29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Nevěřím na 100% věrnost, ale stejně jako Cho nepřemýšlím nad nevěrou. . Hm, ani o své 100% věrnosti jsem nikdy nepřemýšlela
. Beru věci tak, jak přicházejí... Jsem divná, žádné dlouhodobé plány si prostě nedělám. Taky si myslím, že nejen láska, ale celkově vztahy mezi lidmi jsou jako kytičky, člověk o ně musí neustále pečovat, jinak chřadnou až zajdou na úbytě.
Zatím se snažím žít podle hesla: Člověk by měl být sám sobě světlem........... Je to totiž hrozně zvláštní, ten partner se objevil v okamžiku, kdy jsem zjistila, že ho k životu vůbec nepotřebuji a že je mi samotné moc dobře...... . A taky jsem zjistila, jak moc mi vyhovuje víkendový vztah - tedy zatím
. Co já vím, třeba pozítří už to bude jinak.
Myslím, že svou školu již mám za sebou a co jsem napsala, to se stalo, je to pryč ( každý nějak začínal). Doufám, že mi bude nynější partner věrný ( stejně jako většina lidí ), ale kdyby nebyl nic s tím neudělám...
Svému parnerovi věřím a neočekávám to nejhorší Pan, právě naopak. Nejspíš jsem se v něčem špatně vyjádřila ( nejsem v to zas tak dobrá ), že jsi to takto pochopila ( ale i tak děkuji za Tvůj názor )
.
Nejsem žádný závislak na partnerovi, mám svou práci, své koníčky, své přátelé a docela dobře si poradím sama, ale s být se super člověkem je lepší! Snad nám bude přáno, budeme poctivě na naší Lásce pracovat a vydržíme spolu co nejdýl...
Není tady
Ja som si nikdy na vernosti nezakladala(partnerovej), svoju vlastnú som si postavila ako ideál, ktorý keď nedosiahnem, tak si nemusím nutne podrezať žily. Až na výnimky(resp. výnimku) som ho dosiahla. U partnera mi šlo o to, aby som o jeho neverách nevedela, aby o nich nevedeli ani naši známi, rodina, atď. - čiže, inak povedané, aby som ich nemusela riešiť. V tom prípade som po nich nepátrala... Smola bola, že moji parťáci boli neverní tak lenivým a ľahostajným spôsobom, že som sa o ich nevere skoro zakaždým dozvedela. Až v poslednom(pardón, ostatnom, ešte sa nechystám umrieť) vzťahu som neveru tak akosi neriešila vôbec. Cítila som, že obaja sme pomerne zrelí ľudia, ktorým je spolu dobre a ktorí si vzťah pestujú a nepôjdu od dobroty na ľad tancovať... Odolávala som pokušeniam(nijako tragické neboli), aj keď sme boli vzdialení od seba 1000 km a vídali sme sa každý druhý víkend alebo aj raz za 5 týždňov. No a bum - vzťah dojazdil na niečo úplne iné. Nevera v tom nebola a nie je. Ale ktovie, keby sme boli spolu dlhšie, možno by to časom vyvrelo na povrch...
Není tady
Není tady
Kakulik napsal(a):
Myslím, že svou školu již mám za sebou a co jsem napsala, to se stalo, je to pryč ( každý nějak začínal). Doufám, že mi bude nynější partner věrný ( stejně jako většina lidí ), ale kdyby nebyl nic s tím neudělám...
Svému parnerovi věřím a neočekávám to nejhorší Pan, právě naopak. Nejspíš jsem se v něčem špatně vyjádřila ( nejsem v to zas tak dobrá), že jsi to takto pochopila ( ale i tak děkuji za Tvůj názor )
.
Nejsem žádný závislak na partnerovi, mám svou práci, své koníčky, své přátelé a docela dobře si poradím sama, ale s být se super člověkem je lepší! Snad nám bude přáno, budeme poctivě na naší Lásce pracovat a vydržíme spolu co nejdýl...
Tak tohle je uz zcela jiny kafe
Nejidealnejsi je asi ocekavat to nejlepsi, ale byt pripravena i na to, ze muze prijit i to nejohrsi
I kdyz..co je nejlepsi a co je nejhorsi???? To vzdycky proveri az praxe.
