Irenka21 napsal(a):

Kdyby nepodržela ona, bylo by to znásilnění a to nenahlásila, takže ví, že Ti tím ubližuje a dělá to s ním stejně, fakt dobrá žena.

V době , kdy se seznamili mne vubec neznala, takže ji to mohlo byt uplne jedno. On byl ženatý , takže on měl přemýšlet co dělá, ještě ke všemu, když vůbec neměl v plánu opouštět původní rodinu.
Samozřejmě, že ted už spolu nic nemají, tedy tak na 90 procent, člověk nikdy neví, ale jsou určité okolnosti, které tomu nasvědčují, že to tak opravdu je.

Já už nadosmrti budu vidět tu milenku  s hadem lezoucím  z oka     Jiné už nejsou!!!

Tetomámo,to je teda dobré...Ale taky ta milenka s tím hadem-o tom se mi snad bude i zdát.....
Ale jsem taky asi padlá na hlavu-taky BM dělám náhradní matku...Radím,pomáhám.....Snad už se toho ale zbavím...protože už se mě natrápil dost a dost.Takže chlapec může o dům dál...Může se s ním trápit někdo jiný.....A té dotyčné,může vylézat z oka co chce....I had.....

Teda,lituju tě.Taky jste si vytrpěli své.....A s tou dcerou je mi to líto.....Je to smutné...Držím palce,ať se to spraví.....A ty musíš být perfektní ženská...před takovýma,který tohle všechno zvládly,před takovýma smekám....BM musí litovat dne,kdy ses s ním rozvedla...Takové ženské se neopouští......Odkud jsi?
Četla jsem,že jedeš na srázek...hm...tam to musí být skvělé...Někdy o tom budu uvažovat........

Tak to teda zkusila hodně...A že pracuješ s dětma,to ti závidím...
Jednu chvilku jsem chtěla do pěstnounské péče další dítko...Ale pak to nějak utichlo...
Ale jsi dobrá,že ses vzchopila,postavila na vlastní nohy.To ti schvaluju.Jo jo jo...právě z takových si beru příklad.Protože doposud jsem byla připos....co sama,co si počnu,jak dokážu bez své jediné ..ale neopětované lásky...žít...
A nějak jsem taky prohlídla a ejhle....najednou vidím ještě líp než dřív....
Tak se drž,ty zachránkyně maličkých opuštěných dětiček...Jejda,to musí být krásná práce.....

Tetomámo, klobouk dolů.  Ženská někdy fakt vydrží víc, nežli člověk
A jak máš vyřešené bydlení? Mně teda hlava nebere, že v baráku, který jsi dotovala ty, nadřela ses jako příslovečnej kůň, by měla místo Tebe bydlet krasava s hadem, lezoucím z oka Co to může bejt za psycho, když si nechá takhle zhyzdit obličej... proti kérkám nic nemám, ale co je moc, to je moc.
Tvůj manžel to taky vzal docela kách - poznali se v říjnu a v lednu už byla svatba. Nechci být chmurnej prorok, ale aby mu ta jeho hadomilka brzy neukázala jedové zuby

Milé děvčata, ženy a dámy. Možná se vám můj názor nebude líbit, ale zkuste se nad ním aspoň upřímně zamyslet.

Jsme to my samy, každá z nás ať chceme či nikoliv, kdo si tvoří svůj vlastní osud. Vdáváme se, bereme si muže, díky kterému se máme něco naučit. Jsme to my samy, kdo si vybírá přesně takového, který tam, kde my máme plus, on má mínus. Je to tak, že nám nikdo neřekl, jak to v životě chodí, ani rodiče, ani nás to nenaučili ve škole. A tak se to máme naučit díky svému vlastnímu životu. Čím více se vzpíráme, čím více si myslíme že to všechno zvládneme, tím více děláme chyb...a pěkne si ty průšvihy vršíme a vršíme...bohužel do toho zapojujeme i své děti...a myslíme si, že je to přece on, oni, kdo se má změnit, ne my...že je to on, oni, kdo dělá chyby, ne my...Avšak někde v hlubokém podvědomí sídlí přesně ten spínač, něco co nás nutí jednat tak, jak jednáme. Přesně ta energie, která narazila na energii opačnou - přesně tu co má náš protějšek - a je jedno zda plusovou či mínusovou, prostě opačnou. Je to o pochopení smyslu života, o tom, proč jsme zde a co se máme naučit, co máme zvládnout.
Možná to bude znít jako klišé či fráze, ale jestliže se nám na lidech kolem nás něco nelíbí, jestli nám něco vadí, jestli nám okolí ubližuje, není to o tom, že se má změnit okolí, je to o tom, že se máme změnit my samotné.
Kvůli objektivitě ještě musím říci, že přesně to samé platí i o našich protějšcích. Oni jsou na tom stejně - blbě či dobře jako my, jen mají ke svému pochopení trochu jiné podmínky.

