29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Je to pěkné hovado, když si odjede od manželky a maličké dcery ani ne 6 týdnů staré na 3 dny pryč, ale to je můj názor, nemá fakt někoho?
Není tady
holky..zvedly jste mi náladu !!! moc děkuji..sice mám žaludeční neurozu z toho,že jsem mu nestála za celý den ani za smsku...ale musím zatnout zuby a uvidí se ...
tak děkuji!!
Není tady
Irenka21 napsal(a):
Je to pěkné hovado, když si odjede od manželky a maličké dcery ani ne 6 týdnů staré na 3 dny pryč, ale to je můj názor, nemá fakt někoho?
nevím..ale fakt myslím,že ne!! no co myslíš,že je to za výstava..no posr...motorkářská !!!!!a jel tam s tou svou úžasnou motor.bandou !!! a taky bráchou a švagrová pění stejně jako já--jenže.je fakt,že já jsem na tom hůř..a do toho mi dnes umřel děda!!! prostě den na..
Není tady
No časem uvidíš, já tu hospodyni měla na velký dům a zvykla jsem si na to tak, že si ji platím i v novém domě, celý týden jsem v práci, manžel v práci a děti jezdí domů v šest, když je uklizené , uvařené a vyžehlené, mám aspoň o víkendu trochu volněji na svou rodinu, jinak bych je snad ani neviděla, kluci jsou už velcí, jsem totiž asi o patnáct let starší než Ty.
Není tady
Tož se hezky vyspi a uvidíš, že zítra bude líp.
Když si člověk takhle má s kým psát, přijde aspoň trochu na jiný myšlenky a vypovídá se. Mně to taky pomáhá.
A já můžu zase rozvíjet svoje zvrhlé teorie a ujistit se, že ani dnešní muži nejsou jinačí než jací bývali jejich otcové před 20 lety.
Není tady
irenko.. bohůžel..zastávám názor..že všichni chlapi jsou stejné..sv.... jen pořád doufám,že ten můj se bude alespon snažit o to,abych ten názor změnila...zatím se mu to ale nedaří..
Není tady
Ten můj současný přestál všechny zkoušky, které jsem mu vědomě i nevědomě připravila a po 8 letech soužití, se chová stále stejně, když je pryč / v práci/ volá jednou za den a večer, mně, ženě v nejlepších letech píše zamilované SMS, po tom minulém / spíš/minulých je fakt vysvobozením, jedinou neřest má , že kouří, ale to provozuje venku a ve sklepě, jinak si rozumíme a bez sebe skoro nikam nejdeme, protože jsme si dost vzácní. Jen abych ho neřáda nepřechválila.
Není tady
No ale jinak je také většinou v práci, na to já mám pech , vždycky mám chlapa, co je dost v práci a málo doma, no já jsem na tom stejně.
Není tady
Vany, doufám, že ses krásně vyspala a že ráno je růžovější než včerejšek. Bohužel to, jak se chová tvůj manžel je důkazem toho, že má asi najednou pocit větší zodpovědnosti a podvědomě se mu snaží uniknout, tak zkrátka blbne. Ale není to fér, ženská s mrnětem má zkrátka hodně omezené možnosti co s tím dělat, protože je vázaná na mimčo. Nicméně asi nemá smysl se ho ptát kam zase jede a kdy zas přijde, protože to ho od tebe odpuzuje. Ale pár věcí vidím, které by se daly udělat Co takhle úplně obrátit, a až zase s něčím dojde, tak říct něco ve smyslu " Ok, tak běž miláčku, já to chápu, že tam MUSÍŠ být, přeju ti to, užij si to tam a kdyby se to protáhlo, tak klidně zůstaň i déle, mě se to hodí, zrovna jsem chtěla jet s malou za kamarádkou na pár dní (apod.), nasadit takový veselotajemný úsměv a nechat to být, ať mu to chroustá v makovici
Samozřejmě udělej nájezd na obchody a pořiď si nějakou novou kosmetiku a hadříky.
