Třeba to byl jenom úlet a bude to dál fajn, třeba Tě objevil jinou a příjemnější a děti má rád, u nás se to opakovalo každého 1/4 až 1/2 roku, to byl úlet za úletem nešlo to.

tak já jsem asi divná. za prvý musim říct - ano, náš vztah to posílilo. posílilo to i mě, i když určitý ztráty, který uvnitř cejtim - spíš sama v sobě pocitově (lítost, že už nebudu nikdy jeho jediná - ego pláče...a ješitnost si rve žíly.....ale dokážu to zvládnout... ), taky ztrátu iluzí, to ano, ale asi žít do konce života v iluzích je taky pěkná blbost.
ale - otevřelo mi to oči - hovádku - pochopila jsem, že druhým člověkem si nikdy nemůžu bejt jistá, že na vztahu se musí pořád pracovat, nic nebrat samozřejmě...nevidět jen to, co se mi nelíbí....ale i to, co je pěkný na tom člověku, kterej po x letech samozřejmě trošku ztrácí to kouzlo.....
já nevim jak to shrnout - když se podívám pár měsíců dozadu, vůbec už nemůžu pochopit, jak jsme mohli bejt oba tak blbí a málem si to, co jsme půl života společně budovali, zničili. a je na tom neuvěřitelnej paradox, že manžel tou finální blbostí - nevěrou - zřejmě náš vztah zachránil. asi si myslíte, že jsem magor. ale některý už mě tu znáte, i můj příběh a ač ho nijak neomlouvám, strašně mi to ublížilo a byla to z jeho strany slabost a neschopnost řešit problémy jiným způsobem (ovšem ani já nevěděla, jak je řešit, jen jsem se k tomuhle prostě nedohrabala) - i přes ten očistec, kterej jsem prožila měsíc, kdy jsme se v tom plácali - ale od tý doby - přes vany vyplakanejch slz z tý bolesti - ale když tohle všechno pominu - náš vztah je o 100% lepší. hodně to cítím jako Regina, jen mám za sebou kratší čas....takže jsem ještě ve vývoji....ahoj Regi ....u nás to bylo opravdu o novým hledání cesty jednoho k druhýmu...pořád se ten vztah vyvíjí - ale bez toho bysme tak krásnej půlrok už asi nezažili. dostala a dokázala jsem dát tolik lásky, co bych už vůbec nečekala, pochopila jsem milion věcí, naučila jsem se jinak chovat - jak sama k sobě, tak k němu, celkově asi k mužům, změnil se celkově i náš vztah k dětem, všechno tak nějak funguje úplně jinak. vím, že ani jeden nejsme dokonalej a že ho musim brát takovýho jakej je i s jeho chybama, vyřikali jsme si hromadu věcí, který jsme v sobě roky zřejmě tutlali....smějeme se, milujeme se, žvaníme o všem, učim se říkat svůj názor jinak než dřív - tak abych neublížila, ale přitom si stála za svým....změnil se můj vztah k sexu, k povinostem, vůbec nějak k lidem, vážim si víc sebe sama...odpustila jsem mu, mám k němu důvěru.....no asi vám budu připadat jako blázen, ale je to prostě tak, nemůžu si pomoct. a i když mám občas ještě den, kdy to na mě padne a je mi jen čistě z tý bolesti smutno - je to tak asi 1% času - jinak je mi líp a i líp, než mi bylo předtím, protože  je nám zase fajn. a to vyvažuje to smutný.
takže téměř jednoznačně - ano. zvládli a posílila.
a když mi napíše z práce....ty můj milovanej čumáčku, já se na tebe odpoledne tak těším......tak nemám důvod mu nevěřit a nemít k němu důvěru, protože to prostě cítím. cítím to, co už jsem dlouho tak intenzivně necítila ani od něj, ani ze sebe a umím si toho vážit díky tomu, co jsme prožili, jinak než dřív. ale na druhou stranu už i vim, kde mám svoje hranice a že i přes velkou lásku, kterou k němu cítím - znova už ne. jednou je nikdy, dvakrát je vždycky. a on to moc dobře ví taky a už víme oba, že pokud náš vztah bude v pořádku (ovšem zásluhou obou a ne jen jednoho), nemusíme se ničeho bát. aspoň to tak cítím. možná jsem fakt divná, ale mám to tak. je tu někdo, kdo mi rozumí, nebo si myslíte, že jsem cvok?

