14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Dobrý den, mohla bych poádat o rady, resp. o Vae zkuenosti či názory s příchodem nového partnera do rodiny. Po rozvodu iji sama rok a půl se 14-letou dcerou. Před nedávnem jsem ji seznámila se svým přítelem. Před dalí jeho návtěvou dolo mezi mnou a dcerou k hádce, protoe si nepřála, aby k nám chodil, resp. mu to dala nepokrytě najevo zavřenými dveřmi a neochotou ho přijít pozdravit. Přítele se chování mé dcery dotýká. Cítila jsem, e velmi stojí o to, aby se z nich stali kamarádi. S dcerou jsem na toto téma mluvila, myslím, e hodně pochopila ale mám pocit, e mého nového partnera stále trochu vidí jako soka, který jí "bere" maminku.
Vím, e to chce čas. Na druhou stranu cítím, e vztah s partnerem v důsledku tohoto ochlazuje.....
Není tady
No, přítel by mohl mít aspoň trochu víc rozumu ne tvoje pubertální dcera, podle mého názoru. Mojí dceři je 13 a nového partnera vzala v pohodě. Spí já jsem nedávno zjistila, e mám problém já s jeho dcerou (taky 13 let). A taky jsem si uvědomila, e pracovat mám na sobě, protoe takovýhle puberačky často samy nevědí coby vlastně, hormony s nima cloumaj´ atd.... no a dospělý lidi by mohli být trochu nad věcí. Chlap, kterýho by k ochladnutí vedlo to, e moje dítě z něj zrovna nejásá, by mi byl ukradenej. Moje máma se taky rozvedla a kdy si pak přivedla novýho partnera, říkala, e my - brácha a já - jsme byli jako barometr....kdy jsme se viděli s nějakým jejím kámoem a byl nám (a hlavně teda mně coby holce kolem dvanácti let) nesympatickej, tak později sama zjistila, e je na houby....(nevodila nám je domů, to je jasný, ani jsme netuili, e je to víc ne přítel, ale občas jsme se někde viděli...a ona si dobře vímala, jak reagujeme....domů přivedla a toho, co byl "prolustrovanej" s úspěchem Teď u to bude dvacet let, co jsou svoji. Já bych dceři nechala čas a partnera bych asi víc zkoumala....jak se chová v krizový situaci...jestli se nějak pruí, není divu, ale jestli to pruení neumí zvládat...jeho chyba
Upravil(a) Eva36 (29. 1. 2007 13:50)
Není tady
Nedokáu radit, jenom se můeme pokusit podívat se na věc očima 14leté dívky. Bez růových brýlí a natvrdo:
Před jedním a půl rokem musela přijmout rozchod svých rodičů.
Jetě před tím musela snáet spory svých rodičů, kteří ji tímhle vzali pocit bezpečí, jistoty, klidný domov a astné dětství.
Musela se smířit s tím, e bude bydlet s jedním z rodičů a druhého bude zřejmě jen navtěvovat anebo jinak omezeně vídat anebo nevídat vůbec. Nevím, jak jste se dohodli.
Navíc je v období zmatků puberty, krize dospívajících, kdy hledá sama sebe, prostor pro sebe, kdy rodiče sestoupili ze stupínku obdivovaných, bezchybných bytostí. Je rozčarovaná, zklamaná realitou a přitom ije v iluzích ideálů. Ztratila rovnováhu.
ijete-li rok a půl sami, nevím, jak se smířila s rozvodem, s rozpadem rodiny. Mohla si u vytvořit relativní klidný prostor pro sebe, pro pocit svého bezpečí.
Po roce a půl přichází cizí člověk, který jí tohle vechno zase můe rozbourat. Chce mít klid a mámu pro sebe. Chce mít jistotu, e neztratí svoji milovanou mámu. Má obavy. Zase ji někdo nabourává klidný domov a pocit bezpečí. O cizího chlapa asi zájem mít nebude.
Vím, e jsi psala, e to chce čas a moná asi přítele tak rychle nebrat domů, do rodiny. Pokusila bych se trávit čas s ním mimo domov, kdy bude dcera třeba s tátou a vyrazit společně i s dcerou mimo domov do kina, na hory, na výlety. Pokusit se najít něco společného, co by se jí líbilo a bylo to mimo domov. Z bezpečného odstupu si přítele okouká, časem si můe i zvyknout a zjistit e je prima anebo taky ne. Jak píe Eva, děti jsou spolehlivým barometrem
Nemáte to tedy jednoduché ani jedna a ani on!
Drím vám palce a přeji rozloit síly, laskavost a pochopení.
