Jay, když o tom tak přemýšlím, myslím, že si můžeš gratulovat, že Ti dcera o tom průšvihu s kondomem řekla. To znamená hodně - svěřila se, má k Tobě důvěru. Já momentálně pochybuju, že by totéž udělala moje dcera - můžu jen doufat, ale bohužel si spíš myslím, že by nepřišla...Ach jo.

choysia napsal(a):

Jay, mám kamaráda, je mu 23 a jeho mamince 38, tatínkovi 40.
Měla ho v 15 letech, další dítě pak v 17. Spokojená, pohodová rodinka....
Pořád stejný otec.
Ale když jsem se s tou paní bavila, říkala, že bez rodičů by to absolutně nezvládla.
Měli obě babičky i oba dědečky. Naštěstí.

Vis co, ja uz dve vnucky mam, ale uzivat si vnucek neznamena jim nahrazovat matku a to si myslim, ze v tomto pripade by hrozilo. Uzivat si "babickovstvi" je uplne neco jineho nez k diteti denne vstavat, protoze to mlade telatko tu zodpovednost neciti...
Ale jak pises, i vyjimky existuji, ale stale tu pred tim je velky otaznik...

Jay napsala:Vis co, ja uz dve vnucky mam, ale uzivat si vnucek neznamena jim nahrazovat matku a to si myslim, ze v tomto pripade by hrozilo. Uzivat si "babickovstvi" je uplne neco jineho nez k diteti denne vstavat, protoze to mlade telatko tu zodpovednost neciti...
Ale jak pises, i vyjimky existuji, ale stale tu pred tim je velky otaznik

To je jasný. Ona taky tu zodpověnost necítila.........
Babička nahradila matku a matka byla zralá tak na panenky

Moje mama otehotnela,kdyz ji bylo 17,clovek si rekne,ze je to fajn,mit mamu,ktera je skoro jako moje segra (me je ted 16) jenze je to hrozny.Par lidi mi rikalo,ze je na me takova kvuli tomu,ze ma vsugerovany,ze ja jsem ji vlastne ukradla mladi..ale nevim.Tohle je pro me celkem ponauceni,takze prvni dite az tak v 25

Bylo mi 19, když se mi narodila chtěná a plánovaná dcera. Dneska si myslím, že jsme byli trošinku blázni, když jsme ji s bývalým plánovali (chodili jsme spolu tehdy už 4 roky) - neměli jsme kde bydlet, já práci, on na vojně... ... ale prostě jsme dítě moc chtěli. Byla jsem a pořád jsem tomu moc ráda, rychle jsem se vžila do role zodpovědné maminy (navíc diskotéky apod. to nikdy nebylo moc pro mě, to jsem si odžila někdy v patnácti), vozila kočár, vařila (to mě bavilo vždycky), prala atd. Tatínek ale bohužel pořád zůstal ten "malý kluk", on tím miminkem nedospěl. (Částečně i kvůli mně, která pořád omlouvala a dotahovala za něj, nic po něm nechtěla a když ano, tak to neudělal, tak jsem ho omluvila...milovala jsem ho, takže není divu, že jsem se chovala takhle pitomě).... Nebylo to špatné, až na peníze ovšem, protože mateřská to byla a je almužna. A můj tehdejší manžel nějak moc nepřispíval.) Když byly malé necelé dva roky, šla do jeslí a já do práce. Chodila tam ráda, nikdy mi nebrečela, s dětmi se sžila rychle, naučila se spoustu věcí, které nám dvěma doma moc nešly, učitelky byly super a vzhledem k mojí pracovní době jsem ji mohla vyzvedávat hned po obědě...bylo to fajn. ...  Dneska jsem ráda, že mám velkou třináctiletou holku, rozumím si s ní dobře (řekla bych), pokecáme o ženských starostech, o chlapech, o škole, o novém melíru, který chce, občas se chytneme....cítím, že mě potřebuje, ale nemám problém vyrazit s přítelem na večeři, protože slečna už mě nepotřebuje až zas tolik. Když o tom tak přemýšlím, nejsem si úplně jistá, že by se mi v mém věku chtělo zase vstávat několikrát za noc ke kojení a přebalování, dneska mám svou pohodičku, když se to tak vezme ... ale je pravda, že dneska už bych si to zařídila jinak -zapojila bych totiž i tatínka.

