Dlho som rozmýšľal nad tým, čo by som sem mohol napísať, aby to bolo zrozumiteľné...
Verím, že každý človek je vo svojej podstate dobrý. Že každého zahreje pri srdci, keď urobí niečo ušľachtilé, pomôže. Verím, že všetko to "zlo" vo svete pramení len z nevedomosti, nepoznania skutočnosti. A za nevedomosť nebudem nikoho odsudzovať.
Verím, že každý je strojcom svojho života, Stvoriteľ, a dostáva len to, čo si sám pripraví... nikto iný, nič externé... žiadny Boh v kresťanskom ponímaní...
Verím, že žijeme len jeden Život a ten nikdy neskončí. Smrť a narodenie beriem len ako bránu do inej formy toho istého Života. Z tohoto pohľadu žiadna reinkarnácia neexistuje, nežijeme viac životov, ale len Jeden Život. Samozrejme verím, že v mnohých telách a formách...
Tiež verím, že po smrti tela nás nikto súdiť nebude, len my sami. Neverím, že keby som zajtra niekoho zabil a bol by som si plne vedomý PREČO som to urobil a ČO vlastne som to urobil, tak by som v "budúcom živote" bol zabitý. Bolo by to tak, ako by som ja chcel... neverím, že by mi niečo/niekto "naordinoval", že za toto sa mi stane toto... Verím, že zákon príčiny a následku/karma je "len" nástroj na uvedomenie si seba a svojich činov. Keď si je niekto vedomý seba a svojich činov, nástroj viac nepotrebuje... a už nikdy nebude chcieť niekomu/niečomu vedome ublížiť...

Na niečo z tohto dôkaz mám, na niečo nie... niečo "len" cítim...

Ráda bych se vrátila k příspěvku Pan o ráciu a vyspělejších civilizacích než jsme my. Teď pročítám knihu Mayská proroctví. Je úžasné, jak vyspělá to byla civilizace, jejich znalosti a zkoumání planet mi přijde naprosto neuvěřitelné. My dnes máme jen část jejich vědomostí. Byla to civilizace, která znala přesně cykly planet naší sluneční soustavy, měla 2 kalendáře, s přesností na minuty dokázaly určit zatmění Slunce, Měsíce, cyklické vlivy skvrn na Slunci. Je to neuvěřitelné. A díky tuposti a zaslepenosti španělské katolické církvi mnoho cenných sepsaných informací, výsledky bádání a úžasné vědomosti Mayů skončily v plamenech. Hrůza . Těžko říci, zda Atlantida existovala či nikoliv, ale o Mayské civilizaci existují odborné publikace, které dokazují, že Mayové byli v oblasti astrologie mnohem dál než my....... A možná i v dalších oblastech, kdo ví.......
Na druhou stranu vzato, myslím, že ať každý věříme čemu chceme, lidstvo se posunuje směrem dopředu. Jsem tady na babinetu už 2 roky a lidí, kteří se začínají zajímat o věci mezi nebem a zemí valem přibývá. A to si myslím, je jen dobře.

Z knihy Reinkarnace, vyklouznutí a vklouznutí do těla - Posmrtný život, reinkarnace

Znovuzrození - základní otázka a pravýpověď lidstva

Znovuzrození, to je základní výpoveď lidstva. Ve všech dobách a ve většine kultur bylo toto téma součástí víry a spekulace. Známý švýcarský hlubinný psycholog C. G. Jung zastává názor: "Znovuzrození je výpoveď, která patří k pravýpovědím lidstva vůbec. Tyto pravýpovědi se zakládají na tom, co označuji jako 'archetypus'. Všechny výpovedi, jež se týkají nadsmyslového, jsou v nejhlubším smyslu stále určovány archetypem, takže není divu, když se výpovedi o znovuzrození vyskytují u nejrůznejších národů."

Vědění o znovuvtělení duše je základem obsáhlého výkladu o utrpení a vině - o smyslu bytí vůbec. Dává odpoveď na otázku, proč se deti rodí v bíde, zmrzačené a nemocné? Z náboženského hlediska vypadá stejná otázka takto: Jak je to možné, když přece existuje Bůh lásky? Na druhé straně: Proč se mnohé rodí v bohatství, blahobytu a zdraví? A také: Proč existují takzvané zázračné děti?

