|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Mám trochu problém a ráda bych se o něm s vámi poradila:
Před 2 dny jsem poprvé absolvovala regresní terapii a bohužel toho zatím spíš lituju... Je pravda, že jsem se dotkla nějakého zásadního problému v sobě, ale ten se jen dostal na povrch a teď nevím, co s tím. Bylo tam pár věcí, které se mě hodně citově dotkly. Třeba jsme s tou terapeutkou procházely období před mým porodem (mámino těhotenství) měsíc po měsíci. A ve chvíli, kdy řekla "6. měsíc", jsem se úplně automaticky a naprosto nekontrolovatelně nahlas rozvzlykala, začalo mi bušit srdce, klepala jsem se a cítila se strašně. Měla jsem z něčeho hrozný strach, šok, pocit totální opuštěnosti, zklamání a zmatenosti. Ale nedostala jsem se k příčině toho stavu. Jen vím, že je to "ono", že jsou to podobné pocity, jaké mi dělají problémy dodnes. Terapeutka si myslí, že tehdy buď mně nebo mámě šlo o život a osobně si myslí, že to má souvislost taky s mým tátou, se který mám hodně špatný vztah. Chtěla bych se na to mamky zeptat, ale jsem si dost jistá, že mi stejně nic neřekne, i kdyby věděla, že se tehdy něco dělo... Po tomhle zážitku cítím i výčitky vůči mámě - mám pocit, jako by mě tehdy před něčím nechránila, i když mohla a nechala mě totálně vydanou napospas, jako by mě vytrhla ze sebe... Ale přitom mi to vůbec nejde dohromady s tím, že mě prý chtěla a s tím, jaká je jinak celkově neuvěřitelně obětavá. Jsem z toho teď hodně zmatená a necítím se zatím dobře ani fyzicky - mám jakoby trému a klepu se, měla jsem z toho pak ještě několikrát záchvaty pláče. Doufám, že se to brzo zlepší, je to teď hodně nepříjemný stav, pořád na to musím myslet, prolínají se mi zážitky z regrese do různých lidí a činností, které ve skutečnosti dělám. Mám teď brát asi 3 měsíce nějaká homeopatika na odblokování. Nevím, jestli mám časem ještě jít na další regresi. Teď mám spíš pocit, že je lepší nevědět, než "vědět" - ale co?? a už vůbec se s tím nedokázat vyrovnat.
Zajímalo by mě, jestli někdo z vás, kdo máte s regresí zkušenost, měl potom podobné stavy. Počítala jsem s tím, že regrese asi nebude příjemný zážitek, ale bláhově jsem si myslela, že po skončení sezení mě nebudou obtěžovat nějaké nekontrolovatelné pocity a myšlenky. Původně jsem zvažovala mezi kineziologií a právě regresí a na doporučení jedné terapeutky (jiné, než u které jsem byla), jsem zvolila regresi, protože tam se to prý vyřeší raz dva... (ta "moje" terapeutka mi pak říkala, že to jsou jen řeči a že u ní samotné to trvalo roky, než se pomocí regresí zbavila závažných problémů...). Napadá mě, zda by se teď dalo navázat spíš kineziologií - připadá mi, že by to byla jemnější metoda, která by mi možná víc vyhovovala. Nemá někdo z vás zkušenost s dobrým kineziologem z Brna? Nechci svoje problémy zasouvat, ale taky bych se nerada např. zhroutila z toho, co nejsem asi zatím schopná unést.
Moc děkuju za všechny reakce.
Není tady
Pandorro, pokud nikoho neoznačuješ za hlupáka nebo jeho názory či otázky nálepkou "blbosti", pak budu opravdu ráda za všechny reakce na partnerské úrovni 
Není tady
Hypnóza je zločin. Už som to tu písal a mnohí so mnou nesúhlasili. Ale viem, prečo to píšem. Ak nám dal Stvoriteľ pásku na oči, aby sme niečo nevideli, tak asi vie prečo to robí. Ale my, ľudia, chceme byť múdrejší ako On a stále pokúšame a potom sa čudujeme nad výsledkom. Preto Vás varujem pred takýmito pokusmi, lebo môžu Váš stav ešte zhoršiť. Ak máte problémy, s kľudom mi napíšte mail, môžeme sa s manželkou na to na diaľku pozrieť a odpovedať Vám.