Není tady
Díky za tvůj názor EVI ..... je v něm hodně pravdy, pravdy, kterou asi trochu nechci vidět. Je to o tom, e po vech těch nervácích v bývalém manelství a citové vyprahlosti jsem najednou měla krásný pocit. Pocit, e mě má někdo rád, e o mne stojí..... Otázkou je, jak moc stojí, to je pravda. Miluje mne tak jak tvrdí, kdy nemá sílu se "poprat" s pubertální holkou?
Upravil(a) J_a_n_u_l_e (29. 1. 2007 15:04)
Není tady
Janule, tvůj přítel má děti, respektive zkuenosti s puberáky? Ti vytáčejí i vlastní rodiče, nato "cizího". Tvoje dcerka má navíc pocit ohroení a v tomhle věku jinak reagovat neumí. Přítel by si měl uvědomit, e z nich těko budou kamarádi po jedné, dvou návtěvách a nesnait se "vnucovat", spí ji nechat pomalu zvykat (zní to blbě, ale vyděené zvířátko si taky neochočí napoprvé). Na druhou stranu bych slečně vysvětlila, e se tvojí návtěvou nemusí bavit, ale minimální slunost je pozdravit kohokoli, kdo k vám domů přijde. Moná bys mohla zkusit i popovídat si s ní opatrně a přátelsky o tom, e ona jednou z domu odejde, bude mít vlastní rodinu a ty bys mohla (i kvůli jejímu chování) zůstat sama. A jetě něco - tvůj přítel se nemá co "poprat" s tvojí dcerou, ale jen a jen sám se sebou. Třeba ho celá situace taky zaskočila - těil se na roztomilou holčičku a narazí na natvanou puberandu. Jestli nic podobného dosud nepoznal, muselo to být docela překvápko.
Není tady
Janule: Jak moc o tebe přítel stojí, to netuím...já bych se s ním zkusila pobavit, co k dané situaci řekne, zajímalo by mě, jak to vidí on...a jeho názor by měl být vyzrálejí ne u tvojí dcery....dospělý mu není přece dítě, e.... Jinak holky řekly to, co mě u taky napadlo, take se nebudu opakovat. Napi třeba troku víc o příteli.
Není tady
helena napsal(a):
Janule, tvůj přítel má děti, respektive zkuenosti s puberáky? Ti vytáčejí i vlastní rodiče, nato "cizího". Tvoje dcerka má navíc pocit ohroení a v tomhle věku jinak reagovat neumí. Přítel by si měl uvědomit, e z nich těko budou kamarádi po jedné, dvou návtěvách a nesnait se "vnucovat", spí ji nechat pomalu zvykat (zní to blbě, ale vyděené zvířátko si taky neochočí napoprvé). Na druhou stranu bych slečně vysvětlila, e se tvojí návtěvou nemusí bavit, ale minimální slunost je pozdravit kohokoli, kdo k vám domů přijde. Moná bys mohla zkusit i popovídat si s ní opatrně a přátelsky o tom, e ona jednou z domu odejde, bude mít vlastní rodinu a ty bys mohla (i kvůli jejímu chování) zůstat sama. A jetě něco - tvůj přítel se nemá co "poprat" s tvojí dcerou, ale jen a jen sám se sebou. Třeba ho celá situace taky zaskočila - těil se na roztomilou holčičku a narazí na natvanou puberandu. Jestli nic podobného dosud nepoznal, muselo to být docela překvápko.
Ano,přítel má děti tři a dokonce jednoho vnoučka. Vím, e je má hodně rád a je schopen pro ně mnoho udělat. Z jednoho jeho vyprávění jsem ale vycítila, jak těce nese případné rozepře se svými dětmi, a moná i rozepře takového druhu nad, kterými by druhý mávnul rukou.
To přátelské popovídání s dcerou ji proběhlo. Ubezpečila jsem ji, e ji budu milovat tak jako doposud, i kdy do mého ivota vstoupil někdo dalí. Naznačila jsem i to, e si jednou ona vybuduje svoje zázemí a opustí ná společný domov a e věřím, e mi přeje, abych byla astná a zbytek ivota nestrávila sama. Svorně jsme si u toho poplakaly. její resume bylo, e ve chápe..... ale a ji hlavně do ničeho nenutím, e potřebuje čas, aby se s přítelem skamarádila a na tom jsme se ve finále shodly.
Take nevím, jestli je vyhráno ale určitý krok v tom vidím. Nyní záleí jen na tom, jestli se bude kamarádit se stávájícím přítelem....... ..... jestli se zachová jako dospělý chlap a nad "zatím problematickým" vztahem s puberačkou se povznese...........
