29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Jugulator napsal(a):
njnale když je ta depka velká a ten dotyčný si připadne na světě nepotřebný(teď nemyslím konkrétně sebevraždu), jako že bude mít ze života nic a umčře sám atd, tak to je docela kušt vytáhnout ho z toho za jeden den
bože můůůj
Není tady
PPavlaa napsal(a):
Jugulator napsal(a):
njnale když je ta depka velká a ten dotyčný si připadne na světě nepotřebný(teď nemyslím konkrétně sebevraždu), jako že bude mít ze života nic a umčře sám atd, tak to je docela kušt vytáhnout ho z toho za jeden den
bože můůůj
tak to zas nejsem, nepřeháněj :-P ale neřešme to, v tomto se prostě neshodnem
Není tady
ne to neshodneme, ty jsi v tomhle kapku mimo, sorry
Není tady
Jugulator tvůj přístup může člověku v opravdové depresi spíš uškodit, než pomoct. Mluvím o SKUTEČNÉ depresi. Z té se žádný člověk nedostane za den. To je hodně dlouhodobá záležitost.
Ackulik napsal(a):
Prosím poraďte mi, kamarádka Evča někdy říká, že se zabije, a že nikomu nebude chybět. Já jí na to řeknu že bude chybět rodině a mně, ona uzná jen, že bude chybět mně, ale nikomu jinému. Nebo říká, že jí nikdy žádný kluk nebude chtít, to jí taky vyvracím (mimochodem je hezká). Vždycky se jí snažim nějak rozumně přesvědčit, ale někdy mi už docházejí nápady jak. Proto bych potřebovala poradit jak jí mám přesvědčit že má cenu žít?
Ahojky Ackuliku,
Tvoji zprávu jsem si přečetla až včera, omlouvám se. Nevím, co se děje teď...
Je od tebe moc prima, že takhle kámošce pomáháš. Říkám si, jaký to pro tebe asi je? Kdo ještě o jejich myšlenkách kromě tebe ví? Komu se můžeš svěřit ty sama?
Cítím, že už nevíš kudy kam, a tak proto píšeš sem. Je to dobrý nápad! Pokud hledáš pomoc, určitě ji najdeš třeba na Lince bezpečí, tel.116 111 anebo na jejich internet. stránkách: pomoc@linkabezpeci.cz, chat.linkabezpeci.cz Je to bezplatná tel. linka a rádi si s tebou o tomto nelehkém problému popovídají. Můžete přijít na to, co by na kámošku platilo. Jak to třeba říct někomu dospělému. Jak a kde vyhledat odbornou pomoc. Myslíš, že by se ti podařilo třeba někdy zavolat na Linku? A někdy to navrhnout i Evce? Můžeš jí to zkusit nabídnout. Co ty na to?
držím palce!
Není tady
Ra: Děkuju za radu, ještě uvidím co udělám.
Není tady
Taky patřím k těm co tyhle myšlenky napadají někdy možná až moc často:-(..Jsou to prostě stavy,kdy se mi nic nedaří a já nemám sílu jít dál..jelikož nevidím žádnou budoucnost..Můj problém je asi i v tom,že jsem se nedokázala smířit s realitou(mám od narození zdravotní problémy) a tím mám pocit vlastního zklamání a nedokonalosti+malý seběvědomí...
Vždycky si,ale říkám,že to bude dobrý a možná čekám na zázrak..Ale vždycky když mám nějakou depresi,tak si řikám,že by bylo dobrý "začít znova"v nějakým příštím životě...
Ale zatím se snažím bojovat a věřit,že to bude všechno v pořádku...
Není tady
S tou kámoškou, zjistila jsem, že to říká jen proto, aby byla zajímavá, nebo tak něco, teď už to přestala řikat (konečně).
Poslední dobou (no vlastně už je to dlouho) si začínám všechno uvědomovat...