Vanilka69 napsal(a):

Irenka21 napsal(a):

Třeba to byl jenom úlet a bude to dál fajn, třeba Tě objevil jinou a příjemnější a děti má rád, u nás se to opakovalo každého 1/4 až 1/2 roku, to byl úlet za úletem nešlo to.

No Irenko, úlet, nevím, nevím. Trvalo to rok a půl, během toho jsem přišla do jiného stavu, byla rizikově těhotná, porodila, byla moc nemocná ...

Před tím měl asi během posledních šesti až osmi let ještě čtyři prý čistě sexuální vztahy, na ně jsem nepřišla, o nich mi sám od sebe řekl letos na podzim.

Myslela jsem, že to bylo jenom jednou, no tak takhle je to vážnější, to bych já tedy nesnesla, ale s malým dítětem na rukách se špatně odchází, to vím.

Irenka21 napsal(a):

vaznenevim napsal(a):

Irenka21 napsal(a):

vaznenevim  a co si najít přítele a vyrážet s ním do přírody a za kulturou, však spát s manželem nemusíš, lásku najdeš i bez odchodu z domova jinde. Buď kreativní.

Myslím , že jsem fyzicky kreativní akorát ta psychika , ta pracuje , nemůžu si pomoci ...... myšleno , že nejsem z rodu potvor .....

Chtěla jsem mít normální rodinu a ne pro jednoho prát a s druhým spát ......

Bohužel to je nyní pro Tebe přechodná doba, než dítě dpstuduje, tak proč by ses měla trápit celé ty roky? Ne každá žena, která žije v takovém vlastně reálně nefungujícím vztahu, když si najde přítele, se stane potvorou, některá se rozzáří jako hvězda a najde i jiné radosti života, než se dívat na protivného chlapa, jak mi ničí život.

Opravdu děkuju za všechny názory , za ten o posílení vztahu - je dobře , že to vůbec někomu vyšlo a i za ten , že jsou i jiné ženy , které se v tom plácají fůru let ....

Tři děti a střední škola - tomu fakt rozumím ..... doufám , že jsou to ještě holky . Mě se to stalo , když měl syn před učením , internátem a dceři bylo devět .....

Nyní jezdím často pryč , respektive každý druhý víkend , studuju - takže tím mám vlastně méně času přemýšlet o vztahu ..... bývám na ubytovně a před tím víkendem se snažím doma uvařit atd ...... myslím si , že jestli se to má úplně rozpadnout , tak se to stane ......

Než jsem objevila babinet , tak jsem netušila kolik nás je ..... kolem sebe vidím jenom ty zdánlivě šťastné ...... jsou dny , kdy se těším na zítřek , dnes mám odpoledne rande s dcerou ..... večer , pokud vše zvládnu - tak nějaké dývko ...... zítra by to mohl být bazén ..... saunička , ráda plavu ......

Ale někde tam dole už asi napořád zůstane ten pocit ...... je to mé druhé manželství a moc jsem si ho hýčkala ..... první bylo ještě na střední škole a nebudu to rozvádět ...... .

Přeji všem super den bez problémů ..... a napadá mě , chlapy nevěru neřeší????? Není tady ani jeden názor

Irenka21 napsal(a):

No záchrana je možná, ale já jsem už byla unavená stálou snahou nic nevidět a on nemínil přestat, myslel, že za peníze jde koupit vše i moje mlčení a nekonečná tolerance, tu jsem měla asi 7 let a potom se ve mně něco obrátilo a už to nešlo dál.

Začetla jsem se do všech názorů , přeji všem - to když to vyjde ...... ale dámy , aby jim to vydrželo ...... aby se pánové zase neotřepali ...... ale to vám určitě nepřeju a zase svět není tak černý , když vím , že jsou i opačné názory .....

Někdy mě napadá , že třeba všechno moc řeším ...... a potom ty deprese ....... hodně mi pomáhá pocit , že na sobě pracuju ...... a mám plány studovat až do absolutória ..... vlastně se těším přes všechny své průšvihy na další dny ...... dělám další semestr a tak trošku deprese opadly .....

Sluníčko pro všechny .....

