14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Milé Babinetky,
chtěla bych vás moc poádat o rady. Před časem jsem tu psala o snaze mého BM k návratu k nám do rodiny.
Rok od rozvodu jsme se hodně spřátelili, chodil k nám ji několik měsíců skoro denně a pak nael odvahu a vyjádřil se ve smyslu, e mě miluje celou dobu, co jsme byli od sebe a e by moc rád, kdybychom zkusili ná vztah obnovit. Měla jsem obavy, e to nebude jednoduché, ale mám ho ráda, byli jsme spolu 13 let a měli jsme celkem dobrý ivot, a na posledních pár let před rozchodem. Řekla jsem mu, e potřebuji čas narozmylenou a abych zjistila, jestli to půjde, ale prakticky pořád byl tu a po měsíci a půl jsem mu dala klíče od bytu.
Nae sbliování bylo těké asi stejně u vech takových návratů, museli jsme si některé věci vyříkat, ale postupně jsem se cítila čím dál lépe. Snaí se mi pomáhat (co dříve nikdy nedělal), stará se o rodinu víc ne kdykoliv před tím. Ale ....
Asi tuíte, e tu nějaké ALE je. V poslední době se nemohu zbavit pocitu, e ná vztah nemá smysl. Často chodí do svojí oblíbené hospody (problém není v alkoholu, moc toho nevypije), zhruba ob den nebo i denně a o víkendu jde na "prodlouenou", co obnáí po pivku s kamarády také návtěvu diskotéky. Snaila jsem se to s ním v klidu probrat, protoe na tomhle ztroskotal ná vztah poprvé. Byli jsme vdycky vůči sobě vzájemně tolerantní a já jsem mu do ničeho nemluvila. Kdy chtěl tak el a časem u jsme společný ivot neměli téměř ádný. Teď jsem to chtěla vzít za jiný konec. Proto jsem to ihned řeila. Řekla jsem mu, e mi vadí diskotéky a e bych byla ráda, kdybychom se chodili bavit spolu. Samozřejmě, e na pivo s chlapama občas zajít pokecat, to naprosto beru, ale ta frekvence se mi zdá trochu moc. Slíbil mi, e se bude snait to nepřehánět, ale výsledek je ten, e předminulý víkend jsem byla s dcerou v nemocnici a on el s kamarády a kamarádkami na diskotéku a tento pátek jsem za ním dola do restaurace (samozřemně jsem mu předem zavolala), kam el s kamarády na pivo a seděli tam tři a tři slečny.
Chci napsat, e tedy rozhodně nepatřím mezi árlivky, ale musím říct, e tohle mě celkem ranilo. Protoe jsem naprosto netuila v jakém sloení tam sedí, připadala jsem si jako blbka. Kdybych to tuila, nela bych tam.
Prostě mám dojem, e budu Bmanelovi doma dělat zázemí a jeho ivot se bude odvíjet někde jinde. Mrzí mě to, protoe jsem si myslela, e kdy se rozhodl vrátit se k rodinnému ivotu, pojme to jako anci. Tvrdil, e je to hrozné být vude a nikam nepatřit, ale zdá se, e mu v jeho volném ivotě scházel pouze ten bezpečný přístav, kam se můe ze svých toulek vracet. Jsem z toho zmatená a začínají mi zase haprovat nervy. Nelituji toho, e jsem to zkusila, protoe kdybych to nezkusila, nejspí bych toho třeba jednou zalitovala.
Bohuel BM se ji nechce o ničem osobním bavit. Prý u nechce nic řeit. Osočuje mne z toho, e celé tři měsíce stále jen něco řeime a e chce mít konečně klid. Není to pravda. Mnoho jsme toho neřeili. Párkrát jsem se snaila naprosto v klidu promluvit o tom, co chci a co mi vadí a prosila jsem ho o toté. Vím, e mui neradi cokoli řeí, ale přece nejde mlčet a dělat jako by nic.
Ráda bych znala názory vech, kteří budou tak laskaví a budou mi mít k tomu, co napsat. Potřebuji si to vechno nějak porovnat v hlavě a rozhodnout se buď rozchodu, nebo nějak změnit přístup k tomu vztahu. Děkuji.
