Pedro, proto se taky tebou zmíněné nehody (nejsou náhody!!!) dějí, protože jsou lidé tak zaměstnaní snahou přežít, že nemají čas se zabývat tím, jak skutečně žít... Proto potřebují znehybnit... , aby vznikla možnost se v klidu zamyslet . U některých jedinců je to jediná možnost, jak je donutit k zamyšlení  nad smyslem jejich konání.....jinak by k tomu za celý jeden produktivní život ani nemuselo dojít . Smutná to skutečnost.

To je to o čem jsem psala, každý máme svou cestu, a proto není nic pro každého. Určitě mi chápeš, každý potřebuje jiné věci. Člověk by měl zkusit vše, co si myslí, že je pro něj. Já jsem dost svobodomyslná bytost a cokoli, kde mi něco k něčemu nutí, mi je proti srsti. Těch, co říkali všem, co a jak dělat už bylo v dějinách hodně. Vždy to skončilo na úplně jiné úrovni než duchovní. Nakonec to byl jen boj o moc a nadvládu nad ostatními, kteří chtěli být lepší..

to Somaia: Všechny názory k tomuto tématu jsou hodně zajímavé, ráda jsem si je přečetla.  Rozhodně nezavrhuji nikdy lidi, kteří se zajímají o REIKI a kterým naopak tato cesta umožnila vidět svět tak trochu jinak. To, že každý máme svou cestu s tím souhlasím, to, že si dovolím napsat, že mé vnitřní pocity jsou pro mě hodně a klidně se o ně opřu :-) zatím si stojím. Neznáš mne a nevíš. Já o Tobě tak nic nevím. Jenom zde píšeme. Je to vše o tom, že lidé přemýšlí o smyslu všeho, zoufají nad smrtí svých blízkých, někteří k tomu potřebují určité berličky, protože neumí zatím najít uvnitř sebe to, co hledají venku. J.

Upravil(a) 1jana (23. 2. 2007 11:13)

Pro mne osobně reiky znamenalo to, že spousta věcí v mém životě - hlavně tech, u kterých si člověk klade otázku: proč právě já, dostala svůj smysl a i účel.

K reiky já měla velice sympatického a zkušeného mistra.Nelituju ani času ani peněz dalo mi to hodně i co se týče povídání o životě jeho zkušeností.Cítila jsem se tam mooc dobře.Akorád ještě nemám moc času zkoušet reiky a dělit se o zkušenosti a pocity.

Pol, zkus to...

1jana napsal(a):

..... Jinak samozřejmě  bych si opravdu "nedovolila" s Tebou diskutovat o tom, že o REIKI vím více než ty. ..Je to prostě můj pocit z toho, že vše je bohužel v rukou lidí zneužitelné. Mohla bych uvádět i jiné příklady, které mi vadí, např.člověk, který se nechal zasvětit do REIKI a vykládá o různých zážitcích teď veřejně, jako o kouzelnickém umění atd. :-(A u těchto věcí mi především vadí i to, že lidé, kteří se o  určité věci vůbec nezajímali a nevěří jim, tak si zaplacením chtějí koupit sebeuzdravování atd. Jsou samozřejmě i lidé, které to někam poposune a jak psala Pan, tak někdy je i pohodlnější si  koupit a rychleji se vlastně poposunout dál, s tím souhlasím. ....

Jano, nejsem žádný odborník přes reiki, jsem  jen její „uživatel“ . Takže to není o tom, kdo ví víc. Mně spíš šlo o zásady, principy, na základě kterých tyhle „věci“ fungují.. Píšeš o tom, že ti vadí lidé, kteří si zaplacením chtějí koupit sebeuzdravování atd. ..No, já se musím přiznat, že v době, kdy jsem šla na „jedničku“, jsem o reiki nevěděla vůbec nic, než že se jedná o léčivou energii, prostřednictvím které můžu někomu pomoct. A já protože jsem tehdy moc chtěla pomoct mámě, která na tom byla zdravotně zle, tak jsem do toho šla.  Nevím, jestli na tom bylo něco špatného, ale mně šlo jenom o tu pomoc někomu, koho  mám moc ráda. Sama jsem to neuměla, a proto jsem zaplatila mistrovi  reiki, aby se mnou něco udělal a já toho schopná byla.  A stalo se, už jsem to "uměla". Mámě jsem už bohužel nepomohla, protože krátce na to umřela, ale od té doby tuhle energii používám a jsem ráda za to, že to „umím“ resp. že je mi to umožněno….. Nevím, jestli mě reiki jako takové někam posunulo, jestli jsem díky němu něco pochopila. …. Možná zpočátku jsem brala jako samozřejmost že mi „žhnou“ ruce a můžu si je na sebe přikládat jak  a kdy se mi zlíbí, až časem bych řekla, že mě to přivedlo k pokoře. K pokoře ve smyslu, že to není „moje“ energie, ale že je to energie, kterou přijímám odkudsi z Vesmíru. A já jsem za to vděčná.

