Ahoj Keny.Já mám kluka narozenýho v květnu 04 a od dubna bude chodit do školky na čtyři hoďky týdně,protože já jdu do práce.Teď v únoru a dubnu bude chodit na pět dní v měsíci,aby si zvykl.Už se tam byl podívat a asi hodinu tam vydržel být sám.Potřebovala jsem si něco zařídit skrze práci a on byl v zápalu hry a nechtěl odejít.
Nebrečel.Tak to snad bude zvládat,ale učitelka říkala,že nějaká krize nejspíš přijde.No je fakt,že s holkou jsme měli celkem problém,půl roku brečela ve školce,než si zvykla.
Zkuste to vyzkoušet jako my,jestli nebudeš muset hned v září do práce.Přeji ať se zadaří a malej je pak ve školce spokojený,myslím,že se tam děti dost naučí.

Zkuste si na toto téma popovídat s nějakou upřímnou, nestrannou a zkušenou učitelkou z mateřský školky nebo dětským psychologem. Možná by vám řekla něco na téma rozdílů mezi dětma které chodí do školky (jeslí) od svých dvou let a těma které začaly chodit do školky až ve čtyřech.

No je fakt,že s holkou jsme měli celkem problém,půl roku brečela ve školce,než si zvykla.

Ne, ona si nezvykla, ona rezignovala......

Můj syn šel do školky ve dvou letech. Částečně jsme měli výhodu, že vybraná školka
byla ve vzoru rodiny smíšená. Děti tedy nebyly rozděleny podle věku, ale všichni
dohromady. Syn byl schopen si říci na záchod, najíst se lžící a vidličkou, převléci si
jednoduché oblečení (bez knoflíků, tkaniček apod..), starší holčičky mu s radostí pomáhaly s ostatním.
Do kolektivu se zapojil bez problémů, ocenila jsem i přístup pedagogů.
Po měsíci docházky do školky zde začal i spinkat. Zhruba první půlrok jsme vynechávali celodenní výlety či např. návštěvu planetária (s ohledem na jeho věk,
pravděpodobně by nevydržel tak dlouho chodit či naopak být v sedadle tak dlouho
klidný)
Prostě záleží na dítěti i na přístupu rodiče a učitelů.
Osobně beru přínos školky jako velké pozitivum.

Jeňýku, zase soudíš. Kariéra? Co když některá máma jde do práce proto, že nemají peníze a ne pro kariéru? Taky jsem šla do práce na místo, které neodpovídalo mé kvalifikaci, jen kvůli dětem, abych je stihla ráno dát do školky a odpoledne vyzvednout. Tam, kde bych byla dělala "kariéru", bych nebyla stíhala vrátit se odpoledne do naší vesnice a vyzvednout děti, než mi zavřou školku. Proto jsem několik let dělala jinou práci. Léta jsem dělala s VŠ i uklízečku, jelikož mé starší dítě mělo srdeční vadu a nesmělo do školky. Neposuzuj globálně. Věř tomu, že v některých rodinách nutnost jít do práce pro maminku bohužel existuje. A i když jde žena do práce kvůli kariéře, není na tom nic špatného. Třeba by mohl zůstat doma s dítětem tatínek.

Upravil(a) majkafa (7. 2. 2007 10:53)

Majkafo já jsem přece nikde neřek že by nemoh zůstat doma tatínek a sám jsem toho důkazem, že se to dá přežít. Neber to tak že je to namířený proti maminkám, na dítěti se svojí troškou podílejí i otcové
Já jen mám ten názor, že když už si někdo domů nastěhuje miminko tak by se taky o něj měl starat a ne ho při první příležitosti odložit do nějakýho ústavu.
Ty jseš naopak příklad toho že všechno se dá řešit když jsi kvůli svýmu dítěti dělala i práci pod úrovní svýho vzdělání.

Jeňýk napsal(a):

Zkuste si na toto téma popovídat s nějakou upřímnou, nestrannou a zkušenou učitelkou z mateřský školky nebo dětským psychologem. Možná by vám řekla něco na téma rozdílů mezi dětma které chodí do školky (jeslí) od svých dvou let a těma které začaly chodit do školky až ve čtyřech.

No je fakt,že s holkou jsme měli celkem problém,půl roku brečela ve školce,než si zvykla.

Ne, ona si nezvykla, ona rezignovala......

Já si myslím,že si zvykla,protože pak naopak nastalo období,že jsme ji ze školky nemohla dostat.
A i kdyby rezignovala.Co jsem asi měla dělat,rodičák byl do tří let a práci bych pak asi jinou nedostala.Samozřejmě kdyby se nemohla přizpůsobit nějak dlouho nebo brečela stále,byla bych radši nezaměstnaná.Brečela ráno 20 minut a dle učitelek mě jenom zkoušela.

Školka je samozřejmě pro dítě přínosem, hlavně v předškolním věku, kdy si dítě zvyká na soužití v kolektivu, na chování k cizím lidem - k učitelkám, učí se samostatnosti, to se mu všechno bude hodit, až přijde do školy, podle mě by to ale nemělo být dřív, jak ve čtyřech letech.

Jeňýku, a jak se na to díváš v případě, že má maminka ve třech letech staršího dítěte potomka druhého? To přece omezuje to starší více na ty čtyři stěny, nebo ne?

My ted řešíme něco podobného. Syn není schopen si doma chvilku hrát sám. Od ledna začal chodit do školky na 4 hod., kde se mu hrozně líbilo, ale je často nemocný, tak byl ve školce jen asi 12x, do toho jsem i já měla párkrát virozu, tak ho hlídala babička, která se mu věnuje tak na 150%. Proste ho nenechá ani chvilinku o samotě. A kluk je toho namlsanej a u nás doma to taky vyžaduje. A před pár dny začly problémy se školkou- brečí, když tam má jít, někdy to jsou scény. Učitelka říkala, že se nezačleňuje do kolektivu, že si hraje sám nebo jde za p.uč. at si s ním jde hrát, ta ale na něj nemá pokaždý čas, to je jasný.  Ale když ho nechám doma, tak já na něj čas mít tuplem nebudu, budu muset uvařit, když bude doma, věnovat se i miminku- kojení, přebalování...   A co ted? Poradíte?