29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Jarča, z toho, čo povedal, mám dojem, že máte prosto krízu, ktorá nemusí, ale môže znamenať koniec. Pomohol by asi úprimný rozhovor, ale ten by museli chcieť dvaja... Určite napíš, ako sa ti páčilo u psychológa.
Není tady
Jarčo, držím ti palce, aby Ti to dobře dopadlo, ale jestli se bude chtít vrýtit, přijmi ho se ctí, zeptej se ho jestli si to dobře uvážil a tak, aby viděl, že to celé byla vážná věc, jestli se dohromady nedáte, chtěj fakt polovinu zhodnocení domu za manželství a zajištění náhradního bydlení a rychle sháněj práci.
Není tady
ivulka41 napsal(a):
Jarčo, co takhle použít na svého manžílka trochu té ženské rafinovanosti ? Muži jsou zvláštní stvoření, nechtějí se dívat doma na utrápenou, neupravenou či stále s nějakými problémy se potýkající ženu, raděj si odskočí za veselou, usměvavou kočkou odvedle - je přece tak fajn. Vzchop se mamino, vzpomeň si na začátky vaší známosti, čím jsi ho okouzlila, co na tobě obdivoval ? Pokud chceš manželství zachránit, zkus to. Načančej se,
usmívej se, buď na něj milá, však on se ,,pán tvorstva " probudí. Hlavně se vyvaruj výčitek, pláče a hysterických výstupů či dokonce vyhrůžek - to pány spíše odpuzuje. Držím ti pěsti pro štěstí !
Přikláním se k Ivulce, nech ho odtěhovat vedle. Zkus se postavit na vlastní nohy, najít si práci, ale dávej mu najevo, že o něj pořád stojíš, že jsi tu pro něj, že ho potřebuješ. Nech péči o děti stějně jako dosud, ať je s nima co nejvíc v kontaktu. A zkus s ním nic neřešit.
Není tady
Ahojky, tak jsem byla včera u psachologa - byl perfektní, ale to co mi řekl, jsem stejně věděla, lae zase jsem se ujistila v tom, že nejsem blázen:)
Řekl, že naše manželství je naprosto normální a pokud by soudy pracovaly tak jak mají, nikdy by nás nerozvedly.A já, že mám 2 možnosti, jak situaci změnit - 1 svést ho a manipulovat s ním přes sex
2 nechat mu tam děti a tak na měsíc se odstěhovat
Doporučuje spíše variantu č. 1
Jinak mi také řekl - a to jsem s ním také souhlasila - že pokud chci se svým manželem dál žít, musím se naučit to, co prý perfektně uměli naše prababičky- neustále chválit, nechat ho, at si myslí, že má pravdu, že je bezvadnej a prostě že vyhrál a při tom si myslet svý a tak s ním manipulovat.Bude tak všechno po mým, ale on si bude myslet, že je po jeho a snese mi modré z nebe. Ale také mi na rovinu řekl, že né každý tohle dokáže a že to není na 14 dní, ale na zbytek života a že si musím JÁ dobře promyslet, jestli takový život zvládnu a jestli mi to bude vyhovovat. Ve všem má pravdu - pokud jsem to takhle dělala - nejsem blbá a taky mi to napadlo - bylo u nás vše OK a já byla obletovaná princezna. Jenže já to nikdy nevydržela napořád.
A tak mi to ted šrotuje v hlavě... jestli to mám fakt zkusit anebo být ráda, že to takhle dopadlo a odpoutat se od něj a už se nikdy nepřetvařovat a žít po svém...
Není tady
Jarčo,
prolítla jsem to tu a musím souhlasit tak trošku s tím psychologem..... Momentálně nemáš východisko. Pokud manžela jseště chceš, tak o něj bojuj. je v nějaké krizi a sám neví co se s ním děje. Chce mlčet, mlč také, bude chtít abys s ním někam šla, jdi, promluví, odpověz, ale tak aby to nevypadalo jako dolézání. Začni si žít svůj život po jeho boku, ale chtěj od něj, aby se o vás staral. Vždyť i ty se o něj staráš - pereš, vaříš, uklízíš.... Udělejte si nějaká pravidla soužití, která vám budou vyhovovat a o děti se starejte společně. Třeba jednou přijde na to, že mu jako žena chybíš a sám se vrátí. Hlavně na něj netlač, neproš, nevnucuj se. Tím bys ho ještě víc odradila. Sama vycítíš, kdy přišla ta pravá chvíle promluvit si s ním... Hodně štěstí, neboj zvládneš to ! V dnešní stresové a nejisté době je tvůj případ dost častý. Ta nejistota ho zavedla na samý okraj psychické snášenlivosti a neví co sám se sebou....
