Jo holky - jak je to všude podobné....
U nás synáček dostal od tatínka k narozeninám krásnou zimní bundu - a kde myslíte, že je? Na věšáku! A když jsem se zeptala proč - tak se mi dostalo odpovědi, že není zima, tak proč by trapil v zimní bundě - a to je tu sníh a bylo i dost pod nulou......tak nevím, jestli kvůli bundě musí jet na severní pól.......teď chodí ve slabé šusťákovce, klepe kosu - ale JE FRAJER!
A jejich komentáře k PC už ani neposlouchám - naposledy mi řekli, že už si sem nemůžou zvát kamarády - protože by tu potupu nepřežili....chudáčci.
A teď mi oba chlapečci lehli nemocni - najednou - lahůdka - jen se nemůžou dohodnout, kdo koho nakazil - takže tu probíhají báječné debaty - jako:
ať nedejchá mým směrem!jestli na mě ještě jednou prskne, tak ho zabiju! ať na mě ani nečumí, bacily mu lezou i z vočí!neměl by jít do nemocnice, když tak kašle - co kdyby umřel, když budeš v práci?............. a stejně je mám ráda, i když se tolik snaží, abych je zadusila polštářem :-)

Holkýýýý - včera jsem měla sraz se synáčkem ve městě. Pozdravili jsme se a první, co povídá, bylo "Mami, ten kabát ti strašně sluší." :-)))
On už je fakt dospělý :-) Takže to funguje, hurááá :-)

Dobré ráno,
můj syn (15) odmítá zimní boty nosit tak od třinácti. Je to prý trapný. Zimní bundu loni ještě nosil, letos jí měl na sobě jednou a to z donucení, je přece teplo ne. Ale jak tady čtu, tak je to u nich normální. Proč já tu bundu kupovala!

Míšo kuličko, tak to u nás bohužel nefunguje, mám o dvě čísla menší nohu. Z triček už mě svlíkla, jo, z těch trapnejch triček, co jsem si koupila v létě a ona by je na sebe nikdy nevzala, tak teď si je po vyprání ukládá už rovnou k sobě. Neřeším.
Řeším to, že opravdu vlastní jen tenisky.Příští týden ji čeká taková akce (jde někam překládat), že prostě musí mít jiné boty. Ale žádné si nevybrala a upřímně se mi nechce dávat spoustu peněz na to, aby si je obula na jeden den a pak už nikdy, tak nevím, co s tím. Představovala jsem si černé kožené polobotky vhodné na všechny příležitosti, jsem trapná, já vím.

Nějak tak to u nás funguje taky, až na ty boty. Ani v časovém presu (což už mimochodem je, protože už je pátek) si boty, které se jí nelíbí, nekoupí. A takové, co se jí líbí, fakt nikdo nevyrobil, mám divný dítě. Klidně půjde krásně oblečená + tenisky (byla tak i v Národním), jenomže ta  překládací akce, ta velmi dobře placená brigáda, je ode mě z práce, tak je mi z toho lehce těžko.

Syn 19 odchází na vlak v 6,00, vlak jede v 6,20, je to skoro 2 km, takže tak tak, dnes jsem přišla do pokojíku v 6 a on se právě rozespalý posadil na posteli. No nemlčela jsem, ale ať prý to neřeším, že to stihne. Asi stihnul, nevrátil se.

Majo- nenapadlo tě nikdy, že bys to vydala knižně??? Ne,že by ostatní měly méně zážitků, ale já prostě když čtu ten odstavec od tebe, tak se neudržím a začnu se smát, (i v práci).........no fakt, co by chudák kluk dělal, kdyby brácha umřel a tys nebyla doma, třeba by musel někam telefonovat a ták...

Kromě všech dalších zápo*ných zážitků a vlastností, je dcera šílenej bordelář. ALe fakt. J8 byla až úzkostlivě čistotná a dbala na pořádek. Nemohla jsem se učit, když jsem neměla kolem sebe uklizeno, lad, příjemno. Dcerunka má pod polštářem permanentně neustlané postele- ponožky, pyžamo (staré-minulé-špinavé asi), kalhotky(nezkoumala jsem jaké), obal od čokolády, kapesníky, nabíječku, .......za postelí - plyšáky, a všechno to co má pod polšářem a další blíže nespecif.bordel. Když se učí (nebo něco píše), tak vše chno co má na stole- (a že je pokrytý celý vším možným i sklenicema, talířkama, ...atd), posune obouruč od sebe, až to přepadáváze stolu. Získá prostor cca 30 x 20cm a tam šmudlí ten úkol.Holky! a ona je SPOKOJENÁ. Že se na zemi, sedačce, na židli, opěradle válí a visí věci jí NEVADÍ. Věci nedává do skříní, pohazuje je po pokoji. 1x-2x týdně se to ve mně vzedme a seřvu ji a musí uklidit, pod výhrůžkou zákazu PC (to je jediná a velká zbraň - ač ji nerada využívám). Ona to udělá, je to tam docela v pořádku(má celý pokoj nový tak 2 roky). Za 3 hodiny, to tam vypadá úplně stejně jako před úklidem. Já absolutně nechápu proč! Já naopak bordel nesnesu, vadí mi, tak uklízím. Možná je to vzpoura proti mému "pořádku". Zrovna totiž včera to u nás proběhlo!      A já řvala,.... bezmocně. Holka se na mě dívala jako na blázna. Říká mi:" mami co blbneš prosím tě, co máš zas za problémy? ...proč to tak hrotíš?....seš ňáká vypsychená, ne??? .....Blbá nálada - hm.... to je blbá věc....

