TAk já se teda taky přidám, jsem docela překvapená ,jak jste se tady děvčata do Korny pustili. Já mám taky dceru, je jí 18 let. Na základní škole trpěla šikanou. Trpěla tak, že ráno zvracela, zvracela i cestou do školy, ve škole omdlévala, protože následek zvracení byla dehydratace, přesto nechtěla dopustit, abychom jí dali jinam, nechtěla v 8 třídě přecházet, když se jednalo o vysvědčení, nechtěla odejít od kamarádek. Snažili jsme se to prožívat s ní a být jí oporou. Trpěli jsme tiše s ní, co nám taky jiného zbývalo, když šikanovala učitelka? Nenápadně, cíleně, vybrala si jednu oběť, na ostatní byla jak mílius. Chtěla jsem jít do školy, dcera nedovolila, řekla, že to radši vydrží, než by jí udělala tu radost, aby jí ukázala , že trpí.Říkala, že co jí nezabije, to jí posílí. Nikdy jsme dceru doma neponižovali, všichni z kamarádek vědí, že se ve svých dětech vidíme, dcera je velmi oblíbená, hezká ( žádná krasavice), chodí přiměřeně oblékaná, nikdy se nevytahuje , je tanečně nadaná, manuálně zručná. Na rodičovské schůzce jsem si vyslechla, že moje dcera sice má dobré známky, ale povahově je nedokonalá, měli bychom navštívit psychologa a jeho výsledky sdělit škole, nedoporučí jí přijetí na střední školu. Otevírala se mi kudla v kapse, ale dceří jsem něco slíbila. Psychologa jsme navšivili, neschledal ničeho nenormálního, příjemná, milá, ráda se směje, nekonfliktní, známky odpovídají . Navštívili jsme i psychyatra, z našeho podnětu, klidná, citově vázaná na rodinu, miluje zvířata, má ráda splečnost, ráda čte, někdy možná více dětská, ale odhodlaná zvládat problémy.
Výsledek? Dcera bude příští rok maturovat na gymnáziu, na školu, kde sice velmi dobře udělala přijímačky, ale posudek jí nedal víc než 3 body se nedostala, zavolala jsem tedy na gympl v jiném městě a tam jim vylíčila náš problém, nechali si poslat výsledky přijímacích zkoušek a dceru bezproblémů vzali. Dělala i jejich přijímačky, aby je někdo nenařkl z nadržování. A její vztahy? Super, má ráda školu, spolužáky, učitele a oni ji. Jen když potkáme učitelku ze základky, zezelená tak, že mám strach, že sebou práskne k zemi. Jen tak mimochodem, po příchodu nového ředitele museli všichni učitelé dělat test, jaké mají znalosti svého učiva. Paní učitelka jako jediná neprošla a neučí již druhý stupeň, tam má jenom kreslení, děkuji za to bohu. Syn ale od té doby jde s trojkou z kreslení.
Korny, tvoje dcera je tvoje dcera, vím, že je to těžké, ale musíš jí vysvětlit, že pokud nechce, abys šla do školy, musí se proti tomu obrnit a tvářit se, jako že jí to nevadí. Pravděpodobně z ní vyzařuje to, jak trpí a oni z toho mají radost a pokračují v tom. I z ošklivého kačátka může vyrůst labuť. Jen je na tobě, aby jsi jí v tom pomohla. V tom nezmění nic ani školní uniformy, zase se najde něco, v čem někdo bude vybočovat. Ale to, že z něčeho vybočuje není žádná vada, Cilka napsala, že je o hlavu vyšší, no přece jí tu hlavu neurazíte, aby nevyčuhovala, je jiná a taková se musí brát, já jsem taky byla bidlo, nechtěla jsem nosit podpatky,a teď si je ráda vezmu, člověk dospěje a přehodnotí situaci.Nepochopila jsem to o tom, že je jiná a tím je vyzývá k šikaně. Promiňte, ale každý jsme jiný. Někdo se chová tak a někdo tak. Prostě to není důvod, aby jí museli pořád urážet a to že jim bude taky odpovídat sprostě, no, to se akorát sníží na jejich úroveň. V tom, že budu učit mluvit dceru sprostě nevidím nic. Spíš v tom, že ji naučím se nad to povznést a věřit, že jsem fajn a moji rodiče mě milují i třeba s mými chybami.

