|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Ahoj,potrebovala bych poradit.Vetsina pisete o svych problemech s detmi,ja bych zase potrebovala radu kvuli problemum s mamou.Je mi 16,mama otehotnela,kdyz ji bylo 17..Vsichni rikaji,ze mit takhle mladou mamu musi byt super,ze jeste porad chape moje problemy,ale je to naopak.Doma pomaham,asi tak jako kazdy dite,sice obcas s kecama,ale vzdycky udelam,co musim. Jenze vsechno je podle ni spatne.Jsem uplne neschopna a nic prej neudelam poradne.Kdyz neco udelam sama od sebe,nejaky uklid a tak,nikdy nerekne ´dik to jsi hodna´ ale proste mlci.Nechodi do prace,takze vsechno by mela zvladat.Kdyz se hadame,a me to tak mrzi,ze treba brecim,rekne mi,ze si hraju na urazenou.Mam kluka,kterymu je 19,ma praci,a je fakt v pohode.Nasi ho berou.Jsme spolu 8 mesicu,nasi rodice se znaji a jeho znaji uz od malicka,ale jeste niky me u nej nenechala spat a on u nas taky nesmi.Tatka by to dovolil.Proste mi prijde,ze mi vsechno zakazuje a brani mi,abych si cokoliv uzivala.A me uz to nebavi...utek z domova neni reseni,potrebuju neco ucinneho,aby uz to prestalo.A nepiste,at si s ni v klidu promluvim,to absolutne nepomaha.....dekuju za kazdou radu 
Není tady
Káji, co by jsi měla dělat, je těžké poradit.
Myslím si, že matka se tě sanží držet zkrátka, aby jsi nespadla do stejné kaše jako ona, možná si takový život pro sebe nepředstavovala , /na to ukazuje její nespokojenost se vším/ a rozhodla se aspoň že tobě se nestane totéž.
Já bych zatím držela pusu a krok, někdy až za pár desítek let poznáš, že rodiče nejsou tak nemožní jak jsi si myslela. Pokus se promluvit s otcem, třeba on matku trochu přikloní na tvoji stranu . Určitě si nijak nepomůžeš vzdorem, útěkem z domu ani pomyslným útěkem k přiteli.
Není tady
Myslím si, že jsi ještě mladinká a matka si myslí "abys nedopadla jako ona" mít dítě v 17 ., pravda je také, že v dnešní době je dostupná antikoncepce. A co rodiče tvého přítele, Ti nejsou proti tomu, abys u nich spala? Nějakým vzdorem nic nevyřešíš a pokud Ti rodiče nebrání v "chození" s tvým přítelem, tak si myslím, že to nějak vyřešíte i bez společných nocí. Nepíšeš v kolik hodin musíš být doma...... A po letech si určitě vzpomeneš na ne zrovna pohodlné milování v přírodě.
Není tady
Kájínko, docela ti rozumím. Mě měla mamka taky v 17. letech a hlídala mě. Tehdy jsem byla taky naštvaná, ale dnes jí s odstupem času chápu. Prostě nechtěla, abych měla mimčo tak brzy jako ona. Sice jsem směla třeba na diskotéky, ale chodila mě tam kontrolovat. A protože za mého mládí končily diskotéky přesně o půlnoci, tak i s tátou na mě čekali před vchodem. To víš, raději jsem chodila domů před koncem, nechtěla jsem, aby to viděly kamarádky. S uklízením problém nebyl, nikdy mi nic nevyčítala, jako že je to špatně apod. Navíc mám 2 mladší sourozence a o ty jsem se v rámci svých možností starala. A co se týče kluků, tak teprve v 19. letech jsem mohla spát u svýho kluka a to ještě,že jsme byli na zábavě a domů mi nic nejelo. Za to jeho máma říkala, co že to mám za rodiče,že mě nechají spát u kluka (přitom její dcera v 19. letech porodila! ).
