Ahojte dievčatá. Náhodou som klikla na Vašu stránku a nič lepšie ma nemôhlo stretnúť. Hľadala som nejaké fórum, kde by som sa poradila ako mám zvládnúť stres so šoférovania. Jazdím 10 dní po 30 ročnej prestávke, resp. ani pred tým som nejazdila. Životná situácia ma k tomu prinútila a bojovala som s tým 2 roky, kým som sa odhodlala. Kúpila som si malé Renault Twingo-automat. To bola moja podmienka. Som v neustálom strese a napnutá, proste uzlík nervov. A to som si stanovila plán: Najprv trasu, ktorú potrebujem a odstaviť to na kraji mesta (presťahovala som sa z Bratislavy na dedinu 25 km za mestom. To by som zvládala, ale som nervná z tých vodičov, ktorí sa na mňa lepia. Sto krát som si povedala "Zabudol vôl, že teľaťom bol"- nepomáha mi to. Ja viem, je to krátka doba, len som si myslela, že som totálne nemožná a po prečítaní si Vašich pocitov, myslím si, že to je asi normálne. Krok druhý: budem sa približovať na iné parkovisko, zas bližšie k mestu. Proste neznásilňovať to, aby som si to nerobila ešte horším. Dúfam, že za pol roka budem už trocha sebavedomejšia.  Moc ste mi dievčatá svojimi príspevkami pomohli. Vrelé dík.

Lupina, 3 vete som vôbec nerozumela. Práveže už moc pamätám, asi preto sa bojím. Mladšie ženy to berú úplne ináč. Vidím to na dcére, neveste.Ja pomaly všetko vidím len z tej horšej stránky.Asi začnem pracovať pri tom aj na sebe, aby som si tiež mohla povedať, že ma nejaký debil nemôže vyviesť z miery.

Holky nestresujte me Ja nejezdila sice jen tech 6 let a ted uz jen cekam na den, kdy to auto mit budu, ale strachu jsem plny pytlik Ale nejak se to zvladnout musi ne. Maximalne na me nekdo parkrat zatroubi a udela posunek, ktery je mu vratim

..ahoj Regi, to jsem nepochopila?! Proc nejedes autem do tech Litomeric?? Rikas,ze jezdis dobre,tak vo co go? Ze se nekterej chlap nedovede vyporadat s tim,ze zenska taky muze ridit auto a hned se nezabit,to jsem uz davno hodila za hlavu..Kdyz by se probralo dukladne,tak se zjisti,ze jsme si asi kvit. Prosla jsem si taky ruznymi stadii, mela jsem nehodu,po ktere jsem se taky bala sednout znovu za volant,ale jelikoz jsem byla na aute zavisla,tak jsem to musela prekonat. Pripominky meho muze k me jizde po case prestaly a ted se velice rad nechava vozit a nesetri chvalou,jak ridim dobre. A kdyz ma namitku,staci rict - tak si to vymenime,JO :-))  Nechapu dost dobre to, ze si hodne lidi mysli,ze rizeni auta je domenou chlapu a zenska se ma nej koukat z okna,umyt ho a pak jet na nakup autobusem. To mi pripada,ze snad zijem nekdde jinde....

Mam stejny problem. Ridicak mam 10 let, asi 2 roky jsem se pokousela jezdit, ale neslo mi to, tak jsem to nakonec vzdala.
Ted po osmi letech to zkousim podruhe, taky se bojim, pristihla jsem se, ze si ruzne zduvodnuju, proc do toho auta nevlezt. Zatim jsem jela dvakrat, mam problemy s provozem, taky musim pomalu a postupne. Ted se ucim kruhaky , az to zvladnu a prestanu mit nervy, tak si pridam neco dalsiho. Moc bych to potrebovala, ale nevim, jestli to zvladnu.Jsem rada, ze nejsem sama.

Holky, jak to tak postupně čtu, je to pořád jeen problém - ten, co jsem měla já kdysi taky. BOJÍME se řídit, žejo? A proč? BOJÍME  se, že to nezvládnem. A co jako? To řízení? Nebo, že se nám podělá auto po cestě? Vždyť chlapi taky nejsou samej automechanik, v dnešní době už vůbec ne. Proč oni se nebojí a my jo? No dobře, řídí auta o generaci, nebo dokonce o dvě dýl, než my. Ale to není odpověď, nebáli se ani tehdy. Tak co nám nahání takový strach? Za sebe můžu říct vám všem, holky, co se ještě bojíte, že když se to podaří překonat, je to naprosto úžasnýýýýýýýýýýý! Až budete řídit beze strachu - a to jednou budete - budete mít pocit, že teď už vám zbývá jen lítat.

Souhlasim. Je to o sebeduvere, kterou spousta zen v tomhle ohledu postrada prave diky tak obrovske sebeduvere muzu. Je to proste vliv nasich protejsku, at uz partneru, rodiny ci uplne cizich muzu, kdy na kazdem kroku slysime...jeeee, no jo, vzdyt to ridi zenskaaaa. A to nas stale posila na kolena do strachu z rizeni.
Takze damy... A DOST... je na case se tomu postavit a ukazat nejen chlapum, ale hlavne sami sobe, ze nejsme tak neschopne a bojacne, ale ze i o auto a rizeni se jdokazeme postarat, a dobre.

