|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Je tu téma: Ovlivnily nějak radikálně témata "Babinetu" vaše životní cesty???
Dnes jsem se podívala, co kdo píše a zarazilo mne, že většina lidí našla Babinet skrze nevěru. Vlastně i můj partner sem přišel, když si v google zadal "nevěra".... Před pár dny jsem v rádiu zaslechla cosi (škoda, že jsem to moc neposlouchala) ve smyslu, že za naše neúspěšné životy mohou hlavně lži z dětství, které jsme poslouchali, mám na mysli pohádky. Mluvila tam známá herečka o tom, že od malička každá holčička, dřív než umí chápat, vstřebává do svého mozečku informace o tom, jak jednou potká toho pravého, na první pohled pozná, že on je ten nejlepší a skvělý, překonají spoustu problémů nastražených zlou macechou (všimněte si, od malička posloucháme, že macechy jsou zlé a to dřív, než víme, co macecha je), na čas se rozloučí, ale stále věří, že jsou si souzeni. Prostě oni dva naprosto vše zvládnou, vše se samo v dobré obrátí, a oni spolu pak šťastně žijí do konce života.....
Kolik znáte párů, kteří spolu žijí šťastně až do konce života??? Nejde o to, že by se rozvedli, tak to nebylo myšleno, ale kolik jich nepřekonávalo překážky, kolik jich to nechtělo vzdát?
Proč v těch pohádkách neříkají: jednou se princ zakoukal do princezny ze sousedního království.....? Proč se tam neříká, jakým způsobem naše princezna řešila tenhle stav? Jak překonala jeho nevěru? Jak překonala svůj pocit beznaděje a jak mu dokázala odpustit a pokračovat ve vztahu dál?
Když půjde o malého chlapečka, tak on slyší z pohádek jak bude statečný, jednou ranou usekne drakovi devět hlav, vysvobodí princeznu a ona ho bude milovat do konce života.... Jak se má pak k tomuto modelu postavit mladý muž, který nemá tu muskulaturu, kterou by zkolil saň jednou ranou a navíc není nikde děvče, co by ho milovalo od prvního pohledu? Vždyť jeho život je pak v rozporu s prvotními informacemi, které dostal ještě jako kojenec. Proč nikde v pohádkách neslyšel, že jeho vyvolená, bude pravděpodobně emancipovaná osoba, co si tu a tam zajde sama zatancovat a on bude muset být doma se řvoucím princátkem a bez podezírání bude čekat s důvěrou na svou ženu..... Nehledě na to, že i ona se může zakoukat do prince ze sousedství...
Jak jinak si vysvětlit, že většina lidí tu je kvůli nevěře? Je to jenmůj názor, podopořený pořadem v rádiu, ale po přečtení s příspěvky ve výše zmíněmém tématu s ním musím souhlasit.....
Neznám ani jeden pár, co by od počátku žil šťastně až do smrti, znám jen páry, kteří umí společně překonávat překážky..... a je jich moc málo.... Ale pokud nezemřeli, žijí dodnes ?????
Není tady
Teda Cilko, to mě nikdy v životě nenapadlo 
, ale určitě na tom je hodně pravdy. Myslím, že jako se na základce vyučuje nějaká rodinná výchova, tak by se děti měly učit o vztazích, dívky, jak si nenaběhnout s nevhodným partnerem, jak zvládat překážky, nástrahy a v neposlední řadě i věci kolem nevěry.
Jen si opravdu nedokážu představit ty pohádky, kde by byla opravdová realita 
Cilko,
tohle je opravdu nádherné téma. Škoda, že se ted kvůli času tomu nemohu věnovat více.
Pohádky dle mého projektují odvěkou podvědomou touhu po vítězství dobra nad zlem, po kráse a lásce, po tom že nakonec vše dobře dopadne. Je to taková vizualizace něčeho hezkého a v podstatě svoje pohádky si každý tvoříme každý den. A je to dobře. Můžeme totiž mít cokoliv co si dokážeme představit.
Téměř v každé pohádce máte nějaký boj, nějaké překonávání překážky. Jako v životě. Na vrchol hory se vždycky šlape kopec.
Proč to však v životě mnohdy není jako v pohádkách?
Může za to naše myšlení, skepticismus, nerealistická očekávání, v našich pohádkách se projektuje i strach ze špatného konce, nízké seběvědomí - to nezvládnu, naše špatné zvyky, atd... Můžou za to naše nedokonalé vlastní pohádky
Celý život je o hledání sama sebe, i ten celý babinet je o tom. A nejlépe sám sebe nacházíš přes utrpení ve vztazích, protože ty doprovázejí nejsilnější emoce.
