Ahojky tak jsem se konečně dostala k tomu, abych Vám mohla popsat můj porod.Možná si pamatujete, že jsem se tu s Vámi loučila před nástupem do porodnice. Nástup jsem měla v pondělí 5.2. v 7:00. Po zdlouhavém příjmu mě sestřička dovedla na pokoj, kde jsem byla sama, takže pěkná nuda a příliš mnoho času na přemýšlení o blbostech. Během dne jsem absolvovala několik různých vyšetření, po kterých padlo rozhodnutí v úterý ráno v osm hodin císařský řez. Zbytek dne se neuvěřitelně vlekl a noc byla k nevydržení.
V úterý ráno v pět hodin mě přišla vzbudit  sestřička s tím, že si mám dojít na záchod vyčůrat a přijít s toaletním papírem na příjem, kde proběhlo nezbytné oholení a klistýr.
Pak mě čekala ještě sprcha  a mohla jsem se vrátit zpět na pokoj. Asi tak v půl sedmé přišla opět sestra a zavedla mi cévku, tím pádem jsem zůsala připoutaná na posteli a napíchla první kapačku (celkem jich bylo pět).
Ve 3/4 na osm si pro mě přijel zřízenec a už jsem jela na operační sál.
Tam začal neuvěřitelný kolotoč. Byli jsme domluveni na spinální anestezii. TAkže mi umrtvili záda a snažili se napíchnout nezi obratle, jenže ... prvnípokus nevyšel, druhý pokus nevyšel, třetí taky ne .... další umrtvovačka do zad o kus výš a znovu snaha napíchnout mezi obratle ... když byl neúsoěšný i osmý pokus o napíchnutí zavolali někoho jiného, takž enásledovala další umrtvovačka a sláva bohu hned napoprvé napíchnutá¨í mezi obratle. Pak už šlo vše jako po másle a v 8:22 mi doktor ukázal ten náš malý uzlíček. Byla jsem tak šťastná, že mi slza ukápla. Pak už mě uspali, aby mohli v klidu všechno došít. Když jsem opouštěla operační sál byla jsem už zase vzhůru a nesmírně jsem se těšila až si pochovám naši malou Aničku. Anička měřila 49 cm a vážila 3050 g.
A proč to všechno bylo císařem ... jednalo se o konec páv¨nevní a vzhledem k tomu, že jsem prvorodička nebyla jiná možnost.