Není tady
julo napsal(a):
Ak nám dal Stvoriteľ pásku na oči, aby sme niečo nevideli, tak asi vie prečo to robí.
Ale tiež nám nechal možnosť nahliadnuť a tiež asi vie prečo to robí... 
Není tady
Podle mě je ta regrese buď špatně udělaná nebo nedodělaná. Přece regrese je o tom dostat se k nějaké traumatizující situaci, která se odehrála někdy v minulosti, na kterou si nepamatuješ, celou ji rozkrýt a pak zpracovat to, co se tam objevilo. Takže podle toho co píšeš, mi připadá, že jste udělaly jen ten první krok, ale zbytek už ne. Tak se nediv, že máš teď problémy. Podle mě bys to měla s pomocí nějakého dobrého terapeuta dodělat, zpracovat. Vůbec nechápu, že tě ta tvoje terapeutka nechala odejít v takovémhle stavu. ….Jen podotýkám, že nejsem příznivcem regresí, ale někdy je to jediný způsob, jak se k těm prožitým traumatům dostat a něco s nima udělat. Prostě někdy na to kineze nestačí…Je blbost je zatracovat je jako takové. Ale musí se to umět. Protože jinak spíš ublíží než pomůže.
Není tady
maya napsal(a):
Pandorro, pokud nikoho neoznačuješ za hlupáka nebo jeho názory či otázky nálepkou "blbosti", pak budu opravdu ráda za všechny reakce na partnerské úrovni
No tak to radsi nic, protoze ja jsem zodpovedna jen za to, co napisu, nikoliv za to, jak si to kdo prebere.
Není tady
julo napsal(a):
Hypnóza je zločin. Už som to tu písal a mnohí so mnou nesúhlasili. Ale viem, prečo to píšem. Ak nám dal Stvoriteľ pásku na oči, aby sme niečo nevideli, tak asi vie prečo to robí. Ale my, ľudia, chceme byť múdrejší ako On a stále pokúšame a potom sa čudujeme nad výsledkom. Preto Vás varujem pred takýmito pokusmi, lebo môžu Váš stav ešte zhoršiť. Ak máte problémy, s kľudom mi napíšte mail, môžeme sa s manželkou na to na diaľku pozrieť a odpovedať Vám.
Regrese a hypnoze jsou dve zcela odlisne metody.
Není tady
Mayo, zkus té terapeutce zavolat a vylíčit jí svůj stav. Pokud je to opravdu profesionálka, pomůže ti to zvládnout. Tím slzavým údolím ale budeš muset projít ty sama. Věř, že na jeho konci tě čeká velká úleva a spousta drobných, ale zásadních změn. 
mayo, na tvem pripadu me zarazili dve zasadni veci.
1. neprisla jsi na to proc se ti takove pocity deji
2. mas brat homeopatika na odblokovani???
nezlob se, ale co je to za blbost?? V zivote jsem neslysela o homeopatii (a jejich daru plne vyuzivam) k tomu aby dokoncila neco z regrasni terapie. maximalne muzes mit homeopatika na uklidneni, ovlivneni nervove soustavy a nebo jako antidepresiva, ale ne na "odregreseni" neceho, o cem ani nevis, co to bylo.