Není tady
Asi tě jenom vyuívá.
Není tady
Fanny myslím na tebe a pomůu ... třeba s kopání :-) kdy u neporadím ......
Není tady
Fanny, to je mi moc líto. vypadalo to tak nadějně. já nevím, co ti poradit. poslouchej srdíčko, intuici a taky troku rozum. pokud se s ním nedá mluvit, je to patný. měla jsem pocit, e má snahu a chu se do vztahu pustit ponovu a troku na sobě máknout, ale vypadá to, e mu to nejde. ale - přece neni tak hloupej a musí vědět, e tohle znova fungovat nebude? tak co vlastně chce? jak si to představuje? e ty tohle nechce je jasný, take uvidí a bude to znovu asi na tobě. moc mě to mrzí, drim ti palečky. jak bys mohla jetě změnit přístup k vztahu? svoje hranice myslím moc nepřekročí a tak nějak bych řekla, e u jsi nadoraz.
Není tady
Jo holky, vypadalo to nadějně, ale asi v sobě nemá tolik vůle nebo mu na naem vztahu pramálo záleí. Ptala jsem se ho, proč se chtěl vrátit, kdy nechce normální souití. Dávno jsem mu říkala, co chci od vztahu a kdy on chce něco jiného, nevím, proč chtěl začínat znovu v podobném duchu. Pravdou je, e se mnohem víc podílí na chodu rodiny, ale jen to jaksi nestačí.
Nejsem schopna někoho do něčeho nutit, ani to nechci, jde mi to proti srsti. Jen jsem mu sdělila své pocity, byla jsem milá, nic jsem nevyčítala. Řekla jsem, e myslím, e tohle není správné. Asi opravdu chceme kadý něco jiného. Bohuel mám pocit, e on neví, co chce. Jeho chování je rozporuplné.
Nevím, co chce ani jak si to představuje. Nechce nic řeit, chce u mít konečně klid. Řekl mi, e kdy se k nám vracel, myslel, e u bude mít konečně klid.
Já vím, co chci a jak si představuji partnerské souití a nechci z toho moc slevovat, protoe bych se zas cítila ve vztahu osamělá. Mám své vlastní aktivity, take přes týden jsme spolu pouze občas večer (jeho směnování) a pak máme pro sebe a děti jen víkendy.
Byla bych moc asná, kdyby to mezi námi fungovalo, opravdu. Ale u nechci ustupovat a být neastná.
Upravil(a) Fanny5 (19. 2. 2007 8:14)
Není tady
Fanny...no je to podobné jako u umě.A na to,e tvůj BM aspoň trochu komunikuje.Nebo komunikoval.
Troku ti popíu svůj příběh,třeba máme něco společného.
Byla jsem vdaná 17 roků.Ale bylo to takové manelství-nemanelství.Já jsem se starala o děti,o domácnost-manel měl hned od počátku milenku,take čas trávil u ní.Já myslela e je v práci-podnikal.Take na vechno jsem byla sama.Kdy jsem chtěla s něčím pomoct-nebyl nikdy doma.Chodil se domů jen vyspat.Společný ivot nulový,pomoc nulová..Ale tím,e jsem na vechno byla sama-nějak jsem neměla čas o tom přemýlet....
Pak se provalila nevěra.
No,já jsem u nechtěla být jeho manelka-poádala jsem o rozvod..
Ale z důvodu ekonomický-bydlí pořád u nás...
Ale-ije si svůj ivot..Nemá rád,kdy po něm někdo něco chce...
Spí asi ne manelství nebo rodinný ivot-chtěl náhradní maminku....Takový přístav,kde bude chodit kdy se mu zachce,odcházet kdy se mu zachce,bude si dělat co chce.Nikdo ho nebude ničím obtěovat..Připadá mi jako nedospělý,pubertální chlapeček..
A chodí k nám nabrat sílu,aby mohl vyrazit do světa potvor.
Nic nechce řeit.
Stačilo,kdy jsem DŘÍV chtěla vědět,kdy příjde z práce.Měli jsme malé děti-tak kvůli koníčkům a tak-tak mně vdycky říkal,e to nebude říkat...e si bude dělat co chce...nikdo mu nebude nic přikazovat...
