to by me taky zajimalo, pac u nas ve Francii je pod timto pojmem mineno maser s lekarskym vzdelanim.

heri1 napsal(a):

Jaké máte zkušenosti?Jak na vás působí?

Kineziologie ve smyslu – vytestování akutního – prioritního problému, vytestování doby, kdy problém vznikl, rozkrytí celé situace, odblokování – tak s tímhle mám zkušenosti dobré i špatné. Kineziologie, stejně jako jiné metody, je dobrá jen tehdy, jestliže má člověk opravdu problém, tzn. nepodniká to  jenom ze zvědavosti, jestliže je u  kvalitního  kineziologa /facilitátora a je k tomu ta správná doba. Řešila jsem  kvantum problémů, se kterými jsem nebyla schopná hnout a  tehdy jsem poznala kinezioložku,  o které jsem „věděla“, že je ta pravá, tak jsem se jí vydala do rukou. A ono to přineslo efekt. Na vlastní kůži  jsem cítila, že problém je pryč. To bylo super. Ovšem bohužel jsem zažila kineziologa, který i když mi byl doporučen jako vynikající, „nesedli“ jsme si… nevím, jestli tohle byl ten zádrhel… ale bylo to absolutně k ničemu. Jen škoda času a peněz. Takže těžko říct. Ale rozhodně jsem přesvědčená, že je to terapie, která účinná je.

a jak se takova terapie provadi?? Mohli byste napsat neco podrobnejsiho, protoze u nas ve Fr nic takoveho neni

Dita
Pokud je Fr Francie, tak se podívej na
http://www.3in1concepts.net/
to jsou stránky fakulty one brain, a jsou tam kontakty na facilitátory po celém světě.
Jinak pro ČR aktualizovaní a hlavně updatovaní facilitátoři jsou na www.amikus.fs.cz - to je naše česká společnost, která nad tím stojí.
O metodě je psáno i
http://kineziologie.celistvost.info/index.php?do=2
http://sweb.cz/Kucerova.Ladka/one_brain.htm

saaarka napsal(a):

....dobry terapeut by prece mel poznat, kdy se takovy pristup hodi a kdy ne?

A co je na tom nejhorsi, je to, ze kineziologem dnes muze byt v podstate kazdy, kdyz si udela vikendovy kurs:-(

Máš pravdu v tom, že je-li to dobrý terapeut, musí vědět, jak se ke komu má chovat. ...Ovšem já jsem před lety zažila jednu kinezioložku, která mě totálně rozhasila. Bylo  to v době, kdy jsem na tom byla relativně dobře, bylo to poté, co jsem prací na sobě plno věcí zvládla a k ní jsem šla jen kvůli nějakému zdravotnímu problému. Jenže ona mě "rozebrala", všechny moje dosavadní aktivity "shodila" a já šla domů jako spráskaný pes.  Poté kudy jsem chodila, tudy brečela. Vůbec jsem netušila co se se mnou děje. A jasně, že jsem na tu kinezioložku byla pořádně naštvaná. . . Jenže po nějaké době a to dlouhé době, mi došlo, že ona se mnou vlastně zatřásla, takže mi došly věci, před kterýma jsem předtím zavírala oči. Podvědomě jsem se tomu bránila...Dneska, s odstupem několika let, jsem přesvědčená, že mi svým způsobem pomohla. Ovšem, když jsem to tehdy konzultovala s jednou psycholožkou, tak ta se rozčílila a pravila, že takhle se terapeut chovat nesmí a že mám kliku, že jsem se z toho vyhrabala....Takže jak to obecně posoudit?
Ovšem, to, že ta ženská na tvou kamarádku křičela, znamená, že to absolutně nezvládla, nevěděla si s ní rady, proto tahle reakce. A to by se dobrému terapeutovi nikdy stát nemělo.
NO a kdo je dobrý terapeut, když dneska své služby nabízí kvanta všelijakých "rychlokvašek", kterým ještě ani neuschnul inkoust na diplomu a oni už si otevírají praxi? Určitě nejít naslepo, ale na doporučení někoho, kdo má toho kineziologa už vyzkoušeného. Což ovšem nezaručí, že bude dobrý i pro někoho jiného. Protože každému sedne někdo jiný. Ale aspoň je záruka, že umí

keito napsal(a):

saaarka napsal(a):

....dobry terapeut by prece mel poznat, kdy se takovy pristup hodi a kdy ne?

A co je na tom nejhorsi, je to, ze kineziologem dnes muze byt v podstate kazdy, kdyz si udela vikendovy kurs:-(

Jenže po nějaké době a to dlouhé době, mi došlo, že ona se mnou vlastně zatřásla, takže mi došly věci, před kterýma jsem předtím zavírala oči. Podvědomě jsem se tomu bránila...Dneska, s odstupem několika let, jsem přesvědčená, že mi svým způsobem pomohla. Ovšem, když jsem to tehdy konzultovala s jednou psycholožkou, tak ta se rozčílila a pravila, že takhle se terapeut chovat nesmí a že mám kliku, že jsem se z toho vyhrabala....Takže jak to obecně posoudit?