No nic, tak jsem se zas jednou ztrapnila......

Wiki, ani nevíš, jaks mě potěšila. Moje dcera totiž žije na zemi. Že máme v předsíni věšák, tak toho si ve svých 18 asi ještě nevšimla. Přejde bytem do svého pokoje a tam to začne. Odkládá po zemi bundu, šálu, učení, věci na cvičení, čisté kalhotky,použité kalhotky, nádobí, ponožky, několik batohů a tašek a tak bych mohla pokračovat. Na svém stole nemůže nic psát a taky to zásadně nedělá, protože se tam s tím sešitem prostě nevejde. Úkoly píše buď na stole v kuchyni nebo ještě častěji vleže na sedačce, samozřejmě nepřevlíknutá.
Zjistila jsem, že v rámci zachování své duševní rovnováhy je nejlepší si toho nevšímat a do toho pokoje prostě nechodit. Ona to jednou za uherský rok uklidí, za hodinu to ovšem není vidět. A vždycky mi k tomu řekne: co chceš, já jsem lvice a my to máme v horoskopu. Zabít.

KDYŽ JSME U TĚCH KNÍŽEK,TAKY MÁM JEDNU K PŘEČTENÍ.....
NAPSAL JI IVAN KREJČÍ A JMENUJE SE ....
NEZOUFEJTE! JSOU JEŠTĚ HORŠÍ DĚTI NEŽ TY VAŠE aneb BALZÁM NA DUŠI ZDECIMOVANÝCH RODIČŮ
ŘEHTALA JSEM SE OD ZAČÁTKU DO KONCE A UVĚDOMILA SI, ŽE TO MŮŽE A S NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ BUDE JEŠTĚ HORŠÍ NEŽ TEĎ.

Wiki napsal(a):

Majo- nenapadlo tě nikdy, že bys to vydala knižně??? Ne,že by ostatní měly méně zážitků, ale já prostě když čtu ten odstavec od tebe, tak se neudržím a začnu se smát, (i v práci).........no fakt, co by chudák kluk dělal, kdyby brácha umřel a tys nebyla doma, třeba by musel někam telefonovat a ták...

Kromě všech dalších zápo*ných zážitků a vlastností, je dcera šílenej bordelář. ALe fakt. J8 byla až úzkostlivě čistotná a dbala na pořádek. Nemohla jsem se učit, když jsem neměla kolem sebe uklizeno, lad, příjemno. Dcerunka má pod polštářem permanentně neustlané postele- ponožky, pyžamo (staré-minulé-špinavé asi), kalhotky(nezkoumala jsem jaké), obal od čokolády, kapesníky, nabíječku, .......za postelí - plyšáky, a všechno to co má pod polšářem a další blíže nespecif.bordel. Když se učí (nebo něco píše), tak vše chno co má na stole- (a že je pokrytý celý vším možným i sklenicema, talířkama, ...atd), posune obouruč od sebe, až to přepadáváze stolu. Získá prostor cca 30 x 20cm a tam šmudlí ten úkol.Holky! a ona je SPOKOJENÁ. Že se na zemi, sedačce, na židli, opěradle válí a visí věci jí NEVADÍ. Věci nedává do skříní, pohazuje je po pokoji. 1x-2x týdně se to ve mně vzedme a seřvu ji a musí uklidit, pod výhrůžkou zákazu PC (to je jediná a velká zbraň - ač ji nerada využívám). Ona to udělá, je to tam docela v pořádku(má celý pokoj nový tak 2 roky). Za 3 hodiny, to tam vypadá úplně stejně jako před úklidem. Já absolutně nechápu proč! Já naopak bordel nesnesu, vadí mi, tak uklízím. Možná je to vzpoura proti mému "pořádku". Zrovna totiž včera to u nás proběhlo!      A já řvala,.... bezmocně. Holka se na mě dívala jako na blázna. Říká mi:" mami co blbneš prosím tě, co máš zas za problémy? ...proč to tak hrotíš?....seš ňáká vypsychená, ne??? .....Blbá nálada - hm.... to je blbá věc....

No nic, tak jsem se zas jednou ztrapnila......

