29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Ziji jiz 8 rokem v zahranici,z toho jsem 5 let vdana,manzelovi je 60 let a mne 32 let.Vekem zpusobene rozdily se daji prekonat,ale povahove rozdily jsou bohuzel cim dal znacnejsi.Po 2 letech po svatbe jsem se od me sestry dozvedela,ze jednou jak byli spolu sami,tak se s ni chtel vyspat,ale ona ho odmitla.Byl v tom sice alkohol,ale to ja neomlouvam.Dozvedela jsem se to tehdy od ni nahodou pri hadce ,kdy mi to strelila do oci a od te doby se vubec se sestrou nevidame a ani nezdravime.Manzel napred zapiral,ale pak se priznal.Myslela jsem ,ze se jeho vztah ke mne zmeni,nebot se i drive ke mne nechoval nejlepe.Chodi tak 4 krat do tydne do hospody ,ja nekdy s nim,takze da se rici,ze dost pije.Ja jsem to bohuzel tolerovala a zavirala pred tim oci.Dale si mne take nevsima,kdyz jsou nejake problemy ,tak na mne jen krici,ze si mohu za vse sama a jen fnukam a ze on nechce o nicem slyset.V tezkych zivot.situacich mne vzdy nechal ve stychu,veskera dom.prace lezi na moji osobe a staci mu jen drepet doma u televize.Ja se snazim veci resit,ale kdyz je to jen jednostranne ,tak to jde ztezka...Momentalne nemam zamestnani ,v mem oboru je tezsi neco sehnat,takze mam potrebu o tom mluvit,ale jen mi vynada ,ze melu stale jedno a to same.Chci od nej odejit,ale nemam a nevim kde.Mam dilema jestli se vratit do CR,kde take nemam zazemi a tak jsem docela bezradna.Jsem totalne nestastna,chci to zmenit ,ale nevim jak.Jsem strasny straspytel,ktery nema sebevedomi a navic trpim i panickou poruchou.Vim,ze s nim nechci zustat,ale bojim se udelat krok dopredu.Nemam taky zadne pratele a rodine se sverit take nechci,protoze od nich ,take nikdy neprisla zadna pomoc.Jsem docela hodne v koncich,poradite nekdo?
Není tady
mikuelini, je třeba si uvědomit, že tím, že to budeš oddalovat, nic nevyřešíš. Naopak tě to bude ubíjet víc a víc. Jseš mladá, život máš před sebou... Máte děti?
Není tady
Ne deti nemam,do 40 casu dost
Není tady
To si právě nemůžeš říkat, že je času dost... Než někoho potkáš, než si ho dostatečně prověříš... To chvilku trvá. Neboj se toho, nemáš co ztratit.
Není tady
mikuelini, viděla jsem v mojem blízkém okolí už více lidí stárnout, a můžu ti říct, že špatné vlastnosti se s věkem ZHORŠUJÍ...
Není tady
souhlas, Bety.......bude nevrlejší, vzteklejší a umanutější .zřejmě :-(
Není tady
nejhorší to je, když někteří začínají dostávat Alzheimera a vy to ještě netušíte... to jsou vyloženě zlí....
Není tady
Máš řadu výhod, které si zatím nechceš připustit. V cizí zemi Tě nedrží ani práce, která by Ti chyběla, ani přátelé, po kterých by se Ti stýskalo, ani děti, které bys vytrhla z jejich známého prostředí, ani manžel, se kterým máš prima vztah. Nemáš tam ani domov, který ztratíš. Tvé argumenty, pro něž zvažuješ návrat sem, nevidím jako podstatné. Spousta lidí se tu cítí osamocených, protože prostě žijí sami a ztratili svoje rodinné zázemí. Spousta lidí hledá práci, o kterou přišli, aniž by se o to výrazně přičinili. Spousta lidí má rodinu i práci, ale spokojená a šťastná se stejně necítí. To je prostě život.
Můžeš tu bydlet v pronájmu, než si to vyřešíš jinak. Můžeš mít prozatímní práci, než si najdeš tu, která bude odpovídat Tvým představám. Vidím Tě jako docela fajn sympaťandu, která se prostě jen bojí udělat ten první krok k rozhodnutí. Je to cesta do neznáma, osamostatnit se.
Řada z nás ji má za sebou, některé občas zakopneme, zapochybujeme, zasmutníme si, ale jdeme dopředu a už bychom se nevrátily. Ty ještě nevíš, jak fantastický má člověk pocit, když si řekne...sakra, bylo mi ouvej, ale jsem pyšná sama na sebe. Stálo mi to zato, ty změny, i když to nebylo jenom tak.
Pocit osamění může mít člověk, i když má v místě bydliště příbuzné, kteří o něj nedbají. Tebe aspoň nebude mít kdo zklamat, když je tam mít nebudeš. Je to možná lepší. Nebudeš se na ně spoléhat. To Tě posílí.
A neboj se samoty. Může být i osvobozující, pročišťující. Může a bývá dobrým startem k něčemu pěknému, co nás potká, až si to svoje povinné období změn odkroutíme.
Když jsem doma večer sama, můžu si dát skleničku a zasmát se u oblíbeného filmu. Nebo můžu koukat z okna a smutnit. Věř mi, vždycky si vyberu tu lepší, pro mě schůdnější možnost. K čemu se trápit?
