|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
ahoj zdravím všechny................................................
tak jsem tady zas,abych dala vědět,jak pokračuje můj... příběh..... život......... no..skoro už telenovela... 
takže...... manžel se tedy vrátil------ jenže nějak jsem nepochopila jeho návrat------ milé chování mu vydrželo tak 2 dny...a pak vlastně ani nevím,proč chtěl být doma.když vlastně ani doma nebyl..--- takže jsem se naštvala a řekla mu,ať si sbalí věci a jde,že sám neví,co chce a že si myslím,že pokud spolu máme být,tak na to musí být připravený.....a to evidentně není...nevím,kde se ve mně vzala ta síla mu říct,ať se sbalí a jde do firmy.ale prostě tak nějak to vyplynulo............
nebránil se.....
jenže po 14 dnech..ouha.. odjela jsem na chatu a můj drahý manžel za mnou téměř denně dojížděl přes 100km----- myslela jsem ,že jezdí za malou...jenže začal opět tlačit na náš vztah..a to opravdu stylem,že jsem jej nepoznávala...... prostě......... začal s řečma,že pochopil.že udělal hroznou chybu,že ví,jak moc mi ublížil,že chápe,že mu nevěřím,ale že to chce čas a že moc chce,at je to jako dřív..že mě hrozně miluje a bla bla bla a.....
no zkráceně...... bydlí doma...opět...jeho zájem trvá momentálně asi 14 dní....stylem..že mi několikrát denně píše,telefonuje...... dokonce mi zaplatil apartmán,abych za ním přijela bydlet na pobočku po dobu,co tam musel být---..atd... prostě plánuje společnou budoucnost.....chová se jako dřív.....
jenže..... ???? já...... mu nevěřím vůbec nic....... :-(
nevím,co mám dělat..mám šíleně úzkostné stavy ze strachu z budoucnosti..... nedokážu to popsat..ale jakobych měla něco v sobě tak zlomené,že se nedokážu s ním radovat a jakobych byla citově naprosto plochá a prázdná...když se na něj podívám..tak cítím bolest a strach.... když není doma,tak mi chybí,ale když je,tak mám snad nervy ještě větší...
prostě..nevím jestli něco takového existuje i v citové oblasti,ale mám pocit,že mám něco jako postraumatický šok.... nebo vztahový burn out...cp já vím....
je mi jasné,že nikdo z vás mi neřekne,jak mé manželství dopadne..jen jsem se chtěla zeptat,jestli jste taky někdy měli takový divný oploštělý emocionální stav------
normálně uvažuji,že půjdu k psychologovi..
manžel chce pořád udělat tlustou čáru a začit znova...... ale já to nějak nedokážu....... takže nevím,co mám dělat...
pořád mám tendence mu vše vyčitat, pořád dokola a útočit na něj....manžel samozřejmě vše snáší...... musí..--ale je mi jasné,že to tak nejde do nekonečna...
když mě políbí..pohladí,chytne,i v otázce sexu---prostě na vše mi automaticky v hlavě naskočí- tak to máme ale dneska obzvláště dobrý herecký výkon...-prostě nejspíš i kdyby se stavěl na hlavu,tak mu nevěřím zhola nic..a mám pocit,že to je vše způsobeno nějakým pudem sebezáchovy nebo co...
prostě---- něco vevnitř mi nedovolí vůbec popustit city ven......
co s tím ?
tak teda nevím.....
měli jste taky někdy takový stav duše????
Upravil(a) vany27 (7. 6. 2007 23:34)
Není tady
ahoj vany,
pročetla jsem si celý tvůj příběh a na být na tvém místě, tak bych zašla za psychologem, zvláště když se cítíš tak jak jsi popsala.
Zažila jsi hodně stresu a vyčerpávajících situacích (porod, péče o miminko, starosti s manželem...) během krátké doby a je toho na tebe moc. Myslím, že už si taky zasloužíš si trochu oddechnout a vypovídat.
Moc ti držím palce a doufám, že ti bude líp co nejdřív...
Není tady
Vany27, zběžně jsem si to tady přečetla a musím uznat, že tan tvůj manžel je fajn.Jasně,myslíš to dobře, ale jen tak málo chybí aby jste byli spokojeni. Dnes není doba na dobrodružství.. manžel podniká, zabezpečuje Vás,má koníčky, spousta povinnosti. Určitě si Tě bral s tím, že jsi pro něho vhodná portnerka. Vany27 není podstatné jak dlouho se věnujeme dítěti,ale jak intenzivně. Mám dojem, že chceš přispůsobovat život spíš sama sebe,a manžel by měl jít za tebou se dovolit jesli může to nebo ono.Já si myslím, že on dobře ví co má dělat,ale není mu příjemné když na něho doma čeká generál a neustále ho peskuje za to, či ono.Buď více samostatná a snaž se zabavit sama,i třeba tím, že je jednou za čas necháš doma samotné a půjdeš třeba s kámoškou plavat. Neotravuj ho směšnými SMS,kterými mu budeš připomínat rodinu ,Natálku ap...to je jen vydíraní ...a to je ukázka tvé nejistoty.
