29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Po třech letech vztahu mám svého přítele opravdu ráda,ale spíš přemýšlím,jestli už to není zvyk,ačkoliv jsme oba pohodoví lidé,tak se často hádáme a on mi říká ošklivé věci,cloumá se mnou,atd.Já tedy také nejsem svatá.Nakonec mi ale říká,že za všechny hádky mohu já.Přeci v tom je vina obou.Vůbec už nevím,co ke mě cítí,já ho asi nemiluju,ale svůj vztah nechci jen tak vzdát,vždyť už jsme plánovali rodinu a koupi bytu.Bojím se,že po takové době s někým jiným by to bylo stejné,tak ani příliš nepřemýšlím o rozchodu.
Není tady
V tomhle se těžko radí ... do vašeho vztahu vidíš jenom ty a on ! Tuhle situaci znám a také se nedovedu rozhodnout (podle rad).
I když to cloumání ? To už je na pováženou ?
Není tady
Žít celý život s někým koho nemiluješ? To se mi nezdá dobré. A být s někým ze zvyku a pohodlnosti taky ne. Musíš si ujasnit své city a podle nich se řídit dál. A stím cloumáním souhlasím s Feuriou. A to že se často hádáte taky není dobrá cesta k tomu,abyste přemýšleli o rodině. Měli by jste si promluvit co kdo cítí a pak se rozhodnout společně co dál.
Není tady
Já vím,jenomže promlouvat s ním o těchto věcech moc nejde,je mu 41 a už takové věci řesit nechce.U něj jsem s tím nikdy úspěch neměla.
Není tady
Jo, to znám ... spíš ani nechápe, co vlastně chceš řešit ... vše je o.k. jen ty furt něco máš !
Není tady
Ellischka napsal(a):
Já vím,jenomže promlouvat s ním o těchto věcech moc nejde,je mu 41 a už takové věci řesit nechce.U něj jsem s tím nikdy úspěch neměla.
Tak v tom případě mu alespoň řekni jak to cítíš a uvidíš jak zareaguje a pokud Ti neřekne vůbec nic, tak už musíš soudit podle toho co cítíš Ty sama
Není tady
Ellischka napsal(a):
Bojím se,že po takové době s někým jiným by to bylo stejné,tak ani příliš nepřemýšlím o rozchodu.
Ellsichko, jaké si to uděláš, takové to budeš mít, pokud se budeš v novém (jakémkoliv) vztahu chovat stále stejně, tak je celkem vysoká pravděpodobnost, že po čase ten další bude hodně podobný jako ten stávající. Nebo tu změnu od sebe uděláš teď a uvidíš, jestli a jak se změní současný vztah..?
Není tady
Mám špatnou zprávu ... ono je to opravdu v tomhle tom o nás ! Nedovedeme si jít za tím, co chceme - nebo spíš vlastně nevíme co chceme a nedáme pokoj dokud to nedostaneme ... nevím, jestli jde o podvědomý strach (že je chyba ve mě) a o touhu přesvědčit se, že to tak není ??? Nevím sbírání důkazů a odhodlání, že to dál nejde a pak zase ten strach, že to bude stále stejné ... že si člověk nepomůže! Že by jenom stačilo všechno o trochu méně řešit ??? Krok tam a zpět a tam a zpět ? Jednou dole a po druhé na hoře ... život jako na houpačce.
Není tady
Ahoj Ellischko,
zkus napsat trochu víc, já tomu moc nerozumím.
Píšeš, že jste oba pohodoví lidé, ale hádáte se. Jste tedy pohodoví anebo se hádáte???
Říká Ti ošklivé věci a cloumá s tebou? Už teď, když spolu chodíte? Jak myslíš, že se to bude vyvíjet dál?
Vinu za vše svaluje na Tebe? A má pravdu?
Já taky občas nevím, nemohu se rozhodnout, jak na tom jsem po 4 letech se svými city ke svému příteli, ale vždy si najdu mnoho pozitivních důvodů. Bohužek v tvém příspěvku nevidím ani jeden důvod, proč s ním jsi. (To, že jste plánovali rodinu a koupi bytu nepovažuji za důvod.)
Není tady
S chlapem se musí jednat na rovinu, nemá smysl dělat jemné náznaky
Není tady
Ellischka napsal(a):
Po třech letech vztahu mám svého přítele opravdu ráda,ale spíš přemýšlím,jestli už to není zvyk,ačkoliv jsme oba pohodoví lidé,tak se často hádáme a on mi říká ošklivé věci,cloumá se mnou,atd.Já tedy také nejsem svatá.Nakonec mi ale říká,že za všechny hádky mohu já.Přeci v tom je vina obou.Vůbec už nevím,co ke mě cítí,já ho asi nemiluju,ale svůj vztah nechci jen tak vzdát,vždyť už jsme plánovali rodinu a koupi bytu.Bojím se,že po takové době s někým jiným by to bylo stejné,tak ani příliš nepřemýšlím o rozchodu.
