29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
no jo, mi ségra skočila v pěti letech z křesla na mluvicí panenku, urazila jí nohu a ještě mi moje bobuška přestala vyprávět - já pořád chtěla, aby zase kecala, tak jsem si ji ve čtrnácti vykuchala, jukla do toho strojku, a dneska sice pořád nemluví, ale zase to v ní rachotí... a tu nohu taky nemá - ale přesně vím, kde je, asi ji půjdu oprášit
Není tady
Moji boli všetci starostlivo opatrovaní a nehendikepovaní... Modrý macko Miško(tiež som mu hoovrila Mišútko, niekedy), hnedastý najväčší, ktorý bol väčší ako ja, keď som ho dvojročná dostala
, bábiky: Duňaška v ruskom kroji rovno z Moskvy, miminko Betka, Danka, čo vedela plakať, copatá Miška - mama zachránila len barbíny, aj to tajne a zo šporovlivosti, nie kvôli mojim citom... Kamoška mi rozprávala, ako to prebiehalo: My sme boli na prázdninách, keď v jeden deň kamošku zaujalo, prečo sa mi našom kontajneri zhlukujú davy detí. (Bývala v susednom vchode a jej mama ju nakazila zvykom šmírovať dianie na ulici.) Zistila, že náš squellý otec vynáša von celé sáčky macov a bábik... Aby som bola spravodlivá, keď bracho trochu dorástol, zopakovala sa akcia aj s jeho hračkami ,zachránili sa len drahé angličáky Matchbox... a lego. To bracho, inak, skladuje u našich dodnes... Keby som mala deti, nechám im hračky hoci aj do dospelosti, lebo vidím, aké úchylky potom vznikajú: Mňa potenciálni milenci nedostali na drahý parfum, ale na vééééľkého plyšaká. Ani ich teraz nemám veľmi kde skladovať...A bývalý ma dostal, keď mi na moje prvé narodky, čo sme oslavovali spolu, dal doktora, ktorý pil ozajstné tkeutiny a blikal, keď ich preglgol... No, blbosť nad blbosti, ale mňa tým absolútne dostal. Bola by som ya ním šla aj do pekla...
(A skoro som šla...)
Čítala som o panej, čo zbiera starých makcov, opravuje ich a necháva si ich, hoci po povodniach nejakých poslala do vyplavneých domovov. Teraz ich má doma vraj "už len" 300. S tou sa musím zoznámiť...
Není tady
Nicolas napsal(a):
Sovo,
v Sovětském svazu je březových hájů velmi mnoho.
Bílé šaty se dají koupit ještě tento týden ve slevách v Tescu.
Jarní déšt přijde co nevidět.
Pár zhoupnutí prostě vydržíš :-)
dík za nápad se Sovětským svazem, jen je to trochu z ruky ale třeba časem('', '');
Není tady
co to proboha bylo za sadistický zvyk, házet vlastním dětem hračky do kanálu?? Ani kapička soucitu...
Volám nejsilnějším hlasem FŮŮŮŮŮŮŮŮJ ! Však ono se jim to někde vrátí
Není tady
Já když nad tím tak přemýšlím, tak jsem si (zatím) nesplnila ani jeden dětský sen. Chtěla jsem být skvělou tanečnicí, dokonce jsem i závodně tancovala, ale pak jsem přerostla všechny partnery a s tancováním byl konec. A v pubertě jsem se k tomu už nevrátila, to jsem měla jiné zájmy Dál jsem měla sen, stát se učitelkou na SŠ. To se mi málem vyplnilo, kdyby mě paní učitelka na SŠ nevysvětlila před podáním přihlášky na VŠ "výhody" učitelství. Překladatelství jsem zavrhla už asi v osmé třídě
Pak jsem se chtěla naučit francouzsky a ohromovat svoje partnery sexy francouzštinou jako ta paní z Adamsovy rodiny
Francouzsky bych se chtěla naučit doteď, ale třeba mě k tomu přinutí až nějaký pěkný Francouz....
Co bych si ale jednou ráda zkusila je herectví, jen nějaká malá rolička. Třeba "paní,nesu vám psaní"
Není tady
Selima: čo to znamená - pani, čo zbiera starých makcov. Chcela si snáď povedať - paní, která sbírá staré medvídky? Neboj, já jsem vyrůstala v bývalé ČSSR a z této doby jsem vyrůstala napůl ve slovenštině
takže je jen málo slovenských obratů, kterým bych nerozuměla.
Lupina Montana: Moje děti mají u mě doma nepřeberné množství plyšáků. Každej z nich má svoje jméno, mají je rozdělený, zač jednotlivé plyšáky dostali - narozeniny, jmeniny, braní krve, braní mandlí, pobyt v nemocnici...To, že jsou moje děti velké a na plyšáky "zapomněli" nehraje roli. Plyšáci se nebudou vyhazovat, budou se dědit. Klučičí plyšáky dostane syn, holčičí dcera. To je nevyřčené pravidlo.
