29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Ale tady přeci nejde o "božství", ale o možnost volby. To je stejné, jako by někdo měl třeba rakovinu a odmítl se léčit a chtěl to nechat na přírodě. Pak tedy nemusíte vůbec chodit na kontroly, protože když to chcete nechat všechno na přírodě, pak je to jen zbytečná ztráta času.
V tom s tebou potvůrko nesouhlasím - pokud proti sobě stavíš:
mám rakovinu a odmítám se léčit = chci se zabít
mám pravděpodobnost postiženého dítěte a odmítám jít na potrat = odmítám ho zabít
Cítíš ten rozpor? První případ je destruktivní, protože pokud miluju sama sebe, nemám důvod dobrovolně zemřít. Druhý případ je konstruktivní - odmítám ukončit život dítěte, které by jinak v mém těle dorostlo a přirozeně bych ho porodila. Odmítám to i proto, že nevím, jakou roli má v mém životě sehrát. A to, že to nevím, neznamená, že ta role neexistuje. Ano, jít na potrat je snazší a pochopitelné. Ale nic víc.
Věříš na náhodu? Pokud ano, pak tvůj postoj chápu. Náhodně se mi nepovedlo počít zdravé dítě a tudíž jsem ráda, že mám možnost to dítě zabít.
Já na náhodu nevěřím.
Není tady
Ale holky omlouvám se všem, protože tohle už je mnohem víc do Duchovního fóra. Nechci tu moralizovat, jen jsem se pokusila vysvětlit svůj postoj. Venkoncem je ale stejně nejpodstatnější to, že já sama své důvody znám. Vám se to může nebo nemusí zamlouvat, ale podstatné je, že zase vy samy máte a ctíte své důvody. Takže toto prosím neberte jako dogma - pouze můj individuální názor.
Není tady
Ale nic proti sobě nestavím Jen jsem použila vaše slova.
Nechci se v tom babrat, každý má právo svobodné volby, ale přišlo mi, že snad Andrejka se teď ospravedlňuje za to, že chce na amnio jít.
Já jen nejsem tak silná, abych vědomě na svět přivedla postižené dítě.
Avalonko, nemyslím si, že jít na potrat je snažší Vím, že jsou ženy, které se rozhodnout dát život postiženému dítěti a já před nimi hluboce smekám, mají můj nekončený obdiv.
Je to ale pravda, je tady prostě daná možnost volby, přičem každá žena má trošku jiné "startovací" podmínky pro to, zda se rozhodnout jít nebo nejít na odběr. Já vím podle sebe, že pokud bych byla zdravá žena, tohle riziko bych nepodstupovala a asi na amnio nešla, ale v mém případě mi to prostě připadá rozumnější. Mě taky připadá to 1% riziko potratu hodně vysoké, ale nemůžu to asi nijak ovlivnit. Strašně ráda bych tuto situaci neřešila, ráda bych byla v klidu, užila si vánoce a nemusela se rozhodovat, ale prostě mi nebyl ten klid dopřán a musím si to protrpět.
Není tady
Ne, potvrůrkopodivná, neospravedlňuji se za to, že chci jít na amnio, protože nemám důvod se ospravedlňovat. Je to mé rozhodnutí (velmi těžké rozhodnutí) a prostě vím, že to musím udělat. Já jen spíš chtěla napsat ty pocity, které mě k tomu vedou, protože nic není jen černé a nebo bílé.
A jinak s tvým názorem ohledně porození postiženého dítěte souhlasím.
Není tady
Já výsledky amnia dostala v pátém měsíci a můžu ti říct, že potrat by v té době rozhodně snadný nebyl. To už by vlastně nebyl potrat, ale porod s tím, že dítě by se nechalo zemřít. Rozhodně by to nebyla procedura, po které bych si ulehčeně oddychla.
Ale to už je tase co by - kdyby. Naštěstí výsledky byly ok a já to řešit nemusela.
Andrejko, věřím, že i tvoje miminko bude v pořádku
Tinuš, já taky nikoho nesoudím. Když jsem chodila na zdrávku a chodily jsme na praxi do kojeňáků a dětských domovů, tak tam bylo postižených dětiček požehnaně. Možná, že i tahle zkušenost přispěla k mému názoru. Bylo mě těch dětí neskutečně líto, ikdyž ony byly v rámci svých možností šťastné.