Tvuj pocit strachu muze vychazet z mnoha pricin. Pokud te chtela matka, nechtel te otec, nebo se stalo neco tomu podobneho, je treba na to prijit.
dam ti maly priklad. pri autoregresi si pamatuju, ze mi bylo hrozne moc lito, ze otec chybi u porodu. Byla jsem z toho strasne smutna, skoro az zdrcena. trvalo mi tri dlouhe tydny, nez jsem na to prisla (s terapeutem by to bylo pravdepodobne kratsi), ale zase jsem se vyborne bavila pri lumparne, kterou jsem provedla, pri porodu jsem si vystrcila ven levou nohu a mela jsem srandu z toho, ze nevedi co s tim, zato si pak velmi zive pamatuju, jak uz jsem byla cela venku, byla mi strasna zima, nemohla jsem se podivat co se deje a pak me chytli kolem hlavy studene kleste a tahli me ven. Fakt priserne zazitky. Je treba se s tim vyrovnat, prijmout to a pochopit, abys to dokazala ustat. najdi si jineho terapeuta, protoze ten soucasny je podle meho mineni neschopny. Skusenemu se toto absolutne nemuze stat a hlavne pro nej neni ani tak dulezite najit co se stalo, jako to, ze vi, ze musi najit reseni. tady se stalo evidentne to, ze davno zapomenuty zazitek vyplaval napovrch, ale nic se s tim dal nedeje. To je jako by ti doktor rekl - mate zapal plic a poslal te bez leceni domu.



Není tady
Marek_ napsal(a):
julo napsal(a):
Ak nám dal Stvoriteľ pásku na oči, aby sme niečo nevideli, tak asi vie prečo to robí.
Ale tiež nám nechal možnosť nahliadnuť a tiež asi vie prečo to robí...
To už není Jeho vůle, ale naše...takhle využíváme svoji svobodnou vůli ... jako obvykle proti Jeho ...
Není tady
Regrese vytrhne nějakou skutečnost z celého kontextu našich prožití a nechá nás, nepřipravené, abychom si to zpracovali, jak umíme ...a pokud někdo neumí, má smůlu ...je to dobře ? Myslím, že ne. Pokud člověk ve svém vývoji dospěje tak daleko, aby mu ta skutečnost mohla být sdělená, tak se jí dozví. Obvykle jsou lidi líní, aby na sobě pracovali, chtějí přeskočit několik schodů a už tam být...a takhle to může skončit. Myslím, že ani sam terapeutka neví, kam Tě, Mayo, zavedla. Mně to připadá hrozné, až šílené, nechat se dobrovolně napospas takovému člověku ...
Není tady
Dito, taky jsem měla regresi kombinovanou s homeopatiky, a docela se to osvědčilo. (Pochopitelně šlo o konstituční homeopatika.) Já to beru tak, že regrese uvolní emoce (ty by se rozhodně měly běhenm sezení zpracovat, ideálně nechat odeznít nebo možná spíš přepólovat - situace se často prochází tolikrát, kolikrát je třeba, aby ten negativní emoční náboj odezněl nebo se transformoval v pochopení), rozvíří hladinu, a homeopatika ukážou vzorovou strukturu, do které se ten chaos následně seskupí... (Vycházím z poměrně užívaného přirovnání, že homeopatika fungují jako vzorový krystal v nasyceném roztoku, který nechce začít krystalizovat - jakmile se dodá potřebá vzorová informace, všechno se přeskládá.)
Čekanko, při regresi se ti vždy objeví ty zážitky, které mají nějaký vztah ke tvé současné situaci. Tyto minulé prožitky nejsou "vytržené z kontextu", ony naopak ten kontext vytvářejí - vidím, že stav, který prožívám, jsem prožívala tehdy a tehdy, takhle to vypadalo a já jsem si z toho odnesla určité poučení, které ale dneska už vůbec nemusí být funkční.
Člověk vždycky dostane naloženo jenom to, co zvládne. Někdy je to na hraně, zpravidla potřebuje nějakou pomoc, a pokud ta pomoc selže, může z toho být průšvih.
