Lilinko, taky jsem měla párkrát pocit, že už můj život pozbývá smyslu a že už to nevydržím. Byla jsem taky na dně.
Je to teprve týden, ty se z toho dostaneš, jen se nelituj, nelež jen a nebreč do polštáře, mazej někam mezi lidičky nebo za kámoškou, zaplavat nebo zabruslit na čerstvý vzduch nebo se jen projdi. Prostě se doma nelituj, tohle se už stalo někdy skoro každému. Těsně po rozchodu se to zdá horší, než to je. Bude dobře, uvidíš.

Já nechtěla napsat plkal,ale plakal. Strašně moc plakal a moc mě objímal, plakal víc jak já. Přece se takhle nerozchází, pokud nemiluje dochází,ale neplaká, nebo ne? opravdu se úplně klepal plakal objímal mě a pak plácal páté přes deváté. Tak strašně to bolí

Jojo, já když jsem se zamilovala jinde, mimo svůj vztah, taky jsem moc plakala, když jsem svému tehdejšímu tehdy oznamovala, že to končíme... A nebylo v tom pláči nic jiného, než stesk, že něco starého známého co nebylo až tak špatné končí, ale láska mě už táhla jinam... ALE CHLAPI TO MAJ URČITĚ JINAAAAAAAAAAAAAK

Lili, Ty za to přece vůbec nemůžeš, nemáš si co vyčítat, tak se nelituj. Taky jsem měla velkou lásku, dokonce jsme se zasnoubili, plánovali společnou budoucnost a najednou se zamiloval jinde a mně sliboval, že budeme dál přátelé. Tenkrát jsem si život bez něj nedovedla představit, dnes jsem ráda, že to skončilo, je z něj úplně jiný člověk, než kterého jsem milovala.

Honey napsal(a):

Neboj ,věřím Ti a každý tady ,kdo to zažil a zažívá....jen musíš překonat tu dobu.A taky vím ,že nepomáhají řeči typu ....běž někam s kamarádkama a pod.. Klidně si zalez do kouta a vybreč se a až budeš chtít komunikovat...komunikuj.Jen nesmýšlej na něco horšího.To ať Tě opravdu ani nenapadne....

Opravdu pořád věřím,že mě miluje, bylo to opravdu během chviličky změna názoru,opravdu, vše bylo o.k., takhle to přece nejde:-(

Jiněnka napsal(a):

Já nechtěla napsat plkal,ale plakal. Strašně moc plakal a moc mě objímal, plakal víc jak já. Přece se takhle nerozchází, pokud nemiluje dochází,ale neplaká, nebo ne? opravdu se úplně klepal plakal objímal mě a pak plácal páté přes deváté. Tak strašně to bolí

Jojo, já když jsem se zamilovala jinde, mimo svůj vztah, taky jsem moc plakala, když jsem svému tehdejšímu tehdy oznamovala, že to končíme... A nebylo v tom pláči nic jiného, než stesk, že něco starého známého co nebylo až tak špatné končí, ale láska mě už táhla jinam... ALE CHLAPI TO MAJ URČITĚ JINAAAAAAAAAAAAAK

jak jinak?

Lili,taky jsem si vždycky říkala,že to nejde,ale je to tak....život jde dál.Třeba se jednou vrátí a zůstane,ale nesmíš na to spoléhat,protože se to nevyplatí akorát Tobě.Musíš doufat,že mu nikdy v nebudeš lhostejná....protože pokud nebudeš,vždycky se setkáte i když nevím ,jestli to bude dobře.Vlastně bude dobře pokud se to obrátí v přátelství. Ale jsem přesvědčená,že pokud Tě opravdu miluje,bude Ti souzený Jen nesmíš čekat  celej život

Lilinka: Tak vidíš. Takže cesta "víry" asi nebude ta správná..Budeš muset najít jinou, kočičko

Lili, já vím, že je ti strašně!!!! ale věř, že když něco skončí, tak je to vyhlídka na nějaký nový, lepší, krásnější začátek!!!!!! Nic se nejí tak horké jak se uvaří!!!! Vydrž!! a těš se na to, co tě ještě krásného čeká, co ti ještě život nachystal !!! Nesmíš hodit flintu do žita!! Jak by ten svět vypadal,kdyby to takhle řešil každý, koho opustil partner, kterého milovali víc než svůj život????  Hlavu vzhůru a přeji ti pohled plný jiskry do dalších krásných zážitků!!! Jednou někdo řekl, že život je jako zebra (přechod pro chodce) jednou jsi v černém pruhu, ale zbývá už jen krůček a jsi v bílém, krásném, plným lásky..... tak vydrž a chystej se na ten svůj "krok" :-) držím pěsti!!!

Miláčku, ale ona vážně žádná rada neexistuje. Fajn, můžeš se ponižovat, žádat o vysvětlení, přesvědčovat, plakat, ale nebude to nic platné. Jen si po čase budeš nadávat, že jsi ze sebe udělala husu.
Když se ozve, dobře, jdi s ním na kávu a povykládejte si..Ale jen když se ozve on. Jestli ne, ber to tak, že vše, co chtěl, Ti už řekl.

lilinko, myslím, že ti asi sotva někdo poradí, rozhodnout se musíš sama. Můžeš se jenom poučit z chyb těch ostatních. Já svého BM taky stále miluji, to se nedá jen tak si to zakázat.  Rozvedli jsme se a on se do měsíce oženil.  Přestože ho miluji, nemohla jsem s ním žít.  Ale teď  to všechno beru s nadhledem  jsem veselá a milá, můžu s ním mluvit o věcech, které bych mu dřív nikdy neřekla, aspoň ne bez breku a vyčítání. A situace se obrací. Přichází na to, co ztratil. Každý konec je začátkem něčeho jiného.

Ne. On řekl: konec, je na něm, aby ho zase vzal zpět. Pokud bude chtít.
Ale to je jen můj názor. Počkej, co napíšou ostatní a pak si vyber, který názor je Ti nejbližší

Chtěla bych mu napsat, že ho miluji aby si nemyslel že už to tak není..jsem trapná, že jo?

Prostě nejsme v kontaktu a já nechci aby si myslel,že jsem na něho zapomněla. Nechci aby věděl jak mi je,ale jen že jsem nezapomněla