Ja opakuji, ze verim ve 100% vernost, ale neprikladam ji ve vztahu 100% dulezitost.
A na otazku, co je to NEVERA jsem tu v podstate dodnes nedostala uspokojivou odpoved.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Kakulik napsal(a):
Myslím, že svou školu již mám za sebou a co jsem napsala, to se stalo, je to pryč ( každý nějak začínal). Doufám, že mi bude nynější partner věrný ( stejně jako většina lidí ), ale kdyby nebyl nic s tím neudělám...
Svému parnerovi věřím a neočekávám to nejhorší Pan, právě naopak. Nejspíš jsem se v něčem špatně vyjádřila ( nejsem v to zas tak dobrá), že jsi to takto pochopila ( ale i tak děkuji za Tvůj názor )
.
Nejsem žádný závislak na partnerovi, mám svou práci, své koníčky, své přátelé a docela dobře si poradím sama, ale s být se super člověkem je lepší! Snad nám bude přáno, budeme poctivě na naší Lásce pracovat a vydržíme spolu co nejdýl...Tak tohle je uz zcela jiny kafe
Nejidealnejsi je asi ocekavat to nejlepsi, ale byt pripravena i na to, ze muze prijit i to nejohrsi
I kdyz..co je nejlepsi a co je nejhorsi???? To vzdycky proveri az praxe.
Ja opakuji, ze verim ve 100% vernost, ale neprikladam ji ve vztahu 100% dulezitost.
A na otazku, co je to NEVERA jsem tu v podstate dodnes nedostala uspokojivou odpoved.
Co je to nevěra ?? Na to má každý subjektivní názor - pro někoho jsou to už myšlenky , pro jiného zase až láska k jinému člověku - ne náhodný sex ...
Mě osobně hodně bolelo právě to , že můj M tvrdil , že je jiný než ostatní muži a že se zamiloval ..... to jsem považovala za nevěru ...... on mi netvrdil , že ta žena pro něj nic neznamená , natvrdo mi řekl , že mě má sice rád , ale láska už to není ..... stalo se to dvakrát za sebou ...
Je to mé druhé manželství a hodně mě to bolelo , když na to vzpomenu , tak to bolí pořád ..... a byly tam věci , které nikdy nezapomenu ...
Já byla do té doby věrná , měla jsem řadu možností mít poměr , ale vždycky jsem si říkala - proč bych ohrozila své manželství kvůli někomu jinému , můj M je hodnotnější ...
Teď už si raději nemyslím nic a nemám žádné teorie ...... nevěra hodně bolí ..... NEVĚRA je nejistota, smutek, bolest a změní nás napořád ...... bere iluze a ideály ...... vezme i dá ...... jsem jiná než předtím ....
Hýřím černým humorem , nemyslím si , že s někým zestárnu ..... ale v koutku duše doutná malinkatá naděje ... že jednou budu zase něčemu a někomu věřit ......
Není tady
Jsem asi v koncích.. 14.2 jsem zjistila že to s ní nezkončil, řekl mi že potřebuje čas.. Už nebydlí doma týden (říká že bydlí v práci), včera se tam jen stavil pro ponožky a já nebyla doma. Vyčítá mi, že mu neříkám kam chodím (nejsem teď radši skoro vůbec doma), ale sám mi taky nic neřekne. Já už se raději neptám, Pořád jen dokola mele jestli bych ho nechtěla zpátky a já vůbec nevím. Chvíli se mi po něm stýsá a chvíli mám vztek.
Včera sme se dost pohádali, dneska jsem mu jen npsala ať se buďto odstěhuje, nebo ať bydlí doma, mě ta nejistota totiž uplně rozkládá, tvoří mezi námi propast.. On se rozejít nechce..
Není tady
Pikolo,nevěř tomu,že se rozhodne...Můj BM se rozhoduje 5 let....Pořád nevím,kde má být.Jestli tam nebo u nás.A to jsme rozvedení!!!!!!!!!
A budeš se muset vzpamatovat ty...Neptat se ho,co chce on...Teď je nejdůležitější,co chceš ty.Jestli bys ustála jeho návrat...A nepočítej s tím,že se vrátí fyzicky i duševně..A určitě by se ti nelíbilo,kdyby byl duchem úplně někde jinde....
