|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
"...po roce auto, po dvou letech dítě a za pět let dovolená na Jadranu..."
zajímalo by mě jestli někdo tímto stylem plánuje, nebo jestli jsme jediní 
Zjednodušeně:
Nedávno jsem se svěřila svému kamarádovi, že bych už si přála dítě. Že to bohužel ale ještě nejde, neboť nemáme vlastní bydlení ani zaměstnání, které by se nám líbilo. a že je ještě spousta věcí, které bychom do rodičovství chtěli stihnout zařídit a mít.
On na mě vyvalil oči, jak můžu kvůli penězům, bydlení a kariéře odsunout touhu po dítěti, svatbě atd. ...
Nemohli jsme se pochopit, jeden druhého a tak mě zajímá - jak jste na tom vy? Co si o tom myslíte? Jak moc jste plánovali?
Upravil(a) Holčička (18. 2. 2007 16:44)
Není tady
Holka, u nas zadne planovani. 2 manzelstvi, jedno dite, proste jdu zivotem "with the flow" a jsem stastna, zadne velke stresy, ze musim naplnit nejaky plan.
Není tady
Když mě přijde nespravedlivý přivést na svět dítě, když si nejsem jistá, že na to budu mít.... zároveň to postrádá romantiku, chápu...
Není tady
Já jsem si plánovala a neplánovaně pořídila dítě. Práce byla dobrá, bydlení nic moc dodělané (dům s započatou rekonstrukcí). Zvládli jsme vše, ale líp by nám bylo mít dítě, až by byl dům hotový.
Není tady
já tě chápu.....dítko bych ráda(časem)....hormony se plašej, vid:)!!Ale já mám pocit že ten tvůj ještě moc nechce i z jiných důvodů než materiálních ne?
Ale...je to jasný,letos budu mít po gymplu,a co?!přítel maká ale být fin.závislá na něm a sama nemít ani kačku a bydlet s ním...opět by skoro vše platil....do toho dítko moc pořídit nejde...i když
Není tady
No, já vím, že by to šlo... taky se přikláním spíše ke spontáním akcím - to ten můj někdy si fakt připadám jako v těch Básníkách a štve mě to, jenže.... když nad tím člověk přemýšlí, tak to fakt jinak nejde...
(a máš pravdu - přichází na mě jaro 
)
Není tady
Mě to tvé plánování připadá rozumné 
.
Není tady
První naše dítě bylo neplánované. Měla jsem nedostudovanou vysokou školu a panikařila jsem, že se to naprosto nedá zvládnout. Můj partner, dnes můj manžel, se ukázal jako charakter a měl ve všem od začátku jasno.
Nakonec jsme všechno zvádli, doděla jsem si v klidu výšku i s mimčem a momentálně po několika letech v zaměstnání jsem opět těhotná. To už ale plánovaně 
. Těším se úplně stejně jako tehdy, když jsem se dala z prvotního šoku dohromady. Druhé těhotenství jsem pořád odkládala, napřed kvůli práci, pak kvůli...... a nakonec jsem došla k názoru, že jestli do toho brzo neříznu, tak už asi nebudu chtít nikdy. Znamená se to na nějakou dobu vzdát své finanční nezávislosti a soběstačnosti a při vší péči manželů (partnerů), díky za ni, je lítačka kolem dětí většinou spíše ženská záležitost. Jsou to nemoci, bolístky, růst zoubků, první bobek, slovo...... Za tím je spousta "neviditelné" mravenčí péče a práce. Nevím co je špatného na tom trochu plánovat jestli jsem na to všechno zralá a připravená a mám třeba zázemí v rodině. Připadá mi to zodpovědnější než si pořídit dítě a pak ho švihnout do popelnice nebo se o něj nestarat a vysedávat v hospodě.