S tím internetem bych byla trochu opatrná, hodně mužů tam hledá jenom sex, takže bude asi třeba oddělit zrno od plev.
A tchýni bych maximálně využila, pokud je taková zlatá jako píšeš, dojeď k ní na návštěvu, třeba taky pár dní zůstaň, pokud to půjde, buď trochu "do větru". Nebo mě napadlo, až tvůj miláček bude zase v pejru, tak mu třeba 2 dny nezvednout telefon a pak se tvářit, žes byla 2 dny někde (ty budeš vědět, co třeba říct, kde) a že sis zapomněla mobil doma
Myšlenky typu rozchod a nový přítel a jestli tě chlapi budou chtít i s dítětem bych zatím vůbec neřešila. Je na to času dost, ale nebojím se, že bytě s dítětem nikdo nechtěl... Ale teď to neřeš, je to hodně předčasné.
Držím palečky
Není tady
Ahoj vany, nejsem u vás doma, do Tvého manžela nevidím, ale pevně věřím, že to zase bude fajn. Tak, jak holky psaly - taky bych řekla, že si teprve teď Tvoje polovička uvědomila, jak velkou má vlastně zodpovědnost. Řekla bych, že mu to všechno docvaklo až těsně před Tvým porodem - znáš to, pokud jdeš do něčeho zatím nepoznaného a máš tak trochu i strach, ale víš, že máš dost času, mávneš rukou (to se nějak zvládne) a celou věc zasuneš hodně hluboko a nijak zvlášť Tě to netrápí..A pak přijde den, kdy už opravdu musíš začít něco řešit, víš, že nemůžeš nikam utéct..V tomhle případě nám ženským prostě nezbývá nic jiného než v klidu počkat, zařídit se, jak nejlépe umíme a pak místo řešení kravin nasadit všechny síly, abychom vše zvládly. Ten Tvůj se v tom prostě pořádně plácá a jako nejlepší řešení zvolil útěk. A ještě si přihnojuje tím, že nejí. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že když se zrovna nacházím v období "redukce bůčků", taky bývám náladová, nervózní a pesimistická. Asi Ti teď vážně nezbývá nic jiného než čekat, až si uvědomí, že utíkat nemá smysl a že se tím své odpovědnosti nezbaví. Jde jen o to, aby si to uvědomil. Aby si uvědomil, že z toho , od čeho právě utíká, nemusí mít takovou hrůzu , že mít mimčo je fajn a zdaleka to neznamená okovy na rukou a kouli na noze. Sama píšeš, jak si těch 20 minut, co si s ní hraje, užívá. Tak proč ho nenechat, aby si užil celý den? Nepřihazuj polínka do ohně tím, že v něm budeš vzbuzovat žárlivost, že po něm budeš vyžadovat vyznání lásky..Buď v klidu, nestresuj se, dělej smířenou s celou situací..A pak mu připrav parádní pecku. Jestli je vaše sluníčko skutečně tak hodné, nech mu ho na jeden den na krku, ať vidí, oč vlastně přichází. Hoď se marod (doporučuju zánět močového měchýře, ani doktor pořádně nezjistí, jestli se o něj jedná), mléko odstříkej do lahvičky, s celým okolím se domluv, aby právě tento víken nemělo čas, viditelně trp a s pomocí záchodové mísy stejně viditelně užívej antibiotikum..Nevím, jestli Ti radím úplně správně, ale fakt bych řekla, že ten Tvůj hlavně potřebuje zjistit, že miminko nejsou jen starosti, jak si asi (možná i s pomocí kamarádů) vylíčil. Pokud se Ti nezdá metoda "umírající, trpící laň", vymysli cokoliv jiného, čím bys ho donutila se malé věnovat.
Sama sebe si ještě živě pamatuju, jakou hrůzu jsem z té mé (dneska už 12ti leté) prcinky měla, jak jsem se strašně bála, že se o postarat nezvládnu a jak jsem ji raději ani na kojení nechtěla. Sestra mi ji ale stejně na to kojení přinesla a od toho okamžiku už jsem ji nedala z ruky. Držím Ti palce, broučku.
