14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Zlý skutok! Niet snáď na zemi človeka, ktorý by sa ním nezaail. A tento zlý skutok, spôsobený, či u mylienkou, citom, slovom, alebo viditežným, hrubohmotným činom, zlý skutok na akejkožvek zo spomínaných úrovní, musí prinies kadému, kto sa ním previnil, celkom zákonite zodpovedajúci, a teda nie iný, ako opä zlý, spätný účinok.
Aby sme odstránili pretrvávajúcu žahkomysežnos v tejto oblasti a otriasli naivným presvedčením, e sa snáď niekomu predsa len podarí beztrestne uniknú pôsobeniu Zákonitostí vo stvorení, pozrime sa spoločne na putovanie jedného zlého činu po cestách tohto stvorenia.
Bude vak azda lepie, ak nezostaneme iba vo veobecnej rovine, ale povieme si o celkom konkrétnom čine. Ako príklad si teda vezmime vnútorné prechovávanie a intenzívne ivenie nemravných mylienok. Môe to vak by, ako u bolo povedané, i akákožvek iná, zlá mylienka, zlý cit, zlé slovo, alebo hrubohmotný čin. Stále pôjde o jeden a ten istý dej, ktorý si podrobne opíeme.
Ako teda vetko prebehne? Duchovné dôsledky naej nečistej mylienky vyletia, podobne ako vystrelený íp, na svoju dráhu stvorením, aby počas letu detrukčne pôsobili na svoje okolie a záreň ku sebe priahovali vetky rovnorodé formy, s ktorými prídu cestou do styku.
A keďe vetko vo vesmíre sa vracia spä ku svojmu východisku, čo naznačuje, u aj pozemskej vede známa teória zakrivenia časopriestoru, po určitom čase sa onen, letiaci, jedovatý íp, v podobe nečistej mylienky, vráti spä, aby bolestne zasiahol ...svojho vlastného pôvodcu! Avak sila tohto zásahu bude ete znásobená negatívnymi účinkami rovnorodých foriem, ktoré boli k pôvodnej, základnej forme, pritiahnuté počas jej putovania stvorením. Čo zasejeme to aj zoneme! Keď sme vak zasiali zrnko zoneme celý klas!
U nai predkovia vraveli: Ako sa z hory volá, tak sa z hory ozýva! alebo: Boie mlyny melú pomaly, ale isto! No a moderným spôsobom je moné poveda: Aká bola akcia, taká bude reakcia!
Áno, pre kadého z žudí sú Zákonmi stvorenia neustále a neúnavne tkané nitky jeho vlastného osudu. Osudu, ktorý, z hžadiska konkrétne uvedeného, zlého činu, i keď je to iba mylienka, nemôe by a ani v nijakom prípade nebude priaznivý. Tento spätný účinok sa prejaví buď fyzickou chorobou, nejakou osobnou, alebo rodinnou tragédiou, nehodou, či iným spôsobom. Nemono mu vak uniknú dokonca ani vlastnou smrou, ako sa mnohí naivne domnievajú, pretoe spravodlivý úder zasahuje s rovnakou silou a presnosou i vetkých, ktorí sa, opustiac pozemské telo, ocitli v takzvaných záhrobných oblastiach. Nie, pred spravodlivosou Pána, reprezentovanou účinkami Zákonov vo stvorení niet úniku!
Pre úplnos vak treba zdôrazni, e vemúdros Tvorcu univerza poskytuje predsa len istú monos vyhnú sa nepriaznivým dôsledkom popísaného Zákona spätného pôsobenia. Tou jednou, jedinou monosou je polepenie, alebo inak povedané, nastúpenie cesty dobrého chcenia.
V tomto prípade sa bude potom vetko odvíja úplne inak. Onen čas, od spôsobenia zlého činu, a po návrat spätných účinkov, mono toti celkom oprávnene nazva časom milosti. Lebo ak si človek v tomto období uvedomí negativitu ním spôsobeného činu, ak sa vynasnaí vetko napravi, ako je to len moné, ak vzbudí vo svojej dui pevné predsavzatie u nikdy viacej nekona podobným spôsobom, ak sa teda rozhodne pre cestu trvalého, dobrého chcenia, stane sa takýto človek vnútorne úplne iným, ne akým bol v čase vykonania zlého činu.
