Nety napsal(a):

Vanilko, mně vadí i mnohomužství, mně to totiž nejde, já v tom neumím chodit, vždycky z toho byl průser

Já nikdy nic takového neprožila, mám své morální zásady, které jsou ale platné pouze v té kulturní oblasti, v které právě žiju. Kdybych se narodila do ortodoxní islámské rodiny, tak mi přijde normální že můj muž má víc žen, o to jde ....

Kterou pohádku pro dospělé konkrétně myslíš? Sanžím se inteligenčně zařadit

A když jsem viděla pretty woman a i jsem se při tom smála, tak jsem enteligenční nebo neentilegenční ?
Telenovely jsem nestihla a na seriály nekoukám, koukám na ČT 24 a anglickou ligu  a papriku

Kali a nezapomeň taky na všechny ty terminátory, ramby a bondy )))

Nety, jelikož tě znám, tak vím, že si aspoň dvojnásobnej bejk co já

To jako štěnice?

No já bych Kalika zas tak nepodceňovala Já bych nepodceňovala žádnýho chlapa a už vůbec nechci být větší chlap než kterýkoliv chlap.....

pohádka by neměla dávat iluzi, že boj je do svatby a po ní jsou šťastni až do smrti, bez boje a bez práce.....
začal jsem psát o om jak malinkým dětem vyprávíme pohádky.... a vlastně se ptám sama sebe, co když jim někde hluboko v jejich mozečku zůstalo zakódováno, že až najdou tu pravou, prvého, budou šťastní až do smrti? a když se štěstí nekoná a ono se nekoná, tak jak to nepřipravený člověk zvládá?
ono je to těžké, každý jistě má svůj názor a myslím, že žádný není stabilní, někdo řekne, že pohádky jsou o naději.... jiný může říct, že je to vymývání mozků....
četla jsem někde názor, že když se těhotná maminka hádá s tatínkem děťátka, děťátko hádku svých rodičů slyší a ve vlastním životě se potom podvědomě bojí ztráty jistoty. Tedy zůstává mu v hlavě nějaká informace......
na druhou stranu znám hodně dětí u kterých pohádka napáchala hodně škod. Ne že by jim ji někdo šaptěn vyprávěl, ale byly to děti u nichž se později vyvinula velká schopnost představivosti. Takové dítě slyšelo pohádku ve dvou letech a ve čtyřech se bálo parní žehličky. V pěti se přišlo na to, že mu připomíná funění draka. Pokud mohou pohádky u malinkých dětí (já nemluvila o dětech, které již schopné nějakého srovnání) napáchat i tyto komplikace, mohou tedy způsobit i jiné pochody..... Jenom nikdy nikdo neví, kdy, kde v čem....

Nety napsal(a):

Kterou pohádku pro dospělé konkrétně myslíš? Sanžím se inteligenčně zařadit

Vsetko od R.Pilscherovej?

Nezávisle na tomhle příspěvku jsem o tom samém taky nedávno přemýšlela.
Myslím,že na každé dítě působí pohádky trochu jinak-záleží na temperamentu dítěte a různých vlastnostech.Na citlivé děti působí hodně.V zásadě hodně lidí říká,že by se pohádky/jak pro děti,tak pro dospělé/měly více podobat reálnému životu...já uvažuju naopak:že bychom se měli snažit,aby se reálný život podobal pohádkám.
Jinak rozumím,že to,co taky Cilka píše,není o tom,že pohádky by měly být realistické až hanba, se špatným koncem,ale že by měly ukazovat jakýsi návod,podpořený zkušenostma jejich matek,babiček,prababiček apod./smz.také otců apod..../.Problém je asi to,že malé děti se až tak nezajímají o detailně rozebrané vztahy mezi mužem a ženou a jejich řešení,malé děti by nejspíš nechápaly,o co jde,a nebavilo by je to...
Kdyby se tato problematika řešila na základní škole,bylo by to fajn,ovšem jako známkovaný předmět už by to nemělo takový účinek...spíš bych to nechala na rodičích...ovšem rodiče si často v těchto věcech neví rady sami se sebou,a děti také často kopírují jejich chyby,zvláště v těchto záležitostech...takže docházím k závěru,že by každý rodič měl chodit dvakrát týdně do nějakého kurzu,jak řešit manželské a partnerské problémy,vyřešit si vlastní život,a pak předávat dětem cenné rady.Možná by už ty děti potom do žádného podobného kurzu chodit nepotřebovaly..ale možná taky jen plácám nesmysly

