21. října : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 21. října : Straidelné čokoládové muffiny pro odváné děti. Zabaví i zasytí! 21. října : Jak vyuít skořápky z vlaských ořechů? Odvar z nich dodá chybějící jód a pomůe i s kalem |
|
|
Jsem u z toho váně na nervy. Mám dceru, 14 let. V posledních několika měsících s ní máme problémy - u jsem tady párkrát psala. Co mi ale u váně leze na mozek je způsob, jak s námi komunikuje. Pokud tedy vůbec uzná za vhodné něco říct. Kdy něco potřebuje - jen tak mezi dveřmi - neměla bys xy, potřebovala bych xy. Dík! A zmizí. Nebo - někdy jde spát a ani s prominutím nezabučí, jen tak zmizí v pokoji a já zjistím a za čas, e la spát. Nebo mluví s kamarádkou po telefonu, řeí úkol a potřebuje potřebuje poradit - opět stejným stylem a tónem : jaký je hlavní město Kazachstánu?!? A kdy okamitě nevypálím odpověď , tak : hm, tak ti děkuju a zavře dveře.
Ani nemluvím o tom, e se mi nesvěřuje, máloco o sobě řekne. Rve mi to srdce. Takováhle nebyla! Mluvily jsme spolu, diskutovaly, smály se spolu! Teď mám větinou pocit, e mě pozoruje jak nějakej hmyz, kterej vylezl z pod kamene, a nějakým nedopatřením je její matka. Trápí mě to, nedokáu se přes to přenést.( Není to tak vdycky a pořád. Někdy má taky dobrou náladu. Ale tenhle hnusnej způsob komunikace v poslední době převauje
Kde proboha dělám chybu?
Není tady
Maruko nic nedělá patně tedy doufám ,tolik do vaeho vztahu nevidím
Já tu mám pár příspěvků také-,,odchody k otci" a ,,tělesné tresty"
Jsem na tom stejně jako ty. Mám dceru ,které v únoru bude 13let. Zrovna včera to u manel nevydrel a byla u nás přednáka- téma-kamarádství, důvěra ke mě, hodnota peněz, kola atd..
Hlavně s ní musí komunikovat,nenechat se vytočit a nepřestat s ní mluvit . Je to kolikrát těké, ale musíme být dobrými psychology a najít tu zprávnou cestičku do jejich due
Já jsem určitě nebyla jiná a maminka si mě také uila. To říkám i jí,e pozná co je to strach ,a bude mít své děti ,e to ve nedělám jen z nudy
Je to na velkou diskuzi ,ale mám tu malou ukřičenou Verunku ,tak u musím pa pa a hlavu vzhůru...dej vědět jak je dál... pa Renča
Není tady
Marie, nedělá chybu. Vdy vám to donedávna spolu lo. To je věkem a časem jí to přejde, fakt. Blbý je jen to, e nikdo neví, jak dlouho to bude trvat. Oni mají puberáci dost starostí sami se sebou, do toho zjiujou, e rodiče nejsou ti "vemocní a vehoznalí" jak se jim zdálo, kdy byli malí a začínají porovnávat s jinými, navíc se jim zdá, e u jsou dost velcí na leccos, co se mámě s tátou nelíbí, zkouí, co si můou dovolit... V tomhle věku jsme asi vichni byli na pár facek a nakonec jsme to přeili my i nai rodiče. Vyuij těch chvilek, kdy má "dobrou náladu" a povídej si s ní a pokud bude protivná, tak si toho nevímej, není to chování namířené proti tobě. Z vlastní zkuenosti (proila jsem 3x) říkám, e z toho vyroste, tak vydr.
Není tady
holky s tou pubertou se toho moc dělat nedá - jen vydret ....
já u mám dvě puberty za sebou a čeká mne - doufám jetě za dlouho - puberta vnučky
Není tady
Mno, tak moji nejstarsi bude teprve 12, takze do toho spadnu asi az za chvili, ale z toho 'nemluveni' bych si hlavu nedelal - honi se ji hlavou moc veci a nektere nepovazuje za dulezite. Podle me neni jeji chovani odrazem toho, ze byte uz jako mamu nebrala.
Ja se k tomu stavim tak, ze tu deti nejsou pro me, ale ja pro ne. Takze ja nemam pravo po detech pozadovat, aby se mnou mluvili, sverovali se a delali do puntiku vsechno co po nich chci - naopak, pokud me potrebuji, musim byt k dispozici. A to, aby delali co ja chci musi vzejit od nich.