Není tady
Vany,
ta jsi teď doma, musíš se starat o miminko....jemu se v podstatě život nezměnil - práce, motorky,pařby....ty ho lákáš být více doma kvůli sobě, mimi, ale on se tomu viditelně brání, protože NECHCE ten stereotyp - což pro něj je( tím ho neomlouvám).on prostě žije a baví se jako dříve, možná se do těch motorek ponořil více, ale jistě proto, aby "nemusel" být více doma ve stereotypu....
Radí se dobře, hůř se koná, to je jasné: zkus se nenervovat, užívej miminka, roste rychle, zkus ten čas - ale asi později- rozdrobit mezi dítko a manžela - jestli seženeš nějaké hlídání(babičky,švagrová, studentka - jestli je manžel workoholik a má na motorky, tak jistě nějaký peníz by mohl zbýt na děvče na občasné hlídání) a vyrážej s ním jako dřív....a vyrážej -jak zde mnohdy psáno - na kafe, do kina,na kolo - protože i přes to, že tvoje mimi je krásné a vytoužené, i pro tebe je to určitý stereotyp, a proto ses dostala i na tyto stránky....
Psalas, že před porodem manžel s tebou nebyl doma - prostě ti chlapi to fakt prožívají jinak, nakonec píšeš, že byl na mobilu a přijel střízliv - to on bral jistě jako svoje velké plus ( které my holky ocenit neumíme, protože bychom si to představovaly jinak - prostě oni jsou z Marsu a my z Venuše
Nakonec co si s ním pohovořit v tom smyslu, že tebe to zmáhá být sama doma, že prostě potřebuješ vypadnout - třeba s radostí sám i dvě tři hoďky pohlídá ( četla jsem jen tvůj první příspěvek, možná se někde opakuji, sorry)
Není tady
oni ti chlapi v takových zásadních situacích, které jim mají nějak změnit život tak mívají pocit ujíždějícího vlaku.... honem honem všechno dohnat co nestihli, aby jim náhodou něco neuniklo a nedívají se v levo ani v pravo a jdou jak bejci za tím svým "snem" .... jak říkají holky výše, nechala bych ho vydusit tím, že nebudu vždy v pozoru, kdy si na nás náhodou vzpomene, nebudu hned odepisovat na sms, ale třeba za několik hodin, budu se hezky oblékat, sem tam vyrazím a neřeknu kam a budu se tvářit tajemně (třeba k tchýni nebo domů k rodičům, ale to nemusí vědět) prostě aby v něm hlodal červíček, že nejsi vždy po ruce, že nejsi ten přístav, kam se vrací když se jemu chce, že nejsi jen ta jistota, ten nábytek, který koupil a stojí tam, kam ho postavil... trošku bych ho hodila do nejistoty.... no a pak uvidíš co se bude dít:-) doufám, že jen to nejlepší:-)
Není tady
Milá Vany,to,že je ženská po porodu a vlastně po celou dobu plného kojení tím nejcitlivějším stvořením všichni jaksi berou jako samozřejmost.Rodina jí opečovává,všichni jí stále říkají mysli hlavně na sebe a na miminko,teď je nejdůležitější tvoje pohoda a hlavně kojit,kojit,na všechno ostatní se vykašli......A tam někde v koutku,odstrčen a zapomenut stojí chlap.Samozřejmě,že to tak není,ale přesně tak to vidí on. U ženy spustí mateřství porod ,ale co u chlapa? Někteří psychologové tvrdí,že spouštěcím signálem otcovství je účast u porodu,přestřihnutí pupeční šňůry a první pohled do očí . A přeci má také zásluhu na tom zázraku,nikdo mu to samozřejmě neupírá,ale bůhví,co se jim děje v hlavě!?Vlastně s ním také cloumají emoce,obzvláště,když byl zvyklý,že se péče a pozornost dlouho soustředila jen na něj.No a jediný způsob,jak to vrátit zpátky je,že začne zlobit.Prostě si tu pozornost vynutí jiným způsobem,způsobem,který tak dobře fungoval v dětství.Vůbec to není projev nelásky k tobě a nedej bože k dítěti,on jen neví tápe pochybuje a bohužel to vzal za špatný konec.Zvolil si tu nejhorší cestu k znovu získání pozornosti ,neví,že ho miluješ mnohem víc a věř,že on tebe taky,ale nedokáže to zpracovat,myslí si,že tě miluje jinak. A rada, nevím.Souhlasila bych s Andromedou.Nikam neodcházej,ale dej mu najevo,že ti chybí jeho přítomnost,řekni mu,že už mu nikdy nikdo nevrátí chvíle,které prožije s malou,děti hrozně rychle rostou a první úsměv,první otočení a první zvuky,ze kterých jen ty poznáš,že to bylo táta,máma,o tom mu můžeš vyprávět jen ty,to mu žádná motorka nevynahradí.Přeji ti,aby na to rychle přišel ať už sám,nebo s tvou pomocí/tchyni bych do toho nezatahovala/a věř,že za pár měsíců to bude jen nepříjemná vzpomínka a u druhého dítěte to bude všechno jinak.