Není tady
Marie,
máš pravdu, to samé mi ten psycholog taky říkal..Úplně jsem se divila, že i když to byl chlap, do chlapů dost šil, do jejich ega .Řekl, že manžel je zřejmě trochu psychicky labilní - když líčil příznaky, naprosto se trefil.
To co píšeš, dělám, myslím, že to na něj působí, včera mi dokonce sám od sebe dal nějaké peníze na nákupy - moje první myšlenka byla - hod mu je na hlavu, ale pak jsem si je vzala, poděkovala.....
Jinak jěště pro odlehčení..Názor psachologa mi naprosto přesně připoměl názor mojí bývalé kolegyně z práce, její návod na štastné manželsví(byla vdaná 30 let!!!) - usmívám se, kývu a v duchu si říkám - VYLIŽTE MI VŠICHNI pr........
Není tady
Ahoj, omlouvám se, jestli vám sem nevhodně lezu, zkouším získat nějakou radu (jestli existuje)... Je mi 29, s přítelem jsem 10 let, po 3 letech vztahu jsme spolu začali bydlet, po dalších 3 letech se rozešli, pak se po 1/4 roce zas sešli, řekli jsme si, že se hrozně milujeme... ALE: jak jsme se rozešli, tak on odešel k rodičů a DOSUD se zpátky nenastěhoval, takže já bydlím 3. rok sama, chlapa mám ve stejným městě, ale u rodičů... Je mu 31, má náročnější práci (IT, časově) a sport jako zájem. O mě se stará finančně a vídáme se jen o víkendech, a to skoro vždy odjede i na noc k rodičům. Zkoušela jsem si s ním několikrát v klidu promluvit o naší budoucnosti, občas i v neklidu, ale bez výsledku, to se zapškne a buď se vzteká, nebo říká NECHCI nebo říká, že ho nechápu, že už nechce zažít rozchod a stěhování. Jak ho znám, tak je to taková jeho obrana, ale já bych to potřebovala nějak protrhnout. Nevím, jestli má jinou nebo co, ale on není takovej prevít, že by si se mnou zahrával a plánoval budoucnost s jinou, vidím to tak, že je zhýčkanej z domova, tam má servis, nikdo po něm nic nechce (on na baráku ale udělá dost, nechtěj po něm hlásit příchody, společný dovolený atd...). Je typický Vodnář, jak se o nich píše v horoskopech, citlivý, ale nelze na něj tlačit, aby se přizpůsoboval... Takže jsem taková na nervy vždycky jednou za čas, ale totálně. Vím, že chci s ním žít a mít děti (mimčo bych si přála úplně nejvíc), pořád cítím, že to nějakej smysl má, ale nevím, jak ho přimět ke společnému životu a neřešit to rozchodem:(Věřím v náš vztah, ale nechci jen věřit.
Děkuju za vaše případné názory.
Není tady
Ajo, já za sebe - pokud tě chlap chce - doopravdy - tak to bezpečně poznáš. A naopak. Něco podobného se tady někde řešilo. Já to beru podle sebe - jak jinak. Cítím z jeho(tvého přítele) chování jistou rezervu(a je jedno čím je zapříčiněná), a ta je vypovídající. Pokud by mi tento styl života vyhovoval, setrvala bych, pokud ne, chtěla zakládat rodinu apod., zařídila bych se jinak. Zůstávat ze setrvačnosti je nesmysl. Pročti si pár témat zde..........všechno xkrát bylo , a velmi pěkně řečeno. ......
Není tady
Wiki, děkuju, nějak to zkusím pročíst. Setrvačnost zatím necítím, ale možná si to jen špatně vykládám.
