29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Já se směju
Když jsem tu zhruba před rokem napsala, že takovýhle "románek" (= fuj nevěra hnusná ) vztah buď zničí nebo posílí, kadopádně NĚKAM posune..a to nejen vztah, ale i jeho protagonisty, tak mne tu všichni kamenovali. Naštěstí jsem na to zvyklá a přežila
Hrosanku, jak já ti rozumím Když se to stalo mně, pomohlo mi to konečně opustit mnohaleté manželství, které už roky nefungovalo. A nebylo to o tom, že bych opustila manžu a vrhla se do náruče pana Božského. Kdepak. Pan Božský samozřejmě vůbec nebyl nakonec pan Božský, to si každá všimnem hned, jak nám spadnou růžové brýle, opačneě to konec konců platí taky, ale rozhodně mi pomohl - on ale hlavně ten náš krásný, divoký, bláznivý, několika mněsíční vztah, s konečnou platnostáí poznat, co vlastně chci a co nechci
A v tom je jeho pravá cena.
Když už vím, KUDY ano a kudy ne, na cestu můžu sama, on se vždycky někdo přidá Tedy ty se změníš a změní se tak všechno a všichni kolem tebe.
Změní se i tvůj muž, i chlapi mají svoje "anténky", nežijeme s žádnými pitomci, to rozhodně ne.... Jaká ta změna bude, to je na něm, stejně tak jako to, zda se přidá či nepřidá Ty už zpět nemůžeš, protože :
Jen NeKňUBa (Naprosto Kolosální Uplnnej Blbec) nedokáže se svých zdánlivých selhání a tápání nic vytěžit
Není tady
Pro Lvici: Tohle nebyl můj sen, to jsem vyjmula z představ představ od Nicolase: sex s více muži, opíjet se s fanoušky Slavie, být královnou divokých večírků, pobíhat nahá po lesích a dosad si cokoliv
Nejsem blázen a nechci od svého muže věčnou romantiku. Chci jen kousíček nebe
Snad je v tom odpověď i pro Nicolase. Nejde jen o sex. Nemůžu si jen tak občas odskočit "zařádit" si někam jinam. Vím totiž, jak tohle bolí, když se to provalí. Beru náměty pro zpestření manželství. Zvlášť ty s orálním sexem
Pro všechny: Možná si jednou řeknu, prožila jsme kdysi něco nádherného. Ale těch dalších třicet let v manželství bylo krásných. Prožila jsem smysluplný život. Teď vám budu připadat jako totální blázen. Dneska si uvědomuju, že je svým způsobem vyznání lásky: Já se tak těším, až jednou budeme mít vnoučata. Budeme si je půjčovat na víkend a pak je vrátíme rodičům. To bude pohoda...
Hrošánku,
lidský život je jako moře. obrovská masa vody, z níž ty bláhově vidíš jen nedozírnou hladinu čeřenou vlnkami.
Ty vlnky představují emoce. Bouře vztahů zvedají vlny do výšin a máš pocit že moře se už snad nikdy neuklidní. Ne,ne. Moře se nakonec vždy utiší, vlny uhladí a hladina klidu zase zrcadlí modré nebe.
Já tu pořád říkám, že vztahy nejsou cílem, ale prostředkem. Prostředkem k uvědomění si života, smyslu života,
k inspiraci či poučení se.
Souhlasím s Juditou - podrž si ve vzpomínkách to krásné, pomůže ti to čekat na návrat jasu a tepla.
a i s Pandorou- ten vztah ti ukázal co ještě máš od života či od svého muže žádat. A to je velmi dobré vědět.
Vybrat si zda lze domácí úkol od života psát s tvým mužem můžeš pouze ty. Ale než se budeš rozhodovat odpoutej se od emocí. Jsou jako ty vlnky na moři, pokaždé jiné a dlouho nevydrží.
Hodně štěstí.
Není tady
Hrošánku, však já vím, já si to od Nicholase také půjčila . Věř mi, že k tomu, abys měla kousíček nebe ani nepotřebuješ partnera, ale s ním to jde lépe. Partner ti zrcadlí všechny tvé skryté vědomé i nevědomé vlastnosti a pomáhá Ti více poznat samu sebe.
A chceš-li něco více o orálním sexu, mrkni na sexuologickou, tam najdeš určitě inspiraci .
