DMAD, myslim, ze si sa rozhodla spravne, len skoda, ze az teraz:dumbom:

Myslim, ze ses rozhodla dobre a mela ses tak rozhodnout uz dlouho. Pokud on sam nechce to zmenit, nikdo ho k tomu nedonuti. Mozna je potreba, aby se dostal na dno, aby nemel porad nekoho, kdo ho zachrani, treba az potom to konecne pochopi. Drzim a palce a preji hodne sily!

DMAD: Já bych se rozhodovala stejně jako ty. A tvoje děti to nejen že pochopí, ale časem ti budou ještě vděčné. Moje maminka se rozvedla po šesti letech se alkoholikem a já jí vděčná jsem. Jen si říkám, že to měla udělat dříve. Ale nezazlívám jí to, každý řeší situace tak, jak zrovna umí a na co se cítí....ano, i ona dlouho doufala, že se změní....Je to už dvacet let od rozvodu a on pije pořád, je z něj troska.... Mít v rodině alkoholika je jako mít další postižené dítě, které ovšem má práva dospělého, a to je děs, nemůžeš mu ani naplácat na zadek.... Chlap, o kterého by ses měla opřít, potřebuje podpírat tebou... To je na ženskou až až.... a jen by tě to vysávalo. Jistě by bylo něco jiného, kdyby se chtěl sám léčit, ale pokud jen slibuje, má své "plány", které, jak víš, neuskuteční.....pak je rozvo spíš už o záchraně. O záchraně dětí a o záchraně alespoň jednoho rodiče, který je zdravý a schopný se o děti starat..... kdybys s ním zůstala, ubilo by tě to... Máme známou, je to bývalá manželka kamaráda bývalého muže mojí matky, on byl také alkoholik....Ta holka vypadala ve čtyřiceti tak strhaně...pak se rozvedla a vyloženě rozkvetla....dva dospívající kluky "na krku", manželství v háji a jí se dařilo a daří báječně. Přeju vám všem jen to nejlepší.

Pridam svoju skusenosť.
Moja mamka bola za alkoholika vydatá. Po 3 rokoch sa s ním rozviedla. To som aj ja mala 3 roky. Nepamätám si ho, ale z rozprávania príbuzných viem, aké peklo si pri ňom mamka zažila. Pod vplyvom alhoholu bol agresívny, ničil spoločný majetok, rozpredával veci, mamku ohrozoval fyzicky aj psychicky. Bolo z nej klbko nervov, vychudnutá a strhaná. Nemala ani peniaze na mlieko pre mňa, niekoľko krát musela privolať políciu aby zabránili nešťastiu. Keď vytriezvel, všetko ľutoval, sľuboval, pomáhal a "sekal dobrotu". Lenže triezvy bol málo kedy. Takto ju ťahal za nos celé 3 roky! Mamka sa, ako dobrák od kosti, zakaždým nechala presvädčiť, že už to bolo naposledy, že už nikdy viac, ..... Odchod od neho znamenal útek ako vo filme. Kým bol v práci, mamka zorganizovala vysťahovanie bytu (byt bol jeho, zariadenie jej), zbalenie všetkého a odchod o 350 km ďalej.
Od vtedy som otca nevidela. Bol súdne stíhaný za neplatenie alimentov a občas sa k nám doniesli správy od známych ako sa postupne upíja. Tento rok budem mať 30 rokov a práve pred rokom k nám prišlo oznámenie, že otec zomrel. Našli ho ako bezdomovca, prepitého na smrť.
Mamka sa po rozvode pozviechala, postavila sa na vlastné nohy, neskôr začala podnikať a dnes sa máme veľmi dobre ako po psychickej, tak aj po materiálnej stránke. Ja mám hlboko zakorenený odpor k alkoholu. Som prísny abstinent a opitých ľudí neznášam. Môj manžel je viac menej abstinent, max. si príležitostne dá pohár vína. Ak by niekedy začal piť, určite by to bol dôvod na rozchod. Toto by som tolerovať jednoducho nedokázala.