Regresi bych rozhodně nedoporučovala každému a sama mám přesvědčení, jestli to člověk má nebo nemá vědět, tak někde napůl. Myslím, že je podstatné, abychom vynášeli na světlo jenom to svoje haramapádí a nenatahovali na sebe cizí viny, k čemuž může citlivější člověk snadno sklouznout. Já za sebe nelituju, že jsem regresi podstoupila, věřím této metodě, ale vím, že opravdu není pro každého.
Upravil(a) Judita (21. 2. 2007 10:11)
Judito, mám jiný názor...z pohledu toho, co dnes vím, bych na regresi nešla...
Není tady
JUDIT o te homeopatii slysim opravdu prvne. To co o nich rikas je ale logicke. Zamerim se na to a diky za info 
Jestlize mayi terapeutka nevi, kam ji zavedla, mela by vratit diplom a jit se znovu ucit. Ona ji totiz nedovedla do konce. Situace se ma prochazet nekolikrat, samozrejme, ale s tim by mel terapeut pocitat a udelat si na klienta tolik casu (alespon pri prvnim sezeni) kolik klient potrebuje a nenechat ho v situaci, ve ktere je maya. Pravda, s dobrym terapeutem by se taky citila mizerne, ale byl by to jiny stav. tam by vedela CO se stalo, PROC se to stalo a JAKE ponauceni z toho plyne, znala by duvod a s tim by se smirila. tzv. by problem odregresila. S tim by odesla domu a s temi homeopatiky a zamyslenim se nad sebou by problem doresila. To co si ale maya prochazi neni normalni. Nasla bych jineho terapeuta, ktery se osvedcil uz driv a rychle bych doresila to, co zustalo s otaznikem, pac tu je presne ta situace jak pise JUDITA - pozor, pozor



Není tady
mozna bych jako klient regrese trvala i na zaznamu z naseho sezeni. K tomu bych se pak mohla pri praci na sobe kdykoliv vracet a terapeut, ktery je poctivy a jisty svou praci by ho mel poskytnout



Není tady
Já jsem absolvovala regresi před 4 měsíci. Prožila jsem si při ní trauma minulého života, ale nepochopila jsem, co mi to mělo říct a proč se mi to všechno přihodilo. O nějaké úlevě a odpuštění nemohlo být ani řeči. Pořád jsem vyčkávala, že mi časem dojde, jaký to mělo význam. Mezi tím jsem byla i na kineziologii, ta se mi zdála být srozumitelnější a víc mi pomohla.
Ale o té nevydařené regresi pořád přemýšlím a mám pocit něčeho nedořešeného.
Objednala jsem se na nové sezení, ale k jiné terapeutce. Ta mi ale navrhla, že zkusíme napřed kraniosakrální terapii.... Tak jsem zvědavá.
Beru to všechno s pokorou a s vědomím, že všechno má svůj čas a i když se člověk chce svého problému zbavit co nejdříve někdy zkrátka to řešení musí dozrát.
Včera se mi ale přihodila zvláštní věc.
Byli jsme na Formanově filmu Goyovy přízraky. Všem se film moc líbil ale já jsem z něho měla velmi nepříjemný pocit. Po skončení filmu jsem urychleně opustila sál, myslela jsem, že už to tam nevydržím. Byla jsem tak nabitá negativní energií, že jsem to až fyzicky cítila. Ale vůbec jsem nevěděla proč. Cestou domů, jako by do mě uhodil blesk. Uvědomila jsem si že tohle ( nebo tomu filmu něco moc podobného) jsem už prožila a vybavila se mi moje regrese se všemi pocity a detaily. Začala jsem hrozně plakat a třást se.
Celé to mělo očistný účinek. Byla jsem vyčerpaná ale cítila jsem uvolnění a lehkost.
Pořád na to musím myslet, jsem z toho dosti zmatená. Nikdy se mi nic podobného nestalo.....