Není tady
sandra: ano, já mohla být nadějnou sportovní gymnastkou, bohužel vrozená kyčelní vada mě hezky rychle vrátila nazpět na zem. Ne, že by mi to nebylo líto, dost jsem to obrečela.
Nemá cenu se vracet do minulosti ... a vovo tom to je.
I můj podpis pod čarou o něčem vypovídá - tady je překlad:
Tak to konečně pochop
Nikdy neztrácej čas hledáním dávno promarněných let
Zvedni tvář... a zastav se
a začni konečně prožívat svůj zlatý věk
Není tady
Tak začínám mít pocit, že je to fáákt o traumatech z dětství ...já své děti plyšáky zavalila, dodnes je mají v pokojíčku a 2 velké pytle chodím kontrolovat do sklepa, a schovám jim je .... hlavně velkého Soptíka a stonožku Marušku / ta má 1,6 m/ a kuře Pipi a táák .... mám pocit, že jsem je kupovala hlavně kvůli sobě , plyšáky ale ten nejmilovanější Honzíka / jmenuje se Kamarád, mu říkal kamauád, neznal jména / je s ním od 1 dne
. Selimko, příště pro tebe vezu plyšáka
A svoji milovanou opičku Džudy mám dodnes , jsem jí dostala asi k 3 narozeninám
, je jediná co přežila vyhazov
Tak jsem si to celé přečetla a myslím že jsem šťastný člověk! Nejdříve ze všeho jsem snila o tom, že budu mít psa. Splněno - mám dva. Druhý sen vám bude připadat směšný, ale přiznám se: celý život jsem toužila naučit se plavat, opravdu hnusně jsem to všem záviděla ale strašně jsem se bála vody. Nakonec jsem se "zasekla" a ve 43 letech jsem se to naučila - splněno. Třetí sen: dovolená u moře - splněno několikrát. Tak to jsou ty materiální sny, a ty "duchovní" se mi myslím splnily taky.
Není tady
Bety, ano, taky jsem snila o dovolené u moře. Opravdu se mi o moři i zdávalo, v časech, kdy se mi zdál ten sen nesplnitelný - ještě za bolševika. A splnilo se. Sny se zdají proto, aby se mohly plnit.
Pamatuji se, jak jsem poprvé vstoupila do moře, otlapkávala jsem chodidly písečné dno a jako malé dítě jsem - aby mě nikdo neviděl - nabrala do dlaně mořskou vodu a ochutnala ji na špičce jazyka "jak to vlastně chutná". No jo, no. To jsem byla ještě cestovatelský nováček O pět let později mě už nevyvedlo z míry, když se mi na mělčině přicucla chapadlem k chodidlu metrová chobotnice a za zády mi povykovaly moje dětičky: Mamííí, co to jéééé??? Nejsem žádná měkkota, ale od té doby jsem si odpustila plavecké výlety až k bójím hluboko do moře. Vzpomínka na katastrofické filmy typu Krakatice v kombinaci s tím, jak jsem si vždycky pochutnávala na kalamárách mi dala možnost si uvědomit, že tentokrát by se mohly role strávníka a hlavního chodu obrátit
Není tady
My jsme celé dětství plánovali, že budem bydlet s nejlepší kámoškou v domku a budem chovat psy. Kámoška je v Americe a já mam psy dva.
Není tady
Ja jsem jako mala zboznovala skeble a musle, vzdycky jsem si je prikladala k ouskum a verila, ze to co slysim je sumeni dalekeho more, kde jednou budu bydlet. A dnes mi more opravdu sumi za barakem.
Není tady
Kiaro, ke mně kdyby se přicucla chobotnice tak je asi po mně... plaat jsem se naučila hodně pozdě a nejsem si moc jistá, plavu jenom tam kam dosáhnu na dno a to ještě nesmí být vlnky! V podstatě plavu s miminama.... No, jednou jsem se odvážila dál, začala jsem zmatkovat a mávat rukama, dcera mě chytla a postavila a pronesla památnou větu: "No mami, proboha, co kdyby se ti něco stalo, vždyť já ani nevím kam jsi schovala všechny peníze!" (to jí bylo 15).
Taky si dávejte pozor na to, co si přejete - mohlo by se vám to totiž splnit. Já si vždycky přála vlastní malý domeček a fakt ho mám a fakt malý - 2+1 pro 4 dospělé a 2 velké psy. Že já blbec jsem si nepřála vilu u moře!