Píšeš, že je ti 16. let. Myslím si, že to je ještě brzy spát u kluka a nebo on u vás. Mám dceru, které bude v květnu 19. let a teprve 2. rokem může spát u toho svýho, ale jen o víkendu ( přesněji pá nebo so ). Chodí do 4. ročníku SŠ a čeká jí maturita. Asi se ti zdá, že i já jsem na dceru přísná, ale ať chceme nebo nechceme určité zvyklosti si z domova vezmeme do své rodiny. Dcera mi občas vypráví, co dělají a jak se chovají její spolužačky k rodičům a nechápe to. Říkala mi, že je ráda, že jí vedu trošku přísněji, že díky tomu nepodlehla drogám, alkoholu, chodí do školy a bude mít vzdělání. Synovi je 10.let a tak doufám, že i u něho puberta proběhne v klidu. Taky se zmiňuješ o útěku z domova a chválím tě, že to nepovažuješ za řešení. A že más pocit, že ti mamka brání ,,abych si cokoliv užívala,, věř, že za celý život toho stihneš hodně. Radu pro tebe žádnou nemám, pokud píšeš, že se nedá s mamkou mluvit, tak jinak to řešit asi nepůjde.
Není tady
S tatkou jsme o tom hodnekrat mluvili a pred mamou me brani,jenze potom se hadaji i spolu a to ja nechci.Pokud jde o to tehotenstvi,tak ja antikoncepci beru,takze si nemyslim,ze by byl problem tady.Jeho rodice jsou pro,abych u nich byla,ale jeho mamka rika,at to moc neresime a at jsme radi,ze dovoluji aspon neco.Na diskoteky chodim,ale tak do pulnoci...Helco,pred vchodem na me necekaji
ale doma jsou vzdycky vzhuru a cekaji na me.Zkusim to nechat byt,treba se to casem vyresi..diky moc
papa
Není tady
Taky čekám na kluky až se vrátí z pařby a trvám na tom, ať jsou dochvilní
. Starší syn je ještě starší než ty! To pochopíš až jednou budeš mít vlastní děti, nejsem jediná matka, která nemůže spát, když ty svoje beránky nemá v chlívku
. A rozhodně bych nedovolila, aby u nás přespávaly slečny (pokud by to nebylo nezbytně nutné) .
Není tady
Mas dobrou mamu, bud rada, ze se stara!
Není tady
Sunyata má pravdu, máš dobrou mámu. A myslím, že i ty jsi jí dobrou dcerou, když se snažíš jí pomoct a poslechnout. To, co tu rozebíráš, se časem vyřeší samo, Tvoje máma pozná, že Ti může věřit a dá Ti víc volnosti a rozhodování o svém životě.
Není tady
Víš, Kájinko, já mám 15-ti letou dceru a asi to budu muset taky brzy řešit. Ale nebudu souhlasit s tím, aby holka přespávala u svého kluka a on zase tady. Chápu, že mohou spolu sexuálně žít, ale na to si budou muset najít občas nějaké zázemí bez mého posvěcení. A v tom je také ta romantika, hledat příležitost nebo ji využít, když se naskytne. Nedostat to neservírováno pod nos.