A tak jsem tak ila 17 roků...Spoléhala jsem se na sebe.On si il svůj ivot...
A dnes?Je to to samé...Naprosto nespolehlivý...
Take bych řekla,e je to u tebe stejné.Doma má BM navařeno,naklizeno,teplíčko,pohodlíčko...tak nabere síly,nabere elán-a hurá do světa....
Není tady
Lavai, a co by se stalo, kdyby doma jednou nebylo naklizeno, navařeno?Třeba by ho to trklo a přiloil by ruku k dílu ...
Není tady
Lavai, tvůj příběh dobře znám, čtu tady hodně. Jene můj BM se rozhodl být s námi s tím, e věděl, e nebudu u ádné "vedlejky" tolerovat a e touím po normálním klidném rodinném ivotě. Za ten rok a půl, co jsme byli od sebe, jsme si oba uili spoustu nervů, předpokládala jsem tedy, e se z rozpadu manelství dostatečně ponaučil stejně jako já a stejně jako já si přeje u jen hezký vztah a klidné rodinné zázemí. Alespoň mi to tak připadalo podle toho, co mluvil. Ale asi zřejmě se mu brzy rodinný ivot omrzel. Nebo já tomu nerozumím. Nehádáme se, opravdu jsem se pouze snaila zavčasu, ne se rozjede něco, co nechci, upozornit ho, e to neustálé chození s kamarády mi vadí. Jsou to mladí chlapi, kteří nemají rodiny a tak nemají ádné pouto k nikomu a ničemu.
Můj BM si ovem vybral rodinu a já jsem tomu dala anci, on jí zřejmě neumí vyuít. Je mi to hrozně líto a nevím, jestli to jetě zkouet nebo to mám uzavřít rovnou a u tedy navdy.
Nejhorí je to, e se mnou nechce o ničem mluvit, nechce "nic řeit", co mi opakuje vdy, kdy cokoli osobního řeknu a obviňuje mne pořád z toho, e to kazím. Asi by byl rád, kdybych ho nechala naprosto volně ít, nevímala si ho, nic po něm nechtěla a jen trpělivě mlčela a ila si naprosto po svém, ale kdy jsem vyrazila na kafe já, tak mě prosil a se brzy vrátím, e je mu u teď smutno. Byl zrovna nemocný, tak nemohl nikam letět a tak jsem mu byla asi jako společnost dobrá.
Já ale nechci být někomu dobrá jen ve chvílích, kdy nemá lepí zábavu. Kdybychom si aspoň mohli promluvit, abych mu tohle vechno řekla, co tady píu vám, ale on by mě zas obviňoval, e si pořád něco vymýlím a utnul by to: Neře pořád něco. Dej tomu čas. Netlač na pilu a byl by konec hovoru.
Není tady
Osobně si myslím, e pohár přetekl- prostě u to není o vztahu, kde občas jeden nemůe a druhý pomůe, ale nyní jde o bezostyné parazitování....
Není tady
Regi, asi má, bohuel, pravdu. Asi to jen nechci přiznat, ikdy to dobře vím. Bohuel nevím, co teď dělat.
U jsem mu říkala (naprosto váně a v klidu), a si hledá zase nějaké bydlení, ale nic nehledá a NEŘEÍ, nejspí myslí, e se chvíli vycukám a bude klid. Ale já takhle ít nechci. Začínají mi zase haprovat nervy a to nechci připustit.
Musím přiznat, e mi bylo lépe samotné, ikdy trvalo, ne jsem si zvykla.
A také mám strach z reakce mladí dcery (7). Ta je přeastná, e je taka zase s námi. Take mi bude mít za zlé, kdy to zase ukončím. Nevím, jak jí to vysvětlit. Se starí problém nebude.
Není tady
Fanny5, co tak mu to napsat? Bez výčitek. Popsat svoje pocity, svoje představy a proloit to uznánám, za to, co se ti na jeho jednání líbí.
Není tady
Fany..Můj BM je naprosto spokojený.Nikdo po něm nic nechce,jezdí si kam chce,chodí kdy chce...Nikdo ho v ničím neomezuje,nikdo po něm nic nechce.Kdy chce s něčím pomoct,pomůe.