Ja kdyz jsem byl 'maly' tak jsem byl veden velmi prisne - ale jakmile jsem dospel do puberty, rodice oprate uplne povolili a ja 'mohl vsechno' ... byl to trochu nezvyk, ale hrozne jsem si toho vazil a nikdy jsem si nedovolil toho zneuzit.
Není tady
Zrovna včera jsme to probíraly s kamarádkou. Má syna 16,5 a já 15,5. Přesně to samé, nemluví, ve kole nic nového. Kdy se na něco zeptám, dostane se mi zabručení "jo" nebo "ne". Pokud chci něco vědět, nutno poloit naprosto konkrétní otázku, na kterou nelze odpovědět jednoslabičně. Ale kamarádka má jetě devatenáctiletou dceru a tvrdí, e tam je to naopak. Kdy přijede z koleje domů, drčí ani se jí pusa nezastaví a jede tak celý víkend. Asi to musíme jenom přeít. Mě to čeká jetě jednou (kluk 10,5) tak uvidíme, jestli jsou vichni stejní.
Není tady
Puberta dětí je přirozený vývoj, kdy dítě vzdoruje vemu a vem a hlavně rodičům. Je to hledání samo sebe a nemá to jednoduché. Pro rodiče je to moc sloité. Dítě je toti přesvědčené, e rodiče nejsou tak chytří jak se to jevilo dříve, ale e v jeho očích je to naopak. Je to období vzdoru, odmlouvání, klackovitosti, dělání naschválů. Obě strany to nemají jednoduché.
Zaila jsem to třikrát u svých dětí. Občas, kdy jsem si říkala, e se to u nedá vydret, tak jsem před dítětem pronesla "To ví, jak tak inteligentní dítě jako ty můe mít tak blbé rodiče."
Jak zvládnout "dalí pubertu rodičů" pubertu dětí, tak na to ádný návod neexistuje, kadý si musí najít svůj přístup k dítěti i kdy to je válka nervů.
Podle mně je velmi důleité neztratit zájem o dítě. Snait se o něho zajímat, co dělalo ten den, co se mu povedlo či nepovedlo, vyslechnout jeho názor a hlavně si na něho udělat čas - čas ho vyslechnou. I kdy dítě v tomto věku vechno neguje, je potřeba trvat na zásadách - uklízení, povinnosti v domácnosti. ...
Pro rodiče je to zkouka nervů, ale musí se to vydret.
Pevné nervy při "pubertě" dětí přeji vem rodičům!!! Vydret!
Není tady
Ano, první náznaky v 10-ti letech mám za sebou a a tak mne to dostalo, co jsem si vyslechla, e jsem váně přestala komunikovat - ústně s dcerou. Napsala jsem lístečky, ale vydrelo jí to den, pak se omluvila, e prý měla nervy?. Ted to jetě funguje, ale u se děsím, co mne čeká.
Není tady
U dcery 13,5 je to tak, e někdy komunikuje někdy ne. Časem jsem zjistila, e nemá cenu ji ke komunikaci nutit a tak, kdy vidím, e není při náladě, tak ji nechám úplně být a ke komunikaci vyuívám ty vzácnějí okamiky, kdy začne sama nebo na mé otázky normálně odpovídá.
Taky si připadám někdy jak obstaroní obtíný hmyz, absolutně OUT, ničemu nerozumím. Natěstí jen do okamiku, kdy potřebuje něco vysvětlit do koly nebo s něčím pomoct, to se jí dobře hodím a neetří lichotkami na mou inteigenci (v duchu si jistě myslí něco o blbech). U jsem se celkem naučila to tak brát a říkám si, e to přeijeme. Nejhorí ovem je, e jedno dítko se z puberty vyhrabe a druhé do ní plynule vstoupí. HURÁ....... take budu mít doma aspoň nějakého puberáka jetě dlouho.
Musím ovem podotknout, e si stojím jetě dobře, tatínek je na tom o mnoho hůř. On jí nedá pokoje, pořád z ní něco tahá a provokuje ji. A tudí je jetě mnohem tupějí, nemonějí a dokonce v 34 letech senilní, jak mu nedávno sdělila.
Take, kdy se to krásné miminko změní načas v teroristu, asi s tím nikdo nic nenadělá ...
Upravil(a) Fanny5 (18. 1. 2007 13:08)
Není tady
Milé "postiené matky" - on se ten prezent najednou vyloupne v okouzlující mladou dámu či gentlemana, kteří začnou projevovat zájem i o vae názory, občas se zeptají, co vy na to, případně i SAMI OD SEBE třeba uvaří. Ale chce to svůj čas. Berte to jako druhé těhotenství - taky vám bylo blbě, otékaly nohy a tak dál - ale miminko to vechno vynahradilo. Jene těch 9 měsíců se (větinou) zkrátit nedalo.