To: KEITO     "až časem bych řekla, že mě to přivedlo k pokoře. K pokoře ve smyslu, že to není „moje“ energie, ale že je to energie, kterou přijímám odkudsi z Vesmíru. A já jsem za to vděčná. "

To je dobře, že Tě to takhle přivedlo k takovému uvědomění a pokoře, rozhodně REIKI nezavrhuji, ale nemá cenu znovu omílat to, co mi na tom všem vadí, o tom už zde bylo psáno. Přeji hezký den J.

...tak jsem to celé přečetla znovu,
velmi moc se mi líbí a identifikuji se s příspěvky Somaii, ctím i podobné názory Keito, Čekanky,Pan,... jiná jména.

Nic není náhoda. Učitel se najde, když je žák připraven.
Potkala jsem ženu, před dvěmi měsíci na tenisovém turnaji. Sedly jsme si navzájem velmi. Přesto, nutkání hovořit s ní o duchovních věcech v tomto prostředí a vzhledem k prvnímu setkání jsem zavrhla. Později jsem se dozvěděla že má Reiky 3.
Prošly jsme mnoha rozhovory. Žena, která žije tak jak mluví a mluví tak jak cítí.
Tolik jsem se o sobě dozvěděla. Nejen o sobě.
O harminii a rovnováze, o čistotě a volbě. O své dceři, o kterou pořád bojuji.

Kdopak to tu před časem říkal že potřebuje inspirativního učitele, ha?

Před dvěma dny jsem u ní absolvovala Reiky 1. S dcerou.
To je ten důvod proč jsem ji potkala. Pro mou dceru je to cesta z negace a nejistoty, kterou stále pociťuje. Jsem za to velmi vděčná.

Ale Reiky je tak strašně moc o práci na sobě. Zasvěcení je pouze hůl kterou se podpíráte, když lezete na kopec. Mnoho z vás tu o tom psalo.
Stejně nakonec hůl nehůl vy sami musíte na vrchol po svých. Nepřirovnala bych to k výtahu, i když to na první pohled tak vypadá.
Dokonce si myslím, že hlavní účel Reiky není v léčení a samoléčení, ale v pochopení.
Kromě doby před zasvěcením, není zde povinost stát se vegetariánem, ani jiné povinnosti. Je to jen na vaší volbě, zda Reiky i žijete.

Jak se zde řešil problém placení x neplacení za zasvěcení.
I já jsem zaplatila. A vím proč. Jsem její kamarádka, udělala by to pro mne zadarmo a ráda. Peněz má také dost. Tak proč?
Vesmír usiluje o rovnováhu. Závázáním z jedné strany by se ta rovnováha porušila. Ano, mohla jsem udělat Bártrův obchod, posekat zahradu, poskytnout protislužbu... cokoliv bych si mohla vybrat. Peníze, jak jednoduché. Jak napsala Pan, platba je nejmíň bolestivá. Jsme vyrovnány.
Přesto inspirace člověka člověkem je nedocenitelná. Tím jsem já získala něco mnohem víc než zasvěcení. Záleželo mi na způsobu jak Reiky získám. Dostala jsem co jsem chtěla.

Na fyzické rovině nic extra necítím, jen mám intenzívní radost ze života. tu já však mám pořád
Řekla bych však, že teď velmi souvisí s pochopením. I s pochopením toho jak strašně málo toho vím, Largo

............................
Ještě zde bych ráda poděkovala Pedrovi a Hani, kteří mě velmi posunuli na cestě k víře, děkuji za můj nejsilnější fyzický zážitek z přenosu energie, je mou loučí, která mi usnadňuje cestu, děkuji i za ukázání způsobu práce na sobě.

