Měla jsem si je přečíst, nepamatuju si začátek ani konec, jen mě do očí bylo tohle. Třeba jsem hledala prostě jen NĚCO, zbytek byl nepodtatný. Ale já v tu chvíli měla bušení srdce, zatmělo se mi.. Ale kdo ví co tam všechno bylo..to už se nedovím

Andrejička napsal(a):

tak se domluvte,že budete chodit spolu a nemáte proč žárlit.

Ale tohle přece nejde.. chodíme i spolu, ale já nemusím na jeho pánský pitky a on na moje babí tlachy..

Kiaro,to si piš,že jsem byla nepříčetná,když už jsem jí měla defakto na talíři v jednom kuse. Taky jsem to dávala občas najevo a partner zakročil,řekl jí,ať nepíše,ale to nepomáhalo,tak jsem jí napsala slušnou sms já a po několika reakcích je klid. K Vánocům jsem dostala zásnubní prstýnek,takže tohle by asi nedělal,kdyby měl techtle s někým jiným.

Na kamarády ne, ty co známe..ale když ti vypráví o kamarádce z pumpy, o holce ze skladu, o holce z dispečinku, z prodejny.. dělá řidiče pro jeden supermarket..

No a do toho ta moje žárlivost,už měl s jednou problémy že si  sní psal a ona se zamilovala, on jí odmít  a ona dělala scény. Tak nechápu co pořád blbne.. Prostě si lechtá to svoje ego, ale já se bojím abych to vydržela. Ikdyž to že si vzal mě a ne nějakou jinou .. No snad to nebude tak horký a je jenom blbej..

já mu to říkám pořád. Ale to že ho opustim když nepřestane jsem řekla až dneska

asi ano.. tak díky

tmavovlaska napsal(a):

Asi jsem to přehnala, měla jsem se dost krotit..ale pak mi vyrazilo dech že on se oblíkl a šel, nic nehodlal vyscětlovat a já si připadám jak žárlivá kráva.

Toto hovori za vsetko. On ta pozna, pozna tvoje reakcie, mozno len cakal na prilezitost, ako odist. On vedel, ze odide, bola to len otazka casu. Hlavu hore, dievca!

Ako vies?

Tmavovlásko, ja si nemyslím, že by chcel odísť, ani že je neverník alebo čo. Naozaj si asi potrebuje pomasírovať ego, ale nechápem, prečo to robí tak, aby si sa o tom dozvedela ty... Zrejme máte spolu rozohratú hru na "kto žiarli viac", prípadne "o koho je väčší záujem". Na to, že už vám je cez dvadsať a že ste manželia, je to dosť detinské či pubertálne(aj keď poznám päťdesiatnikov, ktorých táto hra stále neomrzela). Ale na to treba dvoch, reps,. občas možno aj troch. Keby si ty raz nevyštartovala a zareagovala inak, ako on predpokladá, možno by si sa čudovala, čo to urobí s ním a s celým vzťahom. Lebo mám pocit, že keď on vie, že ťa takéto veci mrzia, a napriek tomu ich robí - a ešte tak neopatrne, že sa to dozvieš - tak to je proste taká partnerská hra, dosť adrenalínová(dnes ten bungee jumping už bol na vlásku), ale o to vzrušujúcejšia. Ak vás to baví, OK... Ak ty už cítiš, že to nechceš, musíš niečo povedať alebo urobiť ty. Ale musíš si za tým stáť, inak to bude zasa len hra, a tentoraz s výrazným náskokom preňho a hendikepom pre teba. Držím ti palce a napíš, ako sa vaša spoločenská hra vyvíja.

No já jí stejně asi jednou uvidím, budu s ní řešit vyrovnání za tu bouračku..
Uvidíme co z toho bude. Asi budem hrát hru kdo trucuje dýl, pak se poštěkáme a pojedem zase dál a budem se mít rádi. On bude sekat dobrotu.. otázka je jak dlouhoa kdy opravdu překročí tu hranici kam já už nezajdu. Nejhorší je že já nevidím jen jeho, ale jeho rodiče který mám ráda, mýho tátu se kterým si hrozně rozumí a společné závazky.. No nechám to koňovi, jdu se bavit

jak se mohlo stát,že ona jela tvým autem?