Není tady
Můu říct, e jedna oblast mých názorů dceru zajímá. Co si má vzít na sebe k tomu a tomu, jestli se jí to hodí, jestli má dobrý účes? Take vlasně můu být jetě spokojená, e?
Není tady
Fanny, pokud jí zajímá jenom tohle, buď ráda. A jí začne zajímat tvůj atník a tvoje minky (a neomylně sáhne po tom nejdraím), bude to horí :-)) A a ti začne vykládat, e "tohle se pro tebe nehodí", buď si jistá, e si na to brousí zoubky sama :-))
Není tady
Marie, pokud si matně vzpomínám na svoji úděsnou pubertu, dovolím si říct, e chybu nedělá asi nikde. Ani moji rodiče ji nedělali, a přesto jsem se chovala podobně, jako tvoje dcera. Zpětně se divím, e mě nezalapali do země, co bych já na jejich místě nepochybně udělala. No nic, příroda je spravedlivá, můj synáček je jistě pomstí.
Asi fakt nezbývá, ne zatnout zuby a vydret. Přeít. A doufat, e nebude výrazně hůř.
Drím palce!
Upravil(a) Xsara (18. 1. 2007 15:30)
Není tady
U nás je to normál, e si půjčujeme věci. Byla jsem tak zvyklá z domu. S mamkou jsme měly v podstatě společnou skříň. Nosily jsme skoro vechno obě dvě. To mi vůbec nevadí. Boty bych jí tedy nepůjčila, protoe u mi jedny zničila (natěstí u má větí nohu), ale o tom to nebylo.
Spí mě těí, e jí zajímá stále jetě můj názor na její vzhled. Celkem mi to můe lichotit, ne? Asi na tom nejsem tak blbě (OUT), jak říká.
Není tady
Dělá chybu jednu. e to řeí. Zkus s ní jednat stejně. K čemu pouívat rozvitých vět, které dcera neposlouchá? etři hlasivky. Jak? Nebuď s ní doma víc, ne je zdrávo. Zkus přijít domů místo v pět odpoledne v jedenáct večer. Zkus místo úklidu v bytě nechat binec. Zkus přijmout její styl /ber to tak, e ona u není dítě, ale jetě není dospělá/.
Jasně, e bude koukat. Asi se zeptá: Kdes byla? A Ty trhni rameny a řekni: No pařit, ne? Moná se zeptá: Co bude k jídlu? A Ty: Co si kdo najde! A je to!!!
Není tady
moje dcery mi asi před lpěti lety doporučovaly, a si u nic nekupuju, e to prakticky nemá cenu
velikosti mámeúplně jiné - k mé kodě - ale kdy jsem si začala kupovat kvalitní kosmetiku, různé átky, ály a podobné nezbytnosti, které ony u ve svém věku taky nutně "potřebují" tak mi pochválily dobrý vkus a podporují mne v tom, co si mám koupit ....
Není tady
1Marie: nedělá chybu!
Ona řekne "Dík" ??? Ty se má.....
Kdy přila na dceru puberta, natěstí jsem byla ji částečně připravená, protoe sestra má dvě dcery které ji tímto proly, ale stejně!!! Jednoho dne jsem té mojí řekla: Holka, já ti napíu lístečky: 1. Nemluv na mně 2. Nesahej na mně 3. Nedívej se na mně 4. Nic 5. Nikam 6. Potřebuju peníze, a ty lístečky mi bude v případě potřeby ukazovat. protoe to byla vekerá nae komunikace! (lísteček Nikam = na otázku "kam jde?" také můe být v případě potřeby nahrazen alternativním lístečkem s textem "Ven", také zcela výstiným.
A ví co? Přelo ji to, tu tvoji to taky přejde! Slibuju!
Není tady
Bety, mě zastihla puberta mých dětí naprosto nepřipravenou sice jsem u Broučka a Beruky očekávala, e to nebude procházka růovým parkem, ale skutečnost předčila nejhorí očekávání.
Brouček a Beruka jsou od sebe osmnáct měsíců, take ďábel v podobě puberty udeřil neočekávaně a naráz.
Syn omezil komunikaci s matkou na "Nóóó" a "Nevim", dcera se naopak vrhla na síravou kritiku matčina vzhledu, chování, vystupování a hlavně atníku a kosmetiky. Poslední dva fenomény - atník a kosmetiku - náleitě provětrávala stylem - tohle je hnusný, trapný, vypadá v tom blbě a já to chci taky
Ovem fascinovalo mě, kdy puberáci víceméně nezakrytě pochybovali o mojí inteligenci a pak se buď jeden či druhý ke mně vlísal se slovy: Mámóóó, pojď mi tady něco přeloit na počítačiiiii...