Ano, to máš pravdu, ale sebevědomí se jí nezvýši jenom tím, že se jí budou bát cokoli říct, já taky dceři řeknu, teda dneska ses vystrojila jako cirkusačka a ani sis neoholila nohy, ona na to, no a co? Máš je neoholené ty nebo já, pak na sebe jukneme a je to. Prostě musí se naučit snášet i kritiku, v životě si nikdo brát servítky nebude. Musí se naučit vzít si z kritiky to pozitivní a to ostatní hodit za hlavu, umět se nad všechno povznést a nenechat si udělat na duši šrám, sebevědomí se nezvýší tím, že jí budeme pochlebovat, ale tím, že upozorníme a pomůžeme změnit a řeknem, teda, ta změna se ti povedla, jsi nádherná, moc ti to sluší, kde se to v tobě vzalo? Úplně jsi mi vyrazila dech.

Tipla bych, že tvoje dcera ale jasně cítí, že ji miluješ, jaká je. A taky bych řekla, že tohle dcera Korny necítí, proto je tak zranitelná posměšky spolužáků. Ona o sobě pochybuje, její rodiče jí nedokázali projevit tu bezpodmínečnou lásku...to není žádná kritika, neumí to každý, i já se musela naučit, jak s mojí dcerou mluvit, jak vyjádřit, co cítím, abych ji nerozmazlila, ale aby věděla, že její matka ji má ráda, i když bude třeba tlustá nebo bude propadat....je to fuška. Nemyslím, že by Korny měla dceři pochlebovat...vlastně nevím, co bych najednou v jejím případě dělala. Pro začátek snad aby tatínek přestal s poznámkami a pak nějak jako ty....pomoci se změnit,  projevit radost ze změny .... Není to lehké, to je pravda...

Dana:
Napsala jsi to úžasně! Mám také zkušenosti se šikanou dcery, kterou drsně šikanovala třídní učitelka a podnítila k tomu celou třídu.  Běda tomu, kdo by s mojí dcerou byť jen promluvil. Urážky, intriky, zesměšňování a ponižování bylo na denním pořádku a při jakékoliv příležitosti. Trvalo to celou střední školu, dokonce ji učitelka vyhrožovala, že se postará , aby neudělala  maturitu. Tak dcera studovala z učebnic pro VŠ, věděla, že ji nikdo nesmí nachytat při nejmenším zaváhání. Maturitu měla na samé jedničky a měla otevřenou cestu k dalšímu studiu.  Dopadlo to tak, že nakonec dcera vystudovala úplně jiný obor na VŠ, patří v něm  ke špičce a život jí nabídnul sám, že své znalosti ze střední školy plně využívá ve svém oboru, dokonce je jediná, která má žádoucí rozhled. Nemá u nás konkurenci v této kombinaci.

Nechtěla jsem nikoho soudit, taky spíš jen poradit, zamyslet se nad tím, odkud ta nesebedůvěra dcery Korny plyne... Vždyť se říká Nesuď a nebudeš souzen. Snažím se tím řídit.

Korny, chodíš sem ještě? Nebo jsme tě už otrávily? To bych nerada...

Dani, nikdo neřiká že jí nemaji rádi... moji rodiče mě taky měli rádi, tak jak nejlépe uměli... ale chtěli mě mít takovou a takovou...
Kornin manžel má asi představu dokonalé dcery, ke kterou ona nemůže být

já taky můžu říct svý dceři, ty máš teda ránu a nic se neděje...