Něco podobného znám od synka:D

Ja nemám vlasnté deti, ale môžem prispieť spomienkou na vlasntú pubertu + na dosť zlú pubertu nevlastného syna, s ktorým sme teda chodili aj po detských psychológoch a psychiatroch...
Spomínam si, že ja som v puberte hľadala adopčné listiny a keď som ich nenašla, utešovala som sa, že v stredoveku, keď som ja prišla na svet(Mám teraz 39 1/2), občas došlo k zámene novorodencov; tak som si hovorila, že nejakí inteligentní, príjemní rodičia v opačnom kúte Slovenska sa teraz určite zlostia s otrasným harantom týchto nemožných rodičov, čo ma vychovávajú... Bohužiaľ, mám nepopierateľné zdedené vady z otcovej i maminej strany, na otcových predkov sa snáď aj trochu podobám - takže sa zrejme nezapriem ... Prešlo ma to, až keď som sa odsťahovala k priateľovi(bohužiaľ skôr, než som plánovala -ale to bola tiež jedna z partizánskych akcií môjho otca, ibaže vtedy prestrelil).
Keď potom prišla puberta na priateľovho syna, spomínala som na svoju a snažila som sa byť čo najviac nad vecou a demokratická a vysvetľovať, argumentovať a diskutovať... Chodil zásadne v zime len v teniskách a ľahkej bunde a v lete naopak nababušený ako snehuliak; povedala som len: "Rob, ako myslíš, ale keď nachladneš, doma ťa nenechám, s tým nepočítaj..." A dodržala som to - vyhnala som chudáka prechladnutého do školy, lebo si to privodil sám. Učila som sa s ním, vodila ho na krúžky, a keď mu to už bolo trápne chodil sám. Po pol roku sme zistili, že na žiadny futbal nechodí, len si od nás vyberá peniaze na imaginárne športové výdavky. Tak už nedostal ani vindru a sedel doma . Ale stále sme neboli dosť vytočení, tak šrouboval ďlaej, až našiel naše slabé miesto: obaja sme boli proti nacionalizmu a rasizmu, tak sa dal chlapček k skinheadom. Nosil nám domov letáky o čistote rasy a o úžasnej histórii Slovenského štátu, a nás išlo poraziť... . Nútil nás to čítať a debatovať, obliekal sa do bombery a martensiek ... Malo to jedinú výhodu; a síce, že sa vyhol drogám. No, prešlo aj toto obdobie, ale potom sa do puberty dostal jeho otecko, zafungovali hormóny a odsťahoval sa k frajerke, čím sa začali celkom iné a vážnejšie problémy jeho syna... Ja som sa z toho poučila, že puberťáci nedajú pokoj, kým vás nevytočia, a ak ste náhodou flegmatici s liberálnymi názormi, nezastavia sa pred ničím vrátane indiánskej čelenky alebo havajskej sukničky a názorových extrémov. Heslo puberťákov: Čím horšie, tým lepšie...

ANNEMARÍ,ONI NEJSOU HROZNÝ...TO JEN MY RODIČE JSME PŘECE TI,KTEŘÍ JE NECHÁPOU A NUTÍ JE DĚLAT TRAPNÝ A NUDNÝ VĚCI...JAKO NAPŘ. SI PO SOBĚ UKLÍZET...VZÍT SI ZIMNÍ BUNDU A BOTY KDYŽ JE - 15 ATD...
ALE STEJNĚ JSOU TO NAŠI MILÁČCI...HOLKY VZPOMÍNÁTE KDYŽ SE NARODILI A KDYŽ JIM BYLY TŘEBA TŘI ROKY??? URČITĚ JSTE SE PRÁVĚ VŠECHNY ZAHLEDĚLY DO DÁLKY....TO UŽ JE DÁVNO,KDYŽ SE NÁM BATOLILI KOLEM NOHOU A SLADCE ŽVATLALI...NO A ZE ŽVATLÁNÍ SE VYVINULO "NESLADKÉ DRŽKOVÁNÍ" ....ČAS NEZASTAVÍME,ACH JO

Holky, holky, ono je to asi všude stejné Na dcerunku mám okřídlené řčení: "Až tě jednou přijdu navštívit v novém domově, už na schodech proti mně půjde průvod blech, štěnic, housenek, mravenců, švábů, rybenek a jiného hmyzu s tím, že čelo průvodu ponese transparent - JDEME OD DCERY, PROTOŽE V TOM JEJÍM BINCI ZEMŘELA ŠPÍNOU POLOVINA NAŠICH KAMARÁDŮ"
Synkovo oblékání taky nemá chybu - pamatuji si, že jednou přifrčel v bombru a černých kraťasech Rammstein V polovině prosince... Na hlavě účes déko-pléšo (vyholená hlava).
Jojo, když se narodili, tak to byla neskutečně sladká ňouňátka... ve věku tří let byli k zulíbání.
Ach jo.
Nedá mi nevzpomnět si na BettyMcDonald "Co život dal a vzal".
Mmch všechny matky, které doufají že jejich pubertální dítě nebude tak hrozné, jak je zde popsáno, můžu uklidnit. Nebude. Bude pokud možno ještě horší