Tak jsem pročetla mujvztah.cz a docela mě to povzbudilo. problém není jen černobílý, tak je to v několika článcích hezky popsané. Mějte se fajn:)
Upravil(a) ajaCZ (22. 2. 2007 15:10)
Není tady
Nikoho nemôžeš prinútiť k niečomu, čo sám nechce(viem to čerstvo z prvej ruky, som cca 2 mesiace rozídená), ale môžeš sa ho aspoň spýtať, čo vlastne chce, ako si predstavuje budúcnosť- s tebou, bez teba, bývanie každý sám, alebo spolu... a potom sa zariaď podľa toho, čo chceš ty. Vzťah je o kompromisoch - obojstranných.
Není tady
Ahoj Selim, to jsem se ptala, tak vím, že chce mě a být se mnou, ovšem neví KDY....což je ta depka. Kašlu na to, nějak se s tím poperu. Tobě přeju hodně štěstí, ať najdeš někoho, kdo za to bude stát. Papa
Selima napsal(a):
Nikoho nemôžeš prinútiť k niečomu, čo sám nechce(viem to čerstvo z prvej ruky, som cca 2 mesiace rozídená), ale môžeš sa ho aspoň spýtať, čo vlastne chce, ako si predstavuje budúcnosť- s tebou, bez teba, bývanie každý sám, alebo spolu... a potom sa zariaď podľa toho, čo chceš ty. Vzťah je o kompromisoch - obojstranných.
Není tady
Jarča napsal(a):
pokud chci se svým manželem dál žít, musím se naučit to, co prý perfektně uměli naše prababičky- neustále chválit, nechat ho, at si myslí, že má pravdu, že je bezvadnej a prostě že vyhrál a při tom si myslet svý a tak s ním manipulovat.Bude tak všechno po mým, ale on si bude myslet, že je po jeho a snese mi modré z nebe.
Kristova noho, to je rada, jak od mojí tchýně!Neříkal taky, že od toho nosíš zástěru, abys s ní všechno přikryla? Chceš říct, že ten psycholog přesvědčně tvrdí, že je to jediný možný způsob, jak vyjít s chlapem? Haló haló, vždyť tady někde jsou i chlapi, řekněte někdo něco! Tohle je přece tak ponižující - a pro obě strany!!
Není tady
No já jsem na něj taky čuměla ....Na to že to byl chlap, měl docela hustý názory - ale je to tak, já to mám vyzkoušený
Není tady
Ách jo. No držím ti palce, ať tak, nebo tak, hlavně ať máš v životě kousek toho potěšení. Ale řeknu ti, já bych tohle nedokázala...A jen tak mmch, tchýně to aplikovala plošně a pozor; štěstí jí to teda nepřineslo. Věřím ráda, že to funguje -ku značné spokojenosti dotyčného muže. Ale řek ti ten psychoň, jak to zařídit, abyste byli spokojení OBA?
Není tady
On vysloveně řekl, že záleží na mě - jestli takhle dokážu žít dalších x let....A to já právě nevím...Vím, že pokud jsem to takhle praktikovalo, fungovalo to, ale když já to nikdy nevydržela...Taky nejsem svatá, že jo
Není tady
To nie je o svätosti - ale o tom, že ani mňa by asi nebavilo VEDOME manipulovať s partnerom... a keby mi to "žral", časom by som si ho asi prestala vážiť...
Není tady
To je přesně o tom - já nejsem zrovna typ, kterej se umí přetvařovat, mě když něco štve, tak to řeknu na rovinu a taky to ale očekávám od druhých - je lepší, když mi někdo do očí řekne, že jsem blbá, než když se na mě usmívá, říká mi, jaká jsem šikovná a za zády mě pomlouvá.
Ale on je asi život o něčem jiném, jak jsem zjistila..
Není tady
Kdybychom my ženské jednaly podle rady chválit, přizpůsobit se,manipulovat s mužem přes sex a talíř...ubylo by rozvodů. To bezesporu. Ovšem, dámy, jsou všichni chlapi opravdu takoví blbci, že neunesou normální rovnou komunikaci? Že jim nemůžeme říct, Tys mě tedy naštval, že jsi slíbil nakoupit, protože jsem dlouho v práci a teď tu nic nevidím? A my máme místo toho povědět - to nevadí, však se bez večeře obejdeme, pojď si ten večer užít jinak, než jídlem? Může normální ženskou, která má na víc, než celej život lhát a přetvařovat se, může jí takový způsob partnerství, který je vpodstatě naprogramovanou přetvářkou, přinášet radost a zdravý způsob života ve dvou? To znamená nalajnovat se tím jedním směrem a znamená to taky vztah nerozvíjet. Nechat ho v téhle koleji napořád. Spousta žen s tím svým nehne. Donekonečna opakuje, je potřeba vymalovat, omílá, co by chtěla pro rodinu, pro manželství, zlobí se, dohaduje, atd.