*
Upravil(a) hrosanek (1. 3. 2009 21:17)
Ahoj hrošánku,čtu tady,co píšeš a mám slzy v očích.Řeším to co Ty,až na to že takhle žiju ne 2 měsíce ale už měsíců devět.Můj manžel je hodný člověk a skvělý táta a naše holčičky ho milují,ale já si nějak nedokážu představit,že budu takhle žít celý život.Že se ze zdravého rozumu rozejdu s přítelem,že opustím všechny plány na společný život,miminko,na to ,že se dají dohromady dva lidi,kteří mají podobné zájmy a dost si rozumí.Nejsem takhle silná,asi srab a sobec,vím,že mám dvě děti a měla bych udělat vše pro to,aby byly štastné a zůstat tam ,kde jsem.Vím o jaké chřipce to mluvíš,zkoušela jsem se s přítelem rozejít,být od sebe,ale prostě to nešlo.S manželem už jsme nějaké krize řešili,jedna skončila jeho nevěrou,ale zůstali jsme spolu.Prosím,je tu někdo komu to vyšlo?Říkám si,že přece do druhého vztahu či manželství už jde člověk nějak poznamenán zkušenostmi,ví co dělat proto,aby to na podruhé vyšlo...Plácám se v tom pěkně,jednou jsem nahoře,jednou dole,bojím se udělat rozhodující krok a přitom se nenávidím za to,že podvádím a lžu.Obdivuju Tě hrošíku...
Není tady
Moni - nevím, ale možná to podruhý vyjde proto, že lidi už nabyli jednu zkušenost s rozvodem, už se jim do dalšího nechce, a chtějí o to druhé manželství více bojovat..... Možná je to opravdu jen takhle jednoduchý..... Sama ovšem nevím. Tvou situaci Ti nezávidím, každopádně přeji hodně sil do nelehkého rozhodnutí....
Není tady
hrošánku, jak dlouho, jo to ti tady asi nikdo nepoví . Držím palce.
Hrošánku, milá moje, budiž ti útěchou, že to ,co prožíváš ty, v naprosto stejných situacích se ocitlo spousta dalších jedinců, včetně mě. A nic ,žádné rady a poučky nepomohou, aby se člověk vyvaroval některých situací. Některé osobní vzlety a pády je prostě nutné si odžít a zpracovat. Já jsem teď v situaci, že se na stejný příběh dívám s odstupem sedmi let.
Otevřela jsi, jako já ,svou 13 komnatu a už nikdy nezůstane tajná a nedostupná. Zbyde po ní celoživotní touha se v ní čas od času zase nacházet. Můj trvalý vztah to nezničilo, ale ani nezměnilo. Vašek se zmiňoval o tom, že je třeba partenerovi sdělit naše touhy a přání, ale co když je partner jemný, mírný a klidný charakter, který nelze změnit mávnutím proutku na živočišného a vášnivého milence i kdybychom o tom debatovali od rána do večera??? Prostě to v sobě nemá a když se o to pokusí, tak je z toho tak trochu nevěrohodná fraška? V jiných ohledech je to však inteligentní životní partner k pohledání . Neexistuje další jiný důvod proč se rozcházet nebo jej opouštět.
Jak jsem psala na záčátku mám sedmiletý odstup, nic jsem nazapomněla, nic jsem nevytěsnila, spíše všechno integrovala jako součást mé osobnosti a posloužilo to k pochopení složitosti mezilidských vztahů: nic není tak jednoduché a na nic nelze aplikovat žádné obecné poučky a ani hesla typu : nevěra v žádném případě!!!! Já jsem dnes velmi vděčná osudu, že jsem něco tak poučného prožila, přežila a konec konců i zvládla se ctí.
Upravil(a) Somaia (5. 4. 2007 9:53)
hrosanek napsal(a):
Holky,
právě, že vím, že tohle nemá smysl. Každý vztah vzniklý jako nevěra bude jednou pro vždy poznamenám tímhle stigmatem. Stojím pevně nohama na zemi. Nejde mi o odchod za novou láskou. Nejde mi o nic. Jen jsem v rozpacích sama nad sebou. Vybrala jsem si jako tátu svých dětí milého, hodného, spolehlivého kamaráda. Teprve teď mi dochází, že v tom nikdy nebyla vášeň, touha, emoce. Bylo to hodně rozumové. Nemůžu říct, že bych necítila vůči manželovi lásku. Kdysi mě někdo strašně zklamal a já potřebovala hodného kluka, který bude táta mých dětí. Je mi smutno ze mě, že přese všechno, chci cítit něco jiného než přátelství, klid.