Upravil(a) Blank (21. 2. 2007 11:27)
Není tady
Judita: "Čekanko, při regresi se ti vždy objeví ty zážitky, které mají nějaký vztah ke tvé současné situaci. Tyto minulé prožitky nejsou "vytržené z kontextu", ony naopak ten kontext vytvářejí - vidím, že stav, který prožívám, jsem prožívala tehdy a tehdy, takhle to vypadalo a já jsem si z toho odnesla určité poučení, které ale dneska už vůbec nemusí být funkční. "
Abych to trochu objasnila, jak to myslím ...
myslím, že všechno, co jsme doposud prožili, má souvislost s tím, co dnes žijeme. Každá událost, co byla v minulosti, souvisí s tím, co dnes prožíváme. Celý osud jsme si tkali sami, někdy hezky, někdy ne, někdy vznikli uzlíky a my bychom je měli někdy rozuzlit, pokud se chceme dostat dál. Všechno souvisí se vším, dostáváme příležitosti, abychom konečně nějaký uzlík rozpustili a my to neuděláme, uděláme ještě větší uzel ... Z toho potom plynou další situace, které nám osud - nebo vlastně mi sami, připravil. Z pohledu všech životů jsou následky a příčiny už tak spletité, že žádný terapeut je nemůže dostatečně zhodnotit a vidět z takového nadhledu, aby nám dal klíč k rozpletení ... řešení takovýchto jednotlivostí problém nepostihuje, nemluví o příčině, proč mně to potkalo a co mně to má naučit ...můžeme to zdánlivě rozpustit, ale pokud z toho nepřijmeme to, co nám to chce říct, nachystáme si jen další prožití a pravděpodobně ještě intenzivnější ...
Není tady
cekanka napsal(a):
..myslím, že všechno, co jsme doposud prožili, má souvislost s tím, co dnes žijeme. Každá událost, co byla v minulosti, souvisí s tím, co dnes prožíváme. Celý osud jsme si tkali sami, někdy hezky, někdy ne, někdy vznikli uzlíky a my bychom je měli někdy rozuzlit, pokud se chceme dostat dál. Všechno souvisí se vším, dostáváme příležitosti, abychom konečně nějaký uzlík rozpustili a my to neuděláme, uděláme ještě větší uzel ... Z toho potom plynou další situace, které nám osud - nebo vlastně mi sami, připravil. Z pohledu všech životů jsou následky a příčiny už tak spletité, že žádný terapeut je nemůže dostatečně zhodnotit a vidět z takového nadhledu, aby nám dal klíč k rozpletení ... řešení takovýchto jednotlivostí problém nepostihuje, nemluví o příčině, proč mně to potkalo a co mně to má naučit ...můžeme to zdánlivě rozpustit, ale pokud z toho nepřijmeme to, co nám to chce říct, nachystáme si jen další prožití a pravděpodobně ještě intenzivnější ...
Čekanko, i když si teď povídáš s Juditou, nedá mi to, abych na tvoje slova nezareagovala 
Naprosto souhlasím s první částí, co jsi napsala. Ale už nesouhlasím s tím závěrem, že se nedá dobře zhodnotit a porozumět tomu, co je regresí „objeveno“, respektive vyneseno na vědomou úroveň. Vzhledem k tomu, že jsem prožila x regresí, tak přesně vím, v čem mi pomohly. Podmínkou je ale, že je je regrese dobře vedená. Protože v opačném případě může člověku pořádně ublížit.