Takže, že jsme tu "kvůli nevěře" spíž znamená, že se ted zrovna intenzivně hledáme a stavíme svou novou pohádku.
Není tady
Ja v pohadkach rozpor nevidim. Vznikly v dobe, kdy nevera nebo rozvody nebyly spolecensky pripustne a tak se v nich o princi/princezne ze sousedstvi ani mluvit nedalo. Popisovaly "realitu" 
Kdyz se podivate na dnesni "pohadky" z oblibene latinske ameriky nebo serialy zpozamore uvidite, ze v rade z nich se uz jedno manzelstvi a jeden vztah na cely zivot nenosi. To jsou ty moderni pohadky, ktere davaji jiny priklad.
Za to, ze se tak rozmaha nevera nemohou podle mne ani tak pohadky a jejich rozpor mezi soucasnou realitou, jako fakt, ze ta realita se od dob pohadek zmenila. Lide uz nejsou tak svazani nabozenskymi kodexy jako drive ... a jelikoz mame "pravo" cloveka opustit, tak v pripade nejakych problemu je to velmi caste reseni situace, nebot se lidem nechce lezt na kopec nebo usekavat sani hlavu ... to si radeji najde princeznu ze sousedstvi, kde zadny drak neni a nebo prince, ktery se tvari, ze by draka klidne skolil, kdyby tu nejaky byl ... na rozdil od toho domaciho prince, ktery na draky neveri a vysmiva se tomu.
Není tady
Lukas napsal(a):
Ja v pohadkach rozpor nevidim. Vznikly v dobe, kdy nevera nebo rozvody nebyly spolecensky pripustne a tak se v nich o princi/princezne ze sousedstvi ani mluvit nedalo. Popisovaly "realitu"
Kdyz se podivate na dnesni "pohadky" z oblibene latinske ameriky nebo serialy zpozamore uvidite, ze v rade z nich se uz jedno manzelstvi a jeden vztah na cely zivot nenosi. To jsou ty moderni pohadky, ktere davaji jiny priklad.
Za to, ze se tak rozmaha nevera nemohou podle mne ani tak pohadky a jejich rozpor mezi soucasnou realitou, jako fakt, ze ta realita se od dob pohadek zmenila. Lide uz nejsou tak svazani nabozenskymi kodexy jako drive ... a jelikoz mame "pravo" cloveka opustit, tak v pripade nejakych problemu je to velmi caste reseni situace, nebot se lidem nechce lezt na kopec nebo usekavat sani hlavu ... to si radeji najde princeznu ze sousedstvi, kde zadny drak neni a nebo prince, ktery se tvari, ze by draka klidne skolil, kdyby tu nejaky byl ... na rozdil od toho domaciho prince, ktery na draky neveri a vysmiva se tomu.
Není tady
Jo, Lukasi a to o těch problémech jsi napsal pěkně. Ve svém zaměstnání jsem si udělala takový obrázek - rozvádí se tolik mladých lidí a i kvůli nevěře, ale nevěra byla, je a bude. Jenže dnes už není ochota pojmout to jako problém, ten překonat, vyřešit a jet dál. Dokáží to lidé, ale co já pozoruji, tak většinou "starší" ročníky. Proč také něco řešit, ženy jsou emancipované, nenechají sebou přeci zametat a muži? ...
Pohádky jsem jako malá poslouchala ráda, Ale taky jsem ve třetí třídě měla přečteno spoustu verneovek a mayovek, tak já mám asi hodně i z toho 
Ale život je pohádkový, že ? 
Není tady
A když si pustíme seriály - a kdo na některý nekouká, že - o čem to tam je - samá nevěra, podvádění ve vztazích. Občas aspoň s morálním trestem, většinou však jako ukázka toho, jak si šikovně užít. A kolikrát držíme palce zrovna těm nevěrným - záleží jak šikovně je napsaný scénář. A když do sebe tohle vstřebáváme dnes a denně - proč by nám ty zálety měly připadat nějak nemorální. Ovšem dokud se nás nedotknou osobně ...
Není tady
ale stále se do hlav malých dětí vtlouká model šťastného vztahu sám od sebe, beze snahy, bez boje.
