Ahojky Maruško dej pak vědět jak jste dopadly. Dcera tam jde s tebou dobrovolně???
Mi jdeme do poradny pro dislektiky 8.února a chtěla bych tam také říci náš problém..tak jsem zvědavá jestli nám tam v psychologické poradně také pomohou.
Já bych si s ní snad poradila ještě sama,ale chci aby to co jí říkám já-slyšela také od někoho jiného.
Stále mě deptá a přijde mi,že mě zkouší co vydržím. Před manželem si to ke mě nedovolí,ale jak zůstaneme spolu sami,už něco vymýšlí. Hrozí ji pětka z NJ ,ale pro ni to asi nic není, je to takový flegmatik až je mi z toho zle.. Včera tu zase byla scéna-zakázala jsem ji počítač, chodit ven dokud nebude na vysvědčení lepší známka.Také začala kamarádit s holkou ve které se vidí a nikdo jiný pro ni není dost dobrý. Ty kamarádky co s nimi kamarádila od sebe odhání.. nedovedu ji vysvětlit pojem-kamarádky-né jen jedna-která dokáže obratem velkého kamarádství zradit a pak zůstane sama.
Už jsem si tu napsala lístečky co tu radila BETY ,,nemluv na mě" ,,nikam" atd...snad to zkusím a možná ji to chytne u srdce,než taková to diskuse mezi námi,tak se bude snažit být lepší
Opravdu nevím co s ní..kdyby někde lítala a neměla čas na učení,ale většinou je doma, je to spíše její lenost.. MI se snažíme, není to naše vina-jako třeba jiní rodiče, že si dětí nevšimnou a pak když je zle by je zabili
Asi pravdu jde o to VYDRŹET ,ale za jakou cenu ?? Dokud se drží domova,tak je to snad v pořádku,no ještě není tak ,,stará" aby ji to táhlo z domova a někde něco vyváděla... jsou na tom opravdu někde hůř. Včera jsem už měla v ruce vařečku,ale manžel mě zastavil...opravdu někdy ,než křičet, tak bych ji použila :grater:ale pak by mi to bylo líto
Jsem na,, Letn´átkách"  s maminama ,ani jsem jim to tam nepsala- stydím se   , tam řešíme jiné věci a příjemnější

Upravil(a) salek (19. 1. 2007 10:46)

My jsme taky začali uvažovat o PPP ( pedagogicko-psychologická poradna). Musíme se teprve objednat. Ale nevím, co na to řekne kluk, jestli tam bude chtit s taťkou dobrovolně. No uvidíme.
Ten náš taky začal kouřit, šlyšela jsem od kamarádky, jak jsou venku sprostí a tak. No děs. Banda je banda, my jsme jen pitomí dospěláci, ničemu nerotumýme!
Držím všem palečky!!!!

Ničemu nerozumíme,nic jim nepřejeme. Já nemohu ani trošku zvýšit hlas - to mi dcera říká,že na ni křičím. To se ovládám,protože tu máme malou Verunku...tak si asi umíte představit to mé ,,křičení"
Já ji do té poradny dotáhnu i po smyku jen abych ji udělala tu ostudu ,kam až s ní musím jít
Držte se také ..snad bude líp. Ale ono se dobře říká,,malé děti malé starosti,velké děti velké starosti" tak ono nás to ještě možná v příštích letech čeká...stále a stále

No prostě je to s nimi někdy k nevydržení a někdy jsou to moji miláčci, ale trpím jako vy všehny rozmary nálad a pitomými nápady, doufám, že je to kolem dvacítky přejde, jestli se toho dožiji.

Nela, tak takhle je to u nás taky! Co jsem udělal, proč křičíš!
Jsou asi všichni stejní! Teď seká dobrotu, před chvíli jsme dohráli ty dostihy. Dobře jsme se pobavili, i klukovi se to líbilo! Udělala jsem popkorn, byla sranda! Jo, donesla jsem z domu starý psací stroj, náramně ho to baví, až se divím! Zatím ok!
Papa

Doma si chovám také dva výstavní exempláře puberťáků ( kluci - 16 a 17.5) a občas je to lahůdka....starší nebyl ukecaný nikdy, ale teď je pro něho problém vůbec něco z úst vypustit - většinou je to slovo CO? - protože ho obtěžuje jakákoliv otázka - seděl by jen u PC a když je z tohoto místa vypuzen - tak se zavrtá do pokojíčku......místo mluvení vrhá jen takové pohrdavé pohledy.........mít jen jeho, tak trpím už delší dobu samomluvou. Mladší občas komunikuje - ale jak umí být vstřícný, tak umí být i drsný - a vím, že každý pohodový okamžik je u něho vykoupen tak 99 okamžiky, kdy se mi vaří krev.......ale u něho alespoň vidím emoce........u staršího se občas musím podívat zblízka jestli dýchá - výraz tváře se mu téměř nikdy nemění a  když se usměje, tak si to pamalu zaznamenávám do kalendáře jako zázrak. A mezi sebou se milují tak, že pokud jedou navštívit tatínka, tak každý jiným dopravním prostředkem a pokud musí stejným - tak sedí každý na jiném konci - ve vlaku zásadně každý v jiném vagónu.......a musím říct, že mě rozesmála poznámka mladšího, že nechápe jak jsem si mohla pořídit víc dětí - že chtěl být jedináčkem.........bohužel jsem mu musela odpovědět, že já mít jedináčka - tak on se nikdy nenarodil :-)) Ale zatím žiju a pevně doufám, že se z mých roztomilých klučíků jednou stanou prima chlapíci..............jen abych se toho dožila........