Díky potvůrkopodivná, a hlavně mi držte holky palce. Já si hlavně tady chtěla popovídat, protože jdu do neznáma a pochopitelně se bojím, jako každá žena A jsem moc ráda, že tady padají různé názory, je super vyslechnout si všechny pohledy
Není tady
Andrejko,na amniu jsem taky byla na Fifejdách,je to už ale 9 let.Ten zákrok není tak hrozný,je to jen vpich do bříška,takže to moc nebolí,taky jsem se hrozně bála,ale vše dopadlo dobře.Moc ti držím palečky ať to dobře dopadne.papa
Není tady
AndreaP. napsal(a):
Strašně ráda bych tuto situaci neřešila, ráda bych byla v klidu, užila si vánoce a nemusela se rozhodovat, ale prostě mi nebyl ten klid dopřán a musím si to protrpět.
Ale právě naopak, Andreo! Tu situaci neřeš, buď v klidu, užij si vánoce - dopřej si klid a ničím netrp. Vždyť už ses rozhodla, a to naprosto správně - rozhodla ses podle své vlastní vůle.
Není tady
potvurkapodivna napsal(a):
Tinuš, já taky nikoho nesoudím. Když jsem chodila na zdrávku a chodily jsme na praxi do kojeňáků a dětských domovů, tak tam bylo postižených dětiček požehnaně. Možná, že i tahle zkušenost přispěla k mému názoru. Bylo mě těch dětí neskutečně líto, ikdyž ony byly v rámci svých možností šťastné.
To je právě ono, potvůrko. (Je zajímavé, jak si protiřečíš - ale prosím neber to nijak zle, nechci tě rozzlobit.)
Je ti líto postižených dětí protože jsou postižené a nebo protože jsou v děcáku? Já spolupracovala jednu dobu s dětským domovem a věř, že postiženému dítěti s vlastní milující matkou je lépe než zdravému dítěti v dětském domově.
A o tom to všechno je - o té relativitě. Všechno je relativní - kdo má větší štěstí: zdravé dítě v děcáku nebo postižené dítě u matky ve zdravé rodině?
Pokud budu myslet na dítě a nikoli sama na sebe, pak je má odpověď jasná - lépe je dítěti u matky. To, že má matka s postiženým dítětem obtížnější život je samozřejmé, ale pokud ona to dítě skutečně miluje, tak je pro ní prioritní jeho zájem a nikoli její zájem. A do jeho zájmů počítám samozřejmě i jeho právo se vůbec narodit.
Stejně tak když teď dvě mé kamarádky truchlí, protože v 1. trimestru přirozeně potratily, říkám jim "příroda ví, co dělá, ty děti se narodit nechtěly a neměly." Jo, je to moc a moc smutný, taky bych truchlila a bulela. Ale věděla bych, že se všechno na světě děje správně.
Tak dobrou holky a hezké vánočky!
Není tady
Ahoj Andrejko chci Tě taky trochu podpořit,já byla na odběru 2x a vždycky to nyštěstí dopdlo dobře!Ale dřív jsem čekala na výsledky 3týdny a to čekání bylohrozné.Teď jsou možnosti těch rychlých testů a výsledky ty nejdůležitější jsou opravdu do 2dní,tak je to lepší.drž se!!§já věřím,že Tvoje miminko bude určitě zdravé!!!
Není tady
Potvůrko - teď tě chápu možná ještě o to víc - moje kamarádka je dětská sestra - a taky, když vidí, co vidí - pracuje na dětské onkologii, tak by šla na interrupci, kdyby věděla, že její dítě bude postižené - takže pokud to člověk vidí častějí než "běžný" smrtelník, asi má k tomuto názoru blíž...
Ještě chci dodat, že ani v reálu si kvůli svým zcela odlišným názorům nevjedeme do vlasů, prostě spolu nesouhlasíme, ale tím to končí...
Jinak Andrejko - tobě moc držím palce, a jsem si jistá, že tě pošlou domů s tím, že je vše dobré a opět selhaly tripply...
Není tady
Av,
tím jsem jen chtěla říct, že já osobně vědomě nebudu rozšiřovat řady postižených dětí. Pokud něco ve svém životě mohu ovlivnit, udělám to. Chytáš mě za slovo, ikdyž to s tím přesně nesouvisí. Nejde o to, zda mi jich bylo líto, že jsou v domově nebo že jim je líp u matky, jde o to, že já sama za sebe říkám, vědomě nechci mít postižené dítě a pokud mám volbu jít na vyšetření, které to dokáže odhalit, tak půjdu.