Není tady
Holčičko, souhlasím s holkama, trochu plánovat se musí, jinak to dneska nejde. Buďto "omylem" si pořídit dítě a holt se nějak protlouct.... nebo si uvědomit co chceš. Nemá smysl si pořizovat vilu, létat každý rok k moři , mít narvanou skříň značkového oblečení a říkat si že chceš ještě kvalitní auto, a pak dítě, protože pak se najde zase něco co budeš chtít.... My jsme čekali až budeme mít byt, čili splacené dluhy. Ne že by se mi nelíbilo mít chatu, nebo větší byt, jenže pak by na děti opravdu nedošlo.
Na druhou stranu , nemít všechno zaplacené asi bych už chodila do práce a druhé dítě bychom neměli. Bohužel patřím mezi nekojící matky ( mléko nemám ať jsem dělala co jsem dělala) a malá mi vypije cca 2 tisíce měsícčně v mléce. A k tomu plenky, školka za Jítu atd.....
Takže dle mě je dobré mít kde bydlet ( klidně s jednou skříní na šaty). A pak si pořídit miminko. Pak se nedostaneš do situace že chceš druhé nebo třetí mimčo a budeš uvažovat zda na to nejsi stará....
Není tady
jejda,, plánování,tak to jsem nějak nedělala,jak to přišlo,tak to bylo...Je fakt,že dnes se plánuje vše,Já osobně,když něco naplánuji,tak to málokdy vyjde!!!!!
Není tady
Taky plánuji a zdá se mi, že je romantičtější, když si to dítě pořídíme jaksi 'vědomě', že jako budeme oba u toho, vědět o tom co děláme, než najednou zjistit, že je mi zle, neboť je nás tady více ;-)
Není tady
No... planovala jsem si jak dodelam VS, pak si najdu dobre zamestnani - studovala jsem obor, po kterem nebyla nouze sehnat dobre misto, pak nejakeho skveleho muze a pak prijde vse co k tomu patri - dum, deti a tak... Dopadlo to uplne jinak - v druhaku na VS jsem se propracovala k postaveni svobodne matky, v pataku jsem se vdala, roky jsme bydleli v podnajmu, byla jsem nekolik let zamestnana, ted jiz nekolik let podnikam, protoze jsem zjistila, ze jsem alergicka na sefy. Pak prislo druhe ditko, nedavno jsme se konecne propracovali k vlastnimu domku. Kdyz si vzpomenu na plany, tak se usmivam - dopadlo to uplne jinak. Na druhou stranu - jsem tam, kde jsem chtela byt, jen ta cesta byla slozitejsi ;-)
Není tady
Dite se moc planovat neda. kdyz to vezmu podle sebe, tak po strance pohodli, financi, majetku, starosti..... bych nemela zadny. Tak jsem se proste podvolila materske touze a je to v poho.
Není tady
Holky, tak to je krásné téma.
Sunyato, to není o plnění plánu, odkšrtávat si jednotlivé položky a brát i tu dovolenou na Jadranu jako povinnost, jako nutnou součást plánu.
Ale můžu-li zůstat u moře, vždycky mě zajímalo, co lidi, kteří na to nemají, vede k tomu tam jezdit.
Jak moc je romantické bydlet v nejlevnějším typu ubytování, dřepět celou dobu na jednom místě pláže, jíst konzervy, pošilhávat po půllitru piva, které ale stojí v přepočtu 120 kč? Má to smysl? Ale ano, jistě že má, ale ne pro všechny.
Jen pro skutečné romantiky a neuvěřitelné optimisty, kteří si budou užívat, že jsou někde jinde a jimž bude stačit ke štěstí koukat na moře, poslouchat šum vln a procházet se při západu slunce. Noční vedro k zalknutí v místnosti bez příplatkové klimatizace budou brát neméně pozitivně, protože kdy se nám to v Jihlavě stane, že je vedro k zalknutí, že? 
Já patřím mezi ty, kteří si radši na to moře našetří. Raději počkat, ale o to víc si to pak užít. A neklepat se strachy z okamžiku, kdy přijde po návratu z dovolené výpis z účtu s červenými čísly.
Víte co chci říct?