Není tady
Britana: četla jsi její příběh celý? 
Není tady
Vany, taky jak to tak čtu, přikláněla bych se k psychologovi (minimálně ti pomůže vidět to jinýma očima a ujasnit si celou situaci), jinak v tom budeš lítat pořád... Zajdi si tam nejdřív sama a pak uvidíš... Bude dobře, uvidíš 
Není tady
Návštěva psychologa - to je podle mě bez debat, to v každém případě.
Já bych jen Vany radila, aby přestala řešit minulost a pořád myslet na budoucnost.
Nebo se alespoň o to pokusit.
Já sama jsem v dejme tomu v podobné situaci a důvěru v manžela jsem nacházela velmi obtížně. Ale dnes žiju tak, že si užívám každého dne, kdy jsme na sebe hodní a kdy máme báječný vztah. Snažím se moc nevzpomínat na to co bylo, netahat tu ošklivou minulost do báječné přítomnosti a nemít obavy z budoucnosti. Vůbec totiž nemůžu vědět, co se stane za minutu, zítra, co bude za rok, tak jsem se naučila se tím nezabývat.
Můj život se tenkrát změnil během jednoho dne (možná během jednoho okamžiku) - pro neznalé - naprosto nečekaně a bez mého přičinění se provalil manželův mimomanželský dlouhodobý vztah - já tři děti, nejmladší osm měsíců. Ztratila jsem tehdy veškeré jistoty, co jsem měla.
Ale získala jsem jinou, novou jistotu - sama v sobě. Jistotu že ať mi budoucnost přinese co přinese, já mám jistotu že to zvládnu.
Vany, přeji Ti, abys podobnou jistotu v sobě co nejdřív taky objevila, pak už nebudeš mít z budoucnosti strach a úzkost.
Není tady
Vany psycholog určitě v poradně pro mezilidské vztahy bývá zdarma a neboj se setkat se třemi čtyřmi, dokud ti nějaký nesedne. Držím palec.
Není tady
Vany, zkus to .... nějak .... rozchodit ... teď je taková doba, všichni si chtějí užívat a mít dítě ... to je pro spoustu jako konec života ( i když je to hovadina ...) .....moje šéfka , když ve třiceti propadla podezření, že je těhotná, tak propadla panice, že to je teda konec a co bude dělat a že si ještě nic neužila .... a že musí na potrat .... no, nakonec těhotná nebyla, ale ty scénky mám v živé paměti. Zkus na něj nahlížet jako na nedospělce, který propadl panice .... moc se v tom nenimrej, říká se, že čím víc se do hov.. šlape , tím víc smrdí ... Pokud mě paměť něklame, tak ten tvůj žádnou nádradní babici neměl ....se kterou by tě chtěl opouštět ....... tak ..... bych já ze svého nezůčastněného nadhledu doporučovala tu čáru udělat a vykašlat se na to.
Není tady
Hm, ani se ti nedívím podle too jak se choval, že k němu nemáš důvěru, ta se lehce ztratí ale těžko získá zpět ...
Není tady
Vany já se taky přikláním k návštěvě psychologa, ale jako ženská po patnáctiletém vztahu to vidím takhle:
Vím dobře jak moc ti manžel ublížil, byla to rána o to větší, že se vám právě narodilo mimčo, vytrpěla sis holka svoje, ALE - život běží dál a svojí nedůverou a chladem docílíš jen toho, že váš vztah opravdu skončí v troskách. Bude to těžký, ale zkus se radovat z každé společné chvilky a snahy manžela o nápravu, o návrat a pokuste se k sobě najít společnou cestu. Žij teď!!!! Máš pravdu, že ti nikdo nezaručí krásný dlouhý partnerský vztah a právě proto hoď všechno hnusný za hlavu a užívej kompletní rodiny. Manžela určitě přes to všechno miluješ, tím spíš zkus nedůvěru a strach schovat a nepřemýšlet nad tím co kdyby..... bude to trvat, než důvěru znovu vybuduješ, ale už kvůli malé pro to udělej VŠECHNO. Moc ti přeju další síly a chuť bojovat za váš vztah moc na tebe myslím....
