že se v naší minulosti stalo to samé...
Moni, co se stalo, se stalo. Pro vztah musi byt OBA, ale to vis. Kdyz nechce chlap a zena muze chtit { neebo naopak} , tak to bych s takovym nevydrzela dlouho ani chodit. Jak ti je tedka? Jak mate stare deti? Co rika na to vsechno tvuj manzel?
Není tady
Je mi hrozně Míšo.Dneska jsem ho viděla,vím,že se taky trápí,padlo pár pus,ale neulevilo se mi,bolí to pořád stejně.Přála bych si ho mít aspon jako kamaráda,svěřovat se mu,jednou za den s ním moc mluvit,at už po telefonu nebo z očí do očí.Jenže je mezi námi stále velká přitažlivost(nevím jestli to jsou city,z mé strany určitě,ale z jeho?),prostě to zatím nejde a nevíme zda to někdy půjde bez toho,abychom si nepovídali a zase nezklouzli k tomu,co už tu bylo...Ale jsem na začátku...Každý den je to jiné,snažím se žít vedle manžela a pustit Míšu(máte stejné jméno)z hlavy,ale zatím to nejde.Bydlíme vedle sebe,vídáme se...Jeden den jsem nahoře,druhý dole,jako na houpačce.Pořád bych s Míšou chtěla žít,ale čím dál tím mín mi to připadá reálné i v ohledu k manželovi.Je moc fajn,opravdu se snaží i když jsem mu asi moc ublížila,jsem ráda,když je doma,ale ted je bohužel moc často pracovně pryč a já s dětmi sama.Mám dvě holčičky,8 a 2 roky.
A co Tebe Míšo přivedlo na Babinet?
Není tady
moni6 napsal(a):
Je mi hrozně Míšo.Dneska jsem ho viděla,vím,že se taky trápí,padlo pár pus,ale neulevilo se mi,bolí to pořád stejně.Přála bych si ho mít aspon jako kamaráda,svěřovat se mu,jednou za den s ním moc mluvit,at už po telefonu nebo z očí do očí.Jenže je mezi námi stále velká přitažlivost(nevím jestli to jsou city,z mé strany určitě,ale z jeho?),prostě to zatím nejde a nevíme zda to někdy půjde bez toho,abychom si nepovídali a zase nezklouzli k tomu,co už tu bylo...Ale jsem na začátku...Každý den je to jiné,snažím se žít vedle manžela a pustit Míšu(máte stejné jméno)z hlavy,ale zatím to nejde.Bydlíme vedle sebe,vídáme se...Jeden den jsem nahoře,druhý dole,jako na houpačce.Pořád bych s Míšou chtěla žít,ale čím dál tím mín mi to připadá reálné i v ohledu k manželovi.Je moc fajn,opravdu se snaží i když jsem mu asi moc ublížila,jsem ráda,když je doma,ale ted je bohužel moc často pracovně pryč a já s dětmi sama.Mám dvě holčičky,8 a 2 roky.
A co Tebe Míšo přivedlo na Babinet?
Ahoj Monco, jak to mezi Vami zacalo mezi tebou a Misou? To jste se denne potkavali, nebo jak? Mluvila si s nim o tom? Ze bys chtela byt jeho kamaradka. Je to fakt slozity. Oba jste zadany. A k sobe Vas to tahne. Co se ti libi a nelibi na manzelovi a co se ti libi a nelibi na Misovi? A co me privedlo na Babinet? To jednou jsem si nekde precetla, kde bylo hodne www adres a ja se podivala a uz zustala na Babinetu.
Upravil(a) misa1234 (17. 4. 2007 20:51)
Není tady
moni6 napsal(a):
No nevím přezdívko,já byla taky platonicky zamilovaná a když jsem mu to víc jak po roce dala vědět,ukázalo se,že jsme na tom stejně,jenže on by se nikdy neodvážil....
Dneska,když to skončilo,si říkám,proč jsem to jen nemohla nechat v platonické fázi...Kdyby to tak bylo,mohla bych se radovat z toho,že dneska svítí sluníčko,že půjdeme s dětmi na hrištátko atd.Ted místo toho sedím u netu a bojím se vystrčit nos z baráku,abych ho nezahlédla.Na ten pocit obyčejného štěstí si musím ještě pár měsíců či roků počkat...
Takže já hlasuju zůstat u té platoniky:-)
Moni, jsem na tom asi podobně jako Ty jenom na začátku. Mám rodinu, děti zhruba ve stejném věku jako máš Ty. A jsem platonicky zamilovaná. Objekt mého zájmu vidím skoro denně v práci. Bráním se tomu statečně už nejmíň tři roky, poslední rok je to hodně intenzívní (víc se vidíme a slyšíme). Sem tam si vyměníme nějaký kompliment nebo dvojsmyslnou narážku, takže pro něj nejsem vysloveně vzduch. On je vdovec o víc než deset let starší než já, přitahuje mě fyzicky i jako silná osobnost s obrovskými znalostmi a přirozenou inteligencí. Celou dobu se snažím sama sebe přesvědčit, že do něj nejsem zamilovaná, že jsem jenom jeho obdivovatelka. To je ale hovadina, co? Nechápu, jak se mi může něco takového v pětatřiceti stát. V žádném případě si nechci rozbít rodinu. Asi mi poradíš, že na něj mám zapomenout. Ale já to nechápu jako nešťastnou lásku, přináší mi to momentálně víc radosti než smutku. A pokud se on odhodlá k nějaké akci, tak se určitě neudržím. Tajně doufám, že to udělá (můj rozum mi říká, že to spíš neudělá). Poraď, jak to zvládnout. Jak by ses dneska zachovala Ty, po zkušenostech co máš?