Není tady
Eva36 napsal(a):
Janule: Jak moc o tebe přítel stojí, to netuím...já bych se s ním zkusila pobavit, co k dané situaci řekne, zajímalo by mě, jak to vidí on...a jeho názor by měl být vyzrálejí ne u tvojí dcery....dospělý mu není přece dítě, e.... Jinak holky řekly to, co mě u taky napadlo, take se nebudu opakovat. Napi třeba troku víc o příteli.
Ví Evi, hodně teď o vem přemýlím, v podstatě krom "nutné" práce nemám v hlavě nic jiného....... V noci jsem si mnohokrát pročítala společné maily a dola jsem k jednomu závěru....... je to jenom doměnka ale myslím, e za problém s mou dcerou se jen trochu schovává.
V jednom ze svých mailů jsem mu toti popisovala svoje pocity a zabrousila do budoucna. Rýpla jsem asi trochu do jeho choulostivého místečka. ije toti po rozvodu stále v rodinném domě se svou bývalou enou a dětmi a mě dost překvapilo, jaké plány v souvislosti s rekonstrukcemi tohoto domu má...... připadalo mi, e vlastně nikdy tento dům opustit nehodlá a o tomto svém pocitu jsem mu napsala. Nijak se k němu nevyjádřil a od té doby se začal chovat trochu jinak.....
Není tady
Ra napsal(a):
Nedokáu radit, jenom se můeme pokusit podívat se na věc očima 14leté dívky. Bez růových brýlí a natvrdo:
Před jedním a půl rokem musela přijmout rozchod svých rodičů.
Jetě před tím musela snáet spory svých rodičů, kteří ji tímhle vzali pocit bezpečí, jistoty, klidný domov a astné dětství.
Musela se smířit s tím, e bude bydlet s jedním z rodičů a druhého bude zřejmě jen navtěvovat anebo jinak omezeně vídat anebo nevídat vůbec. Nevím, jak jste se dohodli.
Navíc je v období zmatků puberty, krize dospívajících, kdy hledá sama sebe, prostor pro sebe, kdy rodiče sestoupili ze stupínku obdivovaných, bezchybných bytostí. Je rozčarovaná, zklamaná realitou a přitom ije v iluzích ideálů. Ztratila rovnováhu.
ijete-li rok a půl sami, nevím, jak se smířila s rozvodem, s rozpadem rodiny. Mohla si u vytvořit relativní klidný prostor pro sebe, pro pocit svého bezpečí.
Po roce a půl přichází cizí člověk, který jí tohle vechno zase můe rozbourat. Chce mít klid a mámu pro sebe. Chce mít jistotu, e neztratí svoji milovanou mámu. Má obavy. Zase ji někdo nabourává klidný domov a pocit bezpečí. O cizího chlapa asi zájem mít nebude.
Vím, e jsi psala, e to chce čas a moná asi přítele tak rychle nebrat domů, do rodiny. Pokusila bych se trávit čas s ním mimo domov, kdy bude dcera třeba s tátou a vyrazit společně i s dcerou mimo domov do kina, na hory, na výlety. Pokusit se najít něco společného, co by se jí líbilo a bylo to mimo domov. Z bezpečného odstupu si přítele okouká, časem si můe i zvyknout a zjistit e je prima anebo taky ne. Jak píe Eva, děti jsou spolehlivým barometrem
Nemáte to tedy jednoduché ani jedna a ani on!
Drím vám palce a přeji rozloit síly, laskavost a pochopení.
díky za rady i za drenej palec:)
Není tady
Janule: Aha....no to společné bydlení s bývalou enou bych jetě chápala, ale plány na rekonstrukci?.... ... moná se fakt schovává, čas ukáe
Není tady
Nemá cenu ji do ničeho nutit, a si je za zavřenými dveřmi, kdy ji to baví. Nutit ji, přijít udělat pukrle, to ji vlastně učí pokrytectví.
Ale přání, aby k vám nechodil, s tím bych ji poslala někam.
Ale jestli ochládá vá vztah, rozhodně to nebude kvůli tomu - jestli to tak jen nechce vidět
Upravil(a) mashanka (8. 2. 2007 20:37)
Není tady
Babinetky milé!
Ráda bych Vám poděkovala za rady a podporu...... vztah s přítelem je u konce. Bohuel nebyl ani natolik silný, aby mi řekl pravý důvod rozchodu, resp. se setkal a z oka do oka mi vysvětlil jeho náhlou změnu v jeho "zamilovanosti" a za hrob ...... :-( Těko k tomu co dodávat, bolelo to moc. Někdy bych skutečně chtěla proniknout do muského mozku a pochopit jejich mylení a konání ......
Není tady