Není tady

Kájinko,opravdu jak píšeš bych to nechala být..Měla jsem s dcerou něco podobného..Já nechapala jí ..ona mě...Určitě máš dobrou mamku a uvidíš čas vše urovná..Aspoň u nás to tak těď je a bezva si rozumíme,!!!
Není tady
Kájinko, když jsem četla tvůj příspěvek- jako bych slyšela svou dceru (a vlastně i sebe v tomto věku)- je jí 17let a taky si myslí, že ji nechápu. Taky se diví, proč na ni čekám, když vyráží večer ven - to vždycky okomentuje tím, že jsem kamarádům pro smích když řekne, že neusnu dokud není doma. Je to prostě tak - rodiče se o své děti bojí. A to poznáš až je budeš mít taky. Potom svou mámu pochopíš (stejně jako já a miliony dalších).
Přeju Ti do budoucna hodně štěstí.
Není tady
Mila Kajo,
ja mam taky tak starou dceru jako jsi ty. Je vlastne moje nejmladsi a je to dost znat. Dokud ji neco nereknu, tak to neudela a kdyz uz neco udela, ocekava, ze ji budu chvalit do nebe, ale....me taky nikdo neoceni, kdyz automaticky uklizim, co vidim. Ja presne vim, o cem mluvis, ale nekdy je to pro nas mamy tezke. Jsme unavene z prace, ja navic jeste studuju a kdyz prijdu domu a je neco udelane a ja to musim jeste dodelat, je to proste otravne...mluvim o vecech, ktere opakuji do nekonecna, tak se nad tim zkus zamyslet, treba delas stejnou chybu. Zkus jednou mamku prekvapit tim, ze ji pripravis sama jidlo, vse naservirujes na stul atd...pak teprve uvidi, ze jsi udelala neco pro ni a pochvali te. Zkus udelat neco vic nez musis, v tom je ten problem. Zkus na mamku vic myslet a pochvalit i ji treba tim, ze ji reknes, tady je pekne uklizeno a snaz se to udelat tak, jak to dela mamka.
Není tady
Mate asi pravdu...budu doufat,ze se to casem srovna...Jay,Vy pisete,ze po !prichodu z prace! jeste musite delat prace domaci...
jenze muj tatka je podnikatel a sam v pohode zaopatri celou rodinu,tudiz mame rekl,ze ona do prace nemusi...takze je doma a stara se o domacnost.....
Jinak vsem moc dekuju,za kazdy nazor..jste moc super zensky
pa
Není tady
Kájinka napsal(a):
Mate asi pravdu...budu doufat,ze se to casem srovna...Jay,Vy pisete,ze po !prichodu z prace! jeste musite delat prace domaci...
jenze muj tatka je podnikatel a sam v pohode zaopatri celou rodinu,tudiz mame rekl,ze ona do prace nemusi...takze je doma a stara se o domacnost.....
Jinak vsem moc dekuju,za kazdy nazor..jste moc super zenskypa
Kaji,ty znis tak smutne. Neznamena,ze i kdyz je mamka doma, musi byt vase sluzka, to je jedna vec. Druha vec je, ze uz ma domova dost a prospelo by ji, jit do prace mezi lidi. Ono toho muze byt opravdu vic, nez si sama umis predstavit.
No ja jsem napriklad prisla v pondeli domu a moje dcera s pritelem koukala na TV. Prvni, co me padlo do oka, byla plna linka nadobi a prach na zemi. Rikam ji, vem vysavac a vyluxuj a ona mi rekne, ze uz uklidila mycku. Tak jsem se opet rozcilila. Jeji pritel u nas skoro denne ji a uziva tudiz i on nasi domacnost, tak jsem ho poslala umyt nadobi a holku vysat a uklidit jeste to, co melo byt hotove o vikendu. Ale to je donekonecna 

Není tady
Káji, já když byla na MD, hrozně jsem se těšila mezi lidi. Měla jsem báječného synka, ale s tím si člověk nepokecá a Tvoje mamka je většinu dne sama. Zkus jí zatáhnout do svých problémů ve škole, s kamarádkama, aby Ti víc rozuměla. A toho společného spaní si ještě užiješ, věř, že takhle je to lepší. Kamarád si brzy zvykne, že nejsou žádné překážky a třeba se nebude na Tebe tak těšit.
Není tady