Není tady
Já patřím mezi plánovače. I s manželem. Dítě bylo naplánované tak, abychom měli vyřešené bydlení a manžel slušnou práci, aby nás užvil.
Já si myslím, že je nutné mít plány a přání, aby člověk věděl, kam chce svůj život směrovat.
Máme v plánu druhé i třetí dítě, příští jaro se chceme do druhého mimíse "pustit".
Většinou mi moje plány vychází.
Každý člověk je jiný, někdo plánuje a někdo jen tak "žije"
Není tady
Tigger napsal(a):
Holky, tak to je krásné téma.
Sunyato, to není o plnění plánu, odkšrtávat si jednotlivé položky a brát i tu dovolenou na Jadranu jako povinnost, jako nutnou součást plánu.
Ale můžu-li zůstat u moře, vždycky mě zajímalo, co lidi, kteří na to nemají, vede k tomu tam jezdit.
Jak moc je romantické bydlet v nejlevnějším typu ubytování, dřepět celou dobu na jednom místě pláže, jíst konzervy, pošilhávat po půllitru piva, které ale stojí v přepočtu 120 kč? Má to smysl? Ale ano, jistě že má, ale ne pro všechny.
Jen pro skutečné romantiky a neuvěřitelné optimisty, kteří si budou užívat, že jsou někde jinde a jimž bude stačit ke štěstí koukat na moře, poslouchat šum vln a procházet se při západu slunce. Noční vedro k zalknutí v místnosti bez příplatkové klimatizace budou brát neméně pozitivně, protože kdy se nám to v Jihlavě stane, že je vedro k zalknutí, že?
Já patřím mezi ty, kteří si radši na to moře našetří. Raději počkat, ale o to víc si to pak užít. A neklepat se strachy z okamžiku, kdy přijde po návratu z dovolené výpis z účtu s červenými čísly.
Víte co chci říct?
Tigger, tvuj prispevek me inspiroval k zamysleni a shrnula jsem ceske lidicky do tri zakladnich skupin. Urcite se v nektere z nich kazdy z vas pozna.
1. skupina jsou lide, kteri jezdi na dovolenou (a nejen k mori) tak jak jsi popsala. Obcas jedu s manzou taky nekam za tri tisice na posledni chvili ale zjistila jsem, ze lide na one dovolene se zerou zavisti vuci druhym, kteri maji vic vymeneno, lepsi plavky nebo lyze a nedej boze polopenzi. Vzdy, kdyz se provalilo, ze jsme na takove dovolene "z vyplaty" pomlouvali, nazyvali nas chudaky, kteri jezdi machrovat do cech atd.
2. skupina lidi se naopak vyznacuje na drahych dovolenych zasti vuci nam, protoze kolik stoji pivo je nam srdecne jedno, vetsinou mame na rozdil od jinych jeste i all inclusiv a ostatni lide, kteri s nami prijedou si skazi celou dovolenou zasti a pomluvami vuci nam, protoze jsou v Cr zvykli "byt nekdo", ze jsou na dovolene napr. v Keni berou s hrdosti a okolim jsou povazovani za honoraci a ejhle, on se tam objevi nekdo, kdo je v nejakem smeru (vetsinou tom financnim) prevysuje, i kdyz na zajezd rovnez setril. 
3. skupina, odhaduji tak 2% jsou lidi normalni, kteri se s nama dokazi i pres zarazeni do 1. skupiny (z 2. vetsinou nikdo) normalne bavit, chodit na plaz a nebo po vyletech. takovi lide dokazou dovolenou fakt zprijemnit a mam na ne skvele bzpominky
Není tady
Holčičko, taky se přidávám na stranu plánujících. Udělali jsme to stejně... Nejdřív pořizovali byt a pak se teprve začali snažit o miminko. V dnešní době je materiální zajištění nutné. Ale jsem ráda, že se to podařilo celkem rychle - jak byt, tak mimi. Nechtěla bych mít první dítě až po třicítce.
Není tady
Dito L, schválnějestli tomu dobře rozumím, převedu to na naše téma:
1. skupina: nepřemýšlí, neplánuje, jde do toho bezhlavě.
