sariola napsal(a):

Ahoj holky,
jmenuji se Šárka, bude mi 22 a zanedlouho bych měla nastoupit do zaměstnání v menším západočeském knihkupectví. Nemám v tomto oboru zatím žádné zkušenosti, mám vystudován gympl, pak jsem byla rok na vejšce, nějak to nevyšlo, byly tam osobní a rodinné problémy, ze kterých jsem se už naštěstí dostala, ovšem školu jsem ukončila s tím, že si ji někdy v budoucnu dodělám, případně jinou dálkově při zaměstnání. Nějaký čas jsem pracovala v restauraci, ale chtěla jsem zkusit něco jiného a vždycky se mi moc líbila práce v knihkupectvích nebo v knihovnách a už na gymplu jsem si říkala, že bych tam chtěla pracovat. Tehdy jsem ale měla ještě trochu vyšší ambice, právničinu,kariéru...Bohužel, nevyšlo, smířila jsem se s tím a nyní jsem si sehnala místo právě v knihkupectví. Od příštího týdně nastupuji, ale mám trochu strach a proto prosím Vás, kteří máte nějakou zkušenost nebo pracujete v podobných sférách, o pár rad a povzbuzení do začátku...Jsem totiž trochu plachá a introvertní. Ne vždy, ale většinou zpočátku, když třeba nastoupím nová někam, kde níkoho neznám, ať už do zaměstnání, do školy nebo třeba třeba přivedena někým mezi neznámé lidi na večírek či do restaurace...Neumím se odvázat a jednat spontáně, něco mě stále svazuje, říkám si, že musím říct jen tolik, abych nevypadala hloupě, stále na to myslím, sama pak vidím,jak vypadám nepřirozeně, obviňuji se za to, ale nedokážu to ovlivnit. Zpočátku tak prostě vystupuji všude, i když si doma třeba stokrát připravuju, jak to udělám, co budu říkat atd...Cítím podvědomě, že lidi ze mě nemají dobrý pocit, připadám jim pak afektovaná a namyšlená, i když to tak vůbec není a naopak mám spíš nížší sebevědomí a přemýšlím hodně o tom, zda jsem na nové lidi udělala dojem a jak se mám nejlépe chovat...Když ale se pak už otrkám a zapadnu nějakým způsobem do kolektivu, poznám se s někým blíž a je přátelský,tak poté se také otevřu,cítím uvolněně a bariéry padají, dost se rozmluvím a připadám si v pohodě. Ale ty začátky... Ovšem to by bylo už z trochu jiného soudku, hlavně by mě zajímaly Vaše zkušenosti z tohoto zaměstnání, nějaké rady do začátku, pro zmírnění mé nervozity...Předpokládám, že v knihkupectvích na menších městech to bude všude tak trochu podobné a tak velice ocením jakýkoliv postřeh a zkušenost. Ráda bych rychle zapadla a hlavně se při každodenním odchodu do práce cítila dobře a sebevědomě, bez svírajícího se žaludku, potících se dlaní a předem připraveného scénáře reakcí...
Jinak, zapomněla jsem podotknout, ráda čtu, řekla bych, že mám načteno docela dost a snažím se zajímat o literaturu a současné dění.
Moc moc děkuju za jakékoliv příspěvky, omlouvám se za délku příspěvku, snad jste se zdárně dokousaly konce...Budu se těšit...
Vaše Šárka z Plzeňska

Šárko,
nejdůležitější je brát všechno a všechny s mírou. Chovej se přirozeně. Rozkoukávej se. OTRKEJ SE. Proč chceš dělat dojem na ostatní, když neděláš dojem sama na sebe? No, chápu Tě, po gymplu jsem měla podobné myšlenky.
papa