Ony se ženy mnohdy přizpůsobovaly, přetvařovaly, omezovaly, snažily...a pak jim došla trpělivost.
Tohle nemůže vydržet celej život. Leda tak, když ženě na tom muži, na tom vztahu, nezáleží. Chce být zabezpečená, chce mít klid, občas to skousne... To znamená, že mi nebude přinášet radost ani sex, protože bude mou odvedenou prací, aby byl klid, to znamená, že nebude nic nového, pouze to, k čemu je muž ochoten, ke stereotypnímu společnému chození např na ryby či do fitka, protože to on rád. To znamená, že žena prostě zapomene na to, že by ráda šla za kulturou /on ji nesnáší, tak v pravidlech se slovo kultura škrtne/, že by ráda šla s holkama na babinec /mohla by, ale musí si to "zasloužit" a ještě riskuje protesty a řeči/, to znamená, že se nikdy nedočkáme překvapení typu "mám nápad, pojeďme na víkend, už jsem to zařídil", to znamená, že se žena vzdá takových těch po*ných akcí, které BY NEPROŠLY a mohly by se stát jablkem sváru.
To znamená hlídat si každý slovo, naprogramovat se dopředu, uhlazovat spory ještě dříve, než vzniknou, naučit se souhlasit, případně opatrně rozmlouvat s cílem najít kompromis, aby měl chlap pocit, že je po jeho, a to znamená de facto mít doma ne chlapa, ale troubu, co to sbaští a neprokoukne. To znamená se uvnitř užírat a nikdy neříct, co mám na jazyku...To nejde přece dělat celý život!
Teda holky, upřímně, tohle není moje parketa!
Není tady
Jarča napsal(a):
To je přesně o tom - já nejsem zrovna typ, kterej se umí přetvařovat, mě když něco štve, tak to řeknu na rovinu a taky to ale očekávám od druhých - je lepší, když mi někdo do očí řekne, že jsem blbá, než když se na mě usmívá, říká mi, jaká jsem šikovná a za zády mě pomlouvá.
Ale on je asi život o něčem jiném, jak jsem zjistila..
A ty budeš o něčem jiném než o sobě- jestli na to přistoupíš. Někomu to neva, někomu zas jo...
Není tady
Páni, tak rada pana psychologa je docela šílená. Na tohle bych neměla. Naprosto nechápu proč by se mělo kolem chlapů neustále skákat, chválit je za každou blbost ( hezky si vynesl smetí miláčku, ty si taak šikovnej ) připadala bych si jako magor. A on předpokládám taky.
Není tady
Ahojky, už jsem tu zase.
O víkendu měl malej svátek - měli jsme návštěvu, mýho bráchu s přítelkyní, manželovo rodiče, trochu se popíjelo, fakt pohoda.Normálně jsme se bavili, smáli se, žertovali...Bylo to moc fain. Podotýkám, že k ničemu nedošlo.
Když švagrová odjížděla, povídá mi - prosímtě, vždyt vyy se vůbec nerozvádíte, vy jste úplně v pohodě..
Včera byl manž. v práci a dneska zase přišel jako bubák....
Tak já jsem z toho fakt blázen.....
Není tady
Páni, tak rada pana psychologa je docela šílená. Na tohle bych neměla. Naprosto nechápu proč by se mělo kolem chlapů neustále skákat, chválit je za každou blbost ( hezky si vynesl smetí miláčku, ty si taak šikovnej ) připadala bych si jako magor. A on předpokládám taky.
No to je právě asi naše ženské myšlení - já bych si taky připadala jako blázen, kdyby se mnou někdo takhle jednal. Ale já nejsem chlap, ale ŽENSKÁ . On ten psychouš přece musí vědět o čem mluví, nebyl nejmladší, dělá v tý poradně prý už dost dlouho a je dost vyhledávaný. Oni jsou chlapi prostě jiný...