Upravil(a) potvurkapodivna (22. 12. 2006 22:43)
to je možná rozpor v tom, kdy máme která z nás sílu - některá má tu sílu se rozhodnout nemít postižené dítě, i když to bolí - a jiná zase má sílu to postižené dítě mít - což jistě potom mockrát zabolí taky... a která je lepší - ani jedna, prostě jsme jinak silné... a je fakt, že o tomto jsem se nebavila s manželem - třeba bych koukala, jaký na to má názor on - bohudík jsme to nemuseli řešit...
je snazší se o takových věcech bavit s kamarádkou, než se spolutvůrcem, taky zajímavé...
Není tady
ahoj,nestačila jsem si přečíst příspěvky ,ale přidám svoji zkušenost.Byla jsem na amino před 2 a půl roku.Samotný odběr nebolí jen potom jemně pobolívá bříško.Bylo mi 38 a krev jsem měla ok-jen kvůli věku.Bohužel jsem se vešla do procenta-zanesla se jehlou infekce a za 2 dny mi začala odtékat plod.voda nic se nedalo dělat museli vyvolat porod-bylo to pro mě příšerné po psych.stránce.mmchodem chlapeček byl zdravý.Za půl roku jsem otěhotněla znova strašně jsem se o děťátko bála a amino jsem logicky odmítla,měla jsem už změněného gynekologa a poslal mě na podrobný uz .Narodila se mi zdravá holčička milovaná dnes jí je 2 roky.chtěla bych ještě jedno dítě a fakt nevím jestli bych na amino šla,ale kdyby byly nějaké signály asi ano.hezké svátky a hodně zdraví do nového roku:dudlik:
Není tady
1Barbora napsal(a):
eva4444 napsal(a):
Barborko, kde bereš tu sebejistotu, že moje informace je nesmyslná? Píšu jen co jsem zažila.
Já jsem šla na odběr do Gennetu do Prahy. Tam to šlo jak na běžícím páse jedna těhotná za druhou. Šla jsem tam v pátek na odběr a výsledky byly v pondělí, že dítě není down a ostatní výsledky byly za 2 týdny. To jsem tam jela ještě na kontrolní ultrazvuk.
Určitě bych na ten odběr nešla někam, kde jich dělají 5 za týden a kde bych čekala 2 týdny na uklidňující výsledek.Evo tu sebejistotu beru ve svém vzdělání, mám 15 let praxe ve zdravotnictví.
Zajímavé já taky věděla výsledky do dvou dnů- Takzvaný FISH? Test?
Není tady
Andrejko, ja bych se rozhodla stejne jako ty. I kdyz je 1% vysoke, porad je tu 99% jeste vyssi! drzim ti moc palce a verim ze vsechno dobre dopadne.
svagrova predloni taky byla na amniu, vse dopadlo jak ma a Nella je pekne zdrave ditko. S brachou se rozhodovali zda by si nechali postizene dite, kdyby ten odber nedopadl dobre, nakonec usoudili ze by to nezvladli. bylo to jejich rozhodnuti a vsichni jsme to respektovali, sama nevim jak bych se zachovala v tehle situaci. takze prejem hodne sily a at je vse jak ma byt!
Není tady
Makči taky moc moc díky za milá slova Už se mi to blíží, už pozítří, a já se bojím čím dál tím více.
Není tady
Andrejko - budu ti držet palečky.
Před měsícem jak už jsem psala, jsem podstoupila amnio. Doopravdy to nic není. Výsledky jsou v pořádku. A můj osobní názor je ten, že to beru jako svou povinnost jít na odběr. Je mi 36 a mám dva zdraví kluky. A upřímně vám řeknu, že postižené dítě bych nechtěla, navíc, když v dnešní době, se to dá zjistit. Já vím, není to jednoduchý, proto jsem ted štastná, že výsledky jsou v pořádku.
Není tady
Holky, chci vám tady jen napsat, že mám odběr úspěšně za sebou a vážně to skoro vůbec nic není. Abych pravdu řekla, pro mě je horší, že musím teď ležet
Jo, jo, já vím, už jdu zase zalehnout
Tak teď čekat na výsledky, to budou nervy
Není tady
Andrejko, tak vidíš, že to nic není. Ono nöpravdu má strach velké oči, viď
Teď jen poctivě lež a odpočívej, uvidíš podle zdravotního stavu, jak se budeš cítit. Každopádně teď je v telce spousta pohádek, takže můžeš spojit příjemné s užitečným
Držím palce, aby výsledky byly ok