Najdi v sobě tu sílu a kuráž, abys žila lépe. I za cenu těch přechodných chvilek nejistoty, tápání, změn, které budež zprvu vnímat negativně. Protože čím dřív se pohneš dopředu, tím dřív přijde chvíle, kdy si řekneš: Nelituju chvíle, kdy jsem se rozhodla, že svůj život změním. Nikdo jiný by to za mě neudělal. A já se rozhodla k prvnímu kroku a teď konstatuju, že to byl krok dopředu. Už mi to docela šlape, už mám zač se sama pochválit. Jsem ráda, že jsem to udělala. Ještě nemám stálé bydlení, ještě nemám přítele, ještě nemám práci, jakou bych si představovala. Ale mám jistotu, že dokážu, co si umanu. Protože pokud si nebudu věřit, nedokážu nic. A já si věřím a udělám maximum pro to, abych ten život nestrávila úvahami, kde bych mohla být, kdybych si troufla. Já musím mít na paměti, že kam ten volant zatočím, tam mi auto pojede. Když nenastartuju, nikam nemůžu dojet.
Takže: vem si atlas, abys nebloudila, natankuj plnou nádrž, i kdyby to mělo být za poslední prachy, sbal si do zavazadel to, co budeš potřebovat, zařaď pro začátek jedničku, abys to necvakla hned za první ostřejší zatáčkou. Máš to všechno?
Nedávej si nesplnitelé cíle. Dělej všechno tak, aby Tě to příliš nevyčerpalo psychicky i tělesně. Odpočívej na cestě, abys nabrala síly. Se svým prostředím se rozluč přátelsky a optimisticky. A do toho nového světa vykroč opatrně, ale rozhodně a s odvahou.
Dokážeš to. Když jsem to dokázala já, obyčejná holka, která se taky všeho bála, dokáže to každá. Můžeš mi věřit.
Tak šťastnou cestu!
Není tady
Mikuelini, to jsi zanevřela na sestru, protože on se s ní chtěl vyspat a nebo v tom byl i jiný důvod? Já být Tebou, tak se s ním udobřím. Je lepší být s rodinou zadobře.
Na takového chlapa, jako tu popisuješ, už bych se dávno vykašlala. Dělat služku stárnoucímu chlapovi, to teda ani náhodou. Vrať se do ČR, dokážeš to. Hůř Ti tu asi nebude.
Kalupinka to krásně napsala, nemám co dodat.
Není tady
Mikuelini, trochu si musíš věřit a ten krok udělat.Co s takovým chlapem.!!!!Já bych se do ČR vtátila a začla nový život.,opravdu jsi mladá a máš vše před sebou...a neboj uvidíš,že to zvládneš.Držím ti palce!!!!
Není tady
Teda,Kalupinko...tos tak krásně napsala....Žádné výčitky,žádné láteření..krásné pohlazení po duši...Já mám jiný problém,ale už jsem začala s tím něco dělat...A je fajn,že babinet je.Protože člověk si přečte příběhy jiných,popřemýšlím,podumá....A tys ukázala kudy jít...
Moc krásně jsi to napsala.Klobouk dolů....
Po přečtení takového příspěvku se už Mikuelini určitě rozhodla...
Není tady
mikuelini :
Vrat se do Cech! Taky ziju v cizine, kdyz mi bylo nejhur a mohla jsem se vratit, tak jsem to neudelala a dodnes toho lituju. Bohuzel ted uz je na navrat pozde... deti vyrostly a nechteji odsud... v Cechach se taky hodne zmenilo.... uz bych se tam taky necitila doma. Mimochodem.... znam par lidi, kteri se vratili a jeste nikdo toho nelitoval.
A v tvym veku se jeste da v pohode zacit znovu. Neznic si zivot s protivnym starnoucim chlapem, ke kterymu uz asi ani nic necitis...
Není tady
mikuelini-to co napsala kalupinka a i ostatní holky-je pravda,zbal si to nejnutnější a vrat se domů..kašli na starého chlapa bude ,čím dál tím horší a ty přece chceš ještě děti...rodinu...vše máš před sebou...každopádně není čeho litovat máš o zkušenost víc...a se sestrou se udobři za to se moc přimlovám...můžete si v životě moc pomoct...když to tak vezmeš ničím se neprovinila....jenom ti to řekla a to je možná i dobře...další důvod se na takového chlapa vybodnout...
Není tady
Podle mne byla chyba si vůbec někoho takového brát, proč jsi to udělala, pro peníze? Já bych se vykašlala na vše a vrátila se domů a zařídila si nový život s někým sobě rovným.
Není tady
Dekuji vsem moc za podporu,budu se snazit nabrat sily a konecne zacit neco delat.Pro penize jsem si ho urcite nebrala,ty si umim vydelat sama.Jak to tak byva ,tak manzel byl na zacatku uplne jiny,ale vsak to mnohe znate...Jinak s tou sestrou se chci v budoucnosti udobrit,ale jeste na to nedozral cas,nebot mi hodne psychicky ublizila a mam strach ,ze je stale stejna.To s tim manzel mi rekla v hadce,pri ktere mne nazyvala psych.nemocnou a ze akorat umim delat matraci starymu chlapovi a navic o tom co se stalo,vsude to rozhlasila(rodine a znamym) a kdo za manzelovu chybu pykal-no prece ja.Matka mne s tim take velice nevhodne konfrontovala.Pripadala jsem si,ze za vse mohu ja.Takze sestra se snazila uskodit me a pritom rikala ,zae to rozhlasi v manzelovym okoli,ale tam nikdo nic nevi.Mrzi mne,ze za jejich nebo jeho chybu pykam ja.A to mne strasne boli
Není tady
Svět ale není spravedlivý, to už vím dlouho, také každého člověka nejde hned odhadnout, moc se tím netrap a plánuj do budoucna, s Tvojí rodinou se to časem jistě urovná, ale netlač na pilu.
Není tady