Kiara napsal(a):

klementanova: Tobě bych poradila, aby ses sem vůbec nevměšovala. O takových věcech víš celkem prdlajs a vůbec nejsi povolána k tomu, abys někomu doporučovala právě takové metody, zejména někomu, kdo si vlivem osudu prožil svoje.

Nemá cenu se hrabat v minulosti. Co se stalo, už nejde vrátit nazpět. Je třeba se oprostit od minulosti, udělat tlusstou čáru a začít hledět dopředu.

"Možná bych Vám ještě poradila Systémické konstalace a nebo regresivní psychoterapii. To jsou metody, které jdou ještě do hlubších vrstev lidského podvědomí. Co neobjeví kineziologie, mohou rozkrýt a pomoci zpracovat právě tyto metody."

Dobrej postřeh, jen jsi, clementanova, neuvedla že nepřipravenému člověku začne po takové terapii teprve hrabat
Tobě osobně bych doporučila celkovou lobotomii. Co se až dosud  u tebe neobjevilo na inteligenci a empatii, definitivně by to vyřešil navrhovaný zákrok.

Vážená Kairo,
jednou jsem vrátila domů a našla jsem svého muže v náručí milenky. Co mi potom ti dva spolu prováděli by vydalo na román, přišla jsem díky nim o domov i o ditě, /naštěstí jen dočasně/ nicméně právě proto že jsem celou situaci zvládla a nechci se hrabat v minulosti, jen jsem si dovolila napsat pár řádků....

K druhé větě - myslím, že člověk, který má jen trochu inteligence, tak mu nikdy "hrabat" nezačne ale naopak. Takový člověk začne hledat pomoc, tedy pokud ji potřebuje. Chytrý člověk jde k psychiatrovi a užívá léky, které jen léčí důsledek a ne příčinu a ještě ke všemu mu ničí organismus....Moudrý člověk začne hledat aleternativní způsob léčby, pátrá po příčinách aby jednou provždy odstranil důsledky. Samozřejmě je možné obě metody kombinovat, ale já sama jsem zvolila způsob druhý.

K poslední větě netřeba komentáře.

klemen. píšeš pěkně, snad to tak nějak bude . Doufám

Klementanová,kolikpak je to roků?

lavai napsal(a):

Klementanová,kolikpak je to roků?

Předpokládám, že se jedná o tiskovou chybu a tys se ptala na můj věk???
A nebo se mýlím???

Klementanov-jistě,ptala jsem se tě na věk...Jen by mě to zajímalo,když máš takové nároky...

lavai napsal(a):

Klementanov-jistě,ptala jsem se tě na věk...Jen by mě to zajímalo,když máš takové nároky...

Opět nerozumím....co máš na mysli slovy "takové nároky"???

Omlouvám se...myslela jsem názory...nějak se mi popletla písmenka...

lavai napsal(a):

REgino...Mám stejný názor jako ty...
Myslím,že můžeš absolvovat terapie u koho chceš,ale stejně,když milenku někde potkáš,máš slabost v kolenou....
Kamarádka je rozvedená 18 roků-a dodnes,když milenku svého BM potká,je jí mdlo.....
A to je ženská s velkým Ž.....
A takové ty řeči...no,nevím....Metody,které jdou hlouběji do vědomí...Ach jo....
A nemyslím si,že je otázkou intelegence,zda to člověk zvládne nebo ne....

Myslím, že nejlepší terapie je ta, když si člověk je schopen přiznat vlastní chyby. Protože nikdy není na vině jen protějšek, vždy je chyba na obou stranách...vždy!!!

Potom je samozřejmě důležité toto vědomí ustát. A k tomu mohou pomoci právě mnou výše zmiňované terapie. Díky nim člověk třeba může přijít na to, proč se setkal s člověkem, který mu ubližuje. Že například v minulém životě to bylo obráceně.
Nebo díky konstelacím může přijití na své pokřivené vzorce chování, které pramení z jeho vlastního dětství, od rodičů či okolí...a že si vlastně přitáhl takovéhoto člověka, aby to pochopil.