Myslím si, že kdyby se od malička neříkaly "pohádky", ale přidalo se do toho i to, že jsou v životě nehody které se dají překonat a jak se dají překonat (asi stejně podané jako čtyřletému dítěti odpověď na otázku: kde jsem se tu vzal?), bylo by to pro spoustu lidiček snesitelnější. Všichni víme, že to jsou pohádky, ale všichni je máme hluboko v podvědomí..... A při prvním krutém styku s realitou si neumíme poradit. Nejsme připraveni.
Poletucha napsal(a):
Téměř v každé pohádce máte nějaký boj, nějaké překonávání překážky. Jako v životě. Na vrchol hory se vždycky šlape kopec.
jenže v každé pohádce po boji, následuje: a žili šťastně až do smrti..... V životě je to spíš jak s tím sudem
Myslím si, že kdyby se od malinka vědělo, že tak snadné a jednoduché to není, bylo by spoustě lidí v době jejich boje, lépe, nebyli by tolik v šoku, tolik nešťastní.... Proč pořád tolik lidí říká: mně se to stát nemůže?
Není tady
Cilko a jak by sis představovala takovou reálnou pohádku ? Princ si vzal princeznu, poté co zabil draka, nicméně po pár letech u nich došlo k citovému ochlazení, sex už taky nebyl jako dřív, tak si princ začal s kuchařkou, nicméně princezna bojovala a manželství zachránila ????
Není tady
Tiino a proč to od malinka takhle nevysvětovat, proč (tedy asi v jiných slovech) neříct, že něco jako nehynoucí láska až za hrob neexistuje, že po letech vztahu už nebude žádné zamilování? Proč od mala předkládat dítěti to, že až, tak to bude bomba? skvělý, dokonalý.... bez práce, bez snahy....
Není tady
Ahoj Cilko,
tvůj příspěvek je krásný, zajímavý a hluboký.
Souhlasím s poletuchou v tom, že lidé ty "mýty" - pohádky - potřebují právě kvůli naději, že všechno dobře dopadne, kvůli víře, že svět je spíš dobré než špatné místo k žití. Zároveň je ale pravda, že pohádky mohou za hromadu iluzí, které nám dokáží strašně komplikovat život.
Já ale myslím, že nejde ani tak o pohádky dětské, jako spíš o romantickou masírku dnešních médií. Jakýkoli film vidíte (hlavně americký), tak je tam krásný hrdina s vysokým kontem a když nemá vysoké konto, má aspoň tak jímavé hobby, že to dostane každou holku do kolen. Navíc je empatický jako hrdinčina nejlepší kamarádka, je to i telepat (vždy ví, co hrdinku nejvíc potěší), je to dobrodruh (ničeho se nebojí) a tak.
Hollywoodští scénáristé jsou opravdoví profíci, takže dokáží tuhle iluzi zabalit tak šikovně, že i (nad)průměrně inteligentní holka uvěří tomu, že by mohla podobného Mr. Perfect potkat. Pak má laťku opravdu hodně vysoko. A je-li navíc perfekcionistka (tj. perfektně vypadá, vystupuje, pracuje a tak nějak všeobecně funguje), má pocit, že na nic menšího, než Mr. Perfect nemá nárok.
Jenže chlapi (většinou) nebývají tak úzkostní perfekcionisti, natož dokonalí podle filmových scénářů, takže se to prostě nepotká. Ta holka zezačátku miluje svou iluzi o tom klukovi, vidí v něm i to, co v něm není - a za pár měsíců (několik málo let) jí dojde, že je to úplně normální chlap a v tu chvíli je začátek konce.
Není tady
cilka napsal(a):
Poletucha napsal(a):
Téměř v každé pohádce máte nějaký boj, nějaké překonávání překážky. Jako v životě. Na vrchol hory se vždycky šlape kopec.
jenže v každé pohádce po boji, následuje: a žili šťastně až do smrti..... V životě je to spíš jak s tím sudem
Myslím si, že kdyby se od malinka vědělo, že tak snadné a jednoduché to není, bylo by spoustě lidí v době jejich boje, lépe, nebyli by tolik v šoku, tolik nešťastní.... Proč pořád tolik lidí říká: mně se to stát nemůže?
Jojo, Cilko, to " a žili šťastně až do smrti..... " mě taky nikdy nesedělo.
Protože když se vrátíš z hory do údolí, tak tě zas čeká další výšlap...
některé pohádky opravdu popisují zvláštní pohled, speciálně ženy jako tvory co sedíc a vyšívajíc, ke krásnému princi a šťastnému životu přijdou. Ale kdo to psal? Kdo si do toho projektoval svoje touhy?