A táto jeho vnútorná inakos, čie inorodos, vytvorí nepreklenutežnú bariéru, ktorá eliminuje, alebo úplne odrazí prichádzajúci, nepriaznivý spätný účinok. Vetko u potom záleí iba na sile dobrého chcenia dotyčného. Ak u neho ide o naozaj hlbokú vnútornú zmenu a úprimný prerod smerom k dobru, nebude sa ma vracajúci sa, zlý spätný účinok, z hžadiska pôsobenia Zákona rovnorodosti, vôbec o čo zachyti a skĺzne iba po povrchu bez toho, e by spôsobil nejakú kodu.
Ak ale dobré chcenie a zmena k lepiemu nie je a taká intenzívna, sila spätného úderu síce prelomí tento slabí ochranný val, ktorý ale úder do určitej miery predsa len zpslabí, take účinky budú omnoho, omnoho menie.
Keď vak človek nevyuije zmienený čas milosti a zostane rovnakým, akým bol v čase činu, jeho vnútorná rovnorodos s vracajúcim sa spätným pôsobením priam pritiahne ničím netlmený, otvorený úder spätných účinkov.
Je vak veža žudí, ktorí o podobných veciach nechcú vôbec nič poču a majú pre ne iba pohrdlivý úsmev. Ale práve oni by určite ihneď nastúpili cestu dobrého chcenia, keby mohli vníma, ako sa ku mnohým z nich nezadratežne rúti dráhami stvorenia spätný úder, ktorý láme kadú pýchu i aroganciu a zráa človeka na kolená. Na kolená, do prachu a neraz a na samý pokraj zúfalstva, aby si uvedomil, v bolesti, samým sebou spôsobenej, e malý pozemský človiečik je príli nepatrným na to, aby sa odvaoval rúhavo stava proti svojmu Tvorcovi a jeho samočinným, neúplatným Zákonom vo stvorení.
Ale najsmutnejie je, e by vetko mohlo vyzera úplne inak. Lebo po rovnakých dráhach, prináajúcich žuďom dneka iba spú, by ku nám mohlo plynú astie, rados a povznesenie. Ak by sme toti vedome konali a teda siali, svojimi slovami, mylienkami a jednaním iba dobro, účinky Zákonov stvorenia by nás museli doslova zavali astím.
No a na koniec je ete treba zvlá podotknú, e celý text sa dôsledne niesol iba v duchu vecného opisu Zákonitého diania vo stvorení, prekračujúceho hranice vetkého toho, čo dnes žudia naývajú náboenstvami. Zákony stvorenia toti presahujú tieto, žuďmi umelo vytvorené hranice a pôsobia na vetkých žudí úplne rovnako a bez rozdielu. Nech u ide o katolíkov, evanjelikov, budhistov, moslimov, alebo o takzvaných neveriacich, či materialistov.
M..
Slovenské občianske zdruenie pre posižňovanie mravov a žudskosti
www.zdruzenie-ludskost.sk
Není tady
Příspěvek očividně vedený dobrou snahou, ovem ne moc vhodnými prostředky. U čtení mám dojem, jako kdybych byl na kázání pana faráře v blíe nespecifikované církvi...
Bylo by vhodnějí nemluvit o imaginárním "zlu" ale zabývat se rozvíjením "dobra".
Jeden z esoterních zákonů říká: "Energie následuje mylenku". Kdy se zabýváme zlem, posilujeme zlo, zabývejme se dobrem a posílíme ho, nače zlo zahyne na úbytě...
Vyzvedávejme v lidech kladné světlé, dobré stránky a tím postupně vytvoříme ráj na zemi. Zjednodueně řečeno, zlo se demaskuje samo nebo stejné přitahuje stejné...