Nechci být hnusná, ale zarazila mě věta - když něco doma udělám, ani neřekne dík, to jsi hodná.
Promiň, ale proč by Ti měla děkovat ? Není snad normální, že ve společné domácnosti každý něco udělá ? Děkuje snad někdo jí, když vytře v kuchyni a uvaří oběd ?
Zkus to vidět dospělýma očima, možná pochopíš, proč se Ti za každý utřený prach neklaní.
Jsem tvrdá, já vím, ale je to tím, že mám 18ti letého syna a vím, o čem mluvíš - také měl podobné pocity, ale naštěstí už z toho vyrostl.
Není tady
Typický puberťáček - chce práva dospělého a povinnosti dítěte. Koneckonců to sama píše: "Doma pomaham,asi tak jako kazdy dite..." Pomáhej jako dopělá.
Není tady
Ahoj Kaji,mozna ze jsi to doma nejak doresila a odpoved je uz zbytecna,ale presto kdyby te to stale trapilo...co takhle zkusit mamince navrhnout jestli si nechce neco precist a navest ji na tyto stranky?Pises jen o tom co te trapi,neni tady nic co by nemohla videt.Preci jen kdyz clovek neco resi ustne,dostane se do toho spousta emoci a v rozcileni pak casto nikdo neslysi argumenty toho druheho.Tak zkus zvazit i tohle jestli to pujde,nikdo nezna tvoji maminku lip nez ty.A ted jeste poznamka z pozice rodice..jako maminka jsem taky moc rada kdyz se mnou moje deti mluvi o svych radostech i starostech,takze urcite kazdy pokus za to stoji.
Není tady
Je pravda že moje děti si zvykly že jejich máma na domácnost v pohodě stačí - pracovala jsem doma a to kolikrát i do noci abych to stihla a přes den mohla fungovat jako máma v domácnosti
a myslíš že mi někdo řekl dík?? Tak to se pleteš, řekli si doma zařiď mi to a to a ...
a já celý den skákala jak jiní pískali a po nocích dělala svou práci, chodila spát v jednu ve dvě v noci a vstávala po šesté hodině ranní a to se všem zdálo jak si užívám a vylehávám. Měla jsem toho plné zuby a šla do práce na tři směny
to jsi měla vidět ten poprask, když po nich nikdo neuklízel talíře, špinavé prádlo se kupilo a pralo jednou týdně, a taky museli dojít na nákup aby neumřeli hlady 

a od té doby i když už mívám jenom ranní směny jsem ráda že se děti naučily být samostatné a zjistily, že se všechno samo neudělá
Taky musím občas připomínat, že neutřeli mi prach, nevytáhli mi nádobí z myčky a nevyžehlili mi prádlo 

Jaké mi přece nám
Každý má svůj pokoj a já ložnici kde si uklízíme automaticky sami, ostatní prostory beru jako společné a všichni je chtějí užívat mají na to právo ale s ním ruku v ruce povinnosti se podělit o jejich úklid 
A buď klidná i já jsem nervozní, když ty moje kuřatka nejsou doma - když jdou ven i ve dne jsem po třech hodinách úplně mimo
je to se mnou k nevydržení a musí alespoň zavolat že jsou v pořádku
a na noc
no to si neumím představit ani že by spala holka u kamarádky a to jí bude 16. Možná jsem divná ale mám o ně vážně strach a jsem ráda že je mám, ale jsme rodina a musíme se dělit o radosti i starosti 
Upravil(a) 666salome (15. 5. 2007 9:23)