Není tady
lupina montana napsal(a):
Jarča napsal(a):
pokud chci se svým manželem dál žít, musím se naučit to, co prý perfektně uměli naše prababičky- neustále chválit, nechat ho, at si myslí, že má pravdu, že je bezvadnej a prostě že vyhrál a při tom si myslet svý a tak s ním manipulovat.Bude tak všechno po mým, ale on si bude myslet, že je po jeho a snese mi modré z nebe.
Kristova noho, to je rada, jak od mojí tchýně!Neříkal taky, že od toho nosíš zástěru, abys s ní všechno přikryla? Chceš říct, že ten psycholog přesvědčně tvrdí, že je to jediný možný způsob, jak vyjít s chlapem? Haló haló, vždyť tady někde jsou i chlapi, řekněte někdo něco! Tohle je přece tak ponižující - a pro obě strany!!
Lupino, nemáme společmnou tchýni ???? Zvláště to s tou zástěrou mě pěkně krkalo, proč by taťka neměl vědět, že dítko mělo průšvih ? Proto, aby se později zjistilo, že jim přerostlo přes hlavu a už se s tím nedá nic dělat ??? Nebo proto, aby nebyl Pán domu obtěžován ??? A coby tomu řekli lidi ????
Ale je fakt, že pánové jsou z chvály živi a potřebují ho jak koza drbání .......
Není tady
kalupinka napsal(a):
To znamená hlídat si každý slovo, naprogramovat se dopředu, uhlazovat spory ještě dříve, než vzniknou, naučit se souhlasit, případně opatrně rozmlouvat s cílem najít kompromis, aby měl chlap pocit, že je po jeho, a to znamená de facto mít doma ne chlapa, ale troubu, co to sbaští a neprokoukne. To znamená se uvnitř užírat a nikdy neříct, co mám na jazyku...To nejde přece dělat celý život!
Teda holky, upřímně, tohle není moje parketa!
Kalupinko, mluvíš mi z duše. Možná to tak někdo dělá a vyhovuje mu to, ale za sebe můžu říct, že než tohle, tak radši nadosmrti sama.
Jak bych si asi tak mohla vážit člověka, se kterým vědomě manipuluju, a jak bych si to vyříkala se svým vlastním svědomím, že vůbec s někým dokážu manipulovat? Fakt to nebude řešení pro každého...
Není tady
Jarča napsal(a):
Páni, tak rada pana psychologa je docela šílená. Na tohle bych neměla. Naprosto nechápu proč by se mělo kolem chlapů neustále skákat, chválit je za každou blbost ( hezky si vynesl smetí miláčku, ty si taak šikovnej ) připadala bych si jako magor. A on předpokládám taky.
No to je právě asi naše ženské myšlení - já bych si taky připadala jako blázen, kdyby se mnou někdo takhle jednal. Ale já nejsem chlap, ale ŽENSKÁ . On ten psychouš přece musí vědět o čem mluví, nebyl nejmladší, dělá v tý poradně prý už dost dlouho a je dost vyhledávaný. Oni jsou chlapi prostě jiný...
Jsou jiní ... to je fakt a je komické, že nepoznají, když to člověk nemyslí upřímně ...... Pamatuju si , jak jsem po mateřské vždycky uštvaná doběhla k píchačce po raním běhu domov .. školka ... MHD .... pracoviště a pak se překulila do výtahu s tím, že se v kanclu zklidním a pokud se mi nastoupivší muž snažil lichotit, jak dobře vypadám ( a já si připadala ulítaně, zpoceně a vůbec na houby .... ) tak jsem jen povinně vycenila zuby a myslela jsem si něco o zadnici.... Předpokládala jsem tedy to stejné u pánů ale po dlouholetém průzkumu musím konstatovat, že mají rádi chválu, bez ohledu na to, jestli je upřímná a nebo ne ....... a jejich ješinost jim většinou ani nedovolí to rozeznat. Není to o inteligenci .... s tímhle se většinou chlapi rodí ...... mají to asi jako přívěšek ke svému pindíkovi
Není tady