Upravil(a) Salvator (21. 3. 2007 15:29)
Není tady
Díky Salvatore za tyto věty, je to ve, co v ivotě člověk cítí, ale stejně jsem ráda, kdy to přečtu černé na bílém, e i snad by to tak opravdu mělo fungovat :-) a e si to myslí i jiné lidé. V ivotě se člověk potkává s různými lidmi a s některými lidmi, kteří íří okolo sebe pozitivno, chu ze ivota a hlavně jsou pevní a vyrovnaní se vím, co je potkalo. To jsem vdy cítila intuitivně, e je to, co bych měla udělat ve svém ivotě a tak prostě tady "být". Ti lidé, o kterých mluvím jsou upřímní, rovní lidé, kteří ví, e problémy v ivotě jsou od toho,aby se řeili a vdy mají prostě pozitivní náhled na budoucnost a ádné zbytečné obavy, jsou pracovití atd. Já jsem byla vychovávána v rodině, kde má matka byla vysoce obětavá a pracovitá, jako dítě jsem ila v úplné rodině, neměla bych mít tedy ádná traumata a měla jsem tedy asi podle měřítek mít vechny předpoklady být vyrovnaný člověk. Od dětství i v mládí si jenom pamatuji,e moje matka stále určité věci zbytečně a moc dramatizovala, viděla vdy věci černě, kdy jsem byla před nějakou volbou, či jsem měla chu něco udělat jinak, tak mi prorokovala, e by to mohlo patně dopadnout atd.. V okamiku, kdy jsem se konečně dokázala od matky a jejího pesimismu odtrhnout(trvalo to dosti dlouho) a být v nadhledu, jsem začala tedy opravdu ít a proívat ivot se vím, co k němu patří. Jinak nechci tímto dávat vinu matce, problém byl ve mně, e mi dlouho trvalo, ne jsem pochopila, e sice mám matku, která je sama, ale to e je její volba se vemi důsledky a já mám svůj ivot. Vidím, e v určitých situacích jsem se bohuel v ivotě i chovala tak jako má matka a je to vlastně taková determinace prostředím, ze kterého člověk vychází. :-) Myslím si,e v kadé etapě ivota je moné,aby člověk se poposunul a prostě, kdy dám na svou intuici, tak udělám vdy dobře.
Salvator napsal(a):
Příspěvek očividně vedený dobrou snahou, ovem ne moc vhodnými prostředky. U čtení mám dojem, jako kdybych byl na kázání pana faráře v blíe nespecifikované církvi...
Bylo by vhodnějí nemluvit o imaginárním "zlu" ale zabývat se rozvíjením "dobra".
Jeden z esoterních zákonů říká: "Energie následuje mylenku". Kdy se zabýváme zlem, posilujeme zlo, zabývejme se dobrem a posílíme ho, nače zlo zahyne na úbytě...
Vyzvedávejme v lidech kladné světlé, dobré stránky a tím postupně vytvoříme ráj na zemi. Zjednodueně řečeno, zlo se demaskuje samo nebo stejné přitahuje stejné...
Není tady
1jana napsal(a):
Díky Salvatore za tyto věty, je to ve, co v ivotě člověk cítí, ale stejně jsem ráda, kdy to přečtu černé na bílém, e i snad by to tak opravdu mělo fungovat :-) a e si to myslí i jiné lidé. V ivotě se člověk potkává s různými lidmi a s některými lidmi, kteří íří okolo sebe pozitivno, chu ze ivota a hlavně jsou pevní a vyrovnaní se vím, co je potkalo. To jsem vdy cítila intuitivně, e je to, co bych měla udělat ve svém ivotě a tak prostě tady "být". Ti lidé, o kterých mluvím jsou upřímní, rovní lidé, kteří ví, e problémy v ivotě jsou od toho,aby se řeili a vdy mají prostě pozitivní náhled na budoucnost a ádné zbytečné obavy, jsou pracovití atd. Já jsem byla vychovávána v rodině, kde má matka byla vysoce obětavá a pracovitá, jako dítě jsem ila v úplné rodině, neměla bych mít tedy ádná traumata a měla jsem tedy asi podle měřítek mít vechny předpoklady být vyrovnaný člověk. Od dětství i v mládí si jenom pamatuji,e moje matka stále určité věci zbytečně a moc dramatizovala, viděla vdy věci černě, kdy jsem byla před nějakou volbou, či jsem měla chu něco udělat jinak, tak mi prorokovala, e by to mohlo patně dopadnout atd.. V okamiku, kdy jsem se konečně dokázala od matky a jejího pesimismu odtrhnout(trvalo to dosti dlouho) a být v nadhledu, jsem začala tedy opravdu ít a proívat ivot se vím, co k němu patří. Jinak nechci tímto dávat vinu matce, problém byl ve mně, e mi dlouho trvalo, ne jsem pochopila, e sice mám matku, která je sama, ale to e je její volba se vemi důsledky a já mám svůj ivot. Vidím, e v určitých situacích jsem se bohuel v ivotě i chovala tak jako má matka a je to vlastně taková determinace prostředím, ze kterého člověk vychází. :-) Myslím si,e v kadé etapě ivota je moné,aby člověk se poposunul a prostě, kdy dám na svou intuici, tak udělám vdy dobře.
O tom nepochybuji, protoe intuice je hlasem due. Kadý člověk potřebuje intuici, aby nezabředl do bluditě racionální mysli a nael cestu sám k sobě.
Není tady