Natěstí u to oba dva přelo, ale ta poslední dva roky byly krutý...
Není tady
Puberta, ílená věc!!!Kdy tím procházela dcera ( 21). Byla jsem hotová.....A jsem udělala to či ono ve bylo patně,aspoň já si to tak myslela.Kde dělám chybu? Tak takovou otázku jsem si kladla pořád.Musela jsem jen doufat,e příjdou lepí časy a říct si..Vdy jsme asi nebyli jiní. No a taky jo.Dnes si s dcerou skvěle rozumíme.Teď je v pubertě syn (15,5) a já u se na to dívám jinak.Chce to fakt vydret!!!!!! Bude líp.
Není tady
My máme s přítelem taky problém. On má syna 15,5, je to síla. Včera byl přítel ve kole! 2 z chování! Nevíme si rady. Doma je kluk skvělý, pomůe, neodmlouvá, docela dobře komunikuje. Jen v té kole je binec, odmlouvá, je drzý a sprostý, dělá si co chce! Věčně jsme mu domlouvali, zkoueli jsme zákazy, společnou činnost a tak. Na chvilku to pomohlo a pak zase nanovo. Samozřejmě, kdy se zeptáme, jak bylo ve kole, odpoví jooo, ve je ok! Chytil se nějaké, jak říká "bandy" a to je konec. Vykalal se na fotbal, floorbal, rybaření, no na vechny své koníčky. Nevíme jak dál, kde děláme chybu.
Nespí to můe být i tím, e nemá mámu. Teda má, ale nechce se s ní stýkat, dost mu ubliovala, ne jej dostal přítel do péče. Odmítá se s ní stýkat.
Jak bych mohla do toho vstoupit já, jako macecha? Máme dobrý vztah, ale nevím, jestli dokáu něco změnit.
Jsme zoufalí, nejspí se s tou dvoujkou s chování nedostane ani na kolu. Jinak se učí dobře, má 4 trojky.
K
Není tady
NEboj se, na kolu se dostane. To samé jsme měli v osmé třídě. 2 z chování za poruování kolního řádu - drzý, odmlouvá nebo naopak nemluví, nepíe úkoly. Sice dělal v devítce opravky ze zeměpisu!, ale na kolu se dostal. Prostě jenom přeít vichni ve zdraví.
Není tady
Hlásím se do klubu postiených matek! Kadý den si myslím, e u to nepřeiju, ale zatím se vdy z toho vyspím a ráno do toho vpadnu znova. Taky se chlácholím tím, e zatím se mnou mluví, i kdy někdy by bylo lepí, kdyby raději mlčel.
Přemýlím, jestli je ta puberta opravdu tak hrozná (u sebe jsem ji nepociovala, ani mamka mi zase tak nic nepřipomíná, e bych byla nesnesitelná), nebo jsou ty nae děti více rozmazlované a tudí taky víc nevychované. Kde je přirozený respekt k rodičům, učitelům, prostě dospělým ? Jaké hodnoty vlastně uznávají? Přesto bych toho svého puberáka ani za nic nevyměnila.
Není tady
Snad to zvládnem, přítel ve zlosti zakázal synovi snad ve! TV,PC, chození ven a já neví co jetě! Pak mi říkal, e to asi přehnal. Na víkend chci nachystat nějakou společnou akci, přemýlela jsem o monopolech, nebo dostizích, popkorn a tak. Snad mě ten ná klacek nepole někam...
Uvidím...
PS: taky bychom jiného nechtěli, myslím, e jsou i horí klackové...hih
Není tady
Chlapi jsou na to zakazování moc rázní, nepřemýlejí o důsledcích. Manel taky zakáe PC, TV, ven. Já to potom povolím, protoe kdy vidím snahu, tak ta se musí něčím ocenit. Navíc manel není doma a já musím trávit čas s natvaným puberákem. Vzhledem k tomu, e hraje fotbal, má 2x týdně trenink + zápas a jetě chodí 3x týdně do Sokola, snaím se mu sportovní akce nezakazovat. Manel se potom vzteká a hádá se se mnou, ale to je pořád několik let kolem a kolem to samé. Prostě zakáu počítač a vysedávání s kamarády, ale sport ne.
Není tady
Sport sice nemá zakázaný, ale co se dal dohromady s tou svou bandou, nechce dělat ádný sport. Tede chce, ale max. box, aby se mohli vichni valit... bléé
Ty zákazy musíme taky zredukovat, je to příli. Nejhorí je, e doma je fakt hodný! Se vím pomůe! Musíme vydra!
Není tady