Otázka: Existuje-li možnost opakovaného pozemského života nebo ne - je jednou ze základních otázek vůbec. Týká se výkladu podstaty našeho lidského bytí; jde o obraz človeka, světa a Boha. Vedení o reinkarnaci není rozšířeno pouze ve východních náboženstvích, např. v hinduismu a buddhismu; také pro mnoho velkých básníků a myslitelů západního sveta a myslitelů v antice i v novoveku bylo toto vedení samozřejmostí. O možnosti opakovaného pozemského života byli krome jiných přesvedšeni Empedokles, Pythagoras, Platon a Vergilius, dále Goethe, Hölderlin, Schiller, Schleiermacher, Fichte, Kant, Schopenhauer, Nietzsche, Kirekegaard a Voltaire.

Dnes zastávají myšlenku reinkarnace velké esoterické skupiny, jako např. Antroposofové, Rosenkreuziáni nebo skupiny Lorbera. Také Univerzální život zastává učení o možnosti různých vtelení duše do lidského těla.

Také věda se zabývá reinkarnací. Je už k dispozici obsáhlý materiál, např. od profesora Jana Stevensona, který po dlouholeté výzkumné práci na více než 1500 případech spontánního vzpomínání vyjadřuje přesvedčení, že jím vedecky zkoumané případy "daleko přesahují pouhý náznak znovuvtelování; zdá se mi, že ji dostatečne dokazují".

Dalším známým jménem je Thorwald Dethlefsen, který své pacienty pomocí jím vyvinuté metody zavádí zpet do dřívejších životů a tím hluboko v du-ši zakořenené vzpomínky přináší navenek. Tímto způsobem ošetřuje psychosomatická zatížení v současném živote.

I přes výsledky techto bádání nebo práve v souladu s nimi a díky velkému rozšíření vedení o reinkarnaci, neexistuje jednota nauky, nýbrž mnoho rozličných názorů - které se přirozene také kříží a částečne spolu souhlasí - pokud jde o konkretní obsah a použití tohoto vedení.

Je to zde stejné jako u otázky po Bohu: S Jeho existencí souhlasí všechna náboženství - avšak o Jeho bytosti existují různá mínení; všude se nacházejí menší nebo vetší zlomky jedné pravdy, smíšené s různými lidskými názory a představami. Stejne je tomu s reinkarnací. V podstate se o ní nepochybuje, pokud jde však o detaily, liší se výpovedi zčásti značne. Tak například nelze jednoduše ztotožňovat pojmy "reinkarnace" a "putování duše"; východní porozumení se odlišuje od západního - podle toho, jaký obraz Boha je základem.

Na rozdíl od výkladu katolického a evangelického učení jsme přesvedčeni o tom, že existuje i křesťanský výklad nauky o reinkarnaci; a dokonce, že vedení o znovuvtelování duše patří k prakřesťanskému myšlení a že je významnou součastí křesťanské víry.
"Vedení o znovuzrození bylo v prakřesťanství a v prvních stoletích křesťanství pevnou součástí křesťanského myšlení. Také Ježíš Nazaretský učil o znovuzrození a mnoho církevních učitelů pohlíželo na znovuzrození jako na neco samozřejmého." Hermann Bauer to dokazuje ve svém spise o znovuzrození. Kriticky vyhodnotil řecké a latinské biblické texty, koncilní dokumenty a díla prvních církevních otců a došel k záveru, že znovuzrození je prakřesťanská nauka. Poukazy v bibli jsou např. M 16, 14 (srv. také Lk 9, 19), kde Ježíš klade otázku, za koho Jej lidé považují. Na to Mu odpovedeli Jeho učedníci, že ti jedni Ho považují za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, další za Jeremiáše nebo za nekterého z jiných proroků. Jiný příklad: Ježíš mluvil o návratu Eliáše a myslel tím Jana Křtitele (Mt. 17, 10-13; srv. také Lk 9, 8 a d.). Církevní učitel Rufinus ujišťoval v jednom dopise Anastasiovi, že víra v opakující se životy patřila k všeobecnému církevnímu myšlení církevních otců a jako stará tradice byla odedávna předávána z generace na generaci. Origines (asi 185-254), který platí za jednoho z nejvetších řeckých církevních otců, učil reinkarnaci s velkým přesvedčením; mel k dispozici ješte původní rukopisy bible v řeckém a hebrejském jazyce. Nauka o znovuzrození byla tedy součástí křesťanství v prvních stoletích. O to překvapivejší je, že toto vedení nebylo a není v západních církvích vyučováno.