Pol, závidím ti v tom pozitivním slova smyslu..... a abych upřesnila co: tak to, že si se setkala a našla duši spřízněnou.....
Prošla jsem teď sama obdobím, kdy se v mém životě silně projevila nerovnováha v braní a dávání až do absolutního vyčerpání veškeré vztahové energie. Je pro mě docela zajímavé pozorovat ten proces s nadhledem, přestože jsem jeho účastníkem. Jediné co mě trápí je to, že se díky tomuto procesu pravděpodobně nevratně rozpadlo mé  velmi dlouholeté přátelství a já se nacházím  v přechodném období hledání a identifikování svých opravdových  vnitřních pocitů. Asi to nebyl ten pravý  přátelský vztah, ale pouze závislost, která se vyčerpala, je to těžké pochopit a strávit to.
Když už jsem to takhle načala , tak bych asi měla být konkrétnější:
Měla jsem víc než 15 let velmi silný vztah s přítelkyní. Společné dovolené a  časté víkendy nás dvou i  obou našich rodin , téměř denní kontakt alespoň po telefonu. Pak (2 roky zpět) přišel rozpad její rodiny, rozvod a silná fikce na mě jako jedinou osobu v celém zatraceném vesmíru....... bylo to tak vyčerpávající pro mě ( a jistě i mého muže), že jsem se snažila dobíjet, kde se dalo, včetně okamžiků tady na babinetu. Sama jsem zažila stavy,kdy bylo silně zamořeno negacemi i mé podvědomí a v noci jsem si to ve snech odžívala za ní. Ustála jsem to... těžko, ale ustála. Teď nastal zvrat a v okamžiku, kdy se odrazila ode dna a život jí začíná obdarovávat i hezkými chvílemi, začala se mi  očividně vyhýbat, nejdříve se vymlouvat ne nedostatek času a teď už prošly 2 měsíce bez jakéhokoliv kontaktu, protože jsem dospěla do fáze, kdy jsem si to začala plně uvědomovat, že to není nedostatek času, ale čirá a nefalšovaná NECHUŤ se se mnou dále scházet a myslím, že s přibývajícím časem i ve mě roste jakási nechuťa bariéra, vůbec si nejsem jistá, že budu moci a chci pokračovat dál. Nějak intuitivně cítím, že to všechno, co jsem byla nucená prožít s ní, jí nijak duchovně nekultivovalo. Možná, že jsem se stala obtížným bzučím hmyzem v její hlavě se všemi těmi pozitivně-duchovními poselstvími a ona nechce být rušena ze svého sladkého nicnedělání...... po nelehkém období materiálního nedostaktu začíná naopak zabředávat do opačného extrému, pravděpodobně to ví moc dobře a nechce, abych u toho úpadku myšlení asistovala. Jinak opravdu nevím, jak to pojmenovat lépe a těžko se dovím pravdu, když  komunikovat se mnou nechce......

Jinak manžel má Reiki 3. a kdyby se měl k celé záležitosti komplexně vyjádřit, asi by to popsal stejně jako ,Pol.... není co dodat.

Upravil(a) Somaia (25. 6. 2007 15:27)

Somaio, to je normální ponorka.A tím, jak na tebe vykydala to nejhorší ze svého já, si ulevila, ale stydí se za to a nechce se k tomu vracet, protože ty jí připomínáš to nejhorší období.
Taky jsem dělala vrbu, už se to nestane.Hranice a dost. Time, mám svůj život a nenechám se pohltit životem jiného člověka.

Regina napsal(a):

Somaio, to je normální ponorka.A tím, jak na tebe vykydala to nejhorší ze svého já, si ulevila, ale stydí se za to a nechce se k tomu vracet, protože ty jí připomínáš to nejhorší období.
Taky jsem dělala vrbu, už se to nestane.Hranice a dost. Time, mám svůj život a nenechám se pohltit životem jiného člověka.

Tak přesně k tomu došlo.... a tohle jsem nezvládla.... beru si ponaučení, děkuji za upozornění, chyba byla na mé straně, to jsou jen logické důsledky. A já si namlouvala, jak jsem to ustála a jak jsem silná a jaký jsem schopný psycholog amatér ... prdlajs, pěkně mě to semlelo.