Není tady

Jay napsal(a):
Mila Kajo,
ja mam taky tak starou dceru jako jsi ty. Je vlastne moje nejmladsi a je to dost znat. Dokud ji neco nereknu, tak to neudela a kdyz uz neco udela, ocekava, ze ji budu chvalit do nebe, ale....me taky nikdo neoceni, kdyz automaticky uklizim, co vidim. Ja presne vim, o cem mluvis, ale nekdy je to pro nas mamy tezke. Jsme unavene z prace, ja navic jeste studuju a kdyz prijdu domu a je neco udelane a ja to musim jeste dodelat, je to proste otravne...mluvim o vecech, ktere opakuji do nekonecna, tak se nad tim zkus zamyslet, treba delas stejnou chybu. Zkus jednou mamku prekvapit tim, ze ji pripravis sama jidlo, vse naservirujes na stul atd...pak teprve uvidi, ze jsi udelala neco pro ni a pochvali te. Zkus udelat neco vic nez musis, v tom je ten problem. Zkus na mamku vic myslet a pochvalit i ji treba tim, ze ji reknes, tady je pekne uklizeno a snaz se to udelat tak, jak to dela mamka.
No, ja mám zasa inú skúsenosť... So mnou naši tiež nidky neboli spokojní a keďže bohužiaľ znovu bývam u rodičov, zažívam to zasa. Keď mi povedia, čo treba urobiť, trvajú na to, že to musí byť hneď. Dobre, niektoré veci treba urobiť hneď, ale prečo by som mala okamžite zapnúť práčku a potom byť uviazaná doma 1 1/2 hodiny, kým doperie? Alebo keď urobím veci z vlastnej iniciatívy a podľa vlastnej úvahy(rada umývam riady a vytieram dlážky), dozviem sa, že podlaha je príliš mokrá, že práve teraz nutne potrebovali mať sucho, že v kuchyni len prekážam...
Tiež ma nebaví počúvať, že je zle úplne všetko, čo urobím, aj to, čo neurobím... Niekedy sa mi zdá, že im vadí aj to, že im vydýchavam vzduch...
A to mi, prosím, ťahá na 40.
Aj na mňa boli vždy prísni, ale do 18 som sa ani nesnažila niečo si presadzovať, až na vysokej som sa vzbúrila a presadila si trošku väčšiu voľnosť. Aj v mojom pokročilom veku mama zvykne visieť z okna, keď sa niekde zdržím... A vzhľadom na to, že neberie mobil a nečíta SMS, tak ma už dva razy vyrušila rovno pri súloži s tým, že kde preboha som a čo robím... Mimoriadne pikantná siutácia.
Ten druhý raz som jej už naschvál začala opisovať, čo práve robíme
aby pochopila, že jej dcérka je už dospelá osoba s dospelými potrebami...
Není tady
Selima napsal(a):
Jay napsal(a):
Mila Kajo,
ja mam taky tak starou dceru jako jsi ty. Je vlastne moje nejmladsi a je to dost znat. Dokud ji neco nereknu, tak to neudela a kdyz uz neco udela, ocekava, ze ji budu chvalit do nebe, ale....me taky nikdo neoceni, kdyz automaticky uklizim, co vidim. Ja presne vim, o cem mluvis, ale nekdy je to pro nas mamy tezke. Jsme unavene z prace, ja navic jeste studuju a kdyz prijdu domu a je neco udelane a ja to musim jeste dodelat, je to proste otravne...mluvim o vecech, ktere opakuji do nekonecna, tak se nad tim zkus zamyslet, treba delas stejnou chybu. Zkus jednou mamku prekvapit tim, ze ji pripravis sama jidlo, vse naservirujes na stul atd...pak teprve uvidi, ze jsi udelala neco pro ni a pochvali te. Zkus udelat neco vic nez musis, v tom je ten problem. Zkus na mamku vic myslet a pochvalit i ji treba tim, ze ji reknes, tady je pekne uklizeno a snaz se to udelat tak, jak to dela mamka.No, ja mám zasa inú skúsenosť... So mnou naši tiež nidky neboli spokojní a keďže bohužiaľ znovu bývam u rodičov, zažívam to zasa. Keď mi povedia, čo treba urobiť, trvajú na to, že to musí byť hneď. Dobre, niektoré veci treba urobiť hneď, ale prečo by som mala okamžite zapnúť práčku a potom byť uviazaná doma 1 1/2 hodiny, kým doperie? Alebo keď urobím veci z vlastnej iniciatívy a podľa vlastnej úvahy(rada umývam riady a vytieram dlážky), dozviem sa, že podlaha je príliš mokrá, že práve teraz nutne potrebovali mať sucho, že v kuchyni len prekážam...
Tiež ma nebaví počúvať, že je zle úplne všetko, čo urobím, aj to, čo neurobím... Niekedy sa mi zdá, že im vadí aj to, že im vydýchavam vzduch...
A to mi, prosím, ťahá na 40.
Aj na mňa boli vždy prísni, ale do 18 som sa ani nesnažila niečo si presadzovať, až na vysokej som sa vzbúrila a presadila si trošku väčšiu voľnosť. Aj v mojom pokročilom veku mama zvykne visieť z okna, keď sa niekde zdržím... A vzhľadom na to, že neberie mobil a nečíta SMS, tak ma už dva razy vyrušila rovno pri súloži s tým, že kde preboha som a čo robím... Mimoriadne pikantná siutácia.Ten druhý raz som jej už naschvál začala opisovať, čo práve robíme
aby pochopila, že jej dcérka je už dospelá osoba s dospelými potrebami...
nejak mi uslo, proc si vybrala prave muj prispevek...

