Ahojky, no já chtěla mimi už od 18 let, ale zadařilo se až v 25 no a teď už mám prcky dva a za měsíc mi bude 29 let. Myslím ale, že v těch 25 to bylo tak akorát. Přišla jsem si připravená ale až když mi to malé stvořeníčko dali v porodnici do náručí. Do té doby jsem pořád pochybovala, jestli to zvládnu. Někdo je dobrou matkou klidně už v 17 a nikdo jí nebude nikdy. Takže nějakou univerzální radu zde asi stejně nedostaneš.

Lucíí, můj názor je, že později je lépe (samozřejmě s mírou). Mě se narodilo dítě ve 27 a klidně jsem ještě mohla počkat, aby bylo bydlení dořešené. Takhle se kromě mateřské zabývám ještě rekonstrukcí domu a není to zrovna nejlepší kombinace. Rozhodně jsem ale jinak stihla vše ostatní, vystudovat, pracovat, hodně jsem cestovala, takže nemám pocit, že bych si něco kvůli dítěti neužila. Chtěla bych ještě jedno dítě, ale až bude domeček jako ze škatulky (alespoň uvnitř) a něco si našetřím, abych si mohla mateřskou pořádně užít a zároveň dopřát staršímu dítěti dostatek financí na sport a jiné užitečné záliby.

Lucko, tak pokud to máš tak, tak neváhej! Zrovna dnes jsem četla, že pětina žen v Česku je bezdětná!
A kolik Ti je let? Pokud to teda není tajné:-)

jinak děkuju moc za názory a honem pište dál ráda se dozvim něco víc... zatím pa a dík

Jo, už to vidím - 19, takže taky mláďátko, proč neee, jedině dobře

Marika napsal(a):

Ahoj Luci, mě je 21, tedy už pár chvilku 22, ale Tobino se narodil, když mi bylo 21. NElituju toho, ba naopak, sice mi občas lidi říkaj, jestli není můj bráška, ale co Když to srovnám, jak ty mamči v porodnici, kterým bylo 30 a  víc nevěděli ani jak prcka chytit, takže už mimčo jedině brzy a nebo dřív. NEvím, přijde mi, že čím dýl mimčo máš, o to větší strach máš... Aspoň já se o tom přesvědčila v porodnici, toť můj názor

A kolik je tobě? Přemýšlíš o mimi? U nás to plánované nebylo, ale šťastnější být nemůžu

Mari, mě bude v létě 30 a čekáme první a vůbec si nepřijdu handicapovaná věkem, nepřijdu si jako straá matka. Je to čistě individuální. Možná nebudu mít tolik energie jako vy mladice, ale mimi člověka zase omladí
Dnes je jiná doba, není už módní trend mít mimi ve 20.
Stihla jsem vystudovat, najít si dobrou práci a mít praxi v oboru, koupit svůj vlastní byt a zařídit ho, cestovat.....
Naše mimi nebylo plánované, klidně bych ještě rok, dva počkala, ale příroda to zařídila jinak a nelituju toho
Takže ať má každý mimčo podle toho, kdy se na něj cítí. Dle statistik je průměrný věk prvorodičky 26-8 let.

Mari... chceš ťafku !!!!! Ty kuře jedno !!!!! Mně je 27 ..a jsem v nejlepší formě na dítě !!nejsem žádná vykopávka !!! Ty jo já ani nevěděla.že jsi taková puboška !!!!!


Ne... ted vážně,, já chtěla mimčo o 18.... to jsem začla chodit s manželem..ale on si nějak otcovské pudy uvědomil nějak později ..asi o 8 let !!! takže pokud opravdu chceš...tak prostě konej.... není řečeno,.že si to budeš vyčítat... prostě každý to zvládá jinak...a myslímže někdo to nemusí zvládat ani ve 40....

Petricka80 napsal(a):

Mari... chceš ťafku !!!!! Ty kuře jedno !!!!! Mně je 27 ..a jsem v nejlepší formě na dítě !!nejsem žádná vykopávka !!! Ty jo já ani nevěděla.že jsi taková puboška !!!!!


Ne... ted vážně,, já chtěla mimčo o 18.... to jsem začla chodit s manželem..ale on si nějak otcovské pudy uvědomil nějak později ..asi o 8 let !!! takže pokud opravdu chceš...tak prostě konej.... není řečeno,.že si to budeš vyčítat... prostě každý to zvládá jinak...a myslímže někdo to nemusí zvládat ani ve 40....