Takže žádné-co chceš ty...Ale rozhodni se sama..
A jak jsem psala-BM nemůže odejít-"ty by sis sem někoho nastěhovala"...chápeš tu jejich logiku??????????
A to že bude bydlet doma,třeba to nebude pro tebe to pravé....
Není tady
taky bych řekl, že se nerozhodne a že budeš muset být tvrdá ty na něj ... a hlavně přci říkal, že to byl jen úlet a on s ní pořád něco má ... to je něco jinýho než úlet ....
Není tady
Ahoj Pikolo
sleduji tvůj příběh a hodně mi to připomíná situaci kdysi u nás (psala jsem to sem). Znám ten pocit zrady. Já se rozhodla ve vztahu zůstat. Teď jsem za to ráda!
I když se mi nikdy k sexu sní nepřiznal (to ovšem nic neznamená)!!! Vídali se, psali si a potřeboval čas,aby to skončil.
Trvalo mi rok než se vše urovnalo!!! Ale nic jsem mu nedala zadarmo. Hlavně nesmíš polevit,a jen tak mu to brzy odpustit!
A třeba za to vůbec nestojí a bude lepší to co nejdřív skončit a vyřešit. Nevím a nebudu ti nic radit,jen ti píšu jak to bylo u nás.
Není tady
Pikola napsal(a):
Jsem asi v koncích.. 14.2 jsem zjistila že to s ní nezkončil, řekl mi že potřebuje čas.. Už nebydlí doma týden (říká že bydlí v práci), včera se tam jen stavil pro ponožky a já nebyla doma. Vyčítá mi, že mu neříkám kam chodím (nejsem teď radši skoro vůbec doma), ale sám mi taky nic neřekne. Já už se raději neptám, Pořád jen dokola mele jestli bych ho nechtěla zpátky a já vůbec nevím. Chvíli se mi po něm stýsá a chvíli mám vztek.
Včera sme se dost pohádali, dneska jsem mu jen npsala ať se buďto odstěhuje, nebo ať bydlí doma, mě ta nejistota totiž uplně rozkládá, tvoří mezi námi propast.. On se rozejít nechce..
... tak mi to připomíná bývalého ... jednou jsme se pohádali a on se dva dny a dvě noci neukázal doma ... já s dcerou jsem spala u rodičů ... on pak přijel a vynadal mi, kde že jsem ... (mmch on byl u milenky, ale mně zvesela nadával) ... Můj se taky nechtěl rozejít, tak jsem se s ním rozešla já... Tyhle vztahy nejsou k ničemu, leda tak k deptání nervů. Ještě teď, po dvou letech od rozchodu, se mi občas nějakou situací připomene můj emoční stav ke konci manželství...a já jsem znovu rozklepaná a je mi šíleně ... kdybych to nenechala tak dlouho a utla to dřív, mohla jsem si část nervů patrně ušetřit. Pa.
Není tady
Pikolo!!!!! Ty vůbec nejsi v koncích...Jen si ujasni, jak to vyřešíte, protože tohle asi vůbec nemá smysl.....Vy jste jak dvě malý děti, oba dva. Ale to ty víš....
Když tvůj manžel potřebuje čas, co myslíš, že to asi znamená???
Vždyť on neví, co chce......a to už dost dlouho, že?
"""""On se rozejít nechce, on nebydlí doma, on mi vyčítá, on to s ní neskončil, on nic neřekne........."""""
Pořád se v tom plácáte dokola, holka.
A co ty???????
Není tady
Přesně, choys. Pikolo, co chceš ty? ... Hm? ....
Není tady
Co chci? Moc ho pořád miluju, chci mu dát šanci.. Ale pořád je to jako na vahách, jeden den ano a druhý bych byla nejradši aby už vypadnul.. Zrovna mi volal, že pořád neví jsetli má cenu se vracet,protože se vždycky akorát pohádáme.. Tak jsem mu jen řekla že má dveře zatím otevřené, ale musíme spolu začít normálně mluvit. Nechci ho omlouvat, ale vím že je citlivej, měla jsem s ním ty nejkrásnější roky. Ale pochopila jsem že se svět netočí jen kolem něj, začala jsem si víc vážit sama sebe a cítím z okolí, že mám svojí cenu. Nikdy mi tolik lidí nelichotilo jako teď
Není tady
Hurá, huráááááááááá!!!!
