Dělávala jsem čtyčiadvacítky a začínala noční, aby mě ranní vstávání nezabilo... Bylo to fajn, osm šichet do měsíce a zbytek volno. Teď dělám dvanáctky a taky jen noční. Ani mě nevadí ráno nespat, spíš mě štve, že mezi šichtama jít spát musím, ono by šestatřicet bylo moc... Ale smíchané směny a ještě nepravidelně smíchané, je zabiják, pokud se neumíte dospávat po půl hodinách a to věkem spíš nejde, než jde... Řeším to kafem a cigárem...a tlak mě pak tancuje, jéje... Jedna známá žvejká takový bobule prapodivný. Nakupuje je ve specprodejně a měl by se z nich dělat čaj, jenže ona je "žužlá", pak rozkouše a spolkne...Zkusila jsem to  a... "je to hnus, velebnosti", polknout jsem se nepřinutila... Je fakt, že jsem po nich byla nezvykle čiperná... Dělat směny a vůbec chodit do práce, je zhůvěřilost! Člověk by si měl jít lehnout, když se mu chce spát! Kamílku dělej to, dokud to půjde a pak se uvidí... (To je rada, co? ) A předčasnýho stáří se neboj, když se dospíš a odpočneš si, tak se to srovná...