Není tady
vany:
nečetla jsem celou diskusi, ale mám dojem, že to tady ještě nezaznělo. Uvědom si, že jsi v šestinedělí a to je doba prudkých hormonálních změn v těle matky, které silně ovlivňují psychiku. Je docela možné, že všechno, co se děje kolem tebe vnímáš intenzivněji a i tvoje chování může být změněné, což nejspíš je. Je to období rozjitřených citů. Já bych v této chvíli nedělala zásadní rozhodnutí, počkala bych ještě měsíc, až se sama srovnám. Možné je všechno, ale řešení bych si nechala na pozdější dobu.
Také bych šla s malou k rodičům, nebo dle možností bych si pozvala mamču k sobě, ta by ti s malou pomohla. Ty by ses víc vyspala a uvidíš, že po šestinedělí ti bude celkově líp.
Já sama jsem se v šestinedělí cítila strašně unavená, nevyspalá, měla jsem pocit že nic nestíhám, a k pláči jsem neměla také daleko. Jeden den bylo dětem 6 týdnů, a ráno jsem se probudila jako jiný člověk. Svěží, plná optimismu a síly, přestalo mi vadit že nemám načinčáno jako dřív a dodnes si pamatuji ten pocit neuvěřitelné lehkosti, jak fyzické, tak psychické. Já vím, tímto ti moc nepomůžu, jen jsem tím chtěla říct, že je lepší řešit věci a dělat zásadní rozhodnutí až po šestinedělí.
Není tady
Reaguji na příspěvek amby- myslím, že ppokud se manžel ztratí na 3 dny neznámo kam, tak to, že to vany vadí, není způsobeno hormonálními změnami a rozjitřenými city.
Tohleto by vadilo asi každé z nás, přiznejme si to. I bez malýho dítěte doma by to většině z nás vadilo.
Radu ale nemám, co s tím.
Nepomohla jsem, jen jsem napsala svůj názor.
Není tady
Leilo:
Opravdu si nemyslím, že může přehlížet manželovu nepřítomnost, to určitě ne. Jen si myslím , že by si měla dřív zajet režim s miminkem a vážná rozhodnutí řešit až v době, kdy ona sama bude perfektně srovnaná. Z výše uvedených důvodů vylývá, že v době šestinedělí opravdu může matka reagovat víc pod vlivem citů a emocí, než pod vlivem rozumu, a ten jistě bude ke svým citům také potřebovat vrchovatě.