Váznenevím-kolik je to roků???
Jsi hvězda,že ses dala na studování..Fakt...A je moc dobře,že ses na to dala.Aspoň máš míň času na sebelitování a máchání se v tom.A máš fůru akcí...Jsi fakt dobrá.
To já jsem začala až teď.Jinak jsem celou dobu byla součástí domácnost-stůl,židle,sedačka,lednička,MANŽELKA....A došlo mi to dost pozdě...Ale přece.
A netrap se tím,co bude.Važ si dneška,užívej si každý den,prožívej ho s radostí.Co bude?To nikdo neví....A pokud to má jít k ledu,tak to půjde,ať se snažíš sebevíc...Tak tomu nech volný průběh.
Víš říká se : Netlač řeku,teče sama...
Takže to vypusť z hlavy.Nemá cenu aby ses stresovala-bylo by to stejně zbytečné....

Nevim jak kteri chlapi neveru resi nebo neresi ... moc nas tu neni a tak od nas necekejte stejne mnozstvi prispevku jako od vas
Ja osobne zatim stojim na te strane, ktera tvrdi, ze nevera to vse rozbila ... a nebo tomu dost pomohla ... a nebo zabranila tomu aby se to dalo (zatim) spravit. Takze asi tak. Ale u nas tech faktoru bylo vic. A jen tak pro doplneni - moje nevera to nebyla.

Váznenevím,já teda před tebou smekám...Jsi fakt šikovná.A konečně zjistilas,že k tomu,abys byla spokojená,nepotřebuješ manžela,který chodí "něco hledat".Můj BM měl taky ty svý bláboly-že život je krátký,nemá smysl života...Tak dobře...Našel ho.Já mu to přeju...Ale proč teda vysedává pořád tady...Ale neřeším to.Je mi to už jedno.
Má co chtěl.Ne,nechci se mstít....ale už o něj nestojím...A to jsem o něj JO stála....co já bych za jeho pohlazení dala...Ach jo...a ono nic....
Holt jsem  byla jen ta manželka...Ta jeho okrasa byla ta,po které toužil.Tak jsem mu to dopřála...
A tobě ten studijní elán závidím...Fakt.Jsi šikulka šikovná....Smekám...
To já bych na to vážně neměla...Snažím se učit němčinu-ale jsm ale pořád začátečník...Už asi dvacet let...A asi to i tak zůstane....

Lukas napsal(a):

VN: prijde se na to a projevi se asi stejne, jako kdyz po tom patrate vy, zeny.
A jak to berem? No, ja muzu rict jak jsem to bral ja - typicky. Nevyzrale ... po zvirecku, po sameckovsku - proste je to sok, ktereho je nutno odstranit - nekdo si troufl na me teritorium. Vzhledem k tomu, ze jsem mel jeho cislo, tak jsem mu zavolal, nechal si od nej nadiktovat nejake osobni veci .. a zbytek si dohledal ve verejne pristupnych, i verejne nepristupnych zdrojich ... a pak jsem oba seznamil s tim, co o sobe nevedi. Jeho napr. s tim, ze moje pani je vdana a ma 3 deti, moji zenu s tim, ze byl 2x zenatej a ma 3 deti. ... vyprchalo to dost rychle ... skoda, mohl jsem mit dneska od ni pokoj. Do dalsi nevery uz jsem se necpal, i kdyz jsem o ni vedel (resp. tusil) - to uz mi to bylo fuk, manzelka uz me nezajimala .... ale bohuzel to taky nevyslo. Nu ... co nadelam.

Lukasi , manželka a tři děti , přítel tedy milenec nebo lépe řečeno záškodník se třema dětma , to je také síla ..... co na to říci , všichni chceme něco jiného a život je prostě pořád jenom život , ale přesto se snažíme někde v koutku duše hýčkat si pocit , že jednou ...... až navěky ....... i když se tvářím někdy cinicky , vysekávám vtipy jeden za druhým o bezvýznamnosti lásky a přesto ji potřebuji .... jako všichni ..... a pak sedím na pasece v lese a sním ..... a času máme habaděj na všechno ...... můj sen je , že se děti osamostatní , já dostuduji a pak budu cestovat ..... sním o Aljašce ..... jedna kamarádka tam učila v zapadlé vísce ...... uvidím ..... ale je bezvadné , že je tady tolik lidí a že si člověk může popovídat ...... a tak přeji všem krásné sny .... doslovně .....