Konečně. No, od tý doby, co vím, že "jsi", konečně něco pozitivního.
Že by ti ta krize doma i něco dala???
Konečně ti došlo, že není jen on, ale že ty taky existuješ?
Mám fakt radost
Není tady
No to bys koukala.. v sobotu jsem byla na výletě v Kostnici s partou z netu, bylo to fajn.. Hrozně lidí mi lichotí že on o moc přichází.. Je to fajn, asi jsem s tím měla začít dřív.. Někam jsem se posunula, i když občas zase padám zpátky, ale jen na chvíli. Všechno má své pro a proti.. On je prostě jelimánek, buď mu tahle zkušenost něco dá a změní svůj přístup, nebo bude s ní a bude zase na začátku. To já už neovlivním..
Není tady
A kdy jsem ti tohle říkala, už?????
A't se na sebe podíváš a nevisíš jen na manželovi????
Jelimánek.....hm...to jste oba, asi.....ale pokud spolu budete chtít být, musíte ten přístup asi změnit oba, víš????
A nikam nepadej ....ty to zmákneš...
Není tady
Já vím že sme oba jako děti, už to tak je.. No uvidíme co on, já jen musím vydržet být nad věcí a už v něm nerejpat.. Jsem teď nějaká klidnější, cítila jsem že mu chybím a že se mu stejská.. a taky jsem si psala 4 hodiny s kamarádem (naším společným). Teď musím letět, taky musím koupit něco k jídlu.. zatím mám pořád tak 1 jídlo denně..
Není tady
Neboj, to se vrátí....
Není tady
MončaVa napsal(a):
Pikola napsal(a):
No nejhorší je že byl doma hodinu a uvidíme se až v neděli, odjel na služebku..
Taky nadhazoval témata abych řárlila, jako že bral stopařku. Když jsem nereagovala tak dodal že je hezká.. Já nevím jetli to dělá záměrně.. Taky se chtěl bavit že jsem zase vylítla, ale smázla jsem to tím že jestli mě chce podvádět tak to stejně neovlivním, že už nebudu nadávat.. jen jsem zvědavá jak dlouho nám to vydrží..
Ale fakt mě potěšilo jak čučel že nejsem doma a nečekám.. To byla taková malá výhra..Pikolo, řeknu ti, že když čtu tvoje příspěvky, jakobych ti to diktovala, jak to prožívám já. Nedávno sem měla něco podobnýho, taky kolegyně, taky SMS, které mi připadaly podivné, prožívala sem to úplně stejně. Teď už je podle všeho klid, ale snažím se na to nemyslet. Je mi jasný, že zmizí jedna, objeví se druhá kamarádka a já zas budu mít hlavu v pejru. Sem žárlivá a vím to o sobě. Vždycky, když čtu odpovědi tady na netu, říkám si, už taková "koza" nebudu. Sem na MD, tak to o to víc prožívám, protože On je takový skoro jediný spojení s vnějším světem. Až budu chodit do práce, jestli se mi vůbec poštěstí, už to tak doufám řešit nebudu. To už budou jiné problémy. Teď, protože nejsem mezi lidma a hlavně ˇprotože chlap je pořád pryč a vlastně žije jiný život, domů dojede jen někdy na víkend, tak nechápe, co se ve mě děje. On prý není žárlivý, tak to nepochopí, ale já sem taková beraní povaha, " jen já a žádná jiná", tak mi to připadá jako jeho zrada.