Pro lepší představu uvedu příklad …. Teď v současnosti se pořád dostávám do stejných situací, které nejsem schopná zvládnout i kdybych se stavěla na uši. I když vím, že bych měla reagovat jinak, tak se mi to nikdy nepodaří. Může za tím být to, že jsem někdy – (a je fuk jestli jde o minulý život nebo jde o minulost současného života, na kterou se ale nepamatuji, protože jsem ji ze svého vědomí vytěsnila) - prožila nějakou situaci, kterou jsem „nezvládla“. Mohlo to být nějaké trauma nebo prostě JENOM nepochopení a tím pádem nezvládnutí té dané situace. No a na základě toho se v mém podvědomí vytvořil blok/ program a ten se teď aktivuje pokaždé, když se dostanu do situace podobné té v minulosti. -A pokud se mi podaří pomocí regrese tu situaci celou rozkrýt, pochopit, „vymlátit“ z ní všechny možné negativní emoce, které jsou v ní „ukryty“ a přehodnotit ji a hlavně „přešaltovat“ ve svém postoji ve smyslu, že už tomu rozumím a tudíž chápu a spoustu dalšího….tak rozpustím ten blok/program…. a pokud se pak v budoucnu do té podobné situace dostanu, najednou mám možnost volby a už se můžu vědomě/svobodně rozhodnout, jak na tu situaci zareaguju. Předtím to nešlo, protože jsem měla v tom svém podvědomí ten blok/program. ....Kdyby to nezažila, tak bych o tom nemluvila....
Je to takhle srozumitelné? Co na to říkáš? 
Není tady
Ještě bych dodala – pro případ, že to předchozí bylo moc složité
….cílem regrese je
•„objevit“ ve své minulosti situaci shodnou s tou, kterou teď v současnosti OPAKOVANĚ nezvládám,
•zjistit, co se kdysi odehrálo,
•dostat ze sebe/zpracovat všechny negativní emoce, které jsou s ní spojené,
•pochopit, jak to všechno ve skutečnosti bylo (blok v podvědomí se vytvořil jenom proto, že jsem jí tehdy neporozuměla),
•změnit k té situaci přístup,
•přijmout ji.
Z toho se odvine - že dneska - v současnosti – už tu situaci jsem schopná zvládnout.
Je to takhle lepší? 
A ještě na závěr - ač regrese fakt ráda nemám, uznávám, že mi pomohly jako by asi nepomohla žádná jiná terapie - ale jenom proto, že byly dobře vedené!
Není tady
keito - Pomoc může být jen zdánlivá...tady a teď se to tak může jevit. Cítím to tak, že jsi to vyřešila rozumem, ale ne svým prožitím...toto se nestalo součástí tebe, jako tvoje prožití, neprocítila jsi to citem - který je projevem ducha. Myslím, že toto tvoje poznání nepůjde s tebou... 
Není tady
cekanka napsal(a):
keito - Pomoc může být jen zdánlivá...tady a teď se to tak může jevit. Cítím to tak, že jsi to vyřešila rozumem, ale ne svým prožitím...toto se nestalo součástí tebe, jako tvoje prožití, neprocítila jsi to citem - který je projevem ducha. Myslím, že toto tvoje poznání nepůjde s tebou...
Jak to neprocítila? Nevím, jaké máš s regresemi zkušenosti, jestli jde jenom o teorii nebo mluvíš o něčem, co jsi zažila. Ale můžu tě ujistit, že jsem to procítila a pořádně. To nešlo přes rozum, to šlo přes prožitky, přes srdce!
Není tady
keito - chtěla jsi názor, řekla jsem ho ...nechci ti vyvracet tvůj, říkám, jak to cítím já 
Není tady
Máš pravdu, každá máme právo na svůj vlastní názor. V případě regresí jako takových, proč ne?
Ale přijde mi trochu podivné až nepochopitelné, že ty hodnotíš prožitky druhého s tím, že o prožitky nejde. .. Stejně tak ty můžeš těžko zhodnotit, jestli mně nebo komukoli jinému regrese - či jakákoli jiná terapie pomohla, posunula ho dál. To přece může zhodnotnit jen ten, co to absolvoval, prožil, ne? 
Upravil(a) keito (21. 2. 2007 13:12)
Není tady
keito - Čím to bylo "tvoje" to prožití ? Když tě k tomu přivedla terapet(ka) - podle mně nepřirozenou cestou (můj názor) a ty jsi pak předložené zpracovávala - analyzovala, třídila, ... to jsou metody rozumu ... 
Není tady