juliet, a něco jako výčitky svědomí máš, nebo je to pro tebe naprosto normální a běžná věc?

No, rozhodně je to zajímavý jak a co pobere svědomí. Vy oba s manželem o svých nevěrách víte? Tomu říkám ztratit totálně iluze o monogamním partnerství. Zajímavej fenomén. Dneska je už možný všechno. On je to vlastně takovej návrat k do doby, kdy byla promiskuita normální. Možná to tak bude za chvíli všude a možná se tím spoustu věcí vyřeší (napětí a nevraživost mezi lidmi).

Tak rozhodně je rozdíl znát názor na věc a aktivně se tak chovat. Jinak já myslím, že váš vztah je ideální, pokud se to daří kočírovat

No, někde jsem četl, že člověk by mě umět zvládat svoje emoce, ne jimi být zmítán

Juliet, nejsi nenormální - jsi jiná. Výhodu máš v tom, že se kvůli manželově (či svojí) nevěře netrápíš a nebolí tě to. Jestli můžu napsat svůj názor - neodsuzuji tě, ale taky ti nezávidím. Není co. Píšeš, že rodině neubližuješ, ale nevíš, že ubližuješ sama sobě.Třeba mě ukamenuj, ale čest-tu opovrhovanou, zavrhovanou, sakra bestii,-máš jenom jednu.
Je fakt, že každý to máme nastaveno nějak jinak - pro mě je daleko výhodnější žít s čistým štítem.
Máte se rádi - to je fajn, ale věz, že tohle pravá láska není. Je to jenom hra na lásku a jako taková jednou skončí - moc ti přeju,aby jste ji ukončili oba najednou.Protože v momentě kdy jeden z vás se např,věkem usadí,přijde nemoc nebo prostě budeš potřebovat obyčejné pohlazení-je možné,že ta ruka,která tě má hladit bude úplně někde jinde a bude se velice divit,jak to že vyvádíš,když jste se kdysi tak domluvili............

Pro Kosatku: Máš pravdu, jednou se může stát cokoliv. Třeba i tohle cítím tak, že jednou nás to přestane bavit oba. Jde jen o sexuální touhu a ta asi vyprchá...A co víc, myslím, že nikdo nemáme právo soudit, jak vypadá pravá láska.

Pro Sunyatu: Dlouho jsem přemýšlela, zda vím o konkrétních "odskocích" svého muže. Nevím, neutíká večer pod záminkami, nikdy jsem se mu nedívala do mobilu, "nenašla" žádný důkaz. Ani jsem ho nehledala. Asi je to o šestém smyslu, že to tak je. Po třech letech, na velmi dlouhé služební cestě jsem to udělala poprvé. S kolegou, který byl prima kamarád.

juliet, kdyby ses necítila tak nenormální, kdyby ti tvůj způsob života nepřišel divný, tak by ses tady neptala. Jestli se nenormální cítíš a není ti tak dobře, žij jinak, aby ses cítila normální, aby ti bylo samé se sebou a ze sebe dobře. Anebo ti je dobře teď, tak se nás neptej. Tvé řádky na mne chvílemi působí jako vychloubání. Je mi tě líto. Tomu se také říká závislost, když tě tvůj sexuální pud neustále žene a jsi jeho otrokem. Nebo ti vadí, že to dělá tvůj muž, tak abys nezůstala pozadu? Abys zachovávala rovnováhu?

Upravil(a) majkafa (20. 1. 2007 22:27)

Pro všechny:

Děkuji všem za názory. Hodně mi pomohli si některé věci v sobě vysvětlit. Ptala jsem se i proto, že jsem chtěla zjistit postoj lidí k bosorkám mého typu. Už před majkafou jsem chtěla ukončit téma, ale tak trochu mě k tomu došoupla rychleji. Nevychloubám se, mluvím pravdu, jak to cítím. Mějte se krásně...

Nikdo by neměl soudit. Třeba tohle je ta pravá láska, kdo ví.

Julie, pokud je váš vztah posazen jinde, než je vzájemná závislost na věcech kolem ohanbí, normální asi nejste – jak vidíte, u většiny populace na těchto, v podstatě velmi nízkých věcech, většina vztahů stojí a padá. Divné, ale normální. Dokonce prý morální.