Důležité je zaměřit se na svou tvorbu, svoje vize, svoji verzi pohádky.
-----------
Lukáš, hezký!
Není tady
Neznám pohádku, ve které by nebyl nějaký průšvih je to motivace, jak zdolat překážku, aby to dobře dopadlo. tak to vezmi takhle - zdolat nevěru, aby to dobře dopadlo a aby žili dále š´tastně až do smrti, protože pochopili, co je opravdu důležité. A malé dítě těžko v pohádce pochopí,co to znamená, že princ udělal současně jiné miminko i jiné princezně než té svojí. všechno má svůj věk. A pohádky se vypravují malým dětem. Se vzrůstajícím věkem už se objevují i jiné příběhy Já bych pohádky neměnila, lidová tvořivost přeci sahá podstatně dál než je posledních pár desetiletí......
Miluju pohádky, právě proto, že to jsou pohádky. Vše má svůj čas. Tříleté, čtyřleté dítě třeba poslouchá pohádku, které jakžtakž rozumí, ale už je třeba divočina vysvětlit mu koitus (te´d jsem to malinko nadsadila tedy...).
nevím,a le nemyslím, že za rozvodovost a nevěru mohou částečně právě pohádky 
Já jsem ve čtyřech letech s výrokem a tam žili š´tastně až do smrti neměla vůbec žádný problém
Upravil(a) Nety (23. 3. 2007 9:55)
Není tady
A ještě
Vždyť to je součástí učení tady na zemi,
nepřebírat cizí modely, cizí postupy, cizí životy,cizí pohádky
ale naučit se poslouchat svou intuici, žít svou vlastní cestu.
Takže vše je jak má.
Není tady
Cilko,
opravdu hezké téma
A už je to tu zas, opět vadí pohádky 
Pohádky jako pradávné archetypy.....
Je to směšné a zároveň tak příznačné.....
V padesátých letech tu probíhal "boj o pohádku", protože komančům vadily nadpřirozené bytosti v nich a také "krutosti" v nich páchané..... To se přece nehodilo do doby zářných komunistických zítřků....
A dnes se zase hledá viník - kdopak to může za to, že lidé opklopeni všemi těmí vymoženostmi techniky a vědy nejsou šťastní? Hroutí se jim vztahy a nedokážou najít lásku k druhým a především sami k sobě??? No kdoby! Přece pohádka, která jim už od dětství lže!
Proboha! To je tak ubohé a nízké, že nemám slov..... Ale faktem je, že se tomu vůbec nedivím.... A přesně mi to zapadá do toho, co se kolem mne děje.
Lidská blbost je skutečně věčná
Není tady
Lukas napsal(a):
... a jelikoz mame "pravo" cloveka opustit, tak v pripade nejakych problemu je to velmi caste reseni situace, nebot se lidem nechce lezt na kopec nebo usekavat sani hlavu ... to si radeji najde princeznu ze sousedstvi, kde zadny drak neni a nebo prince, ktery se tvari, ze by draka klidne skolil, kdyby tu nejaky byl ... na rozdil od toho domaciho prince, ktery na draky neveri a vysmiva se tomu.
Krásné téma, cilko. Zajímavé, na přemýšlení. Děkuji.
Jsem tady taky původně kvůli nevěře.
Lukáši, napsals to moc hezky. I můj princ a já bychom byli museli usekávat "svým saním" hodně hlav. Ale můj princ se mnou na kopec lézt nechtěl, přesně, jak píšeš. Raději si našel princeznu ze sousedství, kde měl pocit, že žádný drak není a začal s cizí princeznou žít novou pohádku. Teď s překvapením zjišťuje, že i do téhle pohádky se mu drak vloudil. Je na něm, jestli mu dojde, že v každé pohádce nějaký drak je a že to lze řešit i jinak, než útěkem do pohádky jiné. Nebo možná ještě párkrát do jiné pohádky uteče, než mu to dojde. Jen pro tu naši pohádku je už pozdě.
pohádka je krásná chvilka co nosím v srdci, ale měla bych svým dětem říct, že v životě se nežije pohádka.... to je to, co jsem si odnesla z toho já.
moje babička říkala, že není šprochu aby na něm nebylo pravdy trochu...
Pohádku nechť každý vypráví, ale ať taky řekne, že to je pohádka...
Není tady
(Místo toho abych pracovala, tak mě to nutí sem psát)
Když se Cilko koukneš po pohádkách, tak tam vlastně ten reálnej život taky je.