Upravil(a) Jája (9. 3. 2007 11:05)

Tak jsem si zase přečetla poslední příspěvky a musím říct, že se mi ulevilo, že se Korny někdo zastal. Ale musím taky říct, že bych se vůbec nedivila, kdyby Korny už ty příspěvky přestala číst -i když  jste to holky myslely  dobře - bylo to velmi zraňující a myslím, že jí to v tuhle chvíli moc nepomohlo. Je mi to líto, protože dosud jsem tady narazila především na citlivý přístup a snahu pomoc a podržet.

Dani, asi jsi nepostřehla, že jsme sebevědomí Korniny dcery řešili už mnohokrát na Kamarádkách a Korny stále řeší situace, které z toho vyplývaji... ale řeší důsledky...

ano máš pravdu - nepomohli jsme jí
tudíž nadále nehodlám na její příspěvky reagovat

Nechci soudit Korny, chci jen aby její dcera nebyla tak nešťastná a prázdná jako se cítí Korny. Chci aby měla muže ktrého bude milovat, který si ji bude vážit, nebude jí vytýkat kila jako dělá táta mámě, chci aby její dceru budoucí muž miloval a měl jí rád takovou jaká ona je. Aby jí podporoval a vážil si jí. Proto Korny říkám aby příčinu problémů hledala doma.
a totéž bych jí přála i skamarády.

Upravil(a) cilka (9. 3. 2007 11:46)

Dano,
napsalas to super a souhlasím s každým tvým slovem !
Je to tak, příčiny řešit - ano-, ale to je dlouhodobý proces. Korny dcera potřebuje pomoc rychle, bez ohledu na příčinu.  Rozhodně nikdo nemá právo ubližovat jinému, ani kdyby byl opravdu slabší, o to hůř. Situaci dcery Korny bych nepodceňovala, nezlehčovala, ani bych chování spolužáka  nenazvala klukovinou. Ten kdo šikanuje s tím totiž počítá a ví, že  mu to beztrestně projde.
Všimla jsem si, že se tady často  na toho, kdo žádá o radu a zkušenosti,  dělá ty ty ty zlobivé dítě, koukej se ty polepšit, podívej se na sebe, jak jsi špatné a nedokonalé! Málo koho napadne, že může být špatný ten, kdo druhému  záměrně škodí.
Cilko, máš pravdu, že se nynější zkušenost Korniny dcery může v budoucnu projevit, ale neviděla bych to tak, jako ty. Naopak, může to být výborná zkušenost a možná by nás její dcera za dvacet let překvapila. Je ještě mladá, vlastně je jen větší dítě a vyvíjí se. Nikdo neví, jaké zkušenosti a jakým způsobem je použije v budoucnu. Jsem  ale přesvědčená, že ten, kdo  beztrestně šikanuje dnes, bude šikanovat víc a víc. Nejednou se divíme, co se mezi námi vyskytne za zmetka, ale vlastně jsme  mu takové chování  my všichni umožnili a dovolili.
Šikaně se mnohdy neubrání ani dospělý člověk, někdy se řeší jako konflikt mezi kolegy  s nadřízeným, když šikanuje nadřízený, končívá u soudu.

"Nemyslím si, že je dobré řešení jít do školy a probírat to s učitelkou. Pokud se tohle tam skutečně děje, ta učitelka to vidí a mohla zakročit už sama, ne až za ní někdo přijde."


ve 13 letech děvče je na II. stupni,  tam učitelka o přestávkách nesedí a v hodinách se to jistě neděje. Takže bych se divila, kdyby to učitelka viděla.
A pokud to i vidí, mnohdy bývá snaha, šikanu zamaskovat, aby nebyla poškozena úroveň školy.
Do školy bych rozhodně šla!

Zrovna tak je nesmysl, myslet si, že dítě fyzicky zdatné a sebevědomé je šikany uchráněno.

Upravil(a) rogersova (9. 3. 2007 18:42)

Pokud má někdo představu, co KONKRÉTNÍHO by mohla škola udělat, tak ať to napíše - mluvení, poučování a jakékoliv snahy o výchovu totiž nemají žádný účinek na dotyčného tyrana. Rodiče už se ho bojí.