Není tady
Vany: Opravdu buď v klidu. Muži občas potřebují "dýchat". Pro tebe nepříjemné je, že to přišlo zrovna v době kdy ty bys chtěla, aby byl s tebou. Vím, že se to dobře píše, ale špatně dělá, ale moje !tajná zbraň" je, že mu v těch chvilkách kdy potřebuje ten jeho "prostor" dávám volnosti, jak říká kamarádka, až mu "zle dojde". A zhruba to probíhá tak, že se ho neptám jestli mě má rád!!!! To je zásadní, ani já se nijak nevyjadřuji, ale pozor! Být milá a nic se neděje. V příhodných chvilkách klidu a pohody se ho ptám jestli náhodou nejede zase na víkend, odpoví, pokud ano, tak se tvářím, že se mi to náramně hodí, ale bez vysvětlování, když ne tak se zlehka zatvářím, že by klidně mohl, ale dál to neprobírat!!! Když se vrátí z tahu (nebo později z práce), třeba kolem jedenácté, tak ho opravdu mile vítám, že jak to, že už je doma, že jsem to nečekala, a že mi vlastně narušil plány. Nevím jestli to píšu pochopitelně a srozumitelně, ale kdyžtak dovysvětlím detaily:) Výsledek je ten, že chlap když má něco povolené neomezeně, tak už ho to tak nebaví a navíc ješitnost a ego začnou hloubat, proč mi nevadí, že je pryč a je raději doma nebo vymýšlí program se mnou, aby nemusel přemýšlet cože dělám.
Není tady
Asi jsem nějaká divná, ale nechápu, proč by manžel nemohl odjet na 3 dny s kamarády? To, že máte rodinu přece neznamená, že se vykašlete na své koníčky a známé, ne? Není důvod zlobit se za to na něj. Chce si udržet určitou svobodu, tak to chtěj také. Proč se vzájemně svazovat? Po skončení šestinedělí bych si s ním domluvila čas, kdy se bude věnovat malé on, abys měla na své koníčky a zájmy čas i ty. Mateřská je dost velký nápor na psychiku a každá mamina potřebuje mít možnost se někde odreagovat a je jedno, jestli jde s kamarádkou na kafe, do aerobiku nebo třeba na kurs angličtiny. Důležité je mít možnost vypadnout a vědět, že o dítko máš postaráno. A kdyby vyrukoval s babičkami, argumentovala bych s tím, že jste dva dospělí lidé, kteří jsou schopni zvládnout to sami. Babičky totiž nemají povinnost hlídat svá vnoučata a jejich čas byste měli šetřit na dobu, až budete chtít vyrazit někam společně.
Není tady
Báro, odpusť, ale ak muž Vany nie je padlý na hlavu, tak asi tuší, kde môže byť jeho manželka s týždňovou dcérou - a samozrejme aj to, čo práve robí... Hrať sa na tajomnú je dobrá taktika, ale s novorodencom trošku nepresvedčivá... Na čo prirodzene jej muž hreší. Ale určite je dobré netlačiť na pílu, nevymáhať veci - úprimne povedané, Vany, ja ťa síce chápem, ale musím povedať, že ani ja nemám rada, keď sa na mňa vyvíja nátlak. Tvoj muž by mal CHCIEŤ byť s vami, hlavne s malou - ale ak sám od seba nechce, nič ho nedonúti CHCIEŤ. A ak bude s vami znechutený a s pocitom povinnosti, neprospeje to nikomu. Daj mu ešte chvíľu čas, aby sa spamätal zo svojej novej úlohy, aby sa naučil vidieť aj jej pekné stránky, nielen obmedzenia, a aby pochopil, že pri troške dobrej vôle sa dajú robiť kompromisy a skĺbiť otcovstvo s prácou i koníčkami. Viem, že to nie je fér, ale život proste niekedy (alebo aspoň zdanlivo) nie je fér... Tak to je.
Není tady
No většinou si novopečení tatínci berou v práci týdenní dovolenou, aby mamince ulehčili a svého nového potomka si užili, je to nějaký pako, tenhle pán.
Není tady
Co tak kolem sebe vidím, tak si tatínkové berou dovolenou hlavně na dobu, kterou potřebují na regeneraci po zapíjení potomka ...
Ne, máš pravdu Irenko, že jsou tatínci, kteří dovedou být maximální oporou.
