Venuško:-)) čtu Tě pořád...a moc Ti držím pěstičky:-))))
je moc zajímavé sledovat v "reálu" jak se človíček mění:-)) je to jen píď po pídi ale právě to je ten začátek:-))))
:pusssa:
jsi šikulka a jen tak dál...:-))))))

Venuše, skvělý. Jen tak dál. O víkendu jsem tady taky, kdyby něco.

Venuše, to nejdůležitější a nejtěžší máš za sebou. ROZHODNUTÍ. Gratuluju a držím fčécky pěsti!
A úplně super jsi napsala jednu věc. Totiž , že když nemůžeš změnit to, že žiješ v cizí zemi, tak se na to musíš začít dívat jinak. A tak je to se vším. Proč se trápit, když to JDE ZMĚNIT , ne?

Upravil(a) lueta (2. 3. 2007 8:14)

Tolik pochval jsi jistě nedostala ani za první úspěch na nočníku!! Viď?

Papá. Vieš, čo som robila niekedy cez víkendy v cudzine ja? Vybrala som sa na nejaké pekné miesto(bolo ich tam dosť malebných...) a vzala som si fajn knižku. Sedela som, okolo mňa chodili ľudia(v nedeľu sa všetci vyhrnuli do kostola ako masa), nebola som úplne sama  - a pritom ma nikto nerušil. Cestou som si kúpila kebab(v tom katolíckom štáte mali v nedeľu otvorené len jedny cudzinecké potraviny, dve non-stop pumpy a Arabi ) a pochvaľovala som si, aký krásny víkend som mala.... Alebo som si požičala bicykel(v tej zemičke to úplne stačilo na spoznanie celej krajiny) a zničila som sa pohybom...

Tak Venuško !! Je čas podat hlášení !!! Tak nás nenapínej !!!

WOW !!!! Tak teď už se o tebe nebojím !! Máš skvěle našlápnuto !!!!
A bacha !! Jak myslíš to "patří to k věku "????? To je přece jen na tobě, jestli budeš doma u televize  štrikovat ponožky, nebo skákat bungee jumping, né ?? Na to bacha !! Jsme stejně starý!!!!

Ahoj vsichni,

delsi dobu jsem nenapsala... snazila jsem se prijit na jine myslenky a zit muj (zpackany) zivot. A vsechno je pri starem. Ja proste nedokazu ani trosku pozitivne myslet. At delam cokoliv, v praci nebo doma.... porad myslim na to, jak jsem nestastna a nevim, jak z toho ven. Dokonce jsem napsala memu byvalemu priteli.... on me proste strasne chybi. Hezky jsme si popovidali a to bylo vsechno. Ocekavala jsem mnohem vic a ted jsem z toho zase spatna. Ziju uz tak dlouho sama s detma, ktere mam rada, ale nejsou pro mne vsechno.... zivot je porad stejny a ja se ptam, jestli uz budu takhle prezivat az do smrti.
Tak se na mne nezlobte, ale chtela jsem vam jen dat vedet, ze to nedokazu. Vsechny vas obdivuju, ale nekdy se ptam, jestli je to vsechno pravda, co tu pisete. To prece neni mozne, ze se u vas vsechno obratilo k lepsimu?

Já jsem také "promrhala" kus života. I když - "nepromrhala"(musím si dát bacha, abych to slovo správně napsala..., aby to nepozměnilo celý význam mého velkolepého příspěvku  )



Jo, je tu hezky.... ale co je to platny, kdyz citim takovou prazdnotu? Problemy mam taky, ale ty se daji nejak vyresit... ta prazdnota NE!

No tak víš co, Venuše? Tak na Babibet KAŽDÝ DEN napiš TŘI věci, co se ti ten den povedly, nebo se ti líbily. (Teď jsem chtěla navrhnout zbytku osazenstva, že se v případě neplnění tohoto úkolu nebudem s Venuší bavit, ale vzápětí mi došlo, že by si řekla " no vida, už ani na tom Babinetu si nemůžu popovídat, já to věděla, že to tak dopadne, já to věděla, že mě níííííííííkdo nemá rááááááád! " ) Ale stejně nevěřím, že to dokážeš......... to by ses nemohla tak moc litovat..........

Dobrou, Kiaro!

lepista napsal(a):

Pro útěchu Venuši: jsem na tom s tou negativitou jako ty. Snažila jsem se mockrát cíleně být pozitivní a to i dlouhodobě, každý den za dnem. Dělala jsem pro to vše možné.

Pokud to tak člověk uvnitř necítí tak i sebevětší snahou to neovlivní. To je moje zkušenost.
Nedávno jsem někde četla, že lidé, co se cítí štastně, mají často tuto vlastnost podmíněnu v genech.

Asi to v těch genech bude, ale něco je asi taky v hormonech. Já jsem bývala dřív větší "tragéd" a rozpitvávač, dokázal mě rozhodit i plný koš nevyžehlenýho prádla . Teď po přechodu jsem nějaká veselejší, prkotiny házím za hlavu a vůbec jsem nějaká větší pohodářka jako náš Ferda(jezevčík). Někde jsem četla, že za blbou náladou může být i rozhozená štítná žláza.

Nepodceňuji genovou výbavu, to samozřejmě, ale znám několik lidí, kteří své myšlení jaksi přetransformovali během života. Protože nechtěli žít tak, jak žili, CHTĚLI to změnit!

Je pravda a souhlasím, že jsou lidé, kteří to mají vrozené, nikdy o nějakém pozitivním přístupu nečetli- nečetli vlastně vůbec nic - a jsou šťastni.

Jsou lidé, kteří jsou hnusní, protivní, pesimističti atd, ale je jim fajn. Je jim v tom jejich světě dobře. Nemají potřebu nic měnit. To je v pořádku.

Ale jestliže tito lidé (negativisté) nejsou takto spokojeni, pak s tím mohou(a zřejmě budou) něco udělat. Nejedná-li se o nemoc či poruchu. Není důvod, proč ne. Jak píše Lepista, jedině ona to umí změnit...a je jedno jak. Stačí si vzpomenou, kdy mi bylo fajn a příjemně, co to způsobilo. Ten okamžik ukládat do paměti jako drahokam. Pak to lze vyvolávat - dělat si dobře..- v zákoných mezích ...tedy.... A není to určitě jen půl kilový čokoládový dort......

Holky, já si nedovedu představit, že bych měla být nešťastná, mně je tak nepříjemně( v tom neštěstí), že to co nejdřív nějak měním. Asi je to pud sebezáchovy.....Někdy ta dobrá nálada přijde sama, ale většinou jí pomůžu...., pak se chytne sama....

Upravil(a) Wiki (27. 3. 2007 15:16)