PS:Pretty Woman apod.jsou super, vždycky si u nich skvěle odpočinu

Víš co, Cilko, většině dětí se líbí Princezna ze mlejna I. - jednoduchá pohádka, která končí svatbou a "nadějí na štěstí až do smrti" ... II. díl už tolik dětí nenadchnul, dokonce dcerka jedné kamarádky (5 let) se vyslovila v tom smyslu, že to je natočené špatně, to tak vůbec nebylo, a že co se jí týče, tak ten druhý díl prostě neexistuje .
Možná prostě děti v určitém věku potřebují mít vidinu štěstí a jistotu dobrého konce, ale ten druhý díl ji částečně popírá ... a dětem to vadí. Čím to je?
A možná pohádky nesedí do tohoto světa jen proto, že si neumíme zodpovědně vybrat partnera hned napoprvé, partnerské problémy už před svatbou zametáme pod koberec, mhouříme oči před varovnými signály a doufáme, že po svatbě se všechno změní a nastane vytoužený ráj ...
A možná jsou ty naše předčasně ukončená nešťastná manželství právě tou nesnadnou a trnitou cestou k té skutečné lásce na zbytek života (místo boje s drakem, nebo služby u macechy a nevlastních sester) .
Já bych pohádky nezatracovala právě kvůli té naději, že jednou bude líp . Co bychom bez ní dokázaly?

Pretty women mi příjde jako zrapované písničky od ABBy. Původně to je Pygmalion od G. B. Shawa, podle toho byl napsán muzikál My fair Lady. V Pretty women, to ztratilo nějak tu myšlenku, že člověk, který neměl příležitost a dostane ji, tak je schopen se vypracovat. Tam už zbyla jen ta Love Story.

Myslím, že pohádky asi nejprve vznikaly, aby lidé měli naději, že život může být snesitelnější, když dobro vyhraje nad zlem, když se o to lidi přičiní, třeba tak, že si to vyřídí s drakem a příjde sladká odměna.
Dnes?
Ramba policista vykáže za hranice města, ten se nas...re, protože on tam prostě chce a basta, je demokracie (ta americká zvlášť dobrá). Vrátí se a je z toho taková malá válka, protože on si nic nenechá líbit, pak příjde hodný strejda (jeho bývalý velitel) a přemluví ho, ať toho nechá a on se nechá zatknout a on jako charakter ukončí tu krvavou lázeň a vydá se NEspravedlnosti, zavřít ho můžou, pustit musí. Prostě Happy end.

Ale jo Pan, opravdu znám několik rodin, kde vlivem pohádky opravdu došlo k nějakým strachům. A nemyslím tím jednodenní strachy. Mluvíš o pohádce na noc, ale nejsou to jen pohádky na noc. Taky nemluvím o poškození v dospělosti, nemyslím, že pohádka může poškodit, ale rozhodně může ovlivnit.
Je tu zmiňovaná Pretty Woman, no taková moderní Popelka, hodně vzdálená..... Chudák holka, co i přes nepřízeň osudu, uchovala své jádro čisté a slušné a když dostala příležitost..... Zazvonil konec, přijel Richard Gerre ....
Stejně jako Popelka.... ta vzala si prince, tatínek král šel do důchodu a oni spravedlivě vládli a žili spolu šťastni až do smrti.....
Každá malá holka je ujišťovaná, že bude nevěsta v krásných bílých šatičkách.... skoro jako princezna... jo, princezna.... ta, co po svatbě s princem byla šťastná až do smrti a pokud nezemřela je šťastná dodnes...... Řekl někdo někdy té své holčičce, že právě tenhle okamžik, je start její celoživotní snahy? Řekl jí někdo někdy, že nebude po celý život šťastná? Nebo má v podvědomí zažitý model z pohádek co poslouchala celé velmi ranné dětství, tedy v době kdy to neměla s čím srovnat? Tedy model šťastného života a lá pohádka o princezně....
Pokud si myslíte, že tohle si ty děti nepamatují, tak je vlastně zbytečné pohádky dětem číst....
Proč se děti nevychovávají tak aby si byly od mala vědomé vlastní ceny, proč se pořád strkají do vzorců chování podle pohádek?

Upravil(a) cilka (23. 3. 2007 16:55)