Ze to vsechno dobre dopadlo, mohl byt zamer, ale i klidne docela velka klika.... S tou psycholozkou me ale zase neco napadlo. Znam lidi, co chodi leta k psychologovi a skoro nikam se neposunuli, jen je proste drzi nad vodou, aby se "neutopili".... Kdo vi, mozna by bylo dobre nechat je chvili "polykat andelicky", aby se pak museli naucit plavat. Ale jasne, ze je to individualni. Co myslite?

Souhlasím s výše uvedeným názorem, že záleží na výběru terapeuta. Já sama jsem dostala doporučení od jedné věštkyně asi před dvěma lety, že si mám zajít na kineziologii, protože mám nějaké bloky z dětství. Požádala jsem si ty svoje anděly strážné, aby mně upozornili ,až bude "vhodná doba". Vloni v prosinci na setkání babinetek v Černošicích byla i paní kinezioložka ( pozvaná Pandorrou) a po chvilce mluvení jsem věděla, že je to "ona". A nezklamala jsem se. Vůbec nelituju, že jsem za ní jela z Brna do Prahy. A na slzy měla připravené papírové kapesníčky

keito napsal(a):

jo jo, ve správnou chvíli a na správném místě, pak je úspěch zaručen ...Jenže někdy máš pocit, že to je ta správná chvíle a člověk/terapeut ti byl doporučen. CO doporučen, vytestován jako jediný správný. Vytestován byl někým, kdo to umí a komu věříš,  . A přesto to bylo špatně.  Náhody neexistují, všechno má nějaký smysl, takže co?

Mám dojem, že rozkrýt to můžeš jen Ty sama. Mě  napadá, že k tomu fakt nebyl správný čas.

Byla jsem poprvé na kineziologii asi před třemi týdny a je fakt,že jsem celou dobu probrečela.Moje kinezioložka měla také nachystanou krabici s kapesníčky .Když jsem od ní jela domů,vyskočil mi opar a rozjela se mi nějaká viróza.Když jsem k ní jela,byla jsem v naprosté pohodě.
Jak často na kineziologii chodíte? Mě si kinez. objednala až za měsíc a půl po prvním sezení.

keito: Mně psychoterapeutka pomohla zase velmi. Chodila jsem na skupinovou terapii a musím říct, že vlastně "pomoženo" bylo jen dvěma (začínalo nás asi deset, pak se pár lidí přidalo a z celkem asi 15 lidí zůstalo na terapii nakonec pět..)... Myslím, že to je hodně o tom, že koně lze přivést k vodě, ale pít už musí sám. A řekla bych, že to platí o každé terapii. Každý si musí do hloubky rozebrat to svoje nitro a ať už psycholog nebo kineziolog mu k tomu může jen pomoci. Záleží na každém, jak hluboko je ochoten nahlédnout a řešit. A taky samozřejmě přijde na to, na jakého odborníka (nebo "odborníka" ) narazí. To, co napsali ostatní, že u kineziologů tečou slzy a občas se tam i řve, to platí i pro moji psychoterapeutku...ale ona je trochu zvláštní žena, pravda....dneska už ji nepotřebuju, naučila mě, jak si pomoct sama, klást si ty otázky sama. Takže nejsou všichni špatní

Pandorraa napsal(a):

luet,

to mam radost, ze se kinziologie vydarila ))

Ano a Tobě děkuju, že jsi jí přivedla.

Eva36 napsal(a):

Mně psychoterapeutka pomohla zase velmi. .....Myslím, že to je hodně o tom, že koně lze přivést k vodě, ale pít už musí sám. A řekla bych, že to platí o každé terapii. Každý si musí do hloubky rozebrat to svoje nitro a ať už psycholog nebo kineziolog mu k tomu může jen pomoci. Záleží na každém, jak hluboko je ochoten nahlédnout a řešit. ....

Evi, asi jsem je neměla všechny házet do jednoho pytle, zřejmě se mezi nimi najdou i tací, kteří  opravdu umí.    Mně ale spíš šlo o to, a jak jsem vyrozuměla, ty jsi přece stejného názoru ,  že jedna věc je si v nouzi nejvyšší nechat pomoct, nemáme-li na to, abychom to zvládli sami, (a nezáleží na tom, kdo nám pomůže, hlavně když je to ten pravý)  – a druhá věc – postavit se pak už na vlastní nohy a sám na sobě zapracovat. Jinak  je to jenom o tom přežívání, které nikam nevede. Ne?