Blackie napsal(a):

Selima napsal(a):

Nemáš nezadaného brata???

Bráchu mám, ale je zadaný a nevím, (i když je to ostuda) jestli to má stejně v povaze jako já.

Něco nového?

Myslím, že u mě trochu posun Začátkem týdne jsme ještě řešili nějaké finanční vyrovnání s BP a nějak mi došlo, že bych měla sestoupit "z výšin své nucené izolace" vůči němu, trochu to v sobě překonat a začít se chovat jako jeho kámoška, no uvidíme

Přes sms slušně a pěkně A já chci taky tak, jen cítím, že z mé strany je ještě stres, ale to půjde

Ahojky lidičky, je mi úplně trapně sem psát zase,ale potřebuji to dostat ven. Jak jsem byla šťastná tak už je to zase na bodě mrazu. Přítel se najednou zase chová jako by už mě zase nechtěl ipřesto že mi tvrdí,že to tak není. Skoro se mi neozve když je na cestách a potom mi napíše že já se neozývám. Připadám si jak malá holka a naprosto blbá. Bojím se,že mi ublíží zase jako předtím,že mě zase opustí a já se vrátím tam kde jsem byla. Asi mi nikdo neporadí,jen jsem se chtěla vypovídat. Děkuji. Lilinka

Selima napsal(a):

Lili, a stalo sa niečo...? Prečo tá zmena? A nie je to len TVOJ dojem? Keď nebude preč, skús sa ho opýtať.

Když se zeptám,řekne mi že nic Ale člověk vycítí když se něco děje a kord když se jedná o milovaného člověka
Poslední dobou taky strašně žárlí a nemá důvod, opravdu ne. Já bych mu nechtěla ublížit, miluji ho. Já taky žárlím ikdyž věřím že by mě nepodvedl,radši by to ukončil a pak šel o dům dál. Věřím tomu a nebo jsem naivní..nevím
Prostě bych chtěla aby byl se mnou šťastný a věděl o tom,že jsem tady a vždy na něho počkám.. on mi ale tvrdí,že málokdo vydrží žít s řidičem má kupu kolegů, kteří jsou rozvedení, manželky to nezvládly a našli si jiného, který je pořád doma. Nebo prostě už je nebavilo čekat.. Já už opravdu nevím jak mu dokázat že já se budu snažit, abychom byli opravdu šťastný.. že ho opravdu miluji a chci sním být..
Děkuji za vyslechnutí, ikdyž je to asi nuda...

Andromeda napsal(a):

Ahoj Lil, sice jsem zrovna těsně před odjezdem na dovo, ale napadlo mě jen to, že byste se měli spolu naučit komunikovat. Někdy mi přijde, že v hodně vztazích je to o takových těch malých "bojůvkách". Lidi si navzájem nejsou schopni promluvit a vše řeší takovým tím zkoušením toho druhého "nelíbí se mi to a to, ale neřeknu to, chci aby na to ten druhý přišel sám, když to "zavinil", nebo "myslím si, že někoho má, schválně se jí nebudu ozývat, třeba jí ani chybět nebudu ani se mi neozve sama"... Nevím, hodně jsem tohle zažila u kamarádky "nenapsal mi 7 hodin žádnou sms, tak já mu odepíšu taky až za 7 hodin"... Nevím, střílím Jdu balit

Děkuji dneska jsem si promluvili..

držím palec.