Není tady
Ahoj Trudo,víš u mě byl nejdřív obdiv.Michal je tolik jiný než manžel,jak říkáš Ty,silná osobnost s obrovskými znalostmi,obdivovala jsem na něm tolik věcí...Nevím čím ta moje platonická zamilovanost začala,asi tím,že byl velice milý a pozorný,pak jsem si všimla,že má krásné oči...Fakt nevím,najednou mě něco nutilo vyhledávat jeho společnost...Možná kdyby se se neženil,byla bych platonicky zamilovaná pořád,asi představa,že ho ztratím úplně mě donutila říct ,co cítím.
Jestli Tě to uklidní,mně je 34(tedy bude).Vždycky jsem mimomanželské vztahy odsuzovala,říkala,že mne se něco takového nemůže stát...Stalo se.Michal mi včera vynadal za to,když jsem řekla,že se to nemělo stát.Já vím,prožili jsme spoustu krásného,když jsme byli spolu,ale když jsme nebyli ,tak to bolelo a ted to bolí moc.Už bych do toho asi nešla znovu.Ted si neumím představit,jak tohle může přebolet,když se skoro denně potkáváme,občas řešíme místní záležitosti...Mám pocit ,že i za pár roků mě vždycky píchne u srdce ,když ho uvidím,že vždycky budu litovat,že s tímhle skvělým chlapem nemůžu žít...
Opravdu nevím,jak to zvládnout,mně se to nepodařilo...Jen vím,že už nikdy nechci něco takového,protože nezvládnu nezatáhnout do toho city a to je pak vždycky průšvih...
Není tady
Ahoj Moni. Přečetla jsem si téma hrošíka, kde jsou i Tvoje příspěvky. Něco takového jsem potřebovala. Ujasnit si, jak na tom jsem. Podobně jako hrošík nemůžu manželovi nic vytknout, nic zásadního ani není. Ale kolega mě pořád přitahuje. To se asi těžko změní. Ale budu se snažit chovat se pořád stejně, tzn. přátelsky a ne vysloveně aktivně. Uvidíme.
Není tady
Natynka napsal(a):
Me napsal(a):
Poslední dobou se zamýšlím nad výhodami kontra nevýhodami platonické zamilovanosti.Možná je to tím jarem...Zamilovala jsem se do jednoho ženatého muže,ale nejsem schopná s ním navázat vztah,jednak by mě ani nemusel chtít,a jednak i kdyby mě chtěl,nechci nikomu ničit manželství.Tak na něj pořád myslím,posledně jsem měla sex s přítelem,a myslela jsem na něj...byl to po dlouhé době úplně skvělý sex
...mám někdy pocit,že se z toho zblázním
Pokud to máte někdo podobně,můžete napsat,ráda bych si přečetla vaše názory a zkušenosti...
Platonická zamilovanost...
Pokud je udržena ta té rovině platonické, proč ne. Ale pokud přeroste v nešťastnou lásku... je to trápení. Svého času mě bavilo být zamilovaná. Bylo to super. Dalo by se říct, že jsem to měla "jako sport"
Někde jsem četla, že lidé zapomenou na to, co jste řekli. Ale nikdy nezapomenou na to, jak se vedle vás cítili.
Tudíž pokud je zamilovanost jen platonická, nemáš žádné vzpomínky na společně prožitý čas, zapomeneš .... časem určitě.
Musím souhlasit, už jsem si to taky "odžila". Je to jen trápení... a hodně rychle člověk zapomene, protože neni na co konkrétního vzpomínat.
Není tady
Napadá mě film Ztraceno v překladu. Znáte? Pokud ne, doporučuju 
... je tam moc citlivě a přirozeně prožit takový lidský, platonický vztah dvou generačně rozdílných lidí až to člověka dojímá. Jak jednoduché a zároveň překvapující je potkat někoho s kým si člověk jen tak lidsky, jednoduše může popovídat. Chtít být s ním, v jeho přítomnosti, jen tak. Prožít obyčejné věci, na které pak vzpomínáte, že vlastně obyčejné nebyly. No, nakonec z toho jen tak jsou tolik zaskočení, že ani netušili, že by něco víc mohli cítit. Síla v tom filmu je i v jeho konci, který překvapí...
Myslím, že by se vám film líbil, je hodně tichý, neverbální, není to ten typ filmů, kde vám všechno musí říci a tolik nehrát...
držím palce všem vašim láskám a vztahům
Upravil(a) Ra (29. 8. 2007 10:15)
Není tady
Ztraceno v překladu jsem viděla nedávno a moc se mi to líbilo. Jinak já už jsem z té platonické lásky o které jsem tady psala venku, a nemyslím si, že to bylo jen neštěstí, naštěstí jsem to totiž ukočírovala, nebylo nic, jen v mé hlavě 
, jestli i v jeho, to opravdu nevím, ale myslím, že něco musel vytušit... Ale to, co se odehrávalo v mé hlavě bylo velice příjemné
Mi to ovšem něco dalo, vždy jsem se totiž zamilovávala do takových těch frajírků,děvkařů apod., a tohle byl první dá se říct kvalitní chlap, který mě ještě k tomu strašně vzrušoval... bohužel už ženatý ... v poslední době si ale začínám všímat, že se mi začínají líbit trochu jiné typy mužů, než kdysi. Opravdu si mnohem více všímám mužů se smyslem pro rodinu, zodpovědných /a to tento určitě je, právě proto jsme spolu ani nic neměli/ a začínají mě i přitahovat. Nechci to zakřiknout, ale mám pocit, že jsem na dobré cestě a mám ze sebe radost
Není tady
Gratulujem...
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.