Holky zlaté! Včera jsem já šedá myška našla odvahu a řekla svému manželovi po 17letém manželství, že dohrajeme divadlo, že by se měl odstěhovat ke své Lásce. Holky nemohl dýchat, otevřené oči dokořán. Po 2 letech manželství začal podvádět, já to však netušila a poctivka hloupá se chodila sebe i jeho léčit na gynekologii. Tak to šlo další 3roky. Nastalo velké bolestivé, nejkrutější odhalení.....nevěra se škrábanci po celém těle. Následovalo období, ve kterém jsem přemýšlela vážně o sebevraždě. Jak ubohé!!! Kvůli dceři jsem mu začala věřit a dokonce ho mít ráda. Upozorňuji všichni co nás znají, nám vztah záviděli .Je nám 42 let. Minulý týden jsem našla na internetu neodeslanou smsku. Podívala jsem se mu do mobilu, oba by vyhráli cenu za milostnou poezii. S ledovým klidem, avšak s tepovou frekvencí kolapsu jsem se zeptala co mi k tomu řekne. Odpověděl, že má 2roky známost, je to hodná 25 letá a čekají dítě. Chce být doma i tam, protože nás má rád, ale i ji. Dnes je druhý den odstěhovaný a já neuronila slzu. Dnes rozumem 40 leté ženy, bych radila holky žijeme jen jednou, běžte za jiným, třeba bude lepší. Ještě jsem nešla, ješte nekoukám.....ale BUDU, protože teď budu žít a užívat si JÁ!!! Holky a víte, že mi ho je trochu líto. On přes ty růžové brýle nic nevidí. Za ten článek ,,Děkuji ti" že jsi se se mnou rozvedl na Babinetu, tak mě bolí pusa od úsměvu.

Ahoj váznenevím...Ty jsi mladší.Mně bude letos 43.A děti už mám téměř velké-jedné bude příští týden 19 a dvěma bude letos 18...Někdy na mrtvici....Někdy si říkám,že bych zasloužila Nobelovu cenu...za statečnost...Trojitá puberta....ach jo...
Já,kdybych si měla s někým psát německy-tak každý dopis bude stejný-začnu Guten Tag-a tím skončím.Já jsem věčný začátečník...Naprosto.....Literaturu mám...ale vymlouvám se na čas.Několik let jsem chodila soukromě...ale pak jsem to vzdala..Uvažovala jsem,že začnu znova....
Jinak teď mám tolik akcí,koníčků-že nestíhám.Ale o té němčině budu vážně uvažovat.
Najednou po 5 letech od provalení nevěry jsem ASI už konečně dospěla,dostala rozum..jestli se to tak dá nazvat...Najednou vidím věci,které jsem dřív neviděla...Naštěstí mě opustila taková ta potřeba za BM něco řešit,pomáhat mu....KONEČNĚ....Fakt konečně.Protože najednou zjišťuju,že ten život má jinou barvu-než měl doposud....Kdybys viděla-moje manželství stálo za zlámanou grešli,pak po tom profláknutíé-pět let jsem se máchala v bolesti...Ale po těch sms-najednou mi v hlavě přeskočilo-a je ze mě jiný člověk.Ona tahle diskuze má léčivou moc.....

Lukas: Tak ti rovnou říkám, že se tvojí ženě ani nedivím, že šla do další nevěry. Tím zavoláním milenci a těma dalšíma akcema by ses u mě shodil tak, že bys pro mě už nebyl chlap. Vím, o čem mluvím. Můj bývalý totiž zase zavolal manželce mého milence....Sice mě moje nevěra hodně mrzela, ale nezabránilo to tomu, aby on v mých očích poklesl hodně hluboko a abych si ho přestala vážit...
PS: Asi jsem neunesla to, že se do role mravokárce staví někdo, kdo mě svým nezájmem a nedospělostí vlastně vehnal do náruče někomu, kdo uměl povzbudit a tvářit se přitom dospěle. Na špičku svého nosu si můj muž tehdy neviděl. (A nedohlédl tam bohužel nikdy...ani za celých dalších asi deset let, co jsme spolu ještě zůstali.)

Upravil(a) Eva36 (14. 2. 2007 8:57)

Tak tak ... bot jsem par nadelal a kdo vi, kolik jich jeste v zivote udelam. Dulezity je se z nich poucit a neopakovat je Ale to nekdy bez zpetne vazby nejde.