Jsem ráda, že jsem někoho pobavila, protože mě se v daných chvílích chce mlátit hlavou do zdi.........ale mám svoje kluky moc ráda......takže skřípu zubama, a přitom doufám - že jednou bude zase dobře....... Ještě něco přidám - mladší vždy bavil okolí - a u nás se takovým dětem říká "tele z kašparovy krávy" - tak jsem mu to jednou při oslavě narozenin řekla a on aniž by si uvědomil co říká, odpověděl přede všemi - ža už tedy ví, která kráva je jeho mamka.....a to byla puberta ještě v nedohlednu.............jojo - život je boj - mě se moc líbilo přirovnání puberty k těhotenství - ale bylo by fajn, kdyby i puberta trvala 9 měsíců................

Salku,
ty cedulky jsou prima nápad - jen já bych si je asi ukazovala sama - pro ně by to byla zase práce navíc.....energií šetří, až to vypadá, že tělu žádnou nedodávají - tak nevím, kam se ztrácí ty tuny jídla, co domů denně vleču :-)
S tím žehlením jsi mě připomněla, jak starší v záchvatu solidarity vzal žehličku do ruky, že to přeci není problém. Tak vyžehlil za půl hodiny jedno triko a pak s tím seknul s tím, že mám úplně blbou žehličku........a to triko bylo mladšího syna a ten ho odmítl vzít na sebe, protože ho "vomatlával" jeho brácha............ a já se držela, abych je nezabila oba

Ježíši, já vám pošlu každému po trošce slovního průjmu mé patnactileté dcery. Holky, ta mele a mele, stále, všude a navíc strašně rychle a hlasitě. Ojjj, jak mě z ní někdy bolí hlava. Vím toho o ní hodně a jsem ráda, ale také mě nezajímá každý trapný zážitek jejích kamarádů a spolužáků, líčený hlasitosti postřižinového Pepina například při placení u pokladny.

Upravil(a) Stelička (21. 1. 2007 21:56)

Ahoj holky,
i ja s vami citim. Dve puberty mam uz za sebou a tri pubertaky momentalne. Sice dva chodi jednou za ctrnact dni, ale tim, ze nejsou moji a navic uplne jinak vychovani-vice mene nevychovani, tak je to o to intenzivnejsi a navic jina zeme, jine mravy...
Presne jak pise Salek, dcera od manzela navstivi lednici milionkrat za den, cumi do ni a premysli...nekdy je to opravdu na bednu. Kdyz jsem vcera utrousila, ze je to iritantin, jeji bratr se zeptal, co je na tom iritantni...bud nemluvi, nebo vas chytaji na slovickach...
Moje skoro 16 dcera, kdyz se ji zeptam, co cely den delala, rekne "NIC"...a tim debata konci.
No nic, asi je lepsi se po ranu nerozcilovat...vsem prima den..

Ahoj holky, tohle vaše téma mě tak dostalo, že jsem se kvůli tomu na Babinet zaregistrovala. Už sem dlouho chodím, ale zatím jsem různé příspěvky jenom pročítala. Ovšem téma puberta je moje noční můra. Mám dceru, které bude na jaře 16, takže je v tom nejlepším pubertálním věku a my to máme doma s plnou   parádou. Ale jen doma, protože ve škola a všude jinde mimo domov je naprosto vzorná a nikdo nám nechce věřit, jak s tím doma bojujeme. Podle ní jsme nemožní rodiče s naprosto nemožnými názory. Je doma drzá, na ničem se s ní nelze domluvit, od nás zpochybní i že 1 a 1 jsou 2. Naši péči a lásku bere jako naprostou samozdřejmost, ale když se staráme , tak ji tím vlastně obtěžujeme. Klid je jen když ji necháme sedět u počítače a nic po ní nechceme. V momentě, kdy ji požádáme, aby tam pustila manžela nebo mě, následuje hysterák jak ze špatného filmu. Mluví hodně, ale jen když ona chce. Když se sní chceme bavit my, tak zrovna zájem nemá. Nejvíce řečí má v pokročilou noční hodinu, kdy i my rodiče už sotva koukáme. Když odmítneme s tím , že je čas spát, cítí se ukřivděná a opět následuje vzteklá reakce.  A tak bych mohla pokračovat hodiny. A nejčastější reakce na naše pokusy domluvit se na čemkoli?  Nech toho, Přestaň Ty jsi hrozná atd. Tak jsem si postěžovala a je mně lépe. Vždycky když s manželem vychladneme, tak si říkáme , že za to nemůže, že jsou to hormony, že by mohla být daleko horší. Ona je opravdu ve škole naprostá premiantka a ani nikam nechodí s partou, ze školy jde rovnou domů. Má každý den hodně úkolů a ve škole je denně do večera, protože chodí do cizí školy a tam je rozvrh nastaven o hodně jinak než ve škole české. Já si to vše uvědomuji, ale stejně když se hádáme tak mně tečou nervy.

Milá Danielo, tvůj závazek je perfektní, leč nenaplnitelný, kdybys měla místností 2x tolik. Oni se ti dětičky slezou v jedné cimře, kde se budou rvát, prudit atd. Tvoji přítomnost v dané místnosti pro ně bude bonus. Zavřou se pouze v okamžiku, kdy to začne zavánět nějakou prací nebo budou mít pocit, že je svět, potažmo rodiče, nechápou.