Ja som za babinet.
Prepáč Klementanova, ale tvoje príspevky dosť dobre nechápem. A nemyslím si , že je to vinou mojej inteligencie. :-)

lavai napsal(a):

Klem,já mám pokřivené kde co...Ale v minulosti se nechci babrat...Samozřejmě je vina na obou stranách,to nepopírám....Ale nechci hledat důvod,proč jsem se s BM setkala...Jo-to už mi bylo řečeno-že mě BM podvedl proto,že jsem ho ASI já v minulém životě taky podvedla....
Takže spíš než minulost,řeším dnešní součastnost.....
A chyby,tak ty si taky přiznám...
Každý se s problémy pere jak uzná...Někdo jde na terapii,někomu stačí babinet...

Souhlasím s tebou, každý má svobodnou volbu. Však já také nikomu nic nevnucuji, jen vyjadřuji své názory, svůj úhel pohledu na problém žena versus milenka. Někdo ho příjme bez výhrad, protože to cítí stejně, někdo má názor jiný a někdo mi doporučí lobotomii. Tak to prostě je...

majkafa napsal(a):

Jana22 napsal(a):

Prepáč Klementanova, ale tvoje príspevky dosť dobre nechápem. A nemyslím si , že je to vinou mojej inteligencie. :-)

Já bych ty příspěvky před rokem taky nechápala a dnes je chápu, rozumím jim a dávám za pravdu. Za poslední rok jsem ušla dlouhou a těžkou cestu a ještě spoustu toho musím ujít a pracovat na sobě.

Hodně štěstí a sil na tvé cestě.

Upravil(a) klementanova (16. 2. 2007 12:34)

klementanova napsal(a):

Milé děvčata, ženy a dámy. Možná se vám můj názor nebude líbit, ale zkuste se nad ním aspoň upřímně zamyslet.

Jsme to my samy, každá z nás ať chceme či nikoliv, kdo si tvoří svůj vlastní osud. Vdáváme se, bereme si muže, díky kterému se máme něco naučit. Jsme to my samy, kdo si vybírá přesně takového, který tam, kde my máme plus, on má mínus. Je to tak, že nám nikdo neřekl, jak to v životě chodí, ani rodiče, ani nás to nenaučili ve škole. A tak se to máme naučit díky svému vlastnímu životu. Čím více se vzpíráme, čím více si myslíme že to všechno zvládneme, tím více děláme chyb...a pěkne si ty průšvihy vršíme a vršíme...bohužel do toho zapojujeme i své děti...a myslíme si, že je to přece on, oni, kdo se má změnit, ne my...že je to on, oni, kdo dělá chyby, ne my...Avšak někde v hlubokém podvědomí sídlí přesně ten spínač, něco co nás nutí jednat tak, jak jednáme. Přesně ta energie, která narazila na energii opačnou - přesně tu co má náš protějšek - a je jedno zda plusovou či mínusovou, prostě opačnou. Je to o pochopení smyslu života, o tom, proč jsme zde a co se máme naučit, co máme zvládnout.
Možná to bude znít jako klišé či fráze, ale jestliže se nám na lidech kolem nás něco nelíbí, jestli nám něco vadí, jestli nám okolí ubližuje, není to o tom, že se má změnit okolí, je to o tom, že se máme změnit my samotné.
Kvůli objektivitě ještě musím říci, že přesně to samé platí i o našich protějšcích. Oni jsou na tom stejně - blbě či dobře jako my, jen mají ke svému pochopení trochu jiné podmínky.