Eli, Ty už ses asi stejně rozhodla... Jestli v tom vztahu chceš přesto zůstat, tak za sebe Ti mohu poradit jen jedno: KOMUNIKACE A ČINY. Až spolu budete umět mluvit, naslouchat si a vciťovat se do pocitů toho druhého, jdete sice dobrým směrem, ale jste jen na začátku cesty. Teprve když se podle toho, co se o sobě z vašich rozhovorů dovíte začnete chovat, uvidíte jestli jdete správným směrem k cíli...
Jedno je ale jisté, chtít musí oba. Nebudu Ti tvrdit, že nemá smysl aby ses snažila jen Ty a on si jel dál svým starým způsobem, protože všechno má nějaký smysl. I kdyby se Ti nepovedlo obnovit váš vztah, Ty budeš vědět, že jsi pro jeho obnovu udělala všechnho. A pak se jednoho rána možná probudíš, na zlomek vteřiny uvidíš váš vztah očima někoho jiného a řeneš si "ježiši, za co já to tady vlastně bojuju?!
Moc Ti přeju aby jsi se rozhodla spíš srdcem než rozumejm,protože zůstávat ve vztahu za této situace jakou popisuješ? Jednou z lidských vlastností je ta, že člověk se někdy ke svým plánům upíná píliš, že přes ně nevidí realitu...
Upravil(a) Jiněnka (27. 3. 2007 8:57)
Není tady
Feuria napsal(a):
Jo, to znám ... spíš ani nechápe, co vlastně chceš řešit ... vše je o.k. jen ty furt něco máš !
Přesně tak,neměla jsi toho samého :-)
Není tady
Andromeda napsal(a):
Ellischka napsal(a):
Bojím se,že po takové době s někým jiným by to bylo stejné,tak ani příliš nepřemýšlím o rozchodu.
Ellsichko, jaké si to uděláš, takové to budeš mít, pokud se budeš v novém (jakémkoliv) vztahu chovat stále stejně, tak je celkem vysoká pravděpodobnost, že po čase ten další bude hodně podobný jako ten stávající. Nebo tu změnu od sebe uděláš teď a uvidíš, jestli a jak se změní současný vztah..?
No jo,ale jak se mám změnit?Nemyslím,si že by byla chyba jen na mé straně,někdy je docela nesnesitelný!
Není tady
No jo Kali, ale někteří to prostě nepobírají .... já vím, pak záleží na nás ! Jenže, když toho dotyčného máš rád a víš už jaký je a co za tím je ! Tak i když tě neskutečně štve ... tak ho podvědomě omlouváš ! ... sama to nechápu já to tak prostě dělám (nevím, zda mi je líto jeho nebo sebe). Vím, že je to nějak celé špatně, ale to podvědomí ... to je zatím silnější než já a moje deziluze !
Není tady
janica napsal(a):
Ahoj Ellischko,
zkus napsat trochu víc, já tomu moc nerozumím.
Píšeš, že jste oba pohodoví lidé, ale hádáte se. Jste tedy pohodoví anebo se hádáte???
Říká Ti ošklivé věci a cloumá s tebou? Už teď, když spolu chodíte? Jak myslíš, že se to bude vyvíjet dál?
Vinu za vše svaluje na Tebe? A má pravdu?
Já taky občas nevím, nemohu se rozhodnout, jak na tom jsem po 4 letech se svými city ke svému příteli, ale vždy si najdu mnoho pozitivních důvodů. Bohužek v tvém příspěvku nevidím ani jeden důvod, proč s ním jsi. (To, že jste plánovali rodinu a koupi bytu nepovažuji za důvod.)
Samozřejmě,že má i dobré stránky,myslím,že jsem v našem vztahu dost tolerantní.Ta hádka vždycky vzejde tak zbytečně.
Není tady
Buď se člověk musí naučit toho druhého brát takového, jaký je, a nebo od toho jít pryč ! Opravdu jsou lidé s nižším EQ a to je pak těžké pořízení .... KOMUNIKACE je základ ! Pokud chybí - je to jako domeček bez základů ! Může se kdykoli sesypat !
Není tady
Jiněnka napsal(a):
Ellischka napsal(a):
Po třech letech vztahu mám svého přítele opravdu ráda,ale spíš přemýšlím,jestli už to není zvyk,ačkoliv jsme oba pohodoví lidé,tak se často hádáme a on mi říká ošklivé věci,cloumá se mnou,atd.Já tedy také nejsem svatá.Nakonec mi ale říká,že za všechny hádky mohu já.Přeci v tom je vina obou.Vůbec už nevím,co ke mě cítí,já ho asi nemiluju,ale svůj vztah nechci jen tak vzdát,vždyť už jsme plánovali rodinu a koupi bytu.Bojím se,že po takové době s někým jiným by to bylo stejné,tak ani příliš nepřemýšlím o rozchodu.
