Zdravíčko, hezký večer všem.

Ráda bych předeslala, že jsem vysokoškolsky vzdělaná, inteligentní osoba, schopná rozhodovat se v každé situaci jedině správně;-). Proč to tady píšu? Protože z toho, co si můžete přečíst dál, se vám možná bude zdát, že mám v hlavě maximálně tak jednu mozkovou buňku.

Rozhodla jsem se skočit sem a napsat něco, co mě delší dobu sžírá a já nedokážu říct dost.

To něco je chlap. Jak jinak. Poznala jsem ho před třemi měsíci, zrovna jsem měla po rozchodu s bývalým přítelem a přísahala jsem si, že nechci žádného chlapa ani vidět. A myslela jsem to vážně. Jenže tenhle týpek se mi přimotal do života a doslova mě ukecal a oblbnul. Nevěřím na kouzla a čáry, ale tohle prostě nechápu... No, tak jsme spolu navázali jakýsi vztah. Značně nestandardní. Já se do něho zamilovala po uši. Je krásný, má úžasné charisma, je skvělý bavič, má práci, má byt, tvrdí mi, že mě strašně miluje a chce se mnou být... a tady asi končí veškerá jeho pozitiva. V průběhu těch 3 měsíců, co ho znám, se mi hezky ukázal i v jiném světle. Obden se setne jako slíva. Ne že by byl opilý. Je totálně a úplně namol. Já debil jsem ho párkrát tahala z hospody, když byl totálně na plech. A proč? protože jsem byla kráva pitomá. A to není všechno. Chlapec přijde jen když on má čas. Když ho mám náhodou já, tak to se mu zrovna nehodí, páč ráno brzo vstává a musí se vyspat, chudáček. A že já jsem k němu chodila v pracovní týden a usínala ráno ve 3 a vstávala do práce v 6, tak to mu je fuck... A ještě další perla. Trávíme spolu pouze všední dny. Víkendy patří údajně jeho rodině - myšleno matku. Bydlí v rodinném domě v jiném městě a on tam každý pátek jezdí a vrací se v neděli večer. Po celou dobu nezavolá, nenapíše... když jsem po něm chtěla vysvětlení, tak prý to tak dělá odjakživa. a že nenapíše - prostě nemá kdy!!

Vím, že dělám chybu. Ale nedokážu s tím přestat. Možná jsem tu jen proto, aby mi někdo hezky od huby řekl, jaká jsem. Že jsem ten největší hlupák, co po téhle zemi kráčí. Protože i když vím, že je to kripl, co o mě nestojí, že mi lže a možná má někde jinou ženskou, chlastá a vůbec stojí za kulový, tak ho prostě miluju. Nemám to snad v tomhle směru v hlavě v pořádku. Nebo mě fakt úplně očaroval a já chci z toho ven.  Láska je slepá a já vidím, co se děje, že mě ničí a přesto to  nemůžu skončit! Po večerech brečím a jsem už z toho docela na dně... Dvakrát jsem si s ním promluvila s tím, že je konec. Že to takhle nechci a končím s ním. Udělal své psí oči a prý co se děje? Že mě miluje a takové kecy... a já jsem zase tam, kde jsem byla. Nikdy jsem nikoho nemilovala jako jeho. Proč zrovna jeho!!! Vždyť za to ale vůbec nestojí!