Mám dva šéfy a nestěžuju si, jsou to normální, komunikativní lidi, dá se s nimi domluvit a nevymýšlí si nesmysly.

Ale když se tak pohrabu v minulosti, tam by se našly věci..do lady, který udělala strmou kariéru sekretářka - vedoucí oddělení a její důvěrné přátelství se šéfem pobočky s tím určitě nemělo nic společného :-)). Nakonec přátelství vem ďas, průšvih byl, že ona o naší práci absolutně neměla páru, takže si vymýšlela naprosté kraviny s běžným provozem neslučitelné a trvala na nich i když i jí musel být jasné že to nejde. Prostě já jsem to řekla a tak to tak bude.

Další expert zase vypracoval podrobný manuál, jak se mají zaměstnanci chovat v kanceláři, třeba nemají jíst, aby nedrobili na stoly, na WC mají jít před odchodem z domu, aby se netrousili v práci a tak...u něj jsem vydržela měsíc a to jsem přetáhla průměrnou životnost zaměstnance o dobré dva týdny. Pán neustále argumentoval tím, že lidi jsou dneska hrozný, neváží si práce a že nezaměstnanost je donutí, bohužel mu jaksi nedošlo, že v Praze to s tou nezaměstnaností zase není tak horký :-))

Musim no já i dokážu pochopit, že nějaké firmy prostě trvají na tom aby jejich zaměstnanci chodili slušně, nevyzývavě oblečení. Ale to s tím spdoním prádlem to je docela hukot :-)))).

Ještě že můžu chodit do práce v džínách :-)

My ochotní vedení nevědomými děláme nemožné pro nevděčné.
Ano, paní ředitelko.

To jsou v zásadě dvě věty které mi pomáhají rozdýchat pracovní potíže.


PS: Slyšela jsem i o rozpočtu útržků toaletního papíru na osobu.

Ja teda ako som mala smolu na chlapov, tak som mala šťastie na šéfov... So svojou prvou šéfkou po vysokej sa dodnes kamoším, s druhou v podstate tiež(medzitým som si bola šéfkou sama a tiež so sebou pomerne vychádzam ), so šéfom v cudzine (Slovákom) som vychádzala korektne a v pohode a tiež dodnes komunikujeme a po krátkom období bezšéfstva mám teraz zasa fajn šéfov. Celkom sa do práce tešievam. Určite je to aj brandžami, v ktorých som sa pohybovala, ale verím, že človek musí byť sám trochu diplomat a povedzme empatický alebo slušný... a určite treba mať aj šťastie. Ale napr. open space poznám a v našej práci to bolo na mašľu, navyše nám jediný zdroj denného svetla zatarasili óóóbrovským billboardom takže sme robili pri večnom halogénovom svetle, bez okien - len s klimakterizáciou... ale poloha bola úžasná, v centre mesta, a všade je niečo, pravda...? Tak si vždy vyberiem to lepšie a snažím sa nehundrať, pokiaľ to nie sú extrémy.

Dodnes s hrůzou vzpomínám ne jednoho (a zaplaťbůh jediného z řady) šéfa - cvoka, který odmítal uznat, že mám pravdu... A já ji měla a fyzikální zákony taky, i když ON si myslel, že je popře... ve finále za mohutného řevu serval z okna asi osmimetrovou záclonu pod záminkou, že je špinavá a máme v kanclu bordel, a jak v ní dupal tak se do ní zamotával... a my s kolegyňkama jen zíraly, držely se za ruce a věděly, že nesmíme nic říct ani udělat, protože v lepším případě letíme na hodinu, v horším by nám byl schopen ublížit. No, už tam dávno nejsme ani jedna :-)

Janulina napsal(a):

Už se mi stává pravidlem, že v každé práci je náš přímý nadřízený pořádný opruzák. Po několika pokusech s ním jakž takž vycházet - ale zároveň se nenechat nic líbit - jsme už vyléčení a chováme se k němu tak, jak on se chová k nám.
Jak ke své pozici přišel, to nikdo neví, jelikož dříve pracoval v naprosto jiném oboru a to jako řádový zaměstnanec, tudíž má nulové zkušenosti s vedením lidí a o  našem oboru toho taky moc neví. Nicméně dnes a denně vidíme, jak je "schopný". Není schopný řešit konflikty, neřeší ani pracovní požadavky zaměstnanců - musíme jej upomínat a chová se jako nějaký bachař, když už neví jak by nás vyprudil, tak prostě jen příjde a seřve nás, že se bavíme a že to určitě není o ničem pracovním a že tam nebude trpět žádný diskuzní kroužek. No a takových pitomostí z něj padá spousta.
Zrovna včera přišel pozdě, v práci byl zrovna nějaký problém, který bylo nutné ihned řešit a mimořádně tam byla dříve jeho nadřízená, takže dostal vynadáno. Poté přiběhl k nám a ventiloval svůj vztek na nás. Proč ne, že?
A jen tak mimochodem nadřízená toho našeho nadřízeného je taky docela hodně ujetá. Jelikož pracujeme v open space, několikrát denně kolem nás musí tato paní (vychrtlá asi 50letá ledová Lady) procházet, vždy bedlivě sleduje, zda všichni pracují, pečlivě monitoruje plochy pc, zda tam není něco, za co by nás mohla zprudit atd. No a několikrát se nám stalo, že k někomu z nás přiběhla, že surfujeme na internetu, ale záhy zjístila, že dotyčný na internetu hledal pracovní věci. No a minulý měsíc jsme se dozvěděli, že tato hodná paní nás chce přesazovat, jelikož prý nemáme plně využitou pracovní dobu a skupinkujeme se a bavíme se. Ve skutečnosti šlo o to, že mezi sebou musíme v práci komunikovat a to tak, že když něco potřebujeme vyřešit, tak se zvedneme a jdeme za dotyčným - od toho tam ten open space máme, abychom mohli pracovat jako team. No to si asi dotyčná dáma neuvědomuje.
Takže pokud máte někdo podobné pitomce ve vedení, tak hlavu vzhůru, je nezměníte, jejich nesmyslným výmyslům se asi nevyhnete.

jen se musím usmívat.... a tyto písmenka jsi prosím psala v rámci hledání pracovních věcí na internetu ?

ad.astro,

nene svůj příspěvek jsem nepsala v práci v pracovní době. V té atmosféře, co u nás v práci vládne by mne to surfování pro soukromé účely ani nebavilo. Naštěstí mám internet doma, takže v klídku a pohodičce juknu na co chci a nikdo mi neslídí za zády:) A ani nebudu mít nervové tiky z toho, že by mne mohl v práci někdo přistihnout.