Tak ja se take priznam: v dobe, kdy vsechny holky delaly ridicak, muj otec prohlasil, ze ne, protoze ne. Ze pry bych to nikdy nezvladla, ze na to nemam bunky a tak. Ted si myslim, ze mel strach z toho, ¨ze bych po nem chtela aby me pustil za volant SVEHO auta, ale tehdy jsem se s tim smirila a pustila to z hlavy. V prvnim zamestnani mi sef rekl, ze me nikdo nikam vozit nebude a at si koukam udelat ridicak. No tak jsem ho udelala a byla jsem asi na dvou sluzebkach starym favoritem. Pak mi tchan venoval svou starou 120, nechala jsem ji spravit, sbalila tehdy jedinou dceru a vyrazila... na prazdniny k pribuzenstvu - 800 km tam, 800 km zpatky. Kdyz jsem jela tam, tak na mne nesmela dcerka ani promluvit, radio bylo zloduch rozptylujici. Zpatky jiz to bylo v pohode. Nerikam, ze jsem nemela strach - na dalnici jsem tehdy ani nepomyslela, radeji jsem jela okreskama s tim, ze kdybych mela pocit, ze to nezvladnu, tak se vratim. Po 350 km jiz mi ale prislo snazsi dojet nez se vracet, tak jsem jela. Tohle byla ta nejlepsi skola - musela jsem se spolehat sama na sebe, nebyl nikdo, kdo by me zachranoval a poucoval.
Od te doby jezdim, uz je to 8 let.  Dlouho jsem byla jediny ridic v rodine, manzel si udelal ridicak pred 2 lety. A... zacal me poucovat jak mam jezdit ;-)

Tak to taky obdivuji.
Ja bych si zatim netroufla jet sama, uz jen kvuli tomu, ze bych pak zpatky nezaparkovala. Svou prvni trasu, kterou se potrebuji naucit budu muset odjet alespon desekrat nez si na to troufnu, hlavne kvuli memu antiorientacnimu smyslu.

Nevite o nejakych strankach, kde by se toto probiralo , potrebuji nejake figle , jak si s cim poradit.

Ivana*M napsal(a):

Tak to taky obdivuji.
Ja bych si zatim netroufla jet sama, uz jen kvuli tomu, ze bych pak zpatky nezaparkovala. Svou prvni trasu, kterou se potrebuji naucit budu muset odjet alespon desekrat nez si na to troufnu, hlavne kvuli memu antiorientacnimu smyslu.

Nevite o nejakych strankach, kde by se toto probiralo , potrebuji nejake figle , jak si s cim poradit.

Trénink je všechno! Broskev bývala kdysi hořkou peckovinou a květák je jen dobře vycepované zelí.
                                                                                                                       Mark Twain
                                                                                                                     

Ahoj
Tak ja si jdu rano pro znacky a v patek jedu do Budejovic pro sve auticko, uz tam na mne ceka chudacek... Tam jedu vlackem (z Ostravy), ale zpatky uz autickem. A jelikoz jsem taky 6let neridila, beru sebou sveho pritele, jinakbych ho snad pres celou republiku nedovezla.
Kazdopadne jsem byla na jednech kondicnich jizdach v autoskole a muzu rict, ze mi vzivote nikdo tak nesrazil sebevedomi, jako ta padesatileta pani vedle mne. S pritelem se mi jelo vzdy moc pekne, pomalicku, ale v pohodicce, ale vedle ni jsem nevedela pomalu ani jak se startuje. Uz tam nejdu. Radeji se naucim jezdit na vlastnim auticku...
Takze mi drzte palecky, budu informovat, jak to zvladam
a ja zas drzim palecky ostatnim...

uzlík napsal(a):

ahoj řidičky, zrovinka se potýkám s řízením vozidla. Mám řidičák od 18 ti, a po patnácti letech opět připo....á usedám za volant. Příšerně se ale bojím, že to nezvládnu. Už jsem jela tak cca 10x s manžou vedle sebe, ale vyrazit sama, tak nevím, nevím. Jsem zmatkář a jakmile jede někdo za mnou, cyklista přede mnou, tak ztuhnu a nevím co dělat. O rozjezdu do kopečka, nemluvě. Asi si polepím auto cedulkama "neumím to" a snad budou mít pro mě ostatní neurvalci ťukající si na čelo pochopení

Tak jsme na tom podobne, vcera uz jsem to chtela zabalit, nevim asi to fakt nezvladnu.

Lexie napsal(a):

Tak jsem o vikendu jela k rodicum a samaaaa. Jela jsem pomalu, vyjela z Ostravy a v nedeli opet zpatky. Mam na svych bedrech uz najeto 250 km a jsem rada, ze se zacinam chytat. Byla jsem hrozne nadsena, ze jsem sama zvladla nekam dojet a dokonce zaparkovat. Holky bojim se stejne jako vy, ale chce to trening, tak hura do rizeni

Ahoj holky já mám řidičák měsíc a jezdím,koupila jsem si autíčko,ale kdykoliv mám řídit je mi strašně zle a kolikrát ani neřídím. Neumím parkovat a bojím se toho. Co mám dělat????