|
19.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 19.září : Zapomeňte na nudné podzimní barvy. Tyhle nečekané kombinace ovládnou podzim 2026: Kvůli novým trendům nemusíte měnit celý šatník. 19.září: Dědictví, o které nestojíte: křečové žíly: Podle současné genetiky je jejich vznik složitější. |
|
|
Stránky: 1
Mam problem, s novym partnerem jsem spolu zacali chodit pred rokem, predtim jsem mela vztah se svym starym partnerem. Otehotnela jsem a dle DR a posledni menstruace bylo dite meho stareho partnera, takze sem to i tak prezentovala a vratili jsme se se starym partnerem kvuli diteti k sobe zpet, i kdyz se mi moc nechtelo, ale co clovek neudela pro dite ( rozdil mezi moznymi pocetimi se starym a novym partnerem 1 mesic a tyden), a ze si jen pro jistotu nechame po narozeni udelat testy otcovstvi. No a ted se maly narodil koncem zari, je fakt, ze az po 14 dnech prenaseni a pak 4 dnech vyvolavani nakonec cisarem a docela mensi 48 cm a 3, 020kg, no a udelali jsme ted testy a dite je toho druheho partnera. Ted resime, vztah jsme ted meli moc krasny, tehotenstvi krasne, porod absolvoval pritel se mnou u vseho byl a bydlime spolu. A on ted nevi, co udelat, zda se odstehovat,ci zustat, nevi, zda by pry dokazal mit rad dite, ktere neni jen BIO jeho, jinak s nim byl u vseho prave on. Rika, ze ten vztah neni pak nikdy hezky. Prosim vase zkusenosti a rady. A take nazory samotnych muzu, jak by se k tomu postavili.
Není tady
Tuhle otázku si musí partner vyřešit sám v sobě. Nikdo ji za něj nevyřeší. Ani ty ne, Vesnicko. Není žádný "recept", jaký bude vztah mezi synem a přítelem. Žádné pravidlo. Bude takový, jaký si ho přítel udělá. Může být i hezčí, než vztah některého BIO otce s jeho dítětem. Nebo taky ne. Znám ve svém okolí rodinu, kde nebiologický otec dítěte byl s matkou a dítětem před jeho narozením, věděl, že to není jeho biologické dítě, miluje ho. Mají spolu krásný vztah. Rozhodl se, že s jeho matkou bude, neřeší, kdo je biologickým otcem. O tom to celé je. Jak se partner rozhodne, jak si to v sobě všechno srovná.
Vesnicko i já znám muže, který vyrůstá s "cizím" dítětem a funguje to. Spíš se podívej na sebe. Kterého vlastně miluješ a chceš Ty? A Tebe milují oba, nebo "jen" podle toho, kterého to dítě je? Máš v tom jasno?
Není tady
... a taky jak se k tomu postavil biologický otec? Chce do výchovy zasahovat?
Není tady
Já na jeden takový vztah koukám doma přes dvacet let. Můj muž vychovává mého syna od jeho 1,5 roku a vztah spolu mají úžasný. Syn se vždy se svými problémy svěřuje spíš mému muži než mně a to od jakživa, prostě si spolu rozumí.
Je to o lidech, o tom, jak se k problému postaví. Tvůj přítel z toho má strach?
Není tady
Řekla bych, když vidím, jak nám náš BIO otec zmizel, že to není životně důležité.
Jestli jednou partner přijme vnitřně dítě za své, jak je prostě jeho, spodil-li ho anebo nikoliv. Důležité je, kdo ho chce vychovávat a být sním a žít pro to dítě.
To budeš muset možná rozhodnout ty, protože ty asi váháš a ty nevíš, ne ON.
Není tady
Tak Bio otec mé dcery na naše dítě žárlil, vyvolával hádky, byla mu naše dcera překážkou. Nynější manžel s námi jezdí na výlety, s malou dělá úkoly, hraje si s ní, vyrábí pro ní hračky, je velice zodpovědny - Vesničko, nezáleží na tom, zad je otec Biop či Nebio, ale záleží, zda to dítě umí milovat a umí mu dát lásku a kousek ze svého života.
Upravil(a) tes1 (9. 1. 2007 13:57)
Není tady
Vesnicko,
Mám známou. Je to hrozná mrcha, taková zlatokopka, vzala si jednoho kluka jenom pro peníze, chtěli moc dítě, teda ona chtěla, nešlo jim to, tak si prostě odskočila jinam. S radostí oznámila že je konečně těhotná, všichni ji rozmazlovali, na rukou nosili (to ještě něvěděli, jaká ve skutečnosti je, protože je to hérečka), když se malý narodil, to bylo slávy. Po roce si udělal test DNA, protože malý byl podobný úplně někomu jinýmu, bohužel víme i komu, a testy to jenom potvrdily. Hérečka nám zahrála jak byla znásilněná v autě a tak podobně, celý těhu věděla, že to není jeho a vlastně celý ten rok. Jak s tím mohla žít ? Svědomí žádný. Rozvedli se, ale on má malýho pořád rád. Bere si ho jak jen může, protože ví, že bude mít za chvíli útrum, až si zlatokopka najde zase nějakýho boháče. Kdyby se to dozvěděl hned po narození, tak by se ho zřekl. Ale malý má už dva roky, zamiloval si ho, a je mu jedno, jestli je jeho nebo ne. Platí na něj vysoký alimenty (nebylo jí to ani trochu blbý a o ty alimenty si požádala, no dyť je to zlatokopka.) Kdyby byla jiná, tak by s ní zůstal a vychovával by ho jako vlastní. Rozvedl se s ní proto, jaká ona je, lhářka a vypočítavá mrcha. Takže si myslím, že když máte spolu perfektní vztah, on to překousne. A až bude malý dorůstat, bude mu víc a víc přirůstat k srdci. Přeju vám, ať vám to dopadne líp než u nich.


Není tady
Vesnicko - ja take vychovavam dcerku, kterou jsem poznal kdyz ji byly 2,5 roku ... mam ji za vlastni, protoze jineho otce nikdy nepoznala a mame spolu skvely vztah. Urcite to fungovat muze, pokud si ted tvuj partner neni jist, myslim, ze zmeni nazor, az se na nej maly zacne smat a venovat mu svou prizen.
Ja zastavam nazor, ze otcem neni (vyhradne) ten, kdo dite splodil, ale ten, kdo jej vychova.
Není tady
Stránky: 1