Možná by bylo lepší zamyslet se spíše nad tím, proč milenky, byť bývalé??? Proč jsem si zrovna já vybrala muže, který měl potřebu mít milenku? Než přemýšlet nad tím, jak ji ustát????

opravdu jsem natvrdlá.Čtu si tvůj příspěvek dokola a nechápu. Jo máš pravdu, že nikdo tě nenaučí jak žít , že si to sami vytváříme a bereme si něco z děctví. Já byla z rozvrácené rodiny a do svého manželství jsem šla s tím, že mé děti musí mít lepší děctví než já a snažila jsem se také o to . Ne přehnaně ,ale s tolerancí pro všechny .Je to tedy chyba, že jsem změnila něco špatného co jsem zažila já...Přišla jsem do zaměstnání, kde bylo 5 ženských , které se vzájemě pomlouvaly a faleš tam tekla proudem....Já jsem vzala nohy na ramena a utekla... Byla to tedy chyba ve mě , že jsem se nepřispůsobila okolí....Manžel mi po 20 letech zahnul... ja jemu ne protože se asi neumím přispůsobit..když jsem se ho zeptala co mám na sobě tedy změnit,co mu na mě vadí , tak řekl že nic at jsam taková jaká jsem byla dosud...tak jak se v tom vyznat.. Proč jsem si zrovna já vybrala muže záletníka... Před 20 rokama to na čele neměl napsáno, to bych si ho určitě nevzala a myslím ,že ani žádná jiná..Když jsem tolerantní, upřimná , pravdomluvná a čestná a přitom neštastná, protože tě ten nejbližší zradí tak mám být najednou lhářka,podvodnice jen abych se přiblížila protějšku a pak byla spokojená... Díky tomuto tvému příspěvku mám tak malé sebevědomí, že budu muset opravdu přemýšlet jak ze sebe udělat mršku..asi je to blbost , ale já chci být já.. nepřispůsobovat se okolí´ když jsem se přispůsobovala tak toho každý jen využil. Já chci si sebe vážit

kamarádko, nepochopila jsi, co napsala klementanova. Ty nemáš být lhářka a podvodnice, nemáš se přispůsobit těm ženám a začít také pomlouvat, nemáš být nevěrná proto, že je nevěrný tvůj muž. Je to o něčem jiném. Ne o tom, že se máš přizpůsobit okolí. Taky si můj m. po 20 letech našel milenku, taky mu na mně nic nevadilo. Taky jsem mu nikdy nebyla nevěrná. Je to o tom - jsem "nešťastná", jak píšeš. To štěstí, tu lásku musíš najít v sobě, nikdo jiný ti je nedá. Nedovedu to vyjádřit slovy. Pak přestaneš být nešťastná, že tě muž podvedl, přestaneš se trápit, že se ženské ve tvém pracovním kolektivu pomlouvají. Ty z toho kolektivu pak neutečeš ale ty se začneš chovat k nim JINAK, takže se na základě tvé změny změní i ony. Skutečně jsi ještě nepřišla na to, proč to tvůj manžel udělal? Já jsem na to přišla, že já jsem měla být v některých věcech jiná, to neznamená, že jsem ho měla podvádět já. Vím, co jsem dělala špatně a na tom všem jsem začala pracovat. Jde to těžko, ale jde to. Jednou na to přijdeš. Uvidíš.
Myslím, že jsi na dobré cestě, když píšeš, že si chceš  sebe vážit. Ale kdybys podváděla muže, byla lhářkou, podvodnicí, to by sis sama sebe určitě nevážila. Cítíš, v čem je rozdíl? Ne být taková, jako jsou jiní, aby ses přizpůsobila, ale být sama sebou. A najít vše, co potřebuješ k hezkému životu, sama v sobě. A pak ti to začnou dávat i jiní. Dřív ne. Když se začnu na lidi usmívat já, začne se jich hodně na mne taky usmívat. Jednoduše řečeno. Když si budu sama sebe vážit, bude si mne vážit i můj m. a nepodvede mne. Nebo podvede a tehdy za to nestál.

Upravil(a) majkafa (16. 2. 2007 14:33)