PS: a jak ses ptala, jestli je možná taková nějaká emocionální obrana, chlad a strach, tak to možný je, sama to mám za sebou, je to dávno, deset let.... ale manžel poté, co jsme si zařídili byt, odešel a nechtěl o mě slyšet.... najednou, dodnes nevím proč... rok jsme se neviděli, pak jednou přijel a zůstal... a já odpustila, takový půlrok jsem ale za každým jeho zabouchnutím dveří viděla další odchod..... neměli jsme ještě děti, ale rána to pro mě byla taky, v cizím měste najednou sama.... zkoušel chodit s jinýma holkama, ale asi jsme si byli souzení a já ho přes to všechno milovala a nepřestala milovat dodnes..... když čtu tvůj příběh, ta bolest z jeho odchodu se mi vrátila... chce to čas, sílu a chuť bojovat....
Není tady
Podľa mňa b& bolo ideálne, keby ste obaja zašli do manželskej poradne, ale otázka je, či by on súhlasil... V tom prípad by si mohla aspoň sama... Niečo zjavne urobiť treba, SAMO sa to nespraví. Váš vzťah už zažil priveľa negatívneho, a to sa nahromadilo. Chce to nejako vyčistiť, ale sami to asi nezvládnete. Ale ak je v§ľa na oboch stranách (tá poradňa!)...
Není tady
Vany - já taky navrhuju si o tom s někým promluvit, s nějým psychoterapeutem. Abys našla v sobě to, co právě potřebuješ.
Důvěra se mezi lidmi ztrácí velmi rychle a strašně pomalu si pak hledá cestu zpátky. Nevěříš mu - to je jasné, to prostě nejde hned, hodit vše za hlavu. Ale budeš to muset udělat, pokud s ním chceš být ... a odpustit mu
Nebo se rozhodneš, že ho nechceš a bylo by to opravdu pochopitelné.
Ale rozhodně to někde řeš, takhle žít je určitě hodně náročný...
Držím palce
Není tady
Vanynko, je mi to líto... že se očekávané vztahové štěstíčko trošku pokazilo... Ale - já jsem po mnohaletých zkušenostech dnes už opravdu spíš zastáncem šoku. Nemyslím nějaké vehementní oplácení partnerova chování (ono to teď u vás kvůli té malé ani nejde a já osobně jsem na to taky moc líná 
) ale - co kdybys zkusila někdy nebýt doma, až se milostivý vrátí? Nemohla bys občas s tím mimčem přespat u dobré kámošky? Aby si "mladík" taky uvědomil, že si Tebou, potažmo pohlazením dcerky při jeho hnusném chování nemůže být zas tak jistý. Jestli on má právo dělat si, co se mu zlíbí, pak Ty samozřejmě také, to si, prosím, zapamatuj !!! Oni, někteří chlapi, propadnou velmi rychle pravěkému pocitu, že jejich ženská na ně musí vždycky v té jeskyni čekat. A mám zkušenost, že (pokud ten chlap je fakt dobrý a má pouze špatné období), po takovém šoku "zabere", prostě si něco uvědomí. No a jestli ne, tak na něj hoď salám, řekni si, že vždycky všechno v životě holt nevyjde, jak chceme, a věnuj se dcerce a hlavně SOBĚ! A zíra si běž koupit náramek nebo řetízek nebo třeba prstýnek, šup, šup!! 
A ještě jedna rada staré indiánky: neptej se ho, kdy se vrátí a kam jde a jestli Tě má rád. Zkus to vydržet a neptej se. Věř mi, že se to vyplatí. Za určitou dobu mu začne vrtat hlavou, proč se neptáš.....
Není tady
Není tady
ahoj vany,
myslím že to bude dobré, moc ti to přeju.
Tu důvěru v manželství bych asi přirovnala k mytí špinavého nádobí. Můžeš si s rukama ve dřezu vyčítat, žes ty talíře ušpinila, můžeš s trpkostí myslet na to, že zítra zase budou použité, mastné a špinavé. Nebo si užiješ bublinky ve vodě a máš radost, jak se po umytí talíře lesknou a a tušit za tím jak je znovu prostřeš na stůl. Carnegie říká: "nemyjte zítřejší špinavé nádobí už dnes."
Jak psala taky Vanilka (pěkné příspěvky 
), neřešit minulost, neobávat se budoucnosti, soustředit se na přítomnost.
Vany, neexistují jistoty. Emoce se také mění, strašně moc, bez příčin i s příčinami.
Jedinou jistotu máš v tom jak TY žiješ, jak TY si to užíváš.
Nemysli "na divadlo" svého muže, ani na to "odkud přijde rána".