Když začnu mluvit, nikdo mně nevnímá, nebo mně chvilku vnímá a pak se otočí a baví se s někým jiným. Ve škole se mi takzvané nejlepší kámošky celý den posmívají (Tereza a Eva) a já nemam nikoho, s kým bych si mohla upřímě promluvit. Pořád se musím přetvářet, že mi nic nevadí, nic mi není atp. Kámošce musím říkat, že jí miluju z kamarádství, přitom to tak není, pro mně je to jenom známá... Jediná kámoška, která se mi neposmívá, je teď nemocná (ale tohle pondělí už konečně přijde do školy). Jmenuje se Denisa. Denisu jsem kvůli Evě "zanedbávala", protože Eva žárlí. Až teď mi došlo, že Denisa je lepší kamarádka než Eva, ele pořád to není opravdový přítel... Ale na Evu se taky nemůžu vykašlat, i kdyby to asi bylo někdy nejjednodušší... Eva pořád říká, jak jí dvě kámošky strašně štvou a že na ní kašlou, a vzápětí se mi s některou z nich posmívají. Doma se taky nikomu nemůžu svěřovat, protože: táta by to vykecal v hospodě, máma by z toho udělala diskuzi na 2 hodiny (pořád by se opakovalo to samý) a sourozenci ty by mi to někdy až by to potřebovali vrátily (např. by řekli "ty mi neraď, když nemáš žádný kamarády atp.). Jediný komu se můžu svěřovat je můj pes Punťa, nebo králík Piškot... Je mi 14, ještě nemám menstruaci, jsem hodně hubená a bledá, takže se mi každý (i cizí) posmívají zombie, kostík atp. Ve škole jsem se zhoršila a to se chci dostat na Gympl (nemam na něj)... Říkám si, že bych všem ušetřila trápení, že se mnou musej být, kdybych se zabila (už sem si říkala, že bych (předtím než bych skočila pod auto) si na ruku gumičkou připevnila dopis a tam by bylo, že nechci resuscitaci, že chci umřít, co jsem doopravdy ke komu cítila (přátelství) a že za nehodu nemůže řidič, ale že jsem tam já skočila dobrovolně). Všichni by si ode mně oddechly...
Je příslový: "Život je boj." A já si myslim, že už nemám sílu bojovat, lepší by bylo se vzdát
Upravil(a) Ackulik (5. 5. 2009 19:15)
Není tady
Myslim, ze ridic by ti nepodekoval, protoze by mu to pojistovna neuznala. Policajti by ho vysetrovali. Skazila bys mu zivot. Ty vycitky by mel do smrti. Vysetrovani ve skole. Tebe by museli ohledavat. Soudni lekar omyvat, rezat, pak zase sesivat. Pohrebaci cesat, malovat a oblekat do rakve, hrobnik kopat diru, v tomhle vedru nic moc. Myslim, ze dost lidi by melo praci navic.
Sebevrah je vlastne hrozne sobeckej clovek, kterej nebere ohled na ostatni. Pro nej to konci smrti, ale vis kolik lidi ma z toho pak hlavu v pejru a neproplacene prescasy? A co teprve rodice? Hm? Vlozili do tebe plno usili, doufaji, ze z tebe neco bude. A ty se jim odvdecis cim? Identifikaci na nerez stole? Vraskami a sedivymi vlasy? Otazkami: 'Proc to udelala?' 'To jsme byli tak hrozni rodice?'
Nechat je zit v bolesti a pochybnostech? Spachat sebevrazdu neni zadna odvaha. Je to nejvetsi zbabelost. Dno v zivote je od toho, abychom se meli od ceho odrazet. A ne ze si tam sedneme a utopime se jak idioti.
Seber se devce. Nikdy neni tak spatne jak to vypada. Zaskoc k doktorce ohledne te menstruace. Pokud nemas aspon kolem 50 kg tak zadnou menstruaci necekej. Na kamaradky se vazat nemusis. Nejvetsi pratelstvi vznikaji na stredni a vysoke skole. To ze te pomlouvaji a smejou se ti? No a? Clovek, kterej se posmiva jinym je zakomplexovanej chudak, kterej si svy mindraky leci na jinejch lidech.
A ze chces na gympl? Tak zaber. Energii a vuli, kterou vkladas do myslenek o sebevrazde presmeruj na uceni a mas vystarano.