Pak se žere, závidí. Že kamarádky cestují, pracují, pěstí se, studují, anebo že jiné rodiny mají lepší kočár, nemusí šetřit na plínách a jídle, mají vymazlené funkční byty a jejich prcek má vlastní pokojík, zatímco tihleti musí spát na rozkládacím gauči v kuchyni. O těch druhých hovoří jako o karieristech zblblých konzumem, kteří mění úsměv svého dítěte za dolar.
2. skupina: to je ta druhá skupina, která nechtěla přivést dítě do garsonky, sušit prádlo pomalu nad postýlkou, takže počkali, zajistili se, a rodičovství načasovali, aby bylo nejméně stresující a mohli si ho maximálně užít. Nejde o to vozit děti na lyže na alpský ledovec nebo na seychely, kupovat mu mobila v první třídě, proboha to ne. Ale moct ho vůbec vzít na lyže, vůbec mu je moct pořídit! Zaplatit mu kroužky, pořídit dobré pojištění nebo stavebko, vakcínu, kterou pojišťovna nehradí.
3. skupina: naprosto vyrovnaní lidé, kteří mají tak jiný hodnotový žebříček, že nemají doma ani televizi, na vánoce s dětma zdobí stromek jablkama, jdou nakrmit srnky a jsou šťastní z toho, že vlastně nic nemají. A nic nechtějí.
Jejich děti se s nikým nekonfrontují, ničím netrpí, většinou jsou šťastné protože se jim rodiče věnují s extrémní péčí, ale otázka je, jak si potom poradí v dalším životě v realitě dnešní doby. To už je na jiné téma.
Upravil(a) Tigger (23. 2. 2007 13:38)
Není tady
My měli vlastní dům, auto, oba práci, chtěli jsme dítě.
Syn se narodil, přišla povodeň, neměli jsme z porodnice kam jít. Zbylo nám jen to auto.
A to jsme plánovali jak vzteklí.
Teď opět máme dům, auto, 2 děti.......... čekám, jaká živelná katastrofa nás čeká tentokrát 
Prostě, plánovat člověk může co chce, většinou to ale stejně dopadne jinak, než si představoval.
Není tady
Mé 1.dítě (v 21letech)naprosto neplánovaně (ale těšila jsem se na něj) a 2.dítě naopak dost dlouho a tvrdě naplánované (taky čemu se divit, v 38 letech).
Není tady
Eri,
stát se může cokoliv, ne nadarmo se říká "člověk míní, panbůh mění"
Ale také se říká "každý svého štěstí strůjcem"
Čili je jasné, že můžeme ve třiceti dostat rakovinu nebo nás smete auto a je jedno, jestli po sobě necháme 2+1 na Jižním městě, nebo vilu na Ořechovce, a jestli jsme měli výuční list nebo titul MBA.
Ale můžeme ovlivnit do jakého prostředí přivedeme svoje dítě, jestli si bude hrát na ulici ve Vysočanech nebo v parku na Pankráci, jestli si předtím zvládneme zajistit nejvyšší možné vzdělání, abychom se vždycky jakžtakž uplatnili a měli profesní zázemí a v neposlední řadě je potřeba dosáhnout určité zralosti, ta někoho vyjímečně potká už ve dvaceti, ale to je vyjímka, v rozporu s tím, jak se dvacetiletí cítí
Upravil(a) Tigger (23. 2. 2007 14:54)
Není tady
Tigger - první dítě jsem měla bezprostředně po státnicích, bylo mi necelých 24, druhé čekám teď, před státnicemi na PGS - a je to podle mě to nejlepší, co jsem mohla udělat... vzdělání se dá dodělat i s dětmi - a není to takový problém, jako pak čekat na dítě, které nepřichází (tím se nechci nikoho dotknout, je to každého věc, ale toto je prostě můj názor...)
Není tady
Bydleli jste? jaké jste měli podmínky?
Upravil(a) Tigger (23. 2. 2007 15:56)
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