Ale jsou i tatínci, kteří na to, aby se tou oporou stali, potřebují víc času. A je dobré jim ten čas a prostor dát (už kvůli tomu malému uzlíčku), protože až se vzpamatují, mohou být stejně fajn, jako ti z té první skupiny. Dítko je sakra dobrý důvod k tomu, aby rodiče svůj vztah začali upevňovat, jenže nátlakem a citovým vydíráním se nikdy žádný vztah neupevnil, spíš naopak.
(Potom ještě existuje malá skupina těch, co opravdu nemají o dítko zájem, takže by je ani nenapadlo pomazlit se s ním, jenže to není tento případ.)
Upravil(a) Míša Kulička (2. 2. 2007 11:57)
Není tady
Selima napsal(a):
Báro, odpusť, ale ak muž Vany nie je padlý na hlavu, tak asi tuší, kde môže byť jeho manželka s týždňovou dcérou - a samozrejme aj to, čo práve robí... Hrať sa na tajomnú je dobrá taktika, ale s novorodencom trošku nepresvedčivá... Na čo prirodzene jej muž hreší. Ale určite je dobré netlačiť na pílu, nevymáhať veci - úprimne povedané, Vany, ja ťa síce chápem, ale musím povedať, že ani ja nemám rada, keď sa na mňa vyvíja nátlak. Tvoj muž by mal CHCIEŤ byť s vami, hlavne s malou - ale ak sám od seba nechce, nič ho nedonúti CHCIEŤ. A ak bude s vami znechutený a s pocitom povinnosti, neprospeje to nikomu. Daj mu ešte chvíľu čas, aby sa spamätal zo svojej novej úlohy, aby sa naučil vidieť aj jej pekné stránky, nielen obmedzenia, a aby pochopil, že pri troške dobrej vôle sa dajú robiť kompromisy a skĺbiť otcovstvo s prácou i koníčkami. Viem, že to nie je fér, ale život proste niekedy (alebo aspoň zdanlivo) nie je fér... Tak to je.
Máš naprostou pravdu, spíš jsem to myslela do budoucna nebo obecněji. Možná spíš ukázat, že i bez něho si holky umí udělat vlastní program. Až to půjde samozřejmě. Ale je čístá pravda v tom, že pokud bude on chtít, tak bude doma pokud ne, tak ho nikdo neudrží ani párem volů. A neustálé řešení jestli mě máš rád, kdy přijdeš, kdy budeš doma, nedej bože podbarveno výčitkou, asi na pohodě doma nic nepřidá a tím spíš se bude bát domů jestli to nebude opět muset řešit a vysvětlovat. Takže hlavně klid a mír a BEZ VÝČITEK!! Vydrž to. Jsme silné ženské a i v těžkých chvilkách jakou teď máš, to zkus překlenout, povznést se na to a uvidíš, že časem si na to už ani nevzpomeneš.
Není tady
Bára1 napsal(a):
...Výsledek je ten, že chlap když má něco povolené neomezeně, tak už ho to tak nebaví a navíc ješitnost a ego začnou hloubat, proč mi nevadí, že je pryč a je raději doma nebo vymýšlí program se mnou, aby nemusel přemýšlet cože dělám.
Taky mám někdy pocit, že ve vztahu s chlapem by ženská měla vždycky reagovat úplně obráceně než by normálně reagovala, k tomu aby "chlapa dostala tam, kde ho chce mít"
Není tady
Andromeda napsal(a):
Bára1 napsal(a):
...Výsledek je ten, že chlap když má něco povolené neomezeně, tak už ho to tak nebaví a navíc ješitnost a ego začnou hloubat, proč mi nevadí, že je pryč a je raději doma nebo vymýšlí program se mnou, aby nemusel přemýšlet cože dělám.
Taky mám někdy pocit, že ve vztahu s chlapem by ženská měla vždycky reagovat úplně obráceně než by normálně reagovala, k tomu aby "chlapa dostala tam, kde ho chce mít"
SOUHLAS, ale člověk, aby na to furt myslel a podle toho jednal! :-))
Není tady