A sverovani se zviratum? Ja mam Tapku, fenku jezevcika, je tak stara jako ty a je to nejvetsi kamaradka. Ta totiz nikdy nezradi. Nikomu to nepovi, posloucha me problemy a hlavne me miluje takoveho jakej jsem. Proto je pes nejlepsi pritel cloveka. Protoze nasloucha, mlci a miluje.
Není tady
Ackulik, ta "kámoška" to jsi ty? Nebo zveřejňuješ cizí soukromé psaní?
majkafa: To je ta kámoška Evča, psala jsem tu, že mi pořád říká, že se chce zabít.
Kiwuaka: Děkuju Ti za upřímnost. Ale víš jak mi je, když v sobě musím neustále dusit svoje pocity, nemůžu si s nikým povídat a nikomu se pochlubit? Vím, že sebevražda není nic odvážného, ale zbabělost. Ale co když jsem zbabělec a idiot? Co když se od dna nikdy neodrazím? Já se nechci fixovat (možná se ani teď nefixuju) na kámošky, ale alespoň to, že jsou se mnou je lepší, než abych seděla ve škole sama v lavici celejch 8 hodin bez promluvení.
Dřív jsem si vždycky říkala: "Musím usmívat, protože to vypadá na člověku hezky." teď si říkám: "Proč bych se měla usmívat, když nejsem šťastná?"
Upravil(a) Ackulik (6. 5. 2009 19:18)
Není tady
V tom případě se ptám - proč zveřejňuješ její soukromé psaní? Máš její svolení?
Upravil(a) majkafa (12. 5. 2009 10:24)
Taky mám poslední dobou často myšlenky na sebevrždu.....Příjde mi že nemám nikoho.....a že sem na všechno uplně sama.....Kuli jednomu problému jsem se začla řezat a nemůžu s tím přestat.....s řezáním přišly i tyhle myšlenky.........
To majkafa: Všimla jsem si že přispíváš do hodně takovíchhle fór tady.....to sis všemi těmyhle věcmi prošla....??
Není tady
Taky mám poslední dobou často myšlenky na sebevrždu.....Příjde mi že nemám nikoho.....a že sem na všechno uplně sama.....Kuli jednomu problému jsem se začla řezat a nemůžu s tím přestat.....s řezáním přišly i tyhle myšlenky.........
To majkafa: Všimla jsem si že přispíváš do hodně takovíchhle fór tady.....to sis všemi těmyhle věcmi prošla....??
Není tady
Majkafa: Šlo tu hlavně o to co jí mám řct nebo udělat, aby to neříkala a nikdo z vás neví o koho se jedná (odkud je, jaké má přijímení atp.), takže to není její soukromé psaní...
Není tady
Kajushka napsal(a):
Taky mám poslední dobou často myšlenky na sebevrždu.....Příjde mi že nemám nikoho.....a že sem na všechno uplně sama.....Kuli jednomu problému jsem se začla řezat a nemůžu s tím přestat.....s řezáním přišly i tyhle myšlenky.........
To majkafa: Všimla jsem si že přispíváš do hodně takovíchhle fór tady.....to sis všemi těmyhle věcmi prošla....??
Bohužel, možná bohudík ano. Bohudík proto, že už snad trošku vím, jak některé věci nedělat, nebo když přijde problém, jak se k němu u sebe postavit.
Upravil(a) majkafa (13. 5. 2009 21:16)
Děvčata, možná každá třetí prošla tímto obdobím. Zdálo se jí, že je hnusná, bez kluka a bez kamarádek. O to lepší je teď doba internetu. Můžeš se přihlásit na jakoukoliv diskuzi, mít spoustu kamarádek na dopisování, najít si web s podobným zaměřením ,,chci se zabít a co dál". Víte, co nejvíce pomůže? Když se podíváte na život těch opravdu postižených, na diskuzi lidí postižené rakovinou, nevyléčitelnou nemocí, osamocených maminek apod. Potom zjistíte, že vaše problémy se časem vyřeší a snad v sobě najdete pocit, že musíte pomoci těm, co jsou na tom hůře. A to je ten ,,výtah" co vás dostane vzhůru. Napadá mi pořekadlo : pomož druhým a pomůže to především Tobě. Nebo také nemysli na sebe,ale na druhé, zní to jako fráze, ale funguje to.
Není tady