Upravil(a) Eva36 (7. 3. 2007 13:16)

Bí napsal(a):

Mě moje máma měla těsně před 20 narozkami,za rok bráchu a za dalších 10 let druhého.Je milovala,já byla spíš přítěž.Můj taťka je o 9 let starší než ona,tak byl nadšený,že má dcerku a jí vadilo,že se nevěnuje jen jí,ale taky mě.V 15 letech mi řekla,že jsem jí zkazila život,protože se kvůli mě musela vdávat  .Já měla dcerku ve 22 letech a i když nebyla plánovaná,jsem šťastná,že ji mám :-))).Ovšem moje máti mi nemohla několik let odpustit,že je tak mladou babičkou..... 

Docela smutny pribeh...

Tedýsek se mi narodil ve 21 letech ( manželovi bylo 25), Nikolka teď ve skoro 24 letech. Vdávala jsem se, protože jsme chtěli...........
Dětičky jsem chtěla snad už od 15 let a moje mamka musela zažívat dost velké obavy, ať dostuduju. Na zdrávce ve čtrvrťáku jsem měla praxi na porodním sále  a to rozhodlo. Budu porodní babka!!! A taky, že jo!!! Po prváku na vyšší jsem se vdávala a ta touha hrozně rostla!!! Ve druháku v břznu jsem zjistila, že jsem těhotná!!! Ve škole jsem si všechno domluvila, zkouškx udělala dřív, praxi už v létě. V listopadu tady bylo moje uplakané malé miminko. Byla jsem šťastná! Školu jsem dodělala, za což samozřejmě vděčím manželovi a babičkám. 3x týdně asi na 7 hodin jsem potřebovala pohlídat. JInak jsem vše dělala sama a absolutorium se mi povedlo na samé jedničky.
Nikolka je moje malé sluníčko, možná, že jsem byla vce v klidu v těhotenství je i ona andílek. Hrozně si to užívám.
A konec tohoto příběhu???? Nelituju vůbec, že jsem ty své dětičky měla takto brzy, hrozně mě t naplňuje.
JInak ale máme kde bydlet, máme auto a bude i ten náš vysněný domeček.............

Jay napsal(a):

Moc rada bych znala nazor maminek, ktere se rozhodly pro dite, kdyz jim bylo 16-17let. Dnes jsem diskutovala s mou dcerou o tomto tematu a jako kazda divka v tomto veku ma svou pravdu a svuj nazor. Moje nazory jsou urcite debilni a urcite si mysli, ze si vymyslim, kdyz ji tvrdim, ze ani jeji skvely kluk s ni nebude stale doma, kdyby se jim nahodou prihodilo, ze by byla tehotna. Vzdycky si planujou tak skvelou a ruzovou budoucnost, cloveka az mrazi v zadech, kdyz vi, ze tak to proste neni. Budu rada za vase pribehy.

No a vidíš, kde je Martina, tvá dcera, má sestra, dnes. Nezbývá než držet palec.

madlička napsal(a):

Tedýsek se mi narodil ve 21 letech ( manželovi bylo 25), Nikolka teď ve skoro 24 letech. Vdávala jsem se, protože jsme chtěli...........
Dětičky jsem chtěla snad už od 15 let a moje mamka musela zažívat dost velké obavy, ať dostuduju. Na zdrávce ve čtrvrťáku jsem měla praxi na porodním sále  a to rozhodlo. Budu porodní babka!!! A taky, že jo!!! Po prváku na vyšší jsem se vdávala a ta touha hrozně rostla!!! Ve druháku v břznu jsem zjistila, že jsem těhotná!!! Ve škole jsem si všechno domluvila, zkouškx udělala dřív, praxi už v létě. V listopadu tady bylo moje uplakané malé miminko. Byla jsem šťastná! Školu jsem dodělala, za což samozřejmě vděčím manželovi a babičkám. 3x týdně asi na 7 hodin jsem potřebovala pohlídat. JInak jsem vše dělala sama a absolutorium se mi povedlo na samé jedničky.
Nikolka je moje malé sluníčko, možná, že jsem byla vce v klidu v těhotenství je i ona andílek. Hrozně si to užívám.
A konec tohoto příběhu???? Nelituju vůbec, že jsem ty své dětičky měla takto brzy, hrozně mě t naplňuje.
JInak ale máme kde bydlet, máme auto a bude i ten náš vysněný domeček.............

To je jako z pohádky Vážně, nějaký vyjímky můžou být.. No, v 21 letech to už docela jde, ale v 16-18 letech - to je mazec... Já měla Nelu v 25 letech a jsem taky spokojená