Eli, Ty už ses asi stejně rozhodla... Jestli v tom vztahu chceš přesto zůstat, tak za sebe Ti mohu poradit jen jedno: KOMUNIKACE A ČINY. Až spolu budete umět mluvit, naslouchat si a vciťovat se do pocitů toho druhého, jdete sice dobrým směrem, ale jste jen na začátku cesty. Teprve když se podle toho, co se o sobě z vašich rozhovorů dovíte začnete chovat, uvidíte jestli jdete správným směrem k cíli...
Jedno je ale jisté, chtít musí oba. Nebudu Ti tvrdit, že nemá smysl aby ses snažila jen Ty a on si jel dál svým starým způsobem, protože všechno má nějaký smysl. I kdyby se Ti nepovedlo obnovit váš vztah, Ty budeš vědět, že jsi pro jeho obnovu udělala všechnho. A pak se jednoho rána možná probudíš, na zlomek vteřiny uvidíš váš vztah očima někoho jiného a řeneš si "ježiši, za co já to tady vlastně bojuju?!
Moc Ti přeju aby jsi se rozhodla spíš srdcem než rozumejm,protože zůstávat ve vztahu za této situace jakou popisuješ? Jednou z lidských vlastností je ta, že člověk se někdy ke svým plánům upíná píliš, že přes ně nevidí realitu...
Moc děkuju za tento krásný příspěvek!Budu se jím řídit.
Není tady
Feuria napsal(a):
No jo Kali, ale někteří to prostě nepobírají .... já vím, pak záleží na nás ! Jenže, když toho dotyčného máš rád a víš už jaký je a co za tím je ! Tak i když tě neskutečně štve ... tak ho podvědomě omlouváš ! ... sama to nechápu
já to tak prostě dělám (nevím, zda mi je líto jeho nebo sebe). Vím, že je to nějak celé špatně, ale to podvědomí ... to je zatím silnější než já a moje deziluze !
No to je přesně můj problém.Dělám to samé.
Není tady
Fe, prostě si ještě nedospěla do toho stádia, že je někdy lepší být sám a všechno si v klidu v hlavě srovnat a přehodnotit. S odstupem se taky vidí jinak. Je to kombinace strachu a zvyku z neznáma, ze samoty, ...
Není tady
Ellischko - jak je na tom v kolektivu ???
nemáš někdy pocit, že jsi tu od toho, aby jsi ho bránila před světem (v tom smyslu, že není tak špatný, jak ho vidí druzí ?).
Prostě - smaritánka, která si myslí, že láskou a tolerancí lze dosáhnout s tímto člověkem spokojeného vztahu, že si Tě za to bude vážit atd. ? A pak o to víc to bolí, když zjistíš, že se ti to nevrací ? Zásoby docházejí a není z čeho čerpat ... ! Pak vzniká tohle "přemýšlení" o ničem.
Není tady
Ellischko, partnera těžko změníš, ale můžeš změnit sebe a až pak se může změnit i partner.
Není tady
KALIK napsal(a):
Fe, prostě si ještě nedospěla do toho stádia, že je někdy lepší být sám a všechno si v klidu v hlavě srovnat a přehodnotit. S odstupem se taky vidí jinak. Je to kombinace strachu a zvyku z neznáma, ze samoty, ...
Kali, ale já jsem sama ....
Není tady
Tak promiň, myslel jsem, že s někým chodíš.
Není tady
Feuria napsal(a):
Ellischko - jak je na tom v kolektivu ???
nemáš někdy pocit, že jsi tu od toho, aby jsi ho bránila před světem (v tom smyslu, že není tak špatný, jak ho vidí druzí ?).
Prostě - smaritánka, která si myslí, že láskou a tolerancí lze dosáhnout s tímto člověkem spokojeného vztahu, že si Tě za to bude vážit atd. ? A pak o to víc to bolí, když zjistíš, že se ti to nevrací ? Zásoby docházejí a není z čeho čerpat ... ! Pak vzniká tohle "přemýšlení" o ničem.
V kolektivu se mi zdál celkem oblíbený,ale pomalu zjišťuji,že to tak není.Sám mi říkal,že mu ani nikdo nezavolá,aby s ním šel na pivo.Když jsem s ním,tak mě napadá,co mě u něj drží,ale když jsem bez něj(třeba jen v práci)tak ho omlouvám a říkám si,že to nemá lehké.Vlastně bych bez něj už asi být nechtěla,ale s ním to také není jednoduché.
Není tady
KALIK napsal(a):
Ellischko, partnera těžko změníš, ale můžeš změnit sebe a až pak se může změnit i partner.
Já se nechci měnit a nechci měnit ani jednoho,navíc si myslím,že to ani nejde,maximálně se můžem ovlivnit.Spíš bychom asi k sobě měli změnit náš postoj.
Není tady