V mnoha pohádkách jsou problémy s tchýní, spor dítěte a macechy ( horor Sněhurka, tam je ten otec dost neschopnej, že?), nevlastní a vlastní sourozenci, tři synové, dva z toho bídáci, zaobalená nevěra (Jabloňová panna -. tam tu svou manželku nechal nakonec i setnout), zrada, láska, nešťastná láska, kolikrát nějakej král nechal svou ženu vyhnat ze zámku, ...
asi to tam někde všechno bude.
Myslím ale, že my, odchovaní B. Němcovou, máme jen úzké spektrum pohledu.
Upravil(a) poletucha (23. 3. 2007 10:13)
Není tady
Ale vždyť přeci dětem říkáš, chcete si poslechnout pohádku? A tak to chodí v pohádkách.... A Ty jdeš zítra do školky proto jsou tam draci a jiné bytosti a vodníci. A když se dítě bojí do vody, že tam bude vodník, tak řekneš - ale to je přeci jen v pohádkách 
Není tady
Pohádky .... není to snaha o to "naprogramovat se " na úspěch ??? Vždyť se přece tvrdí, že když si člověk věří, tak dokáže skoro všecko ..... Není to obdoba různých meditací typu " jsem krásná, zdravá , úspěšná ......." a na příslušných sezeních Vám odborníci tvrdí, že když si něco naprogramujete do mozku, tak to funguje .....
Proč by tedy nemělo fungovat to, že děti věří pohádkám a tomu, že všechno dobře dopadne ???? Protože se pak bohužel setkají s realitou a přestanou tomu věřit a začnou pochybovat .... o sobě, rodičích, spolužácích, společnosti .... a pak se zase na "stará" kolena musejí začít učit meditovat a věřit, že to fakt může dobře dopadnout .....
Takže neberme dětem pohádky .... stejně už jich moc není, krvavá Nova je postaví nohama na zem .... tak proč je nenechat chvíli snít o tom, že přes všechny překážky nakonec všechno dobře dopadne ..... ???? Počítat s tím, že celej život je jeden obrovskej průser ..... to by snad ani nemělo cenu žít, ne ??????
Není tady
Detem ctu pohadky casto ... sice ne uz 2 denne jako driv, ale porad casto ... a mame jich celou radu, ktera nekonci stastne ... ale takove jim nectu rad, ctu jim pohadky pred spanim a se "zili stastne az do smrti" se usina mnohem lepe nez se smutnym koncem.
Není tady
a není problém spíš v tom, že končí svatbou? že v nich je právě ta svatba cíl? že pak už "budou žít šťastně"
Není tady
Při tomhle tématu musím napsat něco trochu 
Už jsem mnohokrát přemýšlela, proč většině holek vadí byť i pomyšlení, že by se museli dělit o partnera s jinou. Co nám tak vadí na mnohoženstvi? Vždyť by to bylo docela praktické, kdyby žily třeba dvě ženy a jeden muž v jednom bytě, ne? Na domácí práce by ty ženy byly dvě, vařit by každá musela jen obden, vzájemně by si pohlídaly děti, pokecaly by si spolu, pokud jde o sex, určitě jen menšina z nás ho má denně. Tak proč je to tedy pro nás nepřijatelné? Protože žijeme v prostředí, kde jsme právě i díky pohádkám, taky však díky příběhům ve filmech, knihách, divadle, televizi a samozřejmě i díky příběhům v našem okolí (i když dovnitř okolních vztahů nevidíme) vychovávané, že princ na bílém koni si přivede právě tu jednu princeznu a budou spolu šťastníi až do smrti.
Takže pravda je, že i pohádky mají na nás ohromný vliv.
Mimochodem, vzpomeňte si na pohádky z kulturní oblasti, kde je mnohoženství povoleno, např. islámské země ....
Upravil(a) Vanilka69 (23. 3. 2007 10:37)
Není tady
Teď se mi vybavil úryvek z Pána prstenů (Společenstvo prstenu) - Celeborn říká na jednom ze setkání Společenstvu asi toto - Nepohrdejte pohádkami, je možné, že báby chovají v paměti pověsti o věcech, které kdysi museli znát Moudří.
Upravil(a) Largo (23. 3. 2007 13:12)
Není tady
Vanilko, mně vadí i mnohomužství, mně to totiž nejde, já v tom neumím chodit, vždycky z toho byl průser
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