Možná by bylo lepší zamyslet se spíše nad tím, proč milenky, byť bývalé??? Proč jsem si zrovna já vybrala muže, který měl potřebu mít milenku? Než přemýšlet nad tím, jak ji ustát????

Od zvířat se odlišujeme tím, že na rozdíl od nich nemáme jen instinkty, ale máme rozum, který je schopen vyhodnocovat něco, čemu já říkám duše.
Ovšem neříkám tak tomu jen já...zkuste se mrknout na reakce absolventek Pandořiny školy...myslím že mnohé z nich už přišly na to, o čem je řeč...

Asi je ale fakt, že většina lidí vnímá jen ten materiální svět, a pak akceptuje těch 90%, a tím se zařazuje se mezi většinu. Naštěstí pořád zbývá ještě 10%, kde nevěra není. Proč??? Jsou ti lidé jiní??? Nemají reprodukční instinkty? Nejsou polygamní? Proč? Jsou to mimozemšťané??? Nebo prostě jen jinak žijí a vnímají sebe i partnera, uznávají sami sebe a své duše???

Tetamáma napsal(a):

Já jsem to právě myslela jako ironii.    Já osobně o své duši vím a snažím se na sobě řadu věcí zlepšit, chodím na odblokování ke kinezioložce a vím, že moje problémy se týkají poměrů v mé rodině původní i současné. A nejsou malé. Ale zamyslet se nad sebou a říci si tohle a tohle dělám špatně a proto se mi stalo tohle a tohle, to se mi nezdá, že by to bylo tak jednoduché. A že mi to někdo poradí a já se rázem stanu jiným, ideálním člověkem. To mi teda poraďte, jak na to.

Člověk první polovinu života dělá chyby. Hloupý člověk tu druhou polovinu nad nimi probrečí, moudrý se je snaží pochopit a napravit. Jste na dobré cestě, jen ještě musíte pochopit, že ta cesta nemá cíl, že už sama cesta je cílem...
přeji Vám hodně sil a moudrosti. A též, ať na ní potkáváte samé moudré přátele...

Mám to v úmyslu, ale je to na mě zatím moc. Jen tak tak jsem ustála poslední odblokování. Trvá mi dlouho, než se to usadí.   Regresivní psychoterapie se dost bojím, mívám pocit, že  mi něco občas vyplouvá na povrch samo a bojím se, abych se v pořádku vrátila.

Upravil(a) Tetamáma (15. 2. 2007 23:18)

lavai napsal(a):

Lueto,teda po ránu mě to pobavilo...Ale já si myslím,že fůra vtipných řečí a vše,co bych "měla" udělat by mě napadla až poté....Můj BM si milenku k nám domů vodil-ale neměla jsem to "štěstí" ji tam načapat....I dkyž -když jsem s ní mluvila-tak mně krásně do podrobna popovídala,co,kde a jak dělali...jak jsem to přece "musela" poznat,že postel byla ještě teplá.,když jsem s vyplazeným jazykem dochvátala z práce a s 3 dětmi v závěsu.......jak byla schovaná na balkoně,když jsem přijela s dětma z dovolené....Ach jo..další a další řeči...Ráda mi to všechno řekla....
A dnes?Já jí toho BM přeju...a ze srdce....

gratuluju!  Já si myslím, že vyvádět a tlouct milenkám/milencům hlavou o zem, je zbytečné vydávání energie a ještě špatným směrem. Mluvím sice jen ( naštěstí) teoreticky, nikdy jsem to nemusela řešit, ale myslím, že je důležité si uvědomit co chci. Zpátky chlapa?(otázka je, jestli vůbec někam "odešel") Tak se musím chovat jako ženská a být pánem situace ( stejně jako ten mužský z mého příběhu). Nechci ho? Tak nač se vztekat? Radši napnout úsilí jiným směrem. Největší problém asi je ( a ty příběhy tady to dokazují) že ty ženské vlastně ani neví co chtějí.

Upravil(a) lueta (16. 2. 2007 0:04)

Kiaro: co slovo, to perla. Brrrrrrr!!!!