Holky, tak se na mě nezlobte, 27 a 33 je rozdíl TOhle byl asi můj dojem z porodnice, jak píšu, je to individuální, se omluvujuuuu  

Mari, já to neberu osobně, jen jsem chtěla napsat názor "staré" matky. Ne každý je v tvém věku psychicky natolik vyspělý, aby mohl s plným vědomím přijmout tu zodpovědnost, kterou dítě bezesporu je.
Jo a do konce týdne nikam nejedu, necháme to na víkend

Petricka80 napsal(a):

Marika napsal(a):

Petricka80 napsal(a):

Mari..ty jsi prostě dítě štěstěny !!!!

Jakto? To jsme všechny

no přece... pocestovala jsi,byt máš svůj, přítele máš taky svého a k tomu krásného syna a do 30 daleko no není to úžasné !

aháááá

Holky, mě je teď  trapně, za ten můj názor Já to špatně nemyslela, vážně Máte pravdu, moje sestřenka to s tím věkem nevychytala, asi každej je připravenej jinak. Páč jí je 19 a o mimi se nestará, je to k pláči, stará se o něj moje teta

ahoj, dovolím si přispět i já - je mi 22 let a příteli 25 let.
S přítelem jsme spolu 5 let a minulý rok jsme se rozhodli, že vysadím prášky a začneme na miminku pracovat.

Já jsem po střední nastoupila do práce, takže jsem nějakou praxi získala /4 roky/ a práci máme oba dobrou.
Z bytového hlediska si také stojíme dobře - opravujeme domeček, který bude toto léto hotový.
Takže žádné překážky pro snažení nejsou. Dovolených jsme si užili, diskoték a dalších pařeb taky/dnes už nás na diskotéku ani nikdo nedostane, spíš zábava nebo ples, své jsme si odbyli a dá se říct, že jsme na to možná už i staří, když tam vidíš ty opilé 13-15 holky/.

Teď už je to 10 měsíc co se snažíme, ze začátku jsem si myslela, že to nejde, protože se ještě tělo nevzpomatovalo po HA. Na konci září jsem to ale už nevydržela a zašla k lékaři.
Ten mě prohlédl, udělal několik testů a také přítel musel na spermiogram.
A zde byl problém.
Zjistili mu pouze 10% pohyblivých spermií - okamžitě jsme nasadili vitamínky a čekáme zda to k něčemu bude.
dr. říkal, že není nikde dané, že se to zlepší a také není vyloučené příp. zhoršení.
Takže teď každý měsíc bojujeme o to, abychom nějaké miminko měli.
Člověku to taky hodně dá - teď už vím, že mít miminko není samozřejmé............
Nejpozději v září jsme rozhodnuti podstoupit umělé oplodnění.
Snad se na nás štěstíčko brzy usměje.
Jsem ráda, že jsme to zjistili "zavčas", ale to jen díky tomu, že jsme po ekonom. stránce dá se říct zajištěni - to víš dnes je toho hodně o penězích...........ikdyž to zní pro některé hrozně.

Jsem také toho názoru, že člověk může mít dítě v kterémkoliv věku, ve kterém se cítí být na dítě připraven 20 nebo 30 není rozdíl. Je pravda, že dnes lidé více studují, žena dělá vysokou do 25 let, pak pár let praxe a už je tu 30 a to ještě třeba ani nemají vybudované hnízdečko.
My začli poměrně brzo, už v mých 20 letech, jsme si koupili domeček /samozřejmě na menší úvěr/ a opravujeme ho. Ale je to opravdu jen díky tomu, že mám střední, jinak bych měla také dítě později.

Můj názor je - pokud se cítíte na miminko připraveni po všech stránkách, tak do toho jděte - musíme to tu trošku omladit, přece jen máme nějaké výhody jako mladé. Představ si až budeš mladýmu nebo mladé na stužkáči, kolem tebe o deset let starší maminy a ty ještě budeš pořád kus a spolužáci mladýho se za tebou budou otáčet - ne to je sranda, ale určitě to nějaké výhody má - člověk si může užívat ještě potom co děti odejdou z domu, protože bude ještě relativně mladý, může cestovat a třeba budeš i lépe rozumět svým dětem jejim potřebám, pubertálním výlevům, protože to nebude tak dlouho, co jsi si tím prošla i ty.
Uvidíš.

Tak my jsme měli Tedíčka v mých 21 letech. Já chtěla miminko už snad od 15 let a mamča si dělala, že srandu, že snad ani nedostuduju!!!! Dostudovala jsem vyšší zdrav. školu se 7 měsíčním uzlíčkem. A teď???? Máme v bříšku vymodlené miminko ( Nikolku) na kterou jsme čekali 13 měsíců kvůli mé blbosti s antikoncepcí.
Poslechni své srdíčko a vnitřní pocity a určitě to bude to nejlepší co můžeš udělat.
Nikdy jsem si nevyčetla, že mám dítě, teď už spíše děti, je to moje radost!!!!!!!!!!!!