Souvisí-li to s eneagramem, pak jsem to nepochopila.......

Upravil(a) lvice (13. 2. 2007 14:53)

Najprv som verila, že všetko je hmota. Vtĺkali to do nás na základnej, strednej aj vysokej škole - že vraj vedecký ateizmus.
Potom prišiel čas zamyslenia. Je možné, aby sa hmota sama od seba poskladala do zložitých zlúčenín? Je možné, že moje cítenie vyvoláva nejaká chemická látka? Je chemická látka viac, než moje vedomie? Ako je možné, že v prírode sa všetko opakuje s takou dokonalou presnosťou? Je možné, že naše domy potrebujú najprv ideu - architekta - a príroda nie? Je možné, aby sa z chaotického vysypania tehál postavil dom?
Prišla odpoveď: "NIE, to nie je možné."
Ak to nie je možné, KTO riadi svet, vesmír a všetko to, čo je nad tým?
A prišla odpoveď, ktorej som sa dlho bránila: "BOH."
Ak je Boh, prečo majú rôzni ľudia rôzne osudy? Prečo jeden žije dlhšie a iný krátko?
Prečo je jeden chorý alebo chudobný a iný má všetko?
Prišla ďalšia odpoveď: "Reinkarnácia."

A tak teraz viem, že je Boh a že žijeme mnohokrát.

Pandorraa napsal(a):

Ne, to souvisi s Kubínovou Pansofií.
Pro ty, co potrebuji vsechno dokazat a vypocitat: http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=3183

Sice jsem to jen rychle prolétla, ale je to velmi zajímavé. Myslím,  že to souvisí i s tím eneagramem ( koneckonců všechno souvisí se vším.) Asi si musíme také projít v inkarnacích všemi devíti typy eneagramu.

Upravil(a) lueta (13. 2. 2007 22:34)

Pandorraa napsal(a):

lueta napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Ne, to souvisi s Kubínovou Pansofií.
Pro ty, co potrebuji vsechno dokazat a vypocitat: http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=3183

Sice jsem to jen rychle prolétla, ale je to velmi zajímavé. Myslím,  že to souvisí i s tím eneagramem ( koneckonců všechno souvisí se vším.) Asi si musíme také projít v inkarnacích všemi devíti typy eneagramu.

Mozna mas luet pravdu, ja mam knihu Eneagram - Devet tvari duse na stole, ale jeste jsem ji neotevrela...

Tak až ji přečteš, jsem zvědavá na Tvůj názor.

Našla jsem docela dobrý odkaz na eneagram: http://www.sweb.cz/dobromysl/mozai.htm

Hele Bubli, přelož mi ten svůj anglický citát pod čarou, nerozumím tomu .

Když člověk živí děti a má spožitou práci, moc klidu si tedy neužije, těšila jsem se, že si jednou odpočinu a ejhle vy mi tady dáváte  další životy, to teda nechci, chci ležet a nic nevědět.

Upravil(a) Irenka21 (14. 2. 2007 14:32)

To by mne asi neuspokojilo, ale já hlavně žiju nyní a naplno a potom chci klid a ne další poznácvání a další složité životy.

Třeba se to dá nějak ovlivnit, ale pochybuji o tom, myslím, že to jsou jenom sny lidí, než další život, to raději zatracení. Ani mladá bych už znova nechtěla být, spíš starší o 9 let.

Prostě jak tak nad tím teď přemýšlím, já patřím k těm divným, kteří o smrti stokrát přemýšleli, nebojí se jí a čekají od ní klid, pohodu, bezstarostnost, nevědomí, prostě nebude nic. Asi to pramení z toho mého materislistického základu, duše , co to je, city nás dělají zranitelnými, závislými na druhých, když jsem mívala problémy v minulém manželství, přála jsem si nic necítit  , nejde to, proto jsem se upnula k tomu klidu po smrti, snad nebudou ani city, ani pozitivní ani negativní. Mám pocit, že další život bych nezvládla a nechtěla prožít, kdoví, jestli je pravda to moje nebo to vaše, to už si nikdy neřekneme.