Není tady
jako mala jsem chtela
- byt osetrovatelkou slonu (splneno castecne, dodnes "osetruju" tedy otiram prach z tech, ktere jsem pri vsech moznych prilezitosti dostavala v porcelanove i jine podobe )
- mit psa a nebat se ho (dostala jsem plysaka, ktereho ho mam dodnes a psu uz se tolik nebojim )
- byt sekretarkou (splneno, pracovala jsem na tehle pozici par mesicu, ted zase touzim po jinem )
- mit vlastni pokoj (splneno, kdyz jsem jsem si nasla podnajem)
- bydlet v bezpecne vzdalenosti od segry (splneno, deli nas nekolik tisic kilometru vzdusnou carou a dneska mi schazi
a kazde prilezitost se vidim osobne prozivama jako vzacnost
)
- mit bratra (nesplneno)
- mit vlastni dum se zahradou, konem, psem a jet k mori ( (splneno castecne, bydlim v byte, mame zahradku a misto kone a psa mame zelvu a kocku a bydlim cca pul hodiny od more )
- umet vicero reci ( stale na tom pracuju )
Upravil(a) Paila (10. 3. 2007 12:17)
Není tady
Já jsem si jako malá přála bydlet v chalupě po babičce a kde myslíte, že jsem skončila? Opravdu bacha na přání..... Teď žiju na vesnici kde lišky dávají dobrou noc, do Prahy jedu 3 hodiny, a doby, kdy mi cvrlikání ptáků připadalo romantické jsou ty tam.
Není tady
Bety, já taky plavu jako zednická tříska Ovšem tohle bylo o hledání šklebliček a mušliček na mělčině v závěsu s dětmi. Kdo mohl tušit, že škebličky a mušličky bude hledat zároveň se mnou metrové mládě chobotnice
a ještě na mělčině, kde mi byla voda sotva po kolena
Kde má takovej líbeznej tvoreček maminku či tatínka jsem radši nedomyslela:)
Tetomámo, taky jsem si přála mít vlastní dům, což se mi do puntíku splnilo. Bydlím na vesnici, vedle mě působí soukromá dílna, která jede od pondělka do soboty. Od sedmi hodin ráno nastupuje buď vrtačka, bruska, cirkulárka nebo hydraulickej lis. Ptačí cvrlikání za úsvitu a následné kohoutí kokrhání - jak velká vesnická romantika - si bohužel vychutnávám s polštářem přes uši a radši to zaspávám. Není se čemu divit - v sedm ráno se rozjíždí vedlejší minifabrika. Copak v pracovní den mi to ani tak nevadí, protože stejně vstávám do práce, ale o sobotách bych je fakt bacila.
Není tady
To je Kiaro potom romantika v p..... U nás je největší romantika když v zimě napadnou do rána 2 m sněhu. Letos nás to minulo, protože jsem tam byla prvně sama, tak abyste věděly, proč byla letos ta zima tak mírná.
Není tady
Ja som od detstva milovala more a sen bývať pri ňom mám ešte otvorený... Ale šak sa ešte nechystám zomrieť. Plávam dobre, až tak, že ma už niekoľkokrát zachraňovali takí tí fešáci z Baywatch, lebo som plávala priďaleko... V Rumunsku som bola ešte len 12-ročná, to mi mama po pristátí na pláži jednu vrazila(vraj sa o mňa bála), ale ja som bola urazená: Ako sa mohla báť, keď vie, aká som squellá plavkyňa? Hádam si nemyslela, že ma zastavia nejaké blbé bójky? To nie je pre ľudí ako ja... V Slovinsku, keď som sa pokúsila odplávať asi až do Terstu(bolo to po mori len asi 3-4km...), už si na mňa netrúfla, mohla by som jej to vrátiť... To som mala tuším 16... Ale zaracha som dostala. A naposledy som odplávala priďaleko už ako dospelá, tak mi nemal kto dať facku. Záchranári sa na mňa skôr zubili, keď som im vysvetľovala, že ja som skrátka morský živočích a odmietam sa čľapkať s neplaveckými Nemcami na plytčine. Na druhý deň som šla na výlet člnom k jaskyniam...
Podľa mňa je najkrajšia smrť vyplávať na šíre more a už sa nevrátiť. Dúfam, že keď nadíde moja chvíľka, budem mať ešte toľko síl...
Není tady
No Seli, ty jsi teda zazracne dilo! Skoro zavidim!
Není tady
Co se týče mých dětských přání, tak jsem
1) chtěla být krásná éterická blondýnka s hustými vlnitými vlasy a zářivě modrýma očima
2) chtěla umět krásně zpívat a tancovat
3) chtěla mít za kamarády Rychlé šípy
4) chtěla jezdit s Old Shatterhandem prérií a bojovat proti banditům
5) chtěla žít na tropickém ostrově jako Robinson
6) chtěla mít černého chudelatého psa
7) chtěla mít kolo
No, v dospělosti se mi splnilo to kolo, jinak - nevím proč, nic... Možná že si v důchodu splním toho psa.
Co se týče přání týkající se budoucnosti a dospělého života, měla jsem vžzdycky jen jediné - nikdy nebýt dospělá, muset chodit do práce a mít dospělé starosti. No, a to se mi tedy taky vůbec nesplnilo.
Není tady