Držím ti pěsti!
taky jsem si tim prosla ... pry jenom kamaradka, ktery spravoval televizi a ona chudinka se rozesla s pritelem a zacala vyjizdet po tom mym ... psala mu sms-ky o tom jak ma i onasvoje city a z druhy strany jsem na nej tlacila ja ze mi vadi ze ona jeho prozvani /klidne i v jednu v noci/ rekl ji ze nic nebude ze ma mne a ze mne miluje, ona to ale asi zrejmne nepochopila ... pak to bylo mezi nama nahnuty a skoncilo to cely nejak blbe ... kazdopadne je to uz vyreseny a asi mu tenkrat doslo o co by mohl prijit a kdyz se ted nejaka takova co by ho chtela najde tak si vzpomene jak moc mne tenkrat ublizilo co se stalo a poresi to driv nez je to v pytli ... takze muzu rict z vlastni zkusenosti ze sice jednou to blbe dopadlo ale vim ze uz nikdy nic takovyho nedopusti ... zadna jina neprijde a nebude ... nezbyva nam nez doufat a verit ze chyby ktery delame nas pouci /a taky nase partnery/ ze nas zoceli a ze nam diky nim dojde co mame anebo co chceme ... a taky ze diky nim pozname co opravdu stoji za to ...
Není tady
Pikola napsal(a):
Co chci? Moc ho pořád miluju, chci mu dát šanci.. Ale pořád je to jako na vahách, jeden den ano a druhý bych byla nejradši aby už vypadnul.. Zrovna mi volal, že pořád neví jsetli má cenu se vracet,protože se vždycky akorát pohádáme.. Tak jsem mu jen řekla že má dveře zatím otevřené, ale musíme spolu začít normálně mluvit. Nechci ho omlouvat, ale vím že je citlivej, měla jsem s ním ty nejkrásnější roky. Ale pochopila jsem že se svět netočí jen kolem něj, začala jsem si víc vážit sama sebe a cítím z okolí, že mám svojí cenu. Nikdy mi tolik lidí nelichotilo jako teď
no jo chudáček citlivej to je teda blábol
tak ho ještě omluv, že za to nemůže, viď?
Není tady
Vašek ty si fantastický
Není tady
Ahoj Pikolo, napiš prosím tě, jak to pokročilo, docela by mě to zajímalo a myslím, že nejen mě...
Není tady
Milá Pikolo, prošla jsem si skoro tím samým, jen jsme nebyli manželé (naštěstí). On mi byl nevěrný s kolegyní z práce, ani se netajil tím, že to tak je respektive ona se tím netajila a dost mě dusila. Jednou jsem vyslechla její hlasovou zprávu pro něj a podle toho jak s ním mluvila a chovala se k němu jsem zaujala jednoznačně opačný přístup. Ona s ním mluvila strašně a přesto on chtěl být s ní. Tak jsem spolkla svou bolest a začala se chovat jako nejlepší milenka a žena na světě......no a zabralo to, on se vrátil ke mě a najendou se stala situace kdy se věci obrátili. Já oficiální přitelkyně jsem se stala jeho tajnou milenkou a radila mu jak ukončit jeho vztah s ní. Bylo to bláznivé období plné slz, ponížení a její pomstychtivosti. Ale on byl srab, hroznej srab a to tak, že se jí moc bál. Dokonce na Silvestra kdy byl u mě ceý den a večer odešel k ní, tak šel jen protože se bál. Brečel mi doma, že k ní nechce, že chce být se mnou. Tenkrát jsem před ním stála a podávala mu kalhoty a řekla, jdi a nebo zůstaň. Brečel a šel. Bylo mi ho líto. Já probrečela celej silvestr a byla doma sama, s angínou a horečkama, ale s pocitem, že vím že jsem vyhrála. Po novém roce to skončil za velmi dramatických chvil a já se nastěhovala k němu. spokojeně jsme si žili ještě rok, pak jsem odešla, poznala jsem že není chlap pro mě. A oči pro pláč má on, dodnes mě miluje a lituje. Já jsem šťastně vdaná a mám krásného rok a půlletého chlapečka. Jo a čekám, že se s nevěrou ještě potkám, ale asi jsem na ní už připravená, vím že jí nezabráním. Mimochodem, manžela moc miluji, ale od porodu jsme spolu spali cca 10x. A teď babo raď, proč? Já to nevím.
Není tady
Jo a to hlavní jsem nenapsala: Jednoznačná rada neexistuje, musíš se řídit tím jak to cítíš. U každého je to jiné, někdo to ustojí a někdo ne. Ale vždycky, opravdu vždycky to tam už bude....
Není tady