Nemas to lehky, ale na druhou stranu, proc bydlis u rodicu?
Není tady

No, tvoj ma najviac oslovil - ale reakcia je skôr všeobecná. U rodičov bývam preto, že po rozchode som sa musela niekam podieť, bývalý ma pripravil aj o všetky(aké-také, moc toho neobolo) úspory, a v Blave stojí podnájom dve tretiny platu... ak nie viac. Ale už si kupujem byt, kt. mi však ešte len stavajú, takže cca o rok budem bývať vo svojom. Ak dovtedy nespácham rodičo- alebo samovraždu... 
Není tady
Sel 

to tě chápu
jen nechápu jak to můžeš vydržet 
a kdyby náhodou došlo na nejhorší
písni napeču ti buchty do krimu a zapeču tam pilník 


Není tady
Ita : zatahnout do svych problemu? O to jsem se nekolikrat uz pokousela...jenze kdyz ji neco reknu,tak to driv nebo pozdeji obrati proti me a ja pak lituju,ze jsem ji to rekla...
Ze je porad doma? Vzdyt ona muze kdykoliv a kamkoliv jit...jenze ( to rika muj tatka) jeji problem je ten,ze pod pojmem ´vyrazit mezi lidi´ si predstavuje nejakou veceri,nebo nakupy...kamaradek ma spoustu,jenze i kdyz jsou v jejim veku,tak maji male deti,tudiz jine starosti....omezila se to na ranni navstevy u kafe....no,kazdopadne se to nijak nelepsi....ale diky vsem...az na vyjimky..ze jo mrejčo..
Není tady
Kájinko,
tvůj problém není máma, ale to, že posuzuješ a nálepkuješ lidi - žejo mrejčo 
Ty nemáš svou mámu co posuzovat a kritizovat. Ve vztahu k ní budeš v tomoto směru vždycky jenom dítě.
Nic ji nedlužíš, jen poděkování za život, ale ona naprosto nic nedluží tobě. Ty nevíš, co ona žila a jak se s tím prala.
Tím, jak ji tu posuzuješ a to, co se ti nelíbí, shazuješ ze stolu, ji jen bereš její důstojnost, protože se nad ni jen vyvyšuješ - tudíž jsi na nejlepší cestě jednou být jako máma. A to budeš, to si piš. Všechny jsme. Jen některé si to umíme přiznat a pracovat s tím, jiné pořád jen prstem ukazují na mámu, o které v podstatě houby vědí...
Dobře si to tedy rozvaž: je to jediná máma, kterou máš, nikdy mít jinou nebudeš. Je na tobě, co s tím uděláš, ale pak si nestěžuj.
Protože jen to, nikoliv věk, určiuje, zda je člověk stále puberťák, či zda už konečně dospěl... to, že si vezme svůj díl zodpovědnosti a ostatní s láskou vrátí tam, kam to patří.
A ty jsi pořád ještě puberťačka. Konec konců je to v pohodě, máš na to pořád ještě věk
ale dlouho už mít nebudeš...
Není tady