Nikdy nebudeš opravdu vědět jak to je a co bude. Ale je téměř jisté, že to bude výborné, když se budeš chovat jako by to opravdu skvělé bylo.
Bude jen tvůj život a to jak si ho užiješ.
Upravil(a) poletucha (25. 6. 2007 9:36)
Není tady
poletucha napsal(a):
ahoj vany,
myslím že to bude dobré, moc ti to přeju.
Tu důvěru v manželství bych asi přirovnala k mytí špinavého nádobí. Můžeš si s rukama ve dřezu vyčítat, žes ty talíře ušpinila, můžeš s trpkostí myslet na to, že zítra zase budou použité, mastné a špinavé. Nebo si užiješ bublinky ve vodě a máš radost, jak se po umytí talíře lesknou a a tušit za tím jak je znovu prostřeš na stůl. Carnegie říká: "nemyjte zítřejší špinavé nádobí už dnes."
Jak psala taky Vanilka (pěkné příspěvky
Vany, neexistují jistoty. Emoce se také mění, strašně moc, bez příčin i s příčinami.
Jedinou jistotu máš v tom jak TY žiješ, jak TY si to užíváš.
Nemysli "na divadlo" svého muže, ani na to "odkud přijde rána".
Nikdy nebudeš opravdu vědět jak to je a co bude. Ale je téměř jisté, že to bude výborné, když se budeš chovat jako by to opravdu skvělé bylo.
Bude jen tvůj život a to jak si ho užiješ.
Moc hezké poletucho !!!
Není tady
Vany chybíš mi tu!Doufám,že jste s malou v pořádku!!!!Často na Vás vzpomínám.Posílala jsem Ti svoji fotku s Vášou,ale nevím jestli jsi ji dostala?Dávej na sebe pozor a držte se holky statečný!!!!!
Není tady
to jsem rád, že jsi ji poslala moji fotku, jistě bude potěšena :-))
Není tady
To doufám Vašku,nerada bych ji ještě přitížila!Vany držte se!!!!
Není tady
vašek napsal(a):
on asi neni zralej, a myslí že bude svázanej kvůli dceři tak se snaží být děsně svobodnej ... chce to čas násilím to nepůjde a ty si užívej malou dokud ti rychle nevyroste :-))
není zralej? Proč se teda rozhodl mít dítě proboha? Šel do toho snad dobrovolně, je to závazek na celý život a panáček se teď jako bojí...? A co jeho žena, ten ji pomůže a podpoří co?
Není tady
Vany, asi už jsem nechodíš. Tak kdyby náhodou, ozvi se....
Není tady
Vany jak se Vám daří?Pořád vzpomínám,ale asi nemáš náladu psat,viď?
Není tady
ahoj všem ...
maminkoanýzku.... moc na net nechodím a navíc jsme měla absolutně zapráskaný mail ( at žijí spamy a úžasný seznam,který mi je stále pouští !!..prosím pošli fotky znova a napiš,jak se máte!!!!!!!!!
lulu24-- děkuji
Poletucho... děkuji za krásná slova...... budu se snažit je vzít k srdci ...
jen jsem Vás chtěla pozdravit...a říct,že situace u nás doma je stále stejná ....... raději už nepátrám v minulosti.. ( myslím,že by se mi,to co bych zjistila asi vůbec nelíbilo) a snažím se manželovi věřit...
..jenže.......
on se k tomu už nechce vracet... řekl mi,že ví,že udělal chybu a že to prostě už nezměním a nevymažu,že nechápe.proč to vůbec udělal a že toho lituje.... ...a když se chci i tom bavit,tak po čase vypění.....
nevím..nejspíš je to tím,že člověk asi nerad pořád dokola slyší o svých chybách a selháních.......a zatímco ženské mají neustále něco dookola probírat..tak většina chlapů se asi v věcech nerado babrá....
takže se snažím o minulosti nemluvit,...... snažím se polknout jízlivé poznámky a výtky a snažím se žít ze dne na den a raději moc neplánovat...
čeká ná dovolená..... ale pro jistotu chci jet na last minute..... co kdyby....
a vše další se uvidí....
Natálka krásně roste....a kam přijdu,,tak jen slyším...ježíš,to je věrná kopie tatínka........ což tatínek samozřejmě vidí taky a docela mě mrzí,že mu trvalo tak dlouho než pochopil,jak štěstí ho v životě potkalo..... myslím tím krásnou zdravou dceru.....
všem přeji krásné léto
Není tady
ahoj vany
držím palce a chlapy opravdu neradi moc řeší a něco probírá když už se to nedá změnit....
Není tady
Aj ja držím palce a želám hlavne malej ocka, ktorý by jej bol oporou a istotou... A tebe nápodobne.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