A mluvit s ním???Ha ha ha...
Celých 5 let -obrazně řečeno-a přeháním-jsem za ním chodia a chtěla vědět,jak to bude,co si přeje,jak si to s milenkou představuje,jak by chtěl pokračovat....
A nikdy jsem se nedozvěděla nic...Seděl,mlčel,hleděl....On neví....
Taky mně haprovaly nervy....byla jsem zralá na psychiatrii..Hrozně jsem ho milovala,hrozně jsem mu chtěla pomoct....
Ale to bylo naprost zbytečné...Kdy u jsem byla na tom patně-a brečela jsem,e to tak dál nejde-jen mi řekl-TO JE POIŘÁD DOKOLA...ty mele jen o tom jednom....
A pak pohár trpělivost přetekl.....U je mně naprosto jedno,co chce.Nemyslím na to,co chce on nebo ta jeho prérijní růe,jestli tam jede,jestli jí volá...
A najednou se mi hrozně ulevilo...Najednou se mi otevřely oči....
Nevím co bych ti poradila...Ale podle mého názoru ti bude líp,kdy bude zase sama. Nemusí si nechat líbit to,co nechce....A dcera?Tak ta uričtě bude radi,kdy za ní tatínek příjde-a bude se jí plně věnovat,někam půjdou...ne kdy bude vyrůstat v takové napjaté atmosféře....Ona to vycítí,nemysli...Děti mají na tohle estý smysl....
Michaelo 43...Asi jsem u dostala rozum...sice pozdě-ale zná to..Lepí pozdě,ne později...
U nás musí být navařeno,napečeno-mám děti..Ale skončilo podstrojování BM....Chudák,asi ho to zaskočilo.
Bydlí u nás-a dává mi penízky...Take já sice navařím,napeču....Ale skočila doba-kdy jsem mu to nosila,nabízela...Teď u ne.Kdy má hlad,musí si nachystat...a na to chlapec nebyl zvyklý
Není tady
markola1, to by byl také způsob, párkrát jsem ho i vyuila při problémech s vyměňovámím dětí. Obávám se vak, e v tomto případě bych nejspí sklidila zase jen otázky typu: Co to má znamenat a co zas řeím?
A jinak, kdy jsem s ním o tom mluvila, bylo to v klidu a bez výčitek, jen jsem sděllila své pocity. Řekla jsem mu, e si myslím, e to není správné, abychom ili takto jakoby zvlá, e mi nevadí, kdy si zajde občas s kamarády na pivo, ale nechci, aby chodil sám po diskotékách a e si můeme jít zatancovat a pobavit se spolu. Ptal se mě, jestli si ho chci k sobě přivázat nebo co? Připadám si pak jak nějaká kravka, co nemá svoje zájmy a je závislá na chlapovi, jene to já nejsem. On se jen snaí těmihle poznámkami vyvolat ve mně patné pocity a patné svědomí, e dělám něco patně. Jene já u mám tyhle jeho manipulační techniky přečtené.
Nikdy jsem nebyla árlivá ani jsem nikdy neměla sklony ho omezovat, ale přivedlo nás to vechno a k rozvodu, tak jsem ten nový začátek chtěla pojmout jinak. On taky mluvíval tak, e ví, e to nebylo dobře, e jsme si poslední roky chodili kadý zvlá.
Není tady
Jen by bral, ale nedává- to bys poznala, kdyby se snail, s Luckou33 bychom mohly vyprávět, jak se navrátlici přemiklíkovali a jak je s nima najednou sranda! Chodí dobrovolně do divadla, makaj jak o ivot, nenadávají ...
Není tady
Fanny ,co by měl řeit?Mu se tahle situace náramně líbí...U tebe má děti,teploučko,navařeno-servis hodin...Chodí si kam chce,uívá si ivota...Proč by to měnil????
On chce ten přístav...On chce maminku,která pohladí,neptá se na nic,pofouká,nakrmí-a vypustí do světa...
Nepotřebuje,aby se musel někomu svěřovat.....
Není tady
Regi, znám vae příbehy Lucky a tvůj, právě mě zajímalo, jak to vypadá jinde po návratu, tak jsem vás četla, ale to je asi o něčem úplně jiném. Nevím, kde se stala chyba u nás, e to nejde.