Ujasni si, co je doopravdy láska a co nikoliv. To, cos předvedla s tím kamarádem určitě láska není. Maximálně tak nějaké hormonální bláznění.
Láska je jako klidná řeka, je to naprostá vzájemná oddanost i beze slov. Nikoliv však slova "já tě miluji" - ty spíš prozrazují tvou závislost na emocionálním vypětí okamžiku.
Podobná extáze je přijatelná, je normální, že občas vpadneme do něčeho podobného, ale to není a neměl by být důvod pro rozvazování dlouhodobého partnerství, zejména ve tvém případě. Jestliže vztah funguje, přináší mnohem hlubší hodnoty, než pouze emoce kolem občasného sexu.
Dokonce si myslím, že i nesoulad v sexu lze po domluvě řešit inteligentně a není potřeba se kvůli tomu rozcházet.
Když to rozvážeš, téměř určitě toho budeš časem litovat.
Ale je to tvé rozhodnutí...
Není tady
Somaia
Není tady
Salve, já jsem z příspěvků hrošánka vycítila, že má pravděpodobně jasno ve své volbě. Problém bude spíš v tom jak naložit se situací, kdy se nacházíme po emocionální bouři opět v tichých vodách a všechno nám náhle přechodně připadá k uzoufání fádní , nudné a všední.
Ale je to jen takový mezistav po fyzickém i psychickém vypětí a adrenalinu.To se brzy upraví. Je potřeba si ujasnit, že v adrenalinové smršti není možné žít trvale. To by mohlo vést i k fyzickému poškození. Taky mi pomohlo přemýšlet nad tím, co si vlastně mezi sebou říkáme a jak používáme SLOVA. Došla jsem k závěru, že všechna slova, i ta emocionálně zabarvená mají jen takovou váhu, barvu a platnost, kterou jim přikládáme my sami. A to: "miluji tě, co budu dýchat "taky občas může platit jen pro příštích 20 minut, ale naše ego tomu touží přikládat větší váhu a platnost.Od jisté doby se na mezilidskou komunikaci dívám s nadhledem a pomáhá to.
Fe: ... vím, že mi rozumíš. Čtu co píšeš, ahojky
No, mne sa tá kategorizácia emócií zdá trochu príliš čierno-biela, Salve.... Ja som mala aj pri sexe priam transcendentálne zážitky. Nie vždy, skôr to boli výnimky a záviseli od mnohých vecí(pričom sa to nedalo jednoducho ovplyvniť vôľou), ale boli... A istým spôsobom mi ovplyvnili celý život.
No fakt je, že dlhodobé partnerstvo je o niečom inom; tu ide podľa mňa skôr o to, ako sa naučiť s touto pravdou žiť. Ako prijať svoju vlastnú stránku, ktorú v bežnom živote potláčam, a využiť tento dar prínosným spôsobom, aký nikomu nebude ubližovať. Hrošánku, skús sa vyblázniť niekde na keramike, pri tanci, pri nejakom koníčku, ktorý ti prinesie hlboké uspokojenie... a vytrhne ťa z každodennej všednosti. Skús dostať do svojho života to vzrušneie a radosť, ktoré ti prinášal druhý, aj sama. Asi to nebude ľahké, ale aspoň to skús. Držím palce.
Není tady
Somaia napsal(a):
Fe:
... vím, že mi rozumíš. Čtu co píšeš, ahojky
Není tady
Já vám nevím, ale moc se mi líbí Salvova věta:
Láska je jako klidná řeka, je to naprostá vzájemná oddanost i beze slov. Nikoliv však slova "já tě miluji" - ty spíš prozrazují tvou závislost na emocionálním vypětí okamžiku.
Dřív jsem byla ten emocionální tvor, který psal miluju tě a vznášel se buď na obláčku nebo se choulil na dně propasti. Dnes mi tahle slova připadají taková nějaká fádní a jsou to jen slova, , to, že mě někdo má rád či miluje prostě cítím, nepotřebuji k tomu ta slova
. Prostě mi stačí, že ten člověk jde vedle mě, a drží mě třeba za ruku. Když spolu sedíme v hospodě, čekáme na jídlo a mlčíme a je nám hezky. Krásně se nám spolu mlčí
. Hm, já jsem divná.......
