Tak konecne broucek spi a muzu se pustit do slohovky.
5.3. jsem sla v tydnu 37+0 na kontrolu, Dr. zjistil, ze mala je cim dal vic napasovana v porodnich cestach a ze jsem otevrena na prst. Protoze jsem mela malo plodove vody a tehotenstvi bylo rizikove od 20 tt, rozhodl se porod vyvolat, aby nenastaly komplikace. Takze druhy den rano v 6 nastup na vyvolavacku.

6.3. mi v 6:45 zavedli tabletu, au au a hodinku se nic nedelo, po hodine prisly kontrakce a hned po 2 minutach. Nasledovala parkrat sprcha a v 11 me dali do vany, ze tio napomuze otevirani. Ve vane jsem si docela odpocinula, ale hned jak jsem vylezla, kontrakce zacaly hodne silit. Ve 12 prisla Dr. a pichla mi plodovku a tim zacalo to prave vzruso. Kontrakce po pul minute, mela jsem pocit, ze uz je to moje posledni hodinka. Strasne moc mi pomahal svou pritomnosti manzel, ikdyz nechtel u porodu byt, nemel srdce me tam nechat v tech bolestech, takze vydrzel az do uplneho konce. Za odmenu jsem ho pri kontrakcich pekne pokousala . Na radu prisla opet vana, ktera uz ale nepomahala a zacalo v ni silene nutkani tlacit, coz jsem jeste nemela. To asi byla nejhorsi faze, protoze to strasne nutilo. Po 13 uz jsem byla otevrena na 10 a bylo mi konecne dovoleno tlacit, nacez mi PA milym hlasem oznamila, ze to neni jak ve filmu, ze 2x zatlacim a je to, ze to trva trochu dyl. Takze jsem se zacala zapirat do manzel a s kazdou kontrakci tlacila co to slo, moc jsem okoli nevnimala, takze mi manzel predvadel jak mam dychat, podle toho co mi rikala PA. No a ve 13:25 velka uleva  a Verunka byla na svete. Dali mi ji na bricho, manzel  prestrihl pupecni snuru a protoze byla narozena driv, tak si ji na pul hodinku odnesli, aby ji zahrali a pak ji mi donesli zpet prilozit. Nakonec nejhori byl za zazitek u siti, Dr. ktery me rodil musel odbehnout k operaci a prisla me zasit Dr. s kterou jsem nemela dobre zkusenosti, kdyz jsem lezela jako tehotna na oddeleni. Mela jsem smrt v ocich,kdyz jsem ji uvidela. Pichla mi anestezii a zacala hned sit, aniz by to zacalo pusobit. Chovala se ke mne jak k dobytku a strasne se divila, ze me to boli. Behem 2 minut me zasila jak pytel a odkracela. Jeden steh mi stahla tak, ze jsem nemohla ani chodit ani sedet a 5 den, jsem mela problem slezt z postele. Takze 6 den mi stehy vytahli a zjistli, ze ten jeden mam zaniceny, takze jsem nakonec dostala antibiotika.
Abych to zkratila, o celem porodu uz ani nevim, vubec mi to neprijde, ze jsem rodila, stacil pohled na Verunku a vse bylo pryc, jedine a to spis psychicke trauma mam z toho siti,protoze si prijdu opravdu hodne posita a hlavne nemuzu prekousnout, ze ze vsech doktoru, me sila ta jedina Dr. se kterou jsem nechtelanic mit.

Holky, uz nemam cas to po sobe cist, tak snad to neni moc zmatene a tehulky nebojte se, bolest prejde za chvilku a ten vysledek stoji i za vetsi bolest.