Taky jdeme do divadla, na procházku, sednout si i spolu, chystá si sám jídlo (myslím, kdy nevařím), zatím toho moc nenamakal a asi ani nehodlá, protoe jsem jen tak kecla, e by bylo třeba vymalovat a on mi řekl, e u nikomu ádné byty malovat nebude, tak jsem se dozvěděla, e těsně před rozchodem maloval svojí přítelkyni, se kterou vak nebydlel a neil. Co mě velice ranilo, vzhledem k tomu, e doma jsem vdycky malovala já a e odmítá pomoct v bytě, kde bydlí. No co byste mu na to řekli. To byl minulý týden asi největí impuls k tomu, abych pochopila, e to nikam nepovede.
Není tady
Ahoj Fanny,
myslím e Ty má právo mu říct, jak to chce, jak chce aby vypadalo vae souití. Ale jak se zdá, Ty jsi mu to u vysvětlila a on to nechce přijmout. Jak se říká: Kdo nechce, neslyí. Pak je bohuel největí kus práce na Tobě. Musí se od něj odpoutat, musí Ti být jedno, co on dělá. Pokud ho nebude řeit, pokud se dostane ze závislosti na něm, tak pak je jedno, jestli spolu bydlíte pod jednou střechou nebo ne. Já osobně bych Ti radila abys ho nevyhazovala, můe přece vyuívat alespoň ty výhody, které Ti souití s nim přináí. Přestaň ho prostě řeit. (Viď Lavai)
Já byla v podobné situaci. Po nevěře s námi zůstal, ale pořád měl své vzorce chování jako před nevěrou ( v jiných oblastech - rád se chodil bavit sám). Nejdřív jsem ho chtěla vyhodit, přece nebudu s takovým člověkem pod jednou střechou atd., ale můj brácha mi poradil, a to nedělám, e pak budu na ve sama a on bude mít ve usnadněné. No tak jsem ho přestala vyhazovat, smířila jsem se s jeho nedostatky, přečetla si knihu Proč mui milují potvory (doporučuju) a začala být za potvoru. Neřeila jeho ivot a jednání, začala řeit sebe a svůj ivot a jeho začala víc vyuívat (zaměstnala jsem ho víc péčí o děti a domácnost). Taky jsem opráila přátele a víc chodím večer s nima ven. A to teda u nás zabralo, snaí se mi vdycky rozmluvit a večer nikam nechodím, e přece spolu můeme mít taky hezký večer, sám mě začal zvát do hospody! a jdu s ním! A to přesně v době, kdy jsem se smířila, e on má svůj ivot a já taky svůj a e ná vztah nebude tak blízký, jak jsem si původně představovala a e sice jsme spolu pod jednou střechou, v hodně oblastech fungujeme, ale ideální to není a najednou to jde (alespoň prozatím).
Není tady
lavai, ano, maminku jsem mu nedobrovolně dělala dřív, ale já u jsem se někam posunula a maminku u chlapovi dělat nebudu. Doufala jsem, e se taky posunul někam dál, ale zřejmě ustrnul u dávno asi u v pubertě a nikam se to s ním nehýbe.
Myslela jsem, e tím rozpadem manelství taky dostal lekci od ivota a bude z něj konečně muský. Myslím, myslím ........ a je to k hovnu.
Vak on mi vdycky říká, e o vem moc přemýlím. Kdy já ten mozek vypnout neumím. koda ....... chtělo by to nějaký čudlík ..... otočit a vypnout. Aspoň na chvíli ...... Nejradi by byl, kdybych nemyslela vůbec, to by se mnou byla lehká práce ...... )))))
Není tady
Fanny, trochu mu maminku dělá tím, e říká, co je a není správné:
Řekla jsem mu, e si myslím, e to není správné, abychom ili takto jakoby zvlá, e mi nevadí, kdy si zajde občas s kamarády na pivo, ale nechci, aby chodil sám po diskotékách a e si můeme jít zatancovat a pobavit se spolu.
To je přístup rodič x dítě. Zkus to přehodit na přístup dospělý x dospělý (mě pomohlo, e jsem si představila, e je to jen můj kámo).