.
nejseš divná...miluju tě...pro mě znamená skoro méně než mám tě rád:-)) to je trochu mimo k tomu co tu ted probíhí ale slova MILUJI TE mě nidky nijka neohromovala....
jinak ta věta a uvaha:
Láska je jako klidná řeka, je to naprostá vzájemná oddanost i beze slov. Nikoliv však slova "já tě miluji" - ty spíš prozrazují tvou závislost na emocionálním vypětí okamžiku.
...je překrásná....
Není tady
Nejsi ... to je hezké ! ta věta je beze sporu pravdivá...
Mě se ale pak např. moc nedotýká ten zbytek ... je mi blíže to, co napsala Somaia
Každý hold vnímáme trošku jinak ... a vo tom to je :-) hmm
Není tady
adra napsal(a):
nejseš divná...miluju tě...pro mě znamená skoro méně než mám tě rád:-)) to je trochu mimo k tomu co tu ted probíhí ale slova MILUJI TE mě nidky nijka neohromovala....
Záleží z čích úst a v jaké situaci ta slova vychází a jaký máme my k tomu dotyčnému vztah ! ...
Upravil(a) Feuria (5. 4. 2007 13:02)
Není tady
Fe, máš jistě svoji pravdu:-))))
mně líbilo se mi jak to napsala Somaia:
A to: "miluji tě, co budu dýchat "taky občas může platit jen pro příštích 20 minut, ale naše ego tomu touží přikládat větší váhu a platnost.Od jisté doby se na mezilidskou komunikaci dívám s nadhledem a pomáhá to.
to je prostě super...všechno je pomíjivé a co je TED tak muže být za chviličku jinak...takže pro mě slova Miluju tě zní ... méně "důležitě" ...když už; tak mám Tě rád...v tom slyším něco co mi "něco" říká "dáva" ... tak to má já...
Není tady
Adro, cítím to podobně .
Každý máme svůj úhel pohledu a podle toho, jak se naše úhly pohledu přibližují či oddalují, podle toho sympatizujeme s tím či oním či nikoliv. Je to jen a jen o úhlu pohledu, který vychází z našich osobních zkušeností, vnímání. Je to vlastně celé jen naše iluze.
He, he ... to bylo zase moudro
Upravil(a) Feuria (5. 4. 2007 13:47)
Není tady
Pro mě jsou nejstabilnější činy, kašlu na slova ......
Ty naše rozdílné postoje vnímání vycházejí ze subjektivních zkušeností, jak píše lvice. Rozhodně se Salvatorem souhlasím, je to tak jak píše a dospěla jsem ke stejné zkušenosti, jen zřejmě za dramatičtějších okolností. Ale stejně upozorňuji na to, že můžete mít nastudovanou teorii, psychologii včetně oblasti ezoteriky, můžete se cítit pevní v kraflecích ohledně svých morálních zásad, ale OSUD nás vždycky tak úžasně překvapí, že budete v konfrontaci realitou jak malé děti v první třídě..... . Taky si uvědomte, že to ,co v životě nejvíc odmítáte často se slovy : "To by se MĚ stát nemohlo", tak tam to udeří v plné síle a tak, že na to vaše zkušenosti a teorie vůbec nemusí stačit. Buďte proto shovívaví k ostatním a to mi jde
lvice napsal(a):
Pro mě jsou nejstabilnější činy, kašlu na slova
......
tak, tak !!! Já mám ráda i chléb s máslem a miluju rajskou ... takže i takhle se to dá podat
Upravil(a) Feuria (5. 4. 2007 13:45)
Není tady
lvice napsal(a):
Pro mě jsou nejstabilnější činy, kašlu na slova
......
Máš naprostou pravdu ,lvice. Řeč je často tím nejméně vhodným nástrojem k dorozumívání. Podívej jak často se nám stává, že se musíme obhajovat ve smyslu: ale já jsem to takhle vůbec nemyslel/a..... , protože si to druhý pojme naprosto rozdílně.... nemusíme chodit na diskuze jinam
Upravil(a) Somaia (5. 4. 2007 13:49)