Není tady
Vanilko, nemyslím, e bych na něm byla závislá, mám svoje kamarádky a kamarády, mám svoje záliby mimo domov. Tyhle věci jsem neopustila. Ale ...... mz jsme takhle odděleně ili poslední roky naeho manelství, já jsem chodila sama a on také sám a byli jsme si čím dál víc vzdálení. Bylo to patné. Nepřivedlo ho to blí k rodině, přivedlo nás to k rozvodu, tak jsem to teď chtěla vzít za jiný konec.
Není tady
Jo, jo Vanilko, kámoi to jsme dobří, to jo. Já bych radi vedle sebe chlapa, o kterého se mohu opřít, který by sám uměl rozliit meze únosnosti svého jednání.
Snaím se o to jednání dospělý x dospělý, ale asi mi to nejde. Nevím, kde dělám chybu. Kdy mu neřeknu, co chci, jak si představuju svůj ivot, tak to bude opět po jeho a já budu opět do rána vyčkávat, kdy se vrátí z flámu.
Není tady
... zatím toho moc nenamakal a asi ani nehodlá, protoe jsem jen tak kecla, e by bylo třeba vymalovat a on mi řekl, e u nikomu ádné byty malovat nebude, No co byste mu na to řekli. To byl minulý týden asi největí impuls k tomu, abych pochopila, e to nikam nepovede...
Co bych na to řekla já? Řekla bych: Fajn, Tobě se do malování nechce, tak já seenu někoho, kdo nám vymaluje, protoe já u nikdy tak blbá nebudu, abych malovala kdy vím, e Ty to taky zvládne a jen se Ti do toho nechce.
U nás byl problém s namontováním lustru. Nějak se k tomu neměl. Já mu ale pořád neříkala jako nějaká jeho matka: u bys to měl přidělat, jak to es to jetě neudělal. Ne, to bývalo dřív. Teď jsem jen třeba řekla, teda to mě vadí, e je tu takový blbý světlo, kdy není namontovaný ten lustr. A po nějaké době jsem se zeptala, jestli se chystá ten lustr přidělat do konce ledna. A on e ano. Tak já řekla e to je fajn, e pokud to nebude v únoru, tak zavolám pana X. (takový ikovný řemeslník, který dělá správce ve vedlejím domě) a e si to nechám namontovat od něj, e mě u to bez toho lustru tve - ani náznak TY jsi hrozný, e to neudělá, TY mi s ničím nepomůe a podobně, prostě ádné hodnocení jeho vlastností, beru to prostě jako fakt. A on tedy ten lustr jetě ten týden přidělal.
Není tady
Ahoj Vanilko,ty můj osobní poradče....To je kompliment!
Já po tvém milém nakopnutí jsem OK.Pohodička pohoda.Netvrdím,e mi někdy není patně...Ale snaím se tyhle mylenky zaplait.Najednou,jak jsem si to vechno uvědomila,je mi líp.
A to musí i Fanny.Přestat přemýlet,co by po něm chtěla.Neříkám rezignovat na ivot,to ne.Ale já tím,e jsem tak jako-by probudila,najednou vidím věci,které jsem dřív neviděla.Já se klidně přiznám,já jsem mu tu matku fatk dělala.A tak jsem neměla 3 děti,ale 4.Pořád jsem mu umetala cestičku aby se měl dobře,brala jsem na něj ohledy,dělala jen to,co má rád,vařila co má rád...No,to jsem byla naprostý blázen.
Ale je to tak měsíc,jsem si to nějak v sobě poskládala-a najednou je mi fakt líp.Najednou jsem prohlédla.Je mi naprosto-a to zdůrazňuju NAPROSTO ukradený.Jestli má hlad,jestli má na sobě pinavé rifle,jestli něco potřebuje-tůdle.A tohle zjitění mi hrozně pomohlo.Protoe já jsem za ním fakt pořád pobíhala...A pořád jsem mu vnucovala zájem o rodinu-co bylo-co holky ve kole,co kde jsem zařídila,co přilo -třeba za potu,co bylo u mě v práci...Ale asi ho to moc nezajímalo....Tak chvilku seděl a pak odeel-já myslela do práce,on el k milence....
A teď?Pokud chlapec něco potřebuje-musí si říct...Ne,nemstím se.Jen jsem se naučila ít bez něj.Jdu si svou cestou,protoe jsem ho chtěla na tu svou cestu dostat skoro 20 let-ale on pořád uhýbal...Tak se nedá nic nělat...Kdy chce jít po jiné cestě,já mu to umoním.
A tímhle zjitěním ze mě spadl kámen ze srdce,najednou jsem prohlídla..Hurá.....
Jene ty se s ním můe domluvit na odchodu...Jasně,rázně....A začne si váit sama sebe.Tak by se z tebe stávala chuděrka,která musí trpět to,co sama nechce...
Není tady
Lavai Napsala:
Michaelo 43...Asi jsem u dostala rozum...sice pozdě-ale zná to..Lepí pozdě,ne později...
U nás musí být navařeno,napečeno-mám děti..Ale skončilo podstrojování BM....Chudák,asi ho to zaskočilo.
Bydlí u nás-a dává mi penízky...Take já sice navařím,napeču....Ale skočila doba-kdy jsem mu to nosila,nabízela...Teď u ne.Kdy má hlad,musí si nachystat...a na to chlapec nebyl zvyklý....
Chápu, má-li děti, je třeba vařit a co se pořádku týče, tak jim také být vzorem...ale měla jsem na mysli( nevím, jak dítka jsou stará), e vyrazí-li s nima třeba někam, tak si tam taky dáte nějaké jídlo a večer prostě nevaří, to si m. můe přeci namazat chleba....tím chci říct, e já dříve, jela jsem-li třeba na týden na hory, doma "navařila", nakonec půlku z toho po týdnu vyhazovala, protoe m.nedojedené maso nedal do lednice, take třetí den k nepouití...a toho nádobí.....no, tak jsem prostě nic nepřipravila, se slovy, e ve je v mrazáku...co jedl mě nezajímalo, protoe je to "ji velký kluk", nádobí taky nebylo....a taky to jde....
Není tady
Fanny5 napsal(a):
Jo, jo Vanilko, kámoi to jsme dobří, to jo. Já bych radi vedle sebe chlapa, o kterého se mohu opřít, který by sám uměl rozliit meze únosnosti svého jednání.
Snaím se o to jednání dospělý x dospělý, ale asi mi to nejde. Nevím, kde dělám chybu. Kdy mu neřeknu, co chci, jak si představuju svůj ivot, tak to bude opět po jeho a já budu opět do rána vyčkávat, kdy se vrátí z flámu.
Já u musím do práce, ale jetě mi nedá Ti napsat, e tím, e mu něco řekne přece nedocílí, e to tak bude.
Musí ten vztah tak nějak přehodit, aby se on dobrovolně zajímal o Tebe, Tvoje názory a představy. Tím e mu je bude pořád předkládat, tak mu dokazuje, e Ti na něm záleí.
Vím co říkám, u nás to bylo podobné. Leta jsem mu říkala, co a jak si představuju, co je správné a co bychom měli a neměli.
Taky chodil domů k ránu a já mu říkala e přeci takhle spolu ít nemůeme. Nechtěl to slyet, take neslyel. Dneska mi říká, e jsem ho tehdy pořád někam pasírovala a e ho to tvalo.
Ty vedle sebe teď ani nemůe mít chlapa, o kterého by ses mohla opřít, protoe Ty se nechová jako někdo, kdo potřebuje ochranu, ale jako jeho matka (rodič). Ty má patent na správný ivot, na správné chování, na spokojený ivot. Ty říká co je správné. (chovala jsem se stejně)
Opravdu, přečti si tu knihu.
Přestaň ho řeit. Je to jeho věc, jestli se změní nebo ne. Tvoje věc je a tu ře, jestli s ním chce být kdy je takový nebo ne.
On nemá důvod se měnit, tedy zatím.
Má právo mu dát najevo, e se Ti nelíbí jeho chování, ale změnit ho nemůe.
Moná e jako bonus za Tvé změněné chování pak dostane jiného chlapa